I když neznámější průpovídka zní
Březen – za kamna vlezem, v březnu
konečně přichází to pravé jaro!
Příroda se probouzí ze zimního spánku, začínají
rašit divoké zelené byliny i sasanky, bledule, kosatce, modřence, narcisy a tulipány.
Ze sklepa vytahujeme poslední zimní zásoby zeleniny a jablek, přilétají špačci a čápi, rodí se malí zajíčci, a na rybnících hnízdí husy. Dokonce ani
půst, doba odpouštění a odříkání, nemusí být nuda: podívejte se u nás na
Kudy z nudy na
kalendář šesti postních nedělí, kdy část z nich připadá každý rok právě na březen.
Březnové pranostiky
Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát, zní jedna z březnových pranostik. Ostatně slunce a počasí opět v pranostikách a průpovídkách hraje důležitou roli. Tady jsme shrnuli ty nejznámější:
- Březen bez vody, duben bez trávy.
- Březnové slunce od nohou studí.
- Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
- Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
- Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
Podobně jako v
lednových a
únorových pranostikách se i v těch
březnových často objevují zvířata. Zatím necháme stranou
svatého Řehoře a jeho čápy a žáby, ale i bez nich nás čeká pestrá přehlídka jarní fauny:
- Laštovčin zobáček je krátký, ale zvlášť v březnu sladký.
- Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.
- Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
- Žežule, které v březnu velmi křičí, čáp, který mnoho hřeská, divoké husy, které se ukazují, oznamují teplé jaro.
O zvířatech se zmiňuje také pranostika k prvnímu březnovému dni, o který se dělí svatí Bedřich, Albína a Eudokie:
- Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
Varovně pak zní průpovídka k 2. březnu:
Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí. Tak si dávejte pozor a povalování na mezích posuňte až na další měsíce!
Čas jarních povodní
Začátek třetího měsíce roku rozhodně nebývá tak optimistický jako jeho slunečnější konec: na přelomu února a března totiž hladiny řek zvedá tající sníh a přicházejí
povodně. Takzvaná
Matějská obleva, která s poměrně vysokou pravděpodobností přichází mezi
svatým Matějem (24. února) a
osmým březnem, bývá neklamným znamením, že končí zima a je čas pustit se do příprav na zahájení jarních zemědělských prací.
Na svatého Řehoře…
…čápi letí přes moře. Tohle pořekadlo zná kdekdo, ale zdaleka ne každý ví, že den svatého Řehoře je 12. března. Také se říkávalo, že
Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, a šelma sedlák, který neoře. Navzdory všem pranostikám ale v polovině března občas přichází takzvaná
řehořská zima, která je považovaná za poslední záchvěv zimy.
Jak Josef s Marií zabíjejí zimu
Definitivní tečkou za zimou pak bývají
josefská tepla (
svátek svatého Josefa je 19. března) a také
mariánské oteplení, pojmenované podle svátku Zvěstování Panny Marie, později svatého Viktorína (25. března). Naši předci je spojovali dohromady ve výstižné průpovídce
Josef s Marijú zimu zabijú.
Poněkud záhadně zní pranostika na 27. března, která tvrdí, že
jaké počasí je na svatého Ruprechta, takové bude i v červenci. Červenec je ještě daleko, a tak zatím počítejme s tím, že je březen, a tedy čas vlézt za kamna. Tahle pranostika pokračuje veršíkem
„…duben – ještě tam budem, máj – vyženem kozy v háj.“ Tak uvidíme, kde se potkáme za měsíc, jestli stále zalezlí za kamny, anebo někde venku.