Úvod > Aktuality > Konečně přichází pravé jaro – nastane jarní rovnodennost
Konečně přichází pravé jaro – nastane jarní rovnodennost
"> "> "> "> "> "> "> "> "> "> "> ">
Památky

Konečně přichází pravé jaro – nastane jarní rovnodennost

  • Vydáno20. března 2022
Astronomicky první jarní den přijde v neděli 20. března 2022 přesně v 16:33. To bude zároveň okamžik, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana. Zároveň bude tento den vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Den bude stejně dlouhý jako noc a zatímco na jižním pólu Slunce vyjde, na severním naopak ve stejném okamžiku zapadne… Zajímavostí je také to, že na stejný den připadá Světový den vrabců.
jaroUž je to tady! Přichází jarní rovnodennost, což je okamžik, kdy Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu protíná světový rovník – přechází z jižní polokoule na severní! Letos začíná astronomické jaro (Jarní rovnodennost) opět 20. března, a to v odpoledních hodinách, přesně v 16:33 hodin.

Rovnodennost je astronomický termín pro okamžik, kdy střed obrazu Slunce na nebeské sféře prochází jarním bodem nebo podzimním bodem. Dříve nastávala rovnodennost často i 21. března, ale v 21. století jsme ji měli naposledy v roce 2011. Znovu bude toto datum aktuální až od roku 2102. Od tohoto dne se noc zkracuje a den prodlužuje, což trvá až do letního slunovratu, kdy je den dvakrát delší než noc.

jaroProč k takovému jevu dochází? Dobu oběhu Země kolem Slunce nelze vyjádřit celým počtem dnů. Průchod mezi dvěma po sobě následujícími průchody Slunce tzv. jarním bodem trvá 365 dnů 5 h 48 min 45,7 s, tedy 365,2421956 dne. Současný kalendář používá ke korekci tohoto problému přestupné roky – jenže ani to není úplně ideální. Zjednodušeně řečeno, tři roky máme den o 5 h 48 min kratší a každý 4. rok přidáme 24 hodin. Ve skutečnosti bychom ale měli přidat jen 23 h 15 m 2,8 s. Takže se provádějí další korekce podle pravidel, které vymysleli naši předkové. Nicméně faktem je, že si Země obíhá podle svého a v důsledku toho se různě posouvá i jarní rovnodennost.
 

Jak slavili jarní rovnodennost naši předkové

jaro na dědiněOslava jarní rovnodennosti se považovala za jeden ze čtyř hlavních svátků v roce a provázel ji několikadenní cyklus svátečních obřadů. Jednalo se významný mezník v životě, kdy končila  nadvláda zimy a bylo třeba se s ní důstojně rozloučit, aby mohl přijít nový život, obnovil se jeho koloběh, bylo místo pro vše nové a začínající. Lidé žili v sepětí s přírodou a samozřejmě velice dobře znali její zákonitosti. V době jarní rovnodennosti probíhaly různé slavnosti; slavil se návrat života na Zemi.

moranaJedním z hlavních obřadů bylo vynášení stařenky Zimy (Smrtky, Morany, Mareny), jejíž figurína byla společně se vším starým a nepotřebným spálena, popřípadě hozena do vody či zakopána do země. S poděkováním a vděčností za vše, co přinesla, proběhlo symbolické rozloučení, které uvolnilo místo pro tzv. přinášení nového léta do vsi. Za tímto poetickým a zřetelně výmluvným názvem se skrývá další snad již zapomenutý obřad. Hned po propuštění Zimy přinášela děvčata naopak zpět do vsi pentlemi ozdobené rašící ratolesti, často kombinované s malou panenkou představující bohyni jara Vesnu. Celý průvod procházel vesnicí za zpěvu, tance, s radostí nad znovuzrozením.

vejce a pentlePodobně důležitým a cenným rituálem byla ochrana klíčících semen v zemi, která zajišťovala budoucí úrodu, stejně tak jako vzpomínka na zemřelé, kteří byli vnímáni jako ochránci budoucí úrody. Nechyběla ani obřadní jarní očista, při níž se lidé šlehali zelenými ratolestmi a polévali pramenitou živou vodou.

Oblíbenou činností bylo také barvení vyfouknutých vajíček a jejich pomalování magickými symboly. Pak se vejce protahovala ceremoniálním ohněm a nakonec se doma zavěsila nad postele (a také ve stájích) jako talismany plodnosti.
 

Tipy na výlet k místům dávných pohanských rituálů

Lidé v čase rovnodennosti a slunovratů přicházeli na zvláštní kultovní místa, aby se obraceli ke svým bohům. Některé z těchto míst můžete navštívit i dnes.
 
Libušino jezírkoJedním z takových míst je Libušino jezírko u Kouřimi. V jeho okolí byly archeologicky prokázány jámy, v nichž patrně hořely obětní ohně k poctě božstva pramene. Není také vyloučeno, že se z hladiny věštilo, jak to měli ve zvyku Polabští Slované. Také spojení Libuše s jezírkem by mohlo znamenat propojení úcty ke kněžně a věštkyni, která je na několika místech Čech svázána s vyloženě vodním kultem. Jméno Libuše nebylo mezi starými Slovany ani tak vlastní jméno ženy, jako spíše označení pro funkci kněžky, věštkyně svého kmene. Dnes je jezírko často bez vody, jen při dlouhodobých deštích a jarním tání lze tuto přírodní památku vidět v celé své kráse.
 
Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina u obce Kounov (mezi Rakovníkem a Podbořany), o kterých se už sedm desetiletí vedou spory. Byly pravěkým chrámem k uctívání slunce, pohanským kalendářem, anebo se jedná o prostý, přesto unikátní systém polních mezí, který svou podobou nemá obdoby? Přes úsilí několika generací badatelů odolává záhada kounovských kamenných řad rozluštění.
 
Kamenný pastýřU vesnice Klobuky nedaleko Slaného stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, přezdívaný Kamenný pastýř, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir, němý svědek dávné minulosti, o níž se jen dohadujeme.
 
Zajímavým úkazem jsou Pohanské kameny ve Frýdlantské pahorkatině, v katastru obce Višňová na dnešní česko-polské hranici. Jedná se o skupinu mohutných balvanů z rumburské žuly opředenou četnými pověstmi a je velmi pravděpodobné, že v minulosti sloužily jako kultovní místo. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně.

Venušiny miskyPamátný Králův stůl u Uherského hradiště je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního Pomoraví. Některými badateli byl považován za megalitický dolmen, který měl sloužit jako vizír na stanovení dnů rovnodennosti a slunovratů.

Rychlebských horách, nedaleko obce Vidnava, najdete Venušiny misky – žulové skalní prohlubně, připomínající obří mísy. Největší ze skalních mís má téměř dokonalý kruhový půdorys o průměru 1,5 m s hloubkou přes 1 m a pojme asi 65 litrů vody. Venušiny misky mají údajně kouzelnou moc – žena, která si údajně do jedné ze skalních mís sedne, se do roka vdá a otěhotní.
 

Světový den vrabců

vrabec domácíVrabec domácí byl dříve běžný a všudypřítomný zpěvný pták. V dnešní době je v mnoha zemích Evropy mizejícím druhem. Právě kvůli úbytku vrabců byl organizací Nature Forever Society 20. březen roku 2010 vyhlášen jako Světový den vrabců – World Sparrow Day.

Vrabec domácí je větší a žije převážně v blízkosti našich lidských obydlí. Samice tohoto vrabce je světle hnědá a samec je zbarvený výrazněji, má tmavě hnědá křídla, šedý vršek hlavy, bílou líc a černou náprsenku. Hnízdí v dutinách na budovách a někdy i ve volných hnízdech v korunách stromů. Vrabec polní žije v zemědělské krajině, tedy v sadech a zahradách. Samec i samice jsou u tohoto vrabce zbarveni stejně. Oba mají kaštanově hnědý vrch hlavy a bílou líc s černou skvrnou. Hnízdí v dutinách stromů a v ptačích budkách. Živí se hlavně hmyzem a semeny plevelů.
Zažijte kouzlo Keltského telegrafu

Zažijte kouzlo Keltského telegrafu

S příchodem jara se vydávají skupinky lidí za soumraku na významné kopce v okolí, aby v obklopení noční přírody předávaly světelný signál, který se přenese po několika trasách po celé České republice. Letos tato unikátní akce proběhne v sobotu 19. března. Keltský telegraf navazuje na naše keltské předky, kteří si takto předávali zprávy například o hrozícím nebezpečí.

7 věcí, které nevíte o... jarní rovnodennosti

7 věcí, které nevíte o... jarní rovnodennosti

Světový den štěstí, Světový den vrabců, první den astronomického jara a také jarní rovnodennost: to všechno nastane v neděli 20. března. Čas jarní rovnodennosti je dokonce spočítaný na minuty přesně: dojde k ní 20. března 2022 v 16:33 hodin. Pozorovat se dá vlastně odkudkoliv, protože rovnodennost znamená jen to, že noc je stejně dlouhá jako den. Ale skutečně je to tak?

Kamenný kruh Klentnice

Kamenný kruh Klentnice

Uměle vybudovaný kamenný kruh nedaleko obce Klentnice v oboře okolo vrchu Smrtihlav zde stojí už od roku 2005.

Expozice Kounovské kamenné řady

Expozice Kounovské kamenné řady

Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých se už sedm desetiletí vedou spory.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Kamenný pastýř – největší český menhir u Klobuk

Kamenný pastýř – největší český menhir u Klobuk

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Pražský orloj – jediný na světě měří babylonský a staročeský čas

Pražský orloj – jediný na světě měří babylonský a staročeský čas

Astronomický orloj, geniální přístroj, který po celá staletí ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Technický zázrak, který již dlouhých 600 let udivuje doslova celý svět.

Venušiny misky na Smolném vrchu

Venušiny misky na Smolném vrchu

Národní přírodní památka Venušiny misky jsou žulové skalní prohlubně, připomínající obří mísy. Nacházejí se v malém skalním městečku na vrcholu kopce Smolný u obce Velká Kraš v Rychlebských horách.

Králův stůl – legendami opředený kámen s keltskými runami

Králův stůl – legendami opředený kámen s keltskými runami

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.

Pohanské kameny u Višňové

Pohanské kameny u Višňové

Skupina rulových balvanů nad údolím říčky Smědé ve Frýdlantské pahorkatině je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně.

Beskydská oblast tmavé oblohy

Beskydská oblast tmavé oblohy

Beskydská oblast tmavé oblohy se nachází na Česko – Slovenské hranici se středem kolem obcí Staré Hamry a Bílá. Její rozloha je 308 km². Na noční obloze v Beskydech lze pozorovat řadu zajímavých jevů, mezi které patří například Mléčná dráha, zodiakální světlo nebo na zemi foskoreskující houby.

Libušino jezírko nedaleko Kouřimi

Libušino jezírko nedaleko Kouřimi

Libušino jezírko bývalo kultovním vodním prostorem Kouřimského hradiště. Nachází se v úžlabině mezi středním a vnitřním valem, západně od střední brány. Pro kultovní důvody svědčí jinak zcela nesmyslný příkop, který pohanští Slované hloubili kolem svých svatyní nebo obětišť.

Kamenná brána Dubňany

Kamenná brána Dubňany

Na Jižní Moravě vznikla v letech 2015 a 2016 kamenná brána. Komplex je sestaven v systému posvátné geometrie a její uspořádání, tvar a vzdálenost jsou převzaty z prastarých, dochovaných staveb a návodů z konce pravěku až do dnešní doby.

Další aktuality