Rafael Kubelík – bývalý šéfdirigent České filharmonie

Dušičky jsou jedním z nejvýznamnějších svátků u nás. 2. listopadu si připomínáme zesnulé příbuzné a blízké osoby. Mezi tradice patří návštěva hřbitova a ozdobení hrobů, v Česku se pokládají věnce a květiny a zapalují se svíčky. Oslava Dušiček se odvíjí od slavnosti Všech svatých, který připadá na 1. listopadu. V noci z 31. října na 1. listopadu slavili Keltové konec léta a nový rok, svátek Samhain. Památku všech zemřelých dodržuje okolo 80 % lidí v České republice. Pro některé morbidní téma a místo, kam by nikdy dobrovolně nevkročili, pro jiné zase skvělý prostor pro rande, výlet nebo procházku se psem. Ostatně třeba o Olšanských hřbitovech se v poslední době píše v superlativech jako o zelených plicích Prahy – a komu by v pěkném podzimním dni vadilo, že kolem spočívají ostatky přibližně dvou milionů lidí?

Když časopis Gramophone označil světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůšu (* 23. července 1981, Brno) za jednoho z dirigentů s hvězdnou budoucností, nespletl se. Momentálně světově nejznámější český dirigent a čestný člen britské Královské akademie hudby v září 2025 nastoupí do prestižní funkce hudebního ředitele Královské opery v londýnské Covent Garden. Na tomto postu bude již druhým Čechem, před ním operu v polovině 20. století tři roky řídil Rafael Kubelík.

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

Česká filharmonie už více než sto dvacet let dokazuje, že hudba dokáže překračovat hranice i bouřlivé dějiny. Z orchestru, který kdysi začínal ve stínu Národního divadla, se stal symbol české kultury a jedno z nejuznávanějších symfonických těles Evropy. Česká filharmonie je víc než orchestr – je příběhem vášně, tradice a neopakovatelného zvuku. Hudební pýcha Česka, která dobývá svět.

Nechte se vtáhnout do světa hudby! Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Bohuslav Martinů – čtyři velká jména české hudby, která se stala světovým fenoménem. Máme pro vás i další jména a výlety za poznáním míst, kde rádi tvořili slavní skladatelé.

Hudba je jazyk, kterému nemusíme vždy rozumět slovy, ale který v nás dokáže probudit silné emoce. A stejně jako její tóny, i některé hudební pojmy znějí tajemně či vzdáleně. Víte například, co přesně znamená slovo filharmonie? Pojďte se s Kudy z nudy podívat do světa orchestrů, dirigentů i slavných koncertních sálů a objevte zajímavosti, které jste možná netušili.

Jedinečná atmosféra uliček Starého Města a Malé Strany s galeriemi a kavárnami, vznosné barokní kostely, paláce a palácové zahrady, starobylý Karlův most, ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, a nad tím vším Pražský hrad s katedrálou sv. Víta – to je historické centrum a srdce hlavního města, Praha 1.

S Kudy z nudy slavíme Rok české hudby 2024. Tradice se zrodila ze souhry náhod, protože v letopočtech končících čtyřkami si připomínáme nespočet výročí známých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Se kterými se na Kudy z nudy můžete seznámit podrobněji?

Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Teď si Mou vlast můžete vychutnat i na portálu Kudy z nudy se všemi zajímavostmi, pikanteriemi a překvapivými detaily z hudebního zákulisí.

Rafael Jeroným Kubelík (29. června 1914 Býchory – 11. srpna 1996 Kastanienbaum, kanton Lucern, Švýcarsko) byl český dirigent, skladatel a houslista. Fenomenální dirigent, skladatel a houslista Rafael Kubelík,proslul především jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Byl též vyhlášeným odborníkem na skladby Gustava Mahlera či Bély Bartóka.

V roce 2011 si připomínáme výročí narození a úmrtí dvou věhlasných skladatelů. V květnu uplyne sto let od smrti Gustava Mahlera, v září 170 let od narození Antonína Dvořáka. Co mají společného? Dvořákovy i Mahlerovy skladby se neproslavily jen v jejich vlasti, ale po celém světě, a zájem o jejich hudbu trvá více než sto let.

Říká se, že co Čech, to muzikant. Při bližším seznámení s našimi hudebními velikány ovšem zjistíme, že by mohlo platit také pravidlo co muzikant, to znamenitý dirigent. Se kterými slavnými dirigenty se u nás na Kudy z nudy můžete setkat?

Senzační zpráva pro českou kulturu: dirigent Jakub Hrůša byl v roce 2022 jmenován novým hudebním ředitelem Královské opery v Londýně. Svého místa se ujme 11. září 2025, v nové pozici hudebního ředitele má prozatím pětiletou smlouvu. Současně už od roku 2016 šéfuje Bamberským symfonikům, s nimiž v letech 2022 a 2023 získal ceny International Classical Music Awards. Zároveň je častým hostem nejvýznamnějších světových orchestrů v Evropě i v zámoří. Hrůša bude už druhým Čechem, který povede Královskou operu (The Royal Opera House) , v padesátých letech minulého století ji krátce vedl Rafael Kubelík.

V paláci Žofín na Slovanském ostrově se konají důležitá společenská setkání, kongresy, koncerty či plesy. Velký sál paláce Žofín pravidelně hostí největší osobnosti z ekonomického, politického a kulturního života od nás i ze zahraničí.

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil roku 1348 český král a římský císař Karel IV.. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.