Úvod > Aktuality > Vynášení Morany anebo očistné rituály? Osm tipů jak přivítat jaro

Vynášení Morany anebo očistné rituály? Osm tipů jak přivítat jaro

Vydáno 28. března 2019 Kultura
Už jste někdy vynášeli smrtku, Moranu nebo Mařenu? Prastarý pohanský rituál má něco do sebe: můžete se rozloučit nejenom se zimou, ale symbolicky se vším, co vás trápí. Jaro pak přivítáte ve víru očistných rituálů a s novou energií. Jak na to vám poradíme na portálu Kudy z nudy.
Půst mezi koncem masopustu a začátkem Velikonoc sice nepatří k nejveselejším obdobím roku, ale ožívá při něm spousta hezkých lidových tradic. Třeba Smrtná neděle, která letos připadá na 7. duben, sice má temný název, ale je plná veselí a radosti. Vynáší se totiž smrtka a tím definitivně končí zima a začíná jaro. Záleží jen na vás, jestli začátek nového ročního období oslavíte důkladným úklidem, splétáním létečka, návštěvou wellness nebo pořízením nového kousku oblečení. Asi nemusíme dodávat, že by měl mít zářivé jarní barvy.
 

Vyrobte si Smrtku!

Starodávné vynášení Morany, zvané také Morena, Mořena, Mařena, Smrtholka neboli smrtka, se leckde udržuje dodnes. Někde se figurka splétá ze starých větví, jinde ze slámy, roští a staré uschlé trávy. Obléká se do starých hadrů, nejčastěji v černé a bílé barvě, a zdobí náhrdelníky z vaječných skořápek nebo prázdných šnečích ulit. Je symbolem zimy: nemocí, dlouhých temných nocí a všeho, co lidem škodí. Tam, kde teče řeka nebo potok, se smrtka hází do vody, jinde se pálí nebo svrhává ze skály. Dejte ale pozor, aby neuvízla ve větvích a po zbytek roku pak neděsila kolemjdoucí!

Vynášení provázela spousta rituálů, dnes už často pozapomenutých: například to, že Smrtku vynášely děti a mladí, zatímco dospělí a staří jen přihlíželi, anebo říkadla a obřadní písně. Třeba Přišlo jaro do vsi / kde jsi, zimo, kde jsi? / Byla zima mezi náma / a včil už je za horama / hu, hu, hu, jaro už je tu!

Někde se udržovala pověra, že kdo po utopení Smrtky přijde zpět do vsi poslední, ten do roka zemře. Zpět od potoka se proto nevracel spořádaný průvod, ale každý běžel doslova o život.
 

Upleťte si svoje léto

Zdobí váš domov pár spletených rašících vrbových nebo březových proutků, zdobených vajíčky, pentlemi nebo dětskými výtvory? Gratulujeme, v tom případě můžete následující řádky přeskočit: právě tak totiž vypadá líto, lítečko, létečko neboli máječek. Někde se vyráběl přímo u potoka, jímž odplouvala smrtka, jinde si ho zhotovili předem. Symbolizoval pravý opak Morany: nový život, novou energii a příchod jara. Někde se místo proutků používaly vršky jehličnatých stromků, ozdoby ale byly všude stejné: vyfouknuté skořápky, pentličky, papírové holubičky a další drobné ozdoby, obvykle v zelené a červené barvě. S létečkem se často po vynesení smrtky obcházely vesnice; u každého domu mladí říkánkami a písničkami oznamovali, že zima je pryč, za to dostali nějakou dobrotu a z vykoledovaných dárků si uspořádali hostinu.
 

Osm jarních akcí a pár očistných rituálů

Dlaskův statek u Turnova

Dlaskův statek u Turnova

Typická a vzácně dochovaná ukázka formy pojizerského domu. Bývalá svobodnická usedlost a rychta byla postavena v malebném údolí řeky Jizery v roce 1716. Je jedním z nejkrásnějších a zároveň nejtypičtějších příkladů roubené architektury českého venkova.

Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka

Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka

Stálou Expozici masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, které jsou od roku 2010 součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, si můžete prohlédnout v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku, v domku číslo 362.

Muzeum lidových staveb Kouřim

Muzeum lidových staveb Kouřim

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jediným skanzenem v České republice, který shromažďuje stavitelské památky z celého území Čech. Většina objektů je vybavena expozicemi, jež dokumentují bydlení a hospodaření na venkově. V průběhu roku se ve skanzenu konají rozmanité národopisné pořady.