Kdy začíná půst v roce 2026 a jak dlouho trvá?
Čtyřicetidenní půst začíná každoročně
Popeleční středou a trvá do
Bílé soboty. Letos toto období vychází na
18. únor až 4. duben 2026. Jestliže se letos rozhodnete tradiční půst zkusit na vlastní kůži, nebude to znamenat, že se budete muset trápit hlady – podle tradice by se měl člověk
vyhýbat potravinám živočišného původu: masu, masným výrobkům,
vajíčkům a mléčným výrobkům. Přísnější pravidlo zahrnuje do "zakázaných" potěšení i kávu, cigarety, alkohol a sladkosti. Nejpřísnější býval post na Popeleční středu, kdy praví křesťané nejedli a pili jen vodu.
Lidová tradice ukládala ženám, aby v tento den
nepraly prádlo, protože by zůstalo po celý rok stejně špinavé. Muži si nezřídka zavdali
kořalky, která je následující léto měla
ochránit před komáry. Ženy chodily po vesnici s vařeným mýdlem v hrnci a hledaly muže, kteří se ještě neprobrali z masopustní zábavy. Těm pak natíraly tváře. Muži se mohli z ponižující situace vyplatit – za vydělané peníze si pak ženy zakoupily sladký likér a společně jej vypily... Dalším zvykem bývalo "
hledání ztraceného masopusta". Po vsi chodil směšně oblečený člověk se svítilnou a sugestivně hledal ztracený masopust. Tam, kde mu dovolili vejít do stavení, prohledal všechny kouty a domácí jej pobaveně pozorovali. Poté mu věnovali
zbytky z masopustních hodů.
Tipy na Velikonoce
Postní období: co se jí během půstu a co vařit

Již jsme si vysvětlili, co bylo během postu zakázané. Co by ale měl člověk jíst, aby půst neporušil? Naši předci v tomto období hojně jídávali polévky, brambory, luštěniny, kaše, různé placky, chléb, kysané zelí, kořenovou zeleninu a obiloviny. Základem postního jídelníčku jsou tedy
vařené obiloviny,
luštěniny,
pučálka,
celozrnné pečivo, vařená
zelenina,
kvašené zelí, bylinky,
brambory,
rýže,
těstoviny nebo oříšky a zavařeniny. Mastit se může olejem, a kdo přísný půst nedodržuje, může i slaninou nebo sádlem. Hlavní smysl půstu je ale odříkání (zřeknutí se postradatelných požitků ve prospěch rozvoje ducha). Zajímavostí je, že
neděle se do půstu nepočítá. V neděli si můžete malinko dopřát, ale z masa se může jíst
maximálně ryba.
Doporučit můžeme například
hrachovou kaši, čočku na kyselo, bramborové placky, jáhlovou nebo
ovesnou kaši s ovocem, fazolovou polévku,
bramboračku, zeleninové
rizoto, vegetariánský boršč, těstovinový salát,
kočičí tanec (kroupy s čočkou),
grenadýrský pochod se zelím,
krkonošské kyselo nebo
jahleník. K pití je nejlepší obyčejná
voda, přidat do ní můžete i kapku citrónu. Vhodný je také neslazený
čaj nebo čaje bylinkové.
Nejpřísnější dny velikonočního půstu
Mezi nejpřísnější dny postního období patřila
Popeleční středa na jeho začátku a
Velký pátek na jeho konci. V tyto dva dny křesťané jedli málo nebo vůbec. Zpravidla se jednalo o jedno jídlo denně, a to pouze o chléb s vodou.
Lidové tradice postního období

Postní doba ovšem neznamená, že by byl konec veškeré zábavy a lidé měli sedět doma. Zvláštních bylo
šest neděli před Velikonocemi, které mají svá jména: první z nich je
Černá neděle anebo
Liščí. V některých krajích se ženy oblékaly do černých šatů, jinde v tento den děti nacházely na zahradě preclíky, které tam v noci "poztrácela" liška. Druhá postní neděle se nazývá
Pražná. Připomíná tak postní jídlo zvané pražmo, které se hojně jídávalo.
Kýchavá neděle je třetí v pořadí. Lidé si navzájem přáli, aby nekýchali, neboť kdysi se mělo za to, že kýcháním začíná mor. Čtvrtá neděle je
Družební. Mládež se scházela na návsi a doma se pekly plněné koláče. I dnes je dobře známá předposlední postní neděle zvaná
Smrtná. Právě tento den se vynáší smrtka neboli Morana za ves, kde se hází do vodních toků, popřípadě se pálí. V
Moravském krasu existuje
Smrtní jeskyně, kam Moranu odkládali obyvatelé Vilémovic. Další známou nedělí je
Květná, kdy se slaví památka vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali čerstvými ratolestmi ze stromů a házeli je na cestu. Světí se kočičky a peče se beránek.
Postní neděle a jejich tajemství
Barevné Velikonoce, konec půstu a velikonoční pochoutky

Po období odříkání se se začátkem
Velikonoc blíží i konec půstu. Ten
vrcholí Velkým pátkem a
končí Bílou sobotou, dnem před Velikonoční nedělí. Celý týden byl však ve znamení
barev, po kterých byly pojmenovány jednotlivé dny. Začínalo se
Modrým pondělím, dnem, kdy se nemělo příliš pracovat. Rozbité věci se měly opravit, neopravitelné vyhodit.
Šedivé úterý bylo ve znamení úklidu, kdy se vymetaly pavučiny. Na
Zelený čtvrtek se připomíná Ježíšova poslední večeře se svými učedníky. Název vznikl nejspíše přesmyčkou původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Není na něm tedy nic zeleného, ovšem stále se drží zvyk jíst na Zelený čtvrtek špenát.
Bílá neděle je posledním dnem velikonočního týdne a její název je odvozen od barvy roucha, které v tento den naposledy nosili nově pokřtění křesťané.
Proč je středa Škaredá, čtvrtek Zelený a pátek Velký

S koncem půstu byl čas opět si dopřát
nejrůznější pochoutky. Po období půstu přišel opět čas hojnosti. K typickým velikonočním pokrmům patří například
kopřivová nádivka,
mazanec z kynutého těsta nebo
piškotový beránek s cukrovou či čokoládovou polevou. Na Moravě nemůže chybět velikonoční šmigrustovka, speciální polévka spojená s velikonoční koledou. Velkou sladkou pochoutkou jsou také
jidáše potírané medem a smažené
boží milosti obalované v cukru.
Tipy na tradiční velikonoční pochoutky
Velikonoční půst 2026 v Česku: průvodce tradičními zvyky, lidovým folklórem, bohatou kuchyní i slavnostmi, které vítají jaro a největší svátky.
Čtyřicetidenní půst začíná Popeleční středou, která v roce 2026 připadá na 18. únor, a trvá do Bílé soboty, tedy do 4. dubna 2026.
Doporučují se polévky, brambory, luštěniny, kaše, placky, chléb, kysané zelí, kořenová zelenina, obiloviny, bylinky, rýže, těstoviny, oříšky a zavařeniny.
Během půstu je zakázáno jíst maso, masné výrobky, vajíčka, mléčné výrobky, alkohol, sladkosti, cigarety a kávu.
Hlavní smysl půstu je odříkání, tedy zřeknutí se požitků ve prospěch rozvoje ducha.
Nejpřísnější jsou Popeleční středa na začátku půstu a Velký pátek na konci postního období.
Patří sem např. nepraní prádla ženami na Popeleční středu, hledání ztraceného masopusta, vynášení Morany, pojmenované postní neděle a další regionální tradice.
Vynášení Morany, okázalé maskované průvody, dětské hledání preclíků při Liščí neděli nebo společné pečení koláčů během Družební neděle.
Neděle jsou Černá (Liščí), Pražná, Kýchavá, Družební, Smrtná a Květná neděle.
Typické velikonoční pokrmy jsou kopřivová nádivka, mazanec, piškotový beránek, jidáše potírané medem, šmigrustovka a smažené boží milosti.
Součástí programu jsou vystoupení folklórních souborů, dílna velikonočních dekorací a program pro děti.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.