Úvod > Výlety > Výlety s příběhem > Za štramberskýma ušima na vrch Kotouč

Za štramberskýma ušima na vrch Kotouč

V malebném městečku Štramberk, které se rozkládá v předhůří Beskyd a které je známé typickou věží nazývanou Štramberská trúba, se peče jedna z nejzajímavějších krajových specialit – Štramberské uši. Cukrářský výrobek z perníkového těsta ve tvaru kornoutu tradičně připomíná dávné válečné události.
Pověst popisuje slavnou bitvu z 8. května 1241, kdy štramberští křesťané zvítězili nad mongolským vojskem. O nepřátelských Tatarech tehdy kolovala děsivá zvěst, že prý poraženým protivníkům řežou uši a ty pak nasolené v pytlích posílají svému chánu do Asie! Není divu, že když vojsko přitáhlo, Štramberské přepadla hrůza a schovali se na vrch Kotouč, do narychlo zbudované pevnosti. Stovky cizích vojáků se ráno chystalo zaútočit a Štramberští, vysílení předchozími boji, se v zoufalství začali vroucně modlit. Věřte tomu nebo ne, ale pomohlo to! Nad mongolským táborem se zčistajasna strhla taková bouře, jakou pamětníci nepamatovali. Pár odvážlivců ze Štramberka využilo příležitosti, vyplížilo se k nedaleké přehradě a prokopalo hráz rybníka. A vody bylo tolik, že spláchla nepřátele, kteří se do jednoho utopili, a po tatarském vojsku zbyly jen pytle s pověstnýma ušima. Na počest toho slavného dne (byl to zrovna svátek Panny Marie) se tu dodnes pečou "štramberské uši", které se zdobí šlehačkou, ovocem a čokoládou. Slavná pochoutka je dokonce chráněna Evropskou unií!

Pokud se za pověstí o Tatarech vypravíte na vrch Kotouč, neopomeňte zde navštívit také světoznámou jeskyni Šipka na severním svahu kopce. Tohle místo si už v pravěku oblíbili neandrtálci, jejichž pozůstatky objevil v letech 1879-1883 Karel Jaroslav Maška – jednalo se o zbytky sídliště a kosterní pozůstatky klasického člověka neandrtálského z doby asi 40 000 let př.n.l., tzv. šipecká čelist, nástroje a zvířecí kosti. Šipku a její okolí opřádá také řada pověstí. Na pravé straně jeskyně je otvor, který prý vede až do Radhoště k jeho pokladům. Kromě neandrtálců žili prý v jeskyni také černokněžníci a duchové, zjevující se často v lidské podobě. Své útlé tělo měli zahaleno do černého roucha, hlavu s dlouhými vlasy, drsnou vrásčitou tvář a bradu s dlouhými ježatými vousy mívali nepokrytou. Už svým vzezřením naháněli hrůzu každému, kdo se s nimi náhodou setkal. Bydleli hlavně v Šipce, ale i v jiných četných děrách Kotouče, odkud za temných nocí vycházeli do širokého okolí a působili škody. Klid v kraji nastal až po jejich přestěhování na Smolnou horu.

Cestou zpět do města můžete nedaleko Šipky v PP Dolní Kamenárka, kde býval vápencový lom, navštívit neobvyklou botanickou zahradu, jejíž základem se stal kamenný labyrint, který navozuje pocit antického prostředí. Uvidíte zde nejen vzácné rostliny, ale taky nepřeberné množství hmyzích unikátů. K největším ozdobám pak patří víc než šest set druhů zkamenělin. V současné době je v botanické zahradě více než 1200 druhů rostlin. Jsou zde místní druhy ohrožených a zvláště chráněnych rostlin, které pocházejí především ze záchranného přenosu z lomu Kotouč. Do nově vzniklého mokřadu se nastěhovala i spousta živočichů – obojživelníků i hmyzu.

 

Celý popis