Pražské jaro 2024

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro letos vstupuje do 79. ročníku, který mezi 12. květnem a 3. červnem 2024 přinese na pět desítek koncertů. Bude velkolepou oslavou Roku české hudby a dvoustého výročí narození Bedřicha Smetany. Pražské jaro zahájí Berlínští filharmonikové, na festival zavítají také dva nejlepší italské orchestry – Orchestra dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia a Filharmonický orchestr milánské opery La Scala. Z Paříže přijede jedinečný Orchestre Philharmonique de Radio France, z Nizozemska Amsterdam Baroque Orchestra, z Belgie legendární Collegium Vocale Gent. Novinkou letošního festivalu je celodenní program pro mladé publikum nazvaný SpringTEEN, ve Foru Karlín se uskuteční spektakulární koncert s padesáti současně znějícími klavíry.
 

Má vlast a Berlínští filharmonikové

Berlínští filharmonikové na zahajovacím koncertě provedou Smetanovu Mou Vlast. Stane se tak pod taktovkou šéfdirigenta Kirilla Petrenka, který během své bohaté kariéry mnohokrát prokázal, že má k české hudbě mimořádně vřelý vztah. Jeden z nejlepších orchestrů světa pojí s Pražským jarem bohatá společná historie, neboť s výjimkou dvou koncertů hostoval v České (Československé) republice vždy výhradně na pozvání tohoto festivalu, a to celkem sedmkrát. Poprvé v roce 1966 s legendárním Herbertem von Karajanem, naposledy v roce 2014 se sirem Simonem Rattlem. Kirill Petrenko odvypráví s Berlínskými filharmoniky „svůj“ příběh Mé vlasti ve dnech 12. a 13. května 2024.
 

Ambasador Jakub Hrůša a Rok české hudby

Ambasadorem Roku české hudby se na Pražském jaru 2024 stane dirigent Jakub Hrůša, který ve světovém měřítku patří mezi nejuznávanější české hudebníky dneška. I díky němu se česká hudba dostává na světová pódia, k nejlepším orchestrům a do věhlasných operních domů. Bude tomu tak i v případě jeho koncertu 18. května s jedinečným Orchestra dell'Accademia Nazionale di Santa Cecilia z Říma, jehož je od roku 2021 hlavním hostujícím dirigentem. Společně zahrají mimo jiné Fresky Piera della Francesca, v nichž se Bohuslav Martinů nechal inspirovat výtvarným uměním v italském Arezzu.

Jakub Hrůša bude stát také v čele koncertního provedení Smetanovy opery Libuše. Na dvou slavnostních večerech 28. a 30. května povede soubor špičkových sólistů v čele s Kateřinou Kněžíkovou a Adamem Plachetkou, Pražský filharmonický sbor a Českou filharmonii. Hrůša bude rovněž jedním z hlavních řečníků konference, kterou Pražské jaro připravuje k Roku české hudby. Za účasti čelných představitelů státu, ekonomů, filozofů či podnikatelů proběhne diskuse o fenoménu České republiky jakožto velmoci klasické hudby.
 

Devět světových, jedna evropská a pět českých premiér

Rok české hudby nebude Pražské jaro slavit pouze skrze autory z dávných kapitol dějin hudby. Festival se hrdě hlásí k současným českým skladatelům, jejichž jména jsou možná známější v zahraničí než u nás – obdobně, jak tomu bylo u dnes slavných jmen v dřívějších dobách. Na závěrečném koncertě 3. června zazní evropská premiéra skladby Superorganisms, kterou Miroslav Srnka zkomponoval na společnou objednávku Berlínských filharmoniků, NHK Symphony Orchestra Tokyo, Los Angeles Philharmonic, Orchestre de Paris a České filharmonie. Skladatel Kryštof Mařatka je zase velice úspěšný ve Francii. Pražské jaro proto pozvalo Orchestre Philharmonique de Radio France, aby na svém koncertě 27. května uvedli vedle francouzské hudby také světovou premiéru Mařatkova houslového koncertu. Ten je opatřen tajuplným názvem Svatyně – v hlubinách jeskynních maleb s odkazem na inspiraci pravěkými obrazy zachovaných v jeskyních desítky tisíc let.

Legendární dirigent Riccardo Chailly se na Pražské jaro vrátí téměř po čtvrtstoletí, aby v pozici šéfdirigenta stanul v čele jednoho z nejproslulejších italských těles, filharmoniků milánské opery La Scala. Ke spolupráci na koncertě 20. května přizval strmě stoupající klavírní hvězdu Alexandra Malofejeva, v jehož podání zazní překrásný Klavírní koncert b moll Petra Iljiče Čajkovského.
 

Ikony staré hudby

Belgický soubor Collegium Vocale Gent, který pod vedením svého zakladatele, sbormistra a dirigenta Philippa Herrewegheho představí 17. května program nazvaný Madrigaly v Arkádii, spojující světská díla italských mistrů přelomu 16. a 17. století čerpající inspiraci z antické mytologie. Druhou legendou je Ton Koopman, který na Pražské jaro zavítá 2. června se svými soubory Amsterdamským barokním orchestrem a sborem, aby uvedli tři kantáty Johanna Sebastiana Bacha, mistrovská díla plná melodické invence, polyfonie, působivých sborů a dojímavých árií. Komorním zástupcem koncertů na dobové nástroje bude pak program flétnisty Alexise Kossenka a jeho kolegů 26. května v Anežském klášteře věnovaný Antonínu Rejchovi, kterého francouzští hudebníci dodnes považují za svého.
 

Prague Offspring do třetice

Již potřetí se stane Klangforum Wien rezidenčním ansámblem projektu Prague Offspring, který během jednoho víkendu přinese novinky ze světa současné hudby. Pod vedením dirigenta a skladatele Enna Poppeho uvede tento rakouský soubor ve světové premiéře šest nových děl, která čeští a slovenští skladatelé a skladatelky napsali na objednávku Pražského jara. Dále připomenou finskou skladatelku Kaiju Saariaho, od jejíhož úmrtí 2. června uplyne přesně rok. Své zkušenosti budou členové vídeňského ansámblu předávat mladým instrumentalistům a skladatelům na workshopech a mistrovských kurzech. Jako rezidenční skladatelka do Prahy přijede Rebecca Saunders, v Berlíně žijící britská autorka, která tvaruje zvuk jako sochařskou matérii. Jako sólistka se v její skladbě Nether představí britská sopranistka Juliet Fraser.
 

Pocta klavíru ve všech jeho podobách: i těch těžko představitelných

Víte, kolik strun má dohromady 50 klavírů? Jedenáct tisíc. A dokážete si představit, jak budou znít, když je uspořádáte do kruhu, necháte je hrát všechny současně a Vy budete sedět uprostřed? Své představy můžete konfrontovat na dvou unikátních koncertech ve Foru Karlín, kterými Klangforum Wien naváže na svou rezidenci a společně s padesáti klavíristy provede 2. června v české premiéře nové spektakulární dílo skladatele Georga Friedricha Haase, loňského rezidenčního skladatele Prague Offspring. Klavír nevšedním pohledem bude nahlížet také projekt Pianofonia Michala Rataje a Jana Trojana, kteří na míru prostoru Národního technického muzea 20. května rozezní a ozvučí jednotlivé součásti klavíru, jakožto originální poctu tomuto technickému zázraku.
 

SpringTEEN

V roce 2024 bude poprvé celý festivalový den věnovaný mladému publiku a rodinám s dětmi. Festivalové sekci s názvem SpringTEEN bude patřit celá sobota 19. května, která přinese nevšední a pestré koncerty i kreativní workshopy v působivých prostorách Anežského kláštera a jeho zahrad. Zazní živá hudba nejen klasická, ale i jazz, pop a elektronika. Vystoupí britský vokální soubor Apollo5 i domácí hvězda Milan Peroutka. Prostor dostanou hudební technologie a na workshopech si mladí diváci vyzkouší výrobu hudebních nástrojů ze zeleniny nebo krabic od pizzy. Koncerty budou plné interaktivních momentů a s pomocí QR kódů definitivně prokážeme, že „co Čech, to muzikant.“ Posluchače čeká také open air koncert s námětem nedalekých Stínadel. To vše doplněné o bohatý doprovodný program, na kterém si účastníci vytvoří kapelu pomocí tabletů a jednoduchých aplikací nebo vyrobí vlastní hudební logo. Vše doplní prestižní mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro se svými masterclassy a nově také interpretačními duely.
 

Mezinárodní soutež lesních rohů a houslí

V ročníku 2024 bude soutěž v hudebním oboru lesní roh a housle. Uzávěrka přihlášek je 1. prosince 2023. 75. mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro, člen Světové federace mezinárodních hudebních soutěží v Ženevě, se uskuteční v době od 6. do 14. května 2024 v Praze.
 

Historie Pražského jara

Píše se rok 1946 a v Praze se odehrává vůbec první ročník mezinárodního festivalu klasické hudby Pražské jaro. Jeho založení iniciuje světoznámý dirigent Rafael Kubelík, záštitu poskytuje tehdejší československý prezident Dr. Edvard Beneš a zakládá tím tradici, která trvá dodnes. Již první dva ročníky festivalu jsou fenomenálním úspěchem. V roce 1946 je to právě Pražské jaro, kde Leonard Bernstein poprvé diriguje mimo americký kontinent. Na dlouhých 44 let zde naposledy v Československu vystupuje klavírista Rudolf Firkušný, o rok později přijíždí skladatel Dmitrij Šostakovič. Významným mezníkem se stává rok 1990 – první svobodné Pražské jaro po sametové revoluci. Rafael Kubelík, Rudolf Firkušný a Leonard Bernstein plní svůj slib, že se na festival vrátí, až bude Československo opět demokratické. 45. ročník festivalu Pražské jaro se tak stal dějištěm unikátního setkání tří uměleckých osobností.
 

Logo Pražského jara

Již od prvního ročníku se festival prezentuje logem ve tvaru „f“ z dílny českého malíře, ilustrátora a typografa Františka Muziky. Logo je tak výrazné a na první pohled jednoznačně zařaditelné, že bylo v roce 2005 vybráno mezi stovku ikon českého designu 20. století v rámci Czech 100 Design Icons. Nadčasovost loga potvrzuje i skutečnost, že je v nezměněné podobě užíváno dodnes.