Úvod > Aktuality > 7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast
Kultura

7 věcí, které nevíte o… cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast

Poslechněte si audio verzi článku
Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Teď si Mou vlast můžete vychutnat i na portálu Kudy z nudy se všemi zajímavostmi, pikanteriemi a překvapivými detaily z hudebního zákulisí.

Jiří Bělohlávek, SOPK - Bedřich Smetana: Má vlast / My Country (Vltava)

1. Jak vznikl cyklus Má vlast?

Vrcholné dílo Bedřicha Smetany Má vlast vzniklo v letech 1874–1879. Na partituru první skladby, Vyšehradu, skladatel připsal trpkou poznámku „V stavu ušní choroby“. To bylo koncem září 1874, během října pak úplně ohluchl. Kvůli hluchotě musel opustit kapelnické místo v Prozatímním divadle, ale možná díky tomu měl najednou víc času. Když v polovině listopadu 1874 Vyšehrad dokončil, pustil se do Vltavy.

Při premiéře Vyšehradu 14. března 1875 už Smetana své dílo neslyšel. Přesto ten rok přibyly skladby Šárka a Z českých luhů a hájů, a s odstupem několika let Tábor a Blaník. Při jejich premiéře 4. ledna 1880 na velkém koncertě při příležitosti padesátého výročí prvního veřejného vystoupení Bedřicha Smetany už měl celý cyklus jméno. Má vlast byla kompletní.
 

2. Rok 1882 a premiéra cyklu Má vlast na Žofíně

V roce 1881 měla premiéru Smetanova opera Libuše, následující podzim Čertova stěna, a 5. listopadu 1882 se konalo první souborné provedení cyklu všech šesti symfonických básní cyklu Má vlast. Dějištěm koncertu byl Slovanský ostrov a tehdy ještě jednopatrová klasicistní budova, kterou tu v roce 1835 nechal postavit majitel ostrova (tehdy ještě zvaného Barvířský) Václav Antonín Novotný. Dostala jméno Žofín na počest arcivévodkyně Žofie, matky pozdějšího císaře Františka Josefa I.

Zatímco Smetanův stav se koncem roku 1882 výrazně zhoršil a necelé dva roky poté, 12. května 1884, v šedesáti letech zemřel, Žofín čekala zářivá budoucnost. V roce 1884 koupila celý ostrov obec a jednoduchou klasicistní stavbu přestavěla do dnešní podoby. Novorenesanční palác Žofín s bohatě zdobenými reprezentativními interiéry je od té doby jedním z nejvýznamnějších kulturních a společenských center Prahy a celé země. Kromě paláce na Slovanském ostrově stojí Šítkovská vodárenská věž a budova Spolku výtvarných umělců Mánes, je tu restaurace, park s pomníkem Boženy Němcové a vláčkem zvaným Český lvíček, dětské hřiště a také půjčovna lodiček a šlapadel Slovanka – ta samozřejmě funguje jen v hlavní sezoně.
 

3. Má vlast, Česká filharmonie a koncert v pivovaru

V době premiéry Mé vlasti Česká filharmonie ještě neexistovala: její historicky první koncert se odehrál 4. ledna 1896Rudolfinu a na programu i na pódiu tehdy byl Antonín Dvořák. Ironií osudu premiérový koncert, při němž Česká filharmonie poprvé předvedla kompletně Smetanovu Mou vlast, se konal 8. prosince 1901 ve Smíchovském pivovaru.

Cyklus ale čekala zajímavá prvenství: v roce 1925 ji Václav Talich, jeden z nejvýznamnějších českých dirigentů 20. století a šéfdirigent České filharmonie v letech 1919–1941, uvedl na prvním koncertě filharmoniků, který byl živě přenášen rozhlasem. Pět let poté se Má vlast stala prvním dílem, které Česká filharmonie nahrála na gramofonovou desku.
 

4. Má vlast jako bojovnice za svobodu a demokracii

V době vzniku byla Má vlast jedním z vrcholných uměleckých děl národního obrození, ale ve 20. století se stala nefalšovaným symbolem a povzbuzením národa v těžkých časech. Když Joseph Goebbels za nacistické okupace požadoval, aby Česká filharmonie vystoupila v Berlíně a v Drážďanech, Talich zařadil na program jako gesto vzdoru právě Mou vlast. Tutéž skladbu pak v roce 1945 řídil Rafael Kubelík na „koncertě díkuvzdání“ za čerstvě osvobozené Československo, a o 45 let později vybral Mou vlast znovu na program koncertu u příležitosti prvních svobodných voleb v Československu.

V listopadu 2020 šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov s Českou filharmonií provedením celého cyklu připomněli 30. výročí tohoto historického okamžiku a založili tak novou tradici každoročního mimořádného Koncertu pro svobodu a demokracii, který připomíná odkaz sametové revoluce. V roce 2021 jej řídil dirigent Jakub Hrůša, v roce 2022 Simon Rattle a v roce 2023 Antonio Pappano.
 

5. Má vlast, Pražské jaro a Den české státnosti

Klenot národní kultury a součást světového hudebního dědictví, to je vizitka Smetanova cyklu Má vlast v 21. století. Přesto je Má vlast pro zahraniční pořadatele stále ještě málo známá a o její zařazení do programu Češi musí podle slov generálního ředitele České filharmonie Davida Marečka často velmi usilovně bojovat. Že Mou vlast přijali ve vídeňském Musikvereinu, v berlínské Filharmonii, v Hamburku, v Essenu i v londýnském Barbicanu, je pro českou hudbu dobrým znamením a zaslouženým uznáním Smetanova významu.

Má vlast se každoročně se hraje 12. května v den výročí Smetanova úmrtí jako první zahajovací dílo na festivalu Pražské jaro.
 

6. Lumírova harfa z Vyšehradu: nejstarší rozhlasová znělka

Symfonická báseň Vyšehrad oslavuje vznik českého státu a Vyšehrad coby někdejší sídlo českých panovníků. Zvuky harf středověkého barda Lumíra v úvodu skladby Smetana použil v Mé vlasti třikrát: poprvé ve Vyšehradu, podruhé v závěru Vltavy (to když se Vyšehrad objeví nad řekou) a potřetí v Blaníku ve spojení se závěrečným husitským chorálem.

Lumírova harfa je rovněž nejstarší českou rozhlasovou znělkou a zřejmě jednou z nejstarších rozhlasových znělek na světě. Podle Českého rozhlasu poprvé zazněla na stanici Praha na státní svátek 28. října roku 1933 a rozhlasová vysílání provázela i v pohnutých dobách druhé světové války, let 1948 a 1968. Mimochodem, bájného pěvce Lumíra a jeho symbolickou Píseň na Vyšehradě uvidíte na vlastní oči v sochařském provedení, autorem sousoší je Josef Václav Myslbek.
 

7. Symfonická báseň Vltava: Kočka leze dírou i izraelská hymna

Zřejmě nejznámější, v pořadí druhá báseň cyklu Má vlast, je Vltava. Hudba provází posluchače po řece Vltavě od jejích pramenů na Šumavě přes Prahu až k soutoku s řekou Labe. Hlavní hudební motiv ale provází spousta zajímavých postřehů: jedni tvrdí, že ve Vltavě jasně slyší lidovou písničku Kočka leze dírou, další zase soudí, že jde o lidový popěvek ze Švédska (kde ostatně Smetana nějakou dobu působil) anebo z Moldávie. Vltavu znal i Samuel Cohen, který složil velmi podobnou izraelskou hymnu Hatikvah – ostatně spousta lidí má za to, že je převzatá od Smetany. Líbivé tóny Vltavy vítaly také návštěvníky Prahy na palubách Českých aerolinií. Ať už je to jakkoliv, tahle Smetanova skladba nám zkrátka nikdy nezevšední.
Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Bedřich Smetana – hudební skladatel, který položil základy české hudby a kultury

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Pražské jaro 2024

12.5.
3.6.
Pražské jaro 2024

Pražské jaro nabídne v rámci 79. ročníku desítky koncertů. Na zahajovacím koncertu zazní tradičně Smetanova Má vlast v podání Berlínských filharmoniků. Těšit se můžete také na Orchestre Philharmonique de Radio France, Amsterdam Baroque Orchestra nebo Filharmonický orchestr milánské opery La Scala.

Smetanova Litomyšl 2024

8.6.
7.7.
Smetanova Litomyšl 2024

Mezinárodní hudební festival Smetanova Litomyšl chystá v roce 2024 66. ročník. V tomto roce si připomínáme 200 let od narození Bedřicha Smetany.

Za Smetanou do Litomyšle – příběh nadaného dítěte a zámeckého klavíru

Za Smetanou do Litomyšle – příběh nadaného dítěte a zámeckého klavíru

Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha) byl významný český hudební skladatel období romantismu. Když padne zmínka o koncertujícím dítěti a klavíru, kdekomu se vybaví W. A. Mozart. Jenže zůstaneme v Česku, přesněji řečeno v Litomyšli. Tady se téměř před dvěma sty lety narodil jiný nadaný chlapec, který už ve svých šesti letech udivoval zámecké panstvo hrou na klavír – Bedřich Smetana.

Národní muzeum, Národní divadlo, katedrála sv. Víta a další stavby, na které může být hrdý každý Čech

Národní muzeum, Národní divadlo, katedrála sv. Víta a další stavby, na které může být hrdý každý Čech

Národní hrdost a vlastenectví nejsou prázdná slova. Využijte 28. říjen a výročí vzniku samostatného československého státu k pěknému výletu a vydejte se s portálem Kudy z nudy navštívit stavby, které budoval „národ sobě“ a našim předkům byly tak drahé. Tradice pokračuje dodnes a zajímavé projekty provázely i nedávné 100. výročí vzniku republiky.

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Vyšehradský hřbitov a hrobka Slavín – místo odpočinku českých velikánů

Ze starého vyšehradského hřbitůvku, který zde stál již v roce 1260 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století vyšehradské národní pohřebiště. Samotný Slavín pak představuje společnou hrobku národních velikánů.

Opera Dalibor v Národním divadle Brno – Smetana 200

9.3.
Opera Dalibor v Národním divadle Brno – Smetana 200

Smetanův Dalibor je mnohem více než jen romantickou tragédií s nádhernou hudbou vycházející ze středověké pověsti o rytíři Daliborovi z Kozojed, co se naučil ve vězení hrát na housle, která poprvé zazněla u příležitosti položení základního kamene Národního divadla.

Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích

Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích

Obec Jabkenice nedaleko Mladé Boleslavi je pevně spojena s posledním desetiletím života a tvorby hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824-1884). V jabkenické myslivně v bezprostřední blízkosti rozsáhlé, dodnes zachované obory knížat Thurn-Taxisů, působil od r. 1875 Smetanův zeť Josef Schwarz.

Smetana 200 – dvousetleté výročí narození Bedřicha Smetany

1.1.
31.12.
Smetana 200 – dvousetleté výročí narození Bedřicha Smetany

Smetana200 je otevřeným konceptem akcí všeho druhu s cílem připomenout výročí 200 let od narození Bedřicha Smetany v roce 2024. Posláním projektu je oslava české kultury a hudebnosti.

Nejtemnější turistická místa v Česku: 10 tipů na místa, kde vám bude běhat mráz po zádech!

Nejtemnější turistická místa v Česku: 10 tipů na místa, kde vám bude běhat mráz po zádech!

Mysteriózní místa, dějiště přírodních, válečných i jiných lidských katastrof anebo místa spojená s utrpením a smrtí fascinují lidi od nepaměti. Putování po takových pamětihodnostech se stalo doslova novodobým fenoménem. A zvláště na podzim, kdy přichází čas plískanic a brzké tmy, mívají taková místa ještě mocnější atmosféru. Kudy z nudy vám tentokrát přináší přehled těch nejtemnějších turistických zajímavostí, které se v České republice nacházejí. Na výlet v poněkud morbidním duchu se raději vypravte ve dvojici!

Jiří Bělohlávek – bývalý šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie

Jiří Bělohlávek – bývalý šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie

Jiří Bělohlávek (24. února 1946, Praha – 31. května 2017, Praha) byl český dirigent a pedagog. Při jeho působení v čele České filharmonie v letech 2012 až 2017 orchestr zažil řadu mimořádných úspěchů. Pod jeho vedením Česká filharmonie vystupovala na pódiích nejprestižnějších světových koncertních sálů a znovu se stala vpravdě národním orchestrem, respektovaným doma i v zahraničí.

Josefínka, Vrkoč nebo Mlynářův kámen: nejkrásnější vyhlídky na Labe

Josefínka, Vrkoč nebo Mlynářův kámen: nejkrásnější vyhlídky na Labe

Proč Bedřich Smetana zapomněl v cyklu symfonických básní Má vlast na Labe? Možná kvůli délce toku: zatímco Vltava se kroutí mezi šumavskými kopci více než sto kilometrů a hudební skladatel tu našel tisíce horských půvabných motivů, Labe – ačkoli pramení o více než 200 metrů výš – se s horami nijak nepáře a na svou cestu do podhůří potřebuje kilometrů zhruba dvacet.

Co přinese rok 2022: přehled nejočekávanějších výročí a nejvyhledávanějších akcí a festivalů

Co přinese rok 2022: přehled nejočekávanějších výročí a nejvyhledávanějších akcí a festivalů

Jaký bude rok 2022? Plný zajímavých výročí a oslav, akcí, výstav a festivalů, koncertů a novinek. Připomeňte si s portálem Kudy z nudy co se bude dít, měsíc po měsíci a namíchejte si vlastní koktejl zážitků!

Další aktuality

Setmělým skleníkem Fata Morgana se projdete i v březnu

Navštívit tropický deštný prales v noci, to se podaří opravdu jen málokomu. Poznejte unikátní skleník Fata Morgana za tmy, kdy vykvétají druhy rostlin, které jsou opylovány nočními motýly. Během března si tento jedinečný zážitek můžete vychutnat v pátek i v sobotu vždy od 18:50 hodin. Přijďte se projít džunglí, která nespí. Noční procházka je možná do 23. 3. 2024!
Praha | Zážitky

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (2.3. – 3.3.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Smetana Gala – Slavnostní koncert k 200. výročí narození Bedřicha Smetany, Smetana Party – oslava 200. narozenin Bedřicha Smetany s Národním divadlem, Výstava železničních modelů a kolejišť Pečky, Smetana u Dvořáka, Paxiho dobrodružství – Sluneční soustava. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
Praha | Zážitky

Znáte dobře Prahu? Objevte zajímavosti, které nevíte o Starém Městě v Praze

Jak se pražské středověké ghetto proměnilo v luxusní obchodní třídu? Kolikrát, odkud a kam se stěhovala kašna na Uhelném trhu? Kde stávala tajemná Foglarova Stínadla a které stavby navždy zmizely při asanaci historického centra? A víte, že Zlatou uličku nenajdete jen na Pražském hradě, ale i v srdci Starého Města? Na všechny tyto všetečné otázky odpoví portál Kudy z nudy.
Praha | Zážitky

Věda a historie není nuda: Prahou po stopách Alberta Einsteina

K největším hvězdám, které vyučovaly na Univerzitě Karlově v Praze, patřil Albert Einstein (1879–1955). Přijel na jaře 1911 a v Praze působil tři semestry. Pojďte se s portálem Kudy z nudy vypravit po jeho stopách a podívat se, kde bydlel a kde pracoval jeden z nejslavnějších vědců všech dob.
Praha | Zážitky

Nelezte v březnu za kamna a nechte se vylákat na výstavy květin

Chcete si alespoň na chvilku odskočit ze středoevropské zimy do příjemně vlahého tropického pralesa? Recept je docela jednoduchý: stačí se vypravit do skleníku Fata Morgana v botanické zahradě v Praze-Troji, za tropickými květinami do botanické zahrady v Liberci nebo na výstavu kamélií do Rájce nad Svitavou.
Praha | Příroda

Kalendář 2024: Úřad vlády otevře letos své paláce pro veřejnost nejen o státních svátcích

Oblíbené dny otevřených dveří historických objektů spravovaných Úřadem vlády budou pokračovat o vybraných víkendech a státních svátcích i v roce 2024. Úřad vlády zve zájemce z řady veřejnosti na prohlídky Kramářovy vily, Hrzánského a Lichtenštejnského paláce, Strakovy akademie v Praze i Benešovy vily v Sezimově Ústí. Podívejte se s portálem Kudy z nudy, kdy se letos brány těchto budov otevřou.
Praha | Památky

Lední medvědi slaví svůj svátek: připomeňte si mezinárodní den ledních medvědů

Lední medvědi slaví svátek! 27. únor je Mezinárodní den ledních medvědů, který připomíná, že je tato šelma na seznamu ohrožených druhů. Lední medvědi jsou typickými obyvateli severní polární oblasti. Jejich hlavní zdroj potravy tvoří tuleni, ale v období nedostatku potravy dokážou hladovět i několik měsíců. Ztráta životního prostředí v důsledku oteplování je pro ně největší současnou hrozbou. Lední medvědi jsou největšími žijícími predátory na zemi a vyskytují se především v Grónsku, na severním pobřeží Severní Ameriky a Asie.
Praha | Příroda

Farmářské trhy na Jiřáku startují

Farmářské tržiště Jiřák zahájí pravidelný týdenní provoz už ve středu 28. února. Obyvatelé Vinohrad, Žižkova a blízkého i vzdáleného okolí tak mohou nakupovat na oblíbeném trhu sezónní potraviny. Nebude chybět kvalitní čerstvé pečivo včetně bezlepkového a celozrnného, tradiční kváskový chléb, domácí cukrárny, sirupy, med, koření, sušené byliny, marmelády a další lokální potraviny zimní sezóny.
Praha | Gurmánská turistika