Jeskyně, oppida, hradiště a archeoparky: 10 míst, kde se podíváte do pravěku

Archeopark Všestary

Báječným místem, kde váš výlet do pravěku může začít, je archeopark Všestary poblíž Hradce Králové. Jeskyně s pravěkými malbami, pazourkové doly, megalitická hrobka, archeologické nálezy, poklady, didaktická dílna i obrovský model pravěké krajiny, to všechno je k vidění ve vnitřní expozici všestarského Archeoparku. V areálu pod širým nebem najdete pravěké stavby z různých časových období, výrobní areály i pravěké pohřebiště s mohylami. Vyzkoušíte si nejrůznější činnosti, od drcení obilí a broušení kamenných seker přes výrobu keramiky, spřádání lněných nití a tkaní na pravěkých stavech až po obdělávání pole dřevěnými nástroji nebo práci s replikami pravěkých seker. Do Všestar se můžete vydat po 12 kilometrů dlouhé archeologické cyklotrase, která sem vede z Hradce Králové a provede vás po místních archeologicky význačných lokalitách. Otevřeno je až do konce října o víkendech. Všední dny jsou vyhrazeny pro exkurze škol.
 

Pravěká osada Křivolík

V kopcích nad Českou Třebovou naleznete stále se rozvíjející pravěkou osadu Křivolík. Na prosluněné mýtině v lese objevíte políčka, výběhy pro kozy a ovce, keramickou pec a halštatskou kuchyni, zemnice, jednoduchá obydlí i společenský dům. Pravidelně tu probíhají experimenty s pravěkým zemědělstvím a technologiemi staveb, zpracováváním dřeva a kůží. Otevřeno je nepřetržitě; osadu si můžete podrobně prohlédnout a třeba si vybrat jednu z tematických ukázek způsobu života v pravěku nebo workshop, ale pořádají se tu rovněž pracovně prožitkové tábory, kurzy pro studenty archeologie, dětské tábory, festivaly a další akce.
 

Villa Nova Uhřínov

Ještě starší než Křivolík je archeologické muzeum v přírodě Villa Nova v malebné oblasti Orlických hor na západním okraji Uhřínova, s jehož výstavbou se začalo v roce 1992. Všechny stavby se budují s respektováním zásad a principů experimentální archeologie, s replikami dobových nástrojů a podle historických technologií. Otevřeno je denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin (v listopadu je provoz omezen), po vesnici vás provede průvodce a pak se můžete sami vrátit na místo, které vás nejvíc zaujalo. K objevování je toho víc než dost: obytné domy, kovárna, hrnčírna s pecemi, políčka, sad i kuchyně, kde občas ochutnáte jídla našich předků. Vstupné je sem za 80 Kč.
 

Archeopark v Pavlově

Na Břeclavsku v Pavlově najdete Archeopark, který připomíná jeskyni lovců mamutů – ostatně expozice vznikala přímo v místě, kde lovci mamutů žili, nedaleko pak byla objevena soška Věstonické venuše. Sídliště lovců mamutů uvidíte tak, jako by je pravěcí lidé opustili právě před chvílí, přímo na nalezišti také poznáte práci archeologů. Otevřeno je až do konce listopadu, a to denně od 9 do 18 hodin. Vstupné je za 150 Kč. Projít se můžete po pěkné naučné stezce z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic, která vás provede po nejvýznamnějších lokalitách kultury lovců mamutů. Na pěti informačních panelech uvidíte, kde lovci tábořili a jaké nálezy jejich pobyt dokládají.
 

Pravěk v jeskyních Moravského krasu

Než lidé přišli na to, jak stavět první obydlí, často žili v jeskyních – samozřejmě pokud nějakou našli. Ve čtyřech jeskyních Moravského krasu objevíte unikátní expozice Jeskyně a lidé, které prozrazují, jak se lidem v jeskyních žilo a že je zdaleka nevyužívali jen v pravěku. Rozšířené prohlídkové trasy jsou v jeskyních Balcarka, Kateřinské, Sloupsko-šošůvských jeskyních a v jeskyni Výpustek, přičemž každá z nich se zaměřuje na něco jiného. Sloupsko-šošůvské jeskyně vám představí život neandrtálců, Balcarka se zaměřuje na lovce sobů a koní, v Kateřinské je zase k vidění záhrab medvědice s medvíďaty či nejstarší jeskynní malbu v ČR. Ve Výpustku jeskyňáři využili celé patro správní budovy, kde vznikla rozsáhlá expozice o vyhynulé fauně, objevování podzemí a osidlování Moravského krasu.

Na skalním ostrohu nad soutokem Říčky a Ochozského potoka se nachází známá archeologická lokalita, tunelovitá jeskyně Pekárna, proslulá nálezy pravěkých kamenných i kostěných nástrojů a hlavně rytin na kostech zvířat. Je nejvýznačnějším sídlištěm lovců sobů z období před cca 12.000 – 15.000 lety. Ve světě ji proslavily zejména nálezy rytin na žebrech koní a rytina pasoucích se koní, kostěné harpuny k lovu ryb, figurka Venuše z mamutoviny a mnoho jiných děl z počátku lidského věku.

Volně přístupná jeskyně Švédův stůl v údolí potoka Říčky je známou archeologickou lokalitou a jedním ze tří nalezišť kosterních pozůstatků neandrtálského člověka na našem území. Jeskyně se však považuje také za typické doupě jeskynních hyen a medvědů, žijících zde ve starších čtvrtohorách. Vědci zde z tisíciletých nánosů hlíny vykopali nepřeberné množství kostí různých tehdy žijících zvířat. Pozoruhodným zjištěním bylo, že mnoho stejným způsobem ohlodaných kostí sem zavlekly jeskynní hyeny coby lahůdku na "vykusování" morku. Švédův stůl tedy sloužil jako hodovací doupě jeskynních hyen.
 

Muzeum Šipka ve Štramberku

Muzeum o pravěku a archeologii ve Štramberku dostalo název po známé jeskyni Šipka, ve které koncem 19. století našli čelist neandrtálského dítěte. A nejenom to – celé přízemí totiž jako jeskyně vypadá, včetně zvuků a světel. Autor expozice Tomáš Skalík uvádí, že procházka replikou jeskyně je téměř k nerozeznání od návštěvy skutečné Šipky na protějším kopci. Jako materiál posloužil umělý vápenec. Součástí expozice jsou samozřejmě i exponáty, jež se přímo k světoznámé jeskyni vážou. Velký prostor v patře se proměnil v metodické centrum s kapacitou až pro padesát osob, které slouží nejen k muzejním účelům, ale také pro pořádání nejrůznějších akcí, výstav, tematických přednášek či workshopů pro školy. Muzeum má otevřeno po celý rok od 9 do 17 hodin, denně mimo pondělí. Vstupné je za 50 Kč.
 

Archeologický skanzen Modrá

Archeologický skanzen v Modré se nachází v lokalitě původního velkomoravského osídlení, v těsném sousedství Velehradu, 7 km od Uherského Hradiště. Představuje ideální podobu slovanského opevněného sídliště z doby Velké Moravy (9. století). Je tvořen stavbami, jejichž do země zahloubené části mají předlohy ve skutečných archeologických objektech. Nadzemní hmota staveb má charakter hypotetických rekonstrukcí, které však vznikly na podkladě konkrétních nálezů. Máte možnost nejen shlédnout jak žili Slované, ale i vyzkoušet si dávná řemesla, ochutnat speciality, shlédnout původní plodiny, keře i stromy. Rovněž mohou děti obdivovat zvířata, která jsou v areálu (volně pobíhající prasátka, kozy, slepice, ovečky nebo oslík Figo). Otevřeno zde bude už jen do konce října, zato každý den. Vstupenka vyjde na 100 Kč.
 

Archeopark v Chotěbuzi-Podoboře

Archeopark stojí na místě, kde před řadou století žili naši předkové, a dnes patří k nejvýznamnějším a nejlépe dokumentovaným archeologickým lokalitám v celé České republice. Archeopark je rekonstrukcí slovanského sídliště a to z období od poloviny 8. století až do 11. století. Fortifikační systém doplňují různé typy obydlí a výrobních dílen. Archeopark přibližuje návštěvníkům život v raně středověkém hradišti. Programová náplň v Archeoparku je zaměřena na naučné programy a živé předvádění. Archeopark prošel mezi lety 2018 až 2020 velkou rekonstrukcí, probíhala oprava dřevěných fortifikací neboli palisád, věže a komorové slovanské hradby. Opravena byla také akropole – venkovní areál s dřevěnými stavbami. Archeopark je otevřen až do října, vstupné je za 120 Kč.
 

Keltské oppidum Třísov

Nejjižněji položené keltské hradiště v Čechách bylo podle nálezů osídleno už v době bronzové. Oppidum leželo na strategické obchodní cestě. Mohutné opevnění dnes připomínají dvě linie valů. Oblast obýval keltský kmen Bójů a toto oppidum (sídliště) nazýval Magdunum, v překladu „opevněné město“. A skutečně šlo v keltském světě o raritně opevněné místo. Podle některých názorů bylo toto keltské město zaznamenáno v Ptolemaiově mapě jako Abilunon. Město byl vybudováno ve strategické poloze při soutoku Vltavy s Křemžským potokem, a to někdy v době okolo poloviny 2. století př. n l. Osídlená plocha zaujímala plochu 26 hektarů. Podle archeologů se třísovské oppidum, centrum obchodu a náboženství, muselo se opírat o síť zemědělských osad tvořících jeho zázemí. Město mělo 2 mohutné klešťovité brány a 2 akropole naproti sobě. V severní akropoli jsou patrné základy osmiúhelné svatyně, která je na našem území ojedinělá. Místo je volně přístupné.
 

Vrch Rubín u Podbořan

Vrch Rubín nedaleko Podbořan byl osídlen téměř čtyři tisíce let, konkrétně od mladší doby kamenné do doby železné. Čedičový vrch třetihorního stáří se zvedá nad pravým břehem Doláneckého potoka o více než 80 metrů a od severu a západu tak tvoří výraznou krajinnou dominantu. Především jeho východní a severní úbočí jsou vysoké a velmi strmé a tvoří přirozenou ochranu sídliště. Rovněž příkrá, ale kratší je jižní strana a pouze ze západu je terén formován do úzké šíje, která tvoří přirozený přístup a jíž bylo třeba chránit hradbou. Archeologické výzkumy činí z Rubínu významné centrum oblasti a některé nálezy, například železná kování slovansko-avarského typu jsou největším souborem v ČR. Někteří badatelé dokonce ztotožňují Rubín s bájným Wogastisburgem, pod nímž zvítězil někdejší franský kupec a později panovník Sámo nad králem Dagobertem I. Místo je volně přístupné.