Park na Letné je
největší pražská nezastavěná zelená plocha, kde lze trávit volný čas sportem, procházkou či uspořádat piknik. Letenské sady poskytují
kouzelný výhled na řeku Vltavu i na město. Díky přemostění Chotkovy ulice lávkou umožňují snadný přístup do
Chotkových sadů a dále na
Pražský hrad.
Pro svoji strategickou polohu
sloužila Letenská pláň s přilehlými svahy od nepaměti
jako shromaždiště a tábořiště vojsk. Probíhaly zde také různé oslavy, jako např.
korunovace Přemysla Otakara II. v roce 1261. Od 13. století kultivovaly letenský svah vinice, vznikaly zde i místní kamenolomy. V 18. století se ani Letné nevyhnuly opevňovací práce,
bastiony při západní hranici jsou zachovány dodnes. Od 60. let 19. století letenskou planinu s přilehlými svahy postupně vykupovala ze soukromých rukou pražská obec za účelem přeměny ve veřejný park. Vysázeno bylo na
150 tisíc stromů a na počest návštěvy následníka trůnu v Praze byl v roce 1871 park přejmenován na
Sady Korunního prince Rudolfa.
Roku 1863 zde architekt
Ignác Ullmann postavil tzv.
Letenský zámeček – budovu ve stylu italské předměstské vily, která sloužila a dodnes slouží jako výletní restaurace. Nedávno dobře zrekonstruovaný objekt má dvě restaurace, kavárnu, stylové salonky a velkou zahradu s altánem. V těsné blízkosti zámečku stojí
historická rarita nemající v Praze obdoby. Je to přes
100 let starý podlahový kolotoč z roku 1891. Součástí kolotoče byl také historický orchestrion, který někdo v roce 1994 odcizil. Dominantou západní části sadů je
Hanavský pavilon, který nyní slouží také jako restaurační zařízení. Byl postaven při příležitosti zemské jubilejní výstavy a původně stával na Výstavišti. Při stejné příležitosti sem byla dokonce ve svahu zřízena
lanová dráha, navazující na Křižíkovu tramvaj na Výstaviště.
V padesátých letech 20. století se však na Letnou lidé chodili dívat na tzv.
"frontu na maso" - 65 metů vysoký
pomník diktátora J. V. Stalina, který byl
největší svého druhu v Evropě. Když vyšly najevo Stalinovy zločiny, byl roku 1962 pomník vyhozen do vzduchu. Dnes na jeho místě odpočítává čas
metronom z dílny sochaře Vratislava Karla Nováka. Přímo pod pomníkem se nachází uzavřený, značně velký, prostor, který těsně na začátku 90. let začala využívat Linhartova nadace, která zde pořádala kulturní akce a provozovala rádio, později pojmenované jako Rádio 1. Poté bylo podzemí uzavřeno a již několik let se zvažuje, že by zde mohlo vzniknout například oceanárium. Zatím však není rozhodnuto. Od pomníku se dá pohodlně
po širokém schodišti sejít až dolů na nábřeží k Vltavě a přejít tak po Čechově mostě směrem k
Pařížské ulici, kterou lze dojít až na
Staroměstské náměstí.