Jarní dny jsou ideální k výletu na některou z gastronomických slavností. Leckde objevíte stánky se sladkostmi z nejrůznějších regionů, které vábí na chutě, vůně, prazvláštní tvary i originální názvy. Vyberete si Hořické trubičky, Štramberské uši, Pardubický perník anebo Valašské frgály?
Vesměs jde o
potraviny s chráněným zeměpisným označením. Úředně znějící název prozrazuje vlastně jen to, že pocházejí z určitého přesně daného regionu či místa. Česká republika má v současné době takových označení zaregistrováno třiadvacet. V seznamu najdete vedle
Olomouckých tvarůžků, Jihočeské Nivy, Třeboňského kapra a
řady druhů piv také několik sladkostí. Které to jsou?
Nejstarší historka: odkud se vzaly Štramberské uši?
Podle pověsti v roce 1241 přitáhli ke
Štramberku divocí nájezdníci z východu, kteří cestou plenili okolí a obyvatelům usekávali uši a ruce. Štramberští se zachránili v opevnění, narychlo vybudovaném na
vrchu Kotouč, navíc se jim podařilo v noci prokopat hráz nedalekého rybníka a
nepřátelský tábor spláchla voda. Tataři se do jednoho utopili a v táboře po nich zůstalo jen několik pytlů uší, které se chystali odvézt domů jako kořist. Místní na památku slavného vítězství vždy v den Nanebevzetí Panny Marie pořádají velkou pouť a z
mouky, cukru, medu a několika druhů aromatického koření pečou takzvané
Štramberské uši. Chutnají jako perník, do tvaru oušek se stáčejí až po vytažení z pece, pro mlsouny se plní všelijakými sladkými nádivkami a pěnami a hlavně ve Štramberku je pečou už 800 let. Ze všech potravin s chráněným zeměpisným označením jsou bezkonkurenčně nejstarší.
Pardubický perník
Když se řekne
Pardubice, skoro každému se vybaví
slavný perník. Zmínky o prvním perníkáři pocházejí z roku 1515 a už v 16. století existoval
cech perníkářů, ale sladké pochoutky z medu, mouky a pepře se tu možná vyráběly už dávno předtím. Jisté je, že právo vyrábět perník potvrdila Pardubicím v roce 1756 císařovna Marie Terezie a na přelomu 19. a 20. století vznikly první velké průmyslové závody a výrobny. Každoročně začátkem května se na
pardubickém zámku a ve městě konají
Slavnosti perníku, navíc ve městě objevíte spousty cukráren a kaváren, kde si určitě vyberete některý z překrásně zdobených a různě tvarovaných perníkových kousků.
Lázeňské oplatky: dobrota stará 200 let
Lázeňské oplatky, sladkou dobrotu ze dvou křupavých tenkých plátků spojených náplní, můžete ochutnat leckde. V
Luhačovicích,
Karlových Varech,
Teplicích nad Bečvou i
Mariánských Lázních sice chutnají oříškové, vanilkové, kakaové či nugátové oplatky podobně, ale
zařazení mezi produkty s chráněným zeměpisným označením se dočkaly jen dvoje, a to mariánskolázeňské a karlovarské. Říká se, že první zmínky o sladké delikatese se v
západočeských lázních objevily už v 18. století, ale až v roce 1856 se v Mariánských Lázních rozjela jejich průmyslová výroba. Jenže kdoví, jak to bylo: říká se totiž, že úplně první oplatky nebyly určené pro mlsnou lázeňskou klientelu, ale hosty
premonstrátského kláštera v Teplé. Speciální zákusek prý vymyslel šikovný kuchař a našel tak nové využití pro oplatečnice na pečení hostií. A oplatková zajímavost, která vás možná překvapí?
Oplatky z Karlových Varů léčí, k jejich výrobě se totiž využívá
léčivá voda z Vřídla.
Hořické trubičky: pochoutka od Napoleona
Zatímco o historii Štramberských uší, perníku i lázeňských oplatek toho moc nevíme, naprosto přesně známe rok, kdy v
Hořicích vyrobili první
Hořické trubičky. Psal se rok 1812 a v malebném
podkrkonošském městě tehdy našli útočiště zranění vojáci, kteří se vraceli z Napoleonova ruského tažení. Byl mezi nimi i osobní kuchař francouzského císaře, který z vděčnosti za záchranu prozradil své opatrovatelce tajemství výroby Napoleonovy oblíbené pochoutky. Od té doby se tajemství hořických trubiček předává z pokolení na pokolení. V Hořicích je vyrábějí ručně, správná trubička je stočená ze dvou oplatek, promazaná rozpuštěným máslem a včelím medem, sypaná směsí cukru, kakaa, skořice a oříšků. V Hořicích seženete oblíbenou pochoutku v řadě cukráren, navíc se můžete projít po
speciální Trubičkové stezce a v září se vypravit na
Slavnosti hořických trubiček.
Valašský frgál
Když se hospodyňkám z
Valašska nepovedly koláče, mluvily o nich jako o
frgálech. To už dávno neplatí, naopak, frgály patří k oblíbeným pochoutkám.
Obří koláče (protože ten
„pravý“ valašský frgál musí mít v průměru nejméně 30 centimetrů) se podle stejného receptu pečou již několik století. Jejich kouzlo spočívá v tenoučkém těstě a spoustě voňavé náplně – vede
hrušková, tvarohová, maková, jablečná a povidlová, ale leckde ochutnáte i méně obvyklé
frgály meruňkové, ořechové, borůvkové, rynglové nebo dýňové. V
Resortu Valachy, který sdružuje trojici hotelů ve
Velkých Karlovicích, si můžete frgály nejen koupit, ale také se
zapsat do kurzu pečení a vyrobit si vlastní frgál pod vedením zdejších pekařek.
Pět gastronomických slavností na květen
Pokud si chcete vyzkoušet pečení frgálů, perníků či uší doma na vlastní pěst, recepty najdete na internetu. My připojujeme pozvánky na pět gastronomických slavností v nejbližších týdnech: