Uši, trubičky, frgály, oplatky a další regionální sladkosti

Vesměs jde o potraviny s chráněným zeměpisným označením. Úředně znějící název prozrazuje vlastně jen to, že pocházejí z určitého přesně daného regionu či místa. Česká republika má v současné době takových označení zaregistrováno třiadvacet. V seznamu najdete vedle Olomouckých tvarůžků, Jihočeské Nivy, Třeboňského kapra a řady druhů piv také několik sladkostí. Které to jsou?
 

Nejstarší historka: odkud se vzaly Štramberské uši?

Podle pověsti v roce 1241 přitáhli ke Štramberku divocí nájezdníci z východu, kteří cestou plenili okolí a obyvatelům usekávali uši a ruce. Štramberští se zachránili v opevnění, narychlo vybudovaném na vrchu Kotouč, navíc se jim podařilo v noci prokopat hráz nedalekého rybníka a nepřátelský tábor spláchla voda. Tataři se do jednoho utopili a v táboře po nich zůstalo jen několik pytlů uší, které se chystali odvézt domů jako kořist. Místní na památku slavného vítězství vždy v den Nanebevzetí Panny Marie pořádají velkou pouť a z mouky, cukru, medu a několika druhů aromatického koření pečou takzvané Štramberské uši. Chutnají jako perník, do tvaru oušek se stáčejí až po vytažení z pece, pro mlsouny se plní všelijakými sladkými nádivkami a pěnami – ve Štramberku už je pečou téměř 800 let. Ze všech potravin s chráněným zeměpisným označením jsou bezkonkurenčně nejstarší.
 

Pardubický perník: pochoutka z 16. století

Když se řekne Pardubice, skoro každému se vybaví slavný perník. Zmínky o prvním perníkáři pocházejí z roku 1515 a už v 16. století existoval cech perníkářů, ale sladké pochoutky z medu, mouky a pepře se tu možná vyráběly už dávno předtím. Jisté je, že právo vyrábět perník potvrdila Pardubicím v roce 1756 císařovna Marie Terezie a na přelomu 19. a 20. století vznikly první velké průmyslové závody a výrobny. Ve městě i dnes objevíte spousty cukráren a kaváren, kde si určitě vyberete některý z překrásně zdobených a různě tvarovaných perníkových kousků. Jedním z míst, kde se peče skvělý perník, je perníkárna u Janošů. Ochutnáte zde vítězné výrobky z mnoha soutěží, například vítěznou Regionální potravinu Pardubického kraje a Mls Pardubického kraje. Dále se můžete zastavit například v prodejně na Masarykově náměstí 2799, kde má své výrobky další vyhlášené perníkářství Pardubický perník Novotný. A pěkná prodejna perníků je i na pardubickém hlavním železničním nádraží. Perníček z Pardubic zde nabízí velmi bohatý sortiment.
 

Lázeňské oplatky: dobrota stará 200 let

Lázeňské oplatky, sladkou dobrotu ze dvou křupavých tenkých plátků spojených náplní, můžete ochutnat na různých místech. V Luhačovicích, Karlových Varech, Teplicích nad Bečvou i Mariánských Lázních sice chutnají oříškové, vanilkové, kakaové či nugátové oplatky podobně, ale zařazení mezi produkty s chráněným zeměpisným označením se dočkaly jen dvoje, a to mariánskolázeňské a karlovarské. Říká se, že první zmínky o sladké delikatese se v západočeských lázních objevily už v 18. století, ale až v roce 1856 se v Mariánských Lázních rozjela jejich průmyslová výroba. Jenže kdoví, jak to bylo: říká se totiž, že úplně první oplatky nebyly určené pro mlsnou lázeňskou klientelu, ale hosty premonstrátského kláštera v Teplé. Speciální zákusek prý vymyslel šikovný kuchař a našel tak nové využití pro oplatečnice na pečení hostií. A oplatková zajímavost, která vás možná překvapí? Oplatky z Karlových Varů navíc léčí, k jejich výrobě se totiž využívá léčivá voda z Vřídla.
 

Hořické trubičky: pochoutka od Napoleona

Zatímco o historii Štramberských uší, perníku i lázeňských oplatek toho moc nevíme, naprosto přesně známe rok, kdy v Hořicích vyrobili první Hořické trubičky. Psal se rok 1812 a v malebném podkrkonošském městě tehdy našli útočiště zranění vojáci, kteří se vraceli z Napoleonova ruského tažení. Byl mezi nimi i osobní kuchař francouzského císaře, který z vděčnosti za záchranu prozradil své opatrovatelce tajemství výroby Napoleonovy oblíbené pochoutky. Od té doby se tajemství hořických trubiček předává z pokolení na pokolení. V Hořicích je vyrábějí ručně, správná trubička je stočená ze dvou oplatek, promazaná rozpuštěným máslem a včelím medem, sypaná směsí cukru, kakaa, skořice a oříšků. V Hořicích seženete oblíbenou pochoutku v řadě cukráren, navíc se můžete projít po speciální Trubičkové stezce a v září se vypravit na Slavnosti hořických trubiček.
 

Valašský frgál: tradiční pečivo z Beskyd

Když se hospodyňkám z Valašska nepovedly koláče, mluvily o nich jako o frgálech. To už dávno neplatí, naopak, frgály patří k oblíbeným pochoutkám. Obří koláče (protože ten „pravý“ valašský frgál musí mít v průměru nejméně 30 centimetrů) se podle stejného receptu pečou již několik století. Jejich kouzlo spočívá v tenoučkém těstě a spoustě voňavé náplně – vede hrušková, tvarohová, maková, jablečná a povidlová, ale leckde ochutnáte i méně obvyklé frgály meruňkové, ořechové, borůvkové, rynglové nebo dýňové. V Resortu Valachy, který sdružuje trojici hotelů ve Velkých Karlovicích, si můžete frgály nejen koupit, ale také se zapsat do kurzu pečení a vyrobit si vlastní frgál pod vedením zdejších pekařek.
 

Výběr gastronomických slavností na léto a podzim

Pokud si chcete vyzkoušet pečení frgálů, perníků či uší v pohodlí domova, recepty najdete na internetu. My připojujeme pozvánky na pět letních gastronomických slavností:

• V sobotu 16. července se koná oblíbené Miroslavské Meruňkobraní, které představí nové i známé produkty regionálního zemědělství. Jde o tradiční akci s bohatým kulturním a historickým programem, které dominují jihomoravské meruňky.
• Neděle 17. července bude na zámku Kačina patřit dobrému jídlu z celého světa – v zámeckém parku proběhne jedinečné setkání fanoušků street foodové gastronomie. Čeká vás paleta chutí a vůní, špičkových pokrmů kuchyní celého světa, připravovaných přímo před zraky návštěvníků. Domácí dezerty, autorská zmrzlina, koktejly alko i nealko, prosecco či pivo z malých pivovarů.
• Slavnost ovocných knedlíků na zámku Konopiště proběhne 30. a 31. července. Na nádvoří budou celý víkend švestkové a meruňkové knedlíky, halušky od slovenského kuchaře i pivo Ferdinand. Oba dny doplní program tvořivé dílny a v neděli rozezní nádvoří i středověká hudba kapely Dei Gratia. Na I. okruhu se pak mohou návštěvníci těšit na zpestřený program, zaměřený na stolování v zámeckých jídelnách.
• To nejlepší ze street foodu se bude ochutnávat také v sobotu 6. srpna na Smíchovské náplavce: nebudou chybět grilované ryby, středomořská kuchyně, kuchyně blízkého východu, asijské pokrmy (včetně sushi) či veganská a vegetariánská jídla.
• Borůvkové hody pod Pradědem vypuknou o třetím srpnovém víkendu 20. a 21. srpna. Proběhnou jako obvykle v místních restauracích, které připraví své borůvkové menu, jehož základem budou již tradičně borůvkové knedlíky. Těšit se můžete i na stánkový prodej v obecním parku, ochutnávku dobrot z borůvek a mnoho dalšího.
• Vychutnejte si i další nálož lahůdek severní Moravy a Slezska na originálním Pojezfestu! Ať už jste vegani, milovníci masa nebo máte rádi sladké, přijdete si na své v Ostravici 3. září.
• Milovníci piva a tvarůžků, těšte se! Tvarglefest propukne ve Velké Bystřici 16. a 17. září. Přijďte ochutnat vymazlené regionální pivo a řemeslné tvargle z poctivého českého tvarohu.
• Sklizeň plodů vzácného stromu oskoruše, který po staletí utváří krajinu na jihu Moravy a kterého začíná pomalu ubývat, ažijete 24. září. Akce na salaši Travičná je obdobou trnkobraní či vinobraní, spojená s ochutnávkou pokrmů a nápojů z tohoto plodu.