Smetanova Litomyšl 2020

Pořadatelé upravili její 62. ročník tak, aby se mohl konat i za aktuálních podmínek, které naopak využijí k vytvoření mimořádné, jindy jen těžko opakovatelné podoby festivalu. Nově bude program tvořit cyklus exklusivních komorních koncertů ve výjimečných prostorách a pro malý počet diváků, interprety budou špičkoví čeští umělci. Festival se bude konat v termínu od 2. do 12. července 2020 a závěrečné tradiční Velké finále se uskuteční až na podzim. Původní program se pochopitelně ruší a držitelům zakoupených vstupenek bude vráceno vstupné.

Zahajovací koncert ve čtvrtek 2. července bude v přímém přenosu vysílat Česká televize. Ukáže dějiště festivalu – nádherný litomyšlský zámek v jeho přirozené kráse, bez jinak nezbytné konstrukce jeviště a tribuny. Využije nejen zámecké nádvoří, ale i arkády, unikátní divadélko a další interiéry. Především tam se ostatně uskuteční i následující každodenní festivalové koncerty se sólisty a komorními ansámbly. Pořady ale budou i v litomyšlských chrámech, kde si omezený počet návštěvníků užije míst pouze s dokonalým poslechem a výhledem. MÚZA NADĚJE jako ročníkové téma přitom zůstává. „Festival v této podobě je symbolem naděje, že se dá každá překážka překonat, jen se nesmíme nechat zlomit. Je nadějí na lepší časy, ale také novou nadějí pro české hudebníky, kteří se budou moci po dlouhé době vrátit na pódium a znovu rozdávat radost posluchačům,“ uvádí ředitel festivalu Jan Pikna.
 
Také letošní festivalové téma Múza naděje udržovalo pořadatele Smetanovy Litomyšle v neustálé víře, že vše dobře dopadne. Nečekali se založenýma rukama, s každým novým opatřením modifikovali program a doufali, že se dokážou přizpůsobit všem podmínkám. Nakonec program 62. ročníku museli změnit zcela a s ním i termín konání a obvyklou koncepci. Místo operních představení a velkých orchestrálních koncertů pro zámecké nádvoří s tisícovkou diváků bude festival sestaven z převážně komorních koncertů. Zúčastnit se jich bude moci menší počet návštěvníků, ti si však užijí nádvoří litomyšlského zámku s výhledem na figurální sgrafita a se skvělou akustikou bez jinak nutné konstrukce jeviště a tribuny. Výjimečně se dostanou i do exklusivních míst, jakými jsou zámecké divadélko a kaple. „Vycházeli jsme z logiky, že když budou pořady pro méně lidí, musí jich být během jednoho dne více. Záměrem je, aby Litomyšl neztratila obvyklou festivalovou atmosféru, aby návštěvníci zaplnili zdejší hotely, restaurace a obchody, aby se Litomyšlané, hosté festivalu i běžní turisté potkávali s muzikanty na každém kroku,“ řekl ředitel festivalu Jan Pikna.

Základním principem dramaturgie se – i vzhledem k pohnutým okolnostem doby – stala docela přirozeně hudba česká, především pak tvorba Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Z díla velkého litomyšlského rodáka bude uveden skutečně reprezentativní výběr jeho komorní tvorby, u skladeb Dvořákových je kladen akcent na vrcholné, tzv. americké kompoziční období. Nebudou však scházet ani staří čeští mistři a autoři současní. Zazní např. Terezínské requiem Sylvie Bodorové, ve světové premiéře cyklus Jiřího Gemrota pro smíšený sbor No Promises a v novodobé premiéře Credo Jana Dismase Zelenky. Uvedení radostné 7. symfonie A dur připomene 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena a celým festivalem bude vedle hudby Smetanovy probíhat jako červená nit tvorba Johanna Sebastiana Bacha, jehož dvě jubilea jsou letos rovněž připomínána. Pozornost jistě přitáhne premiéra „zeměpisného“ projektu Georga Phillipa Telemanna Singende und Klingende Geographie, oblíbené Musorgského Obrázky z výstavy v úpravě pro dechové okteto či provedení nesmrtelného cyklu Antonia Vivaldiho Čtvero ročních dob na samý závěr festivalu ve Velkém finále. Samostatnými kapitolami jsou interpreti, kteří se letos na Smetanově Litomyšli představí. Jakkoli dramaturgii uzavření hranic připravilo o hostování zahraničních umělců, na druhou stranu přineslo nebývalou možnost koncentrovat do pouhých 12 dnů festivalu to absolutně nejlepší z české hudební scény. Vystoupí největší hvězdy, ale velký prostor dostanou také sólisté a soubory mladší, nastupující generace. Na 62. Smetanově Litomyšli budou zpívat mj. Kateřina Kněžíková, Markéta Cukrová a Václava Krejčí Housková, představí se tenorista Pavel Černoch a barytonisté Jiří Rajniš, Martin Bárta a Roman Hoza, samozřejmě nemůže scházet rezidenční umělec festivalu Adam Plachetka. Podobně reprezentativní je i výběr instrumentalistů, v čele s plejádou špičkových houslistů Josefem Špačkem, Jiřím Vodičkou, Pavlem Šporclem a Martinou Bačovou. Návštěvníci festivalu uslyší mistrovství pianistů Iva Kahánka, Jana Simona, Lukáše Klánského, Marka Kozáka či Jana Kučery, opět se setkají s cellistou Jiřím Bártou, harfistkou Janou Bouškovou a hobojistou Vilémem Veverkou. Mimořádný prostor budou mít litomyšlské varhany, které rozezní Jaroslav Tůma, a důležitým protagonistou ročníku bude dirigent a hornista Radek Baborák, k jehož záslužné iniciativě na podporu muzikantů na volné noze se Smetanova Litomyšl přihlásila. Právě Baborákova Česká Sinfonietta a Pražský filharmonický sbor budou patřit k největším vystupujícím tělesům letošního ročníku. Ale v nabídce bude také Collegium 1704 s dirigentem Václavem Luksem a Czech Baroque Ensemble Romana Válka. Český filharmonický sbor Brno přednese Dvořákovu Mši D dur, komorní sbor Martinů Voices mj. Tippettovy úpravy černošských spirituálů. Těžištěm festivalu však budou soubory komorní v čele se světově proslulým Pavel Haas Quartet. Vystoupí též Dvořákovo trio, Wihanovo kvarteto a Epoque Quartet. Nescházejí ani dechové soubory Belfiato Quintet, Sdružení hlubokých žesťů České filharmonie, Philharmonia Octet a festival 12. července ve Velkém finále uzavře oblíbený soubor Barocco sempre giovane.

Počet diváků koncertů rozšíří přenosy. Zahajovací koncert bude v přímém přenosu vysílat Česká televize, Český rozhlas přímo odvysílá koncert souborů Collegium 1704 a Philharmonia Octet, další tři pořady zaznamená pro pozdější vysílání. Streamování svého koncertu na sociálních sítích chystá Česká Sinfonietta. Zahajovací koncert, stejně tak ale již tradičně závěrečné Velké finále a celebrovaná Mše D dur budou přenášeny i do Festivalových zahrad, kde je mohou diváci spolu s dalším každodenním doprovodným programem sledovat zadarmo.

Téma Múza naděje mělo původně připomenout pocit, který lidé zažívali před pětasedmdesáti lety na konci Druhé světové války. Nyní je však možno zažívat pocity podobné. Naději na lepší časy bez karanténních opatření, na návrat do normálního života. Naději dává nyní festival hudebníkům, litomyšlským podnikatelům, avšak naději přežít dostal od partnerů, donátorů a mecenášů i samotný festival. „Jedním z přínosů koronavirové pandemie bylo uvědomění si, jak by světu chyběla hudba a živé umění obecně. I když jsou hospodářské ztráty obrovské a důsledky budou bezpochyby na bankovní sektor dopadat ještě dlouho, jsme si vědomi, že kultura potřebuje pomoci. Žádný z dříve podporovaných projektů jsme neopustili, podpoříme i ty, které se vůbec uskutečnit nemohly. To naštěstí není případ Smetanovy Litomyšle a my jsme nadále jejím hrdým generálním partnerem,“ uvedl zástupce České spořitelny Radomil Štumpa.
 

Již od roku 1949 je v rodišti zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany, starobylé východočeské Litomyšli, pořádán velký hudební festival. Jeho hlavní programovou náplní jsou operní inscenace, koncertní provádění oper, ale také galakoncerty, oratoria, kantáty a písňové večery, tedy formy, v nichž je dominantou vokální umění. Stranou však nezůstávají ani hudba symfonická, instrumentální či komorní, prostor zde nachází balet stejně jako koncerty chrámové, promenádní nebo i přesahující do jiných žánrů.

Centrem festivalového dění je nádherný areál Státního zámku Litomyšl, který byl v roce 1999 zapsán na seznam kulturního světového dědictví UNESCO. Hlavní pořady se konají zejména v akusticky dokonalém II. nádvoří s unikátním výsuvným zastřešením, ale také v audienčním sále zámku, jeho unikátním divadélku a kapli, v litomyšlských chrámech, ve Smetanově domě a pravidelně též ve vybraných místech Pardubického kraje.

Návštěva Smetanovy Litomyšle bývá nevšedním zážitkem, kromě zajímavé dramaturgie a špičkových interpretačních výkonů nabízí pobyt mimo ruch a shon metropole, v místě s mimořádným géniem loci.