Na Smrtnou neděli se vynáší Morana
Půst mezi koncem masopustu a začátkem Velikonoc sice nepatří k nejveselejším obdobím roku, ale ožívá při něm spousta hezkých lidových tradic. Třeba
Smrtná neděle, která letos připadla na
26. března 2023, sice má temný název, ale je plná veselí a radosti. Vynáší se totiž smrtka a tím definitivně končí zima a začíná jaro. Záleží jen na vás, jestli začátek nového ročního období oslavíte
důkladným úklidem, splétáním létečka, anebo pořízením nového kousku oblečení. Asi nemusíme dodávat, že by měl mít zářivé jarní barvy.
Starodávné vynášení
Morany, zvané také
Morena, Mořena, Mařena, Smrtholka neboli
smrtka, se leckde udržuje dodnes. Někde se figurka splétá ze starých větví, jinde ze
slámy, roští a staré uschlé trávy. Obléká se do starých hadrů, nejčastěji v černé a bílé barvě, a zdobí náhrdelníky z vaječných skořápek nebo prázdných šnečích ulit. Je symbolem zimy: nemocí, dlouhých temných nocí a všeho, co lidem škodí.
Tam, kde teče řeka nebo potok, se smrtka hází do vody, jinde se pálí nebo svrhává ze skály. Dejte ale pozor, aby neuvízla ve větvích a po zbytek roku pak neděsila kolemjdoucí! Starodávný zvyk připomene například
Vynášení Smrtholky z Královýho Hradce nebo program
Velikonoce v Zubrnicích.
Když jaro přijde do vsi...
Vynášení provázela spousta rituálů, dnes už často pozapomenutých: například to, že Smrtku vynášely děti a mladí, zatímco dospělí a staří jen přihlíželi, anebo říkadla a obřadní písně. Třeba
Přišlo jaro do vsi / kde jsi, zimo, kde jsi? / Byla zima mezi náma / a včil už je za horama / hu, hu, hu, jaro už je tu! Někde se udržovala pověra, že kdo po utopení Smrtky přijde zpět do vsi poslední, ten do roka zemře. Zpět od potoka se proto nevracel spořádaný průvod, ale každý běžel doslova o život. Většinu jarních zvyků představují
národopisné programy ve skanzenech – například v
Rožnově pod Radhoštěm,
Kouřimi, na
Veselém Kopci nebo třeba u
Vysokého Chlumce. Jestliže si chcete prastarý zvyk
vyzkoušet sami, co brání tomu, abyste figurku, třeba v miniaturní verzi, vhodili do řeky při procházce?
Upleťte si svoje léto
Zdobí váš domov pár
spletených rašících vrbových nebo březových proutků, zdobených vajíčky, pentlemi nebo dětskými výtvory? Gratulujeme, v tom případě můžete následující řádky přeskočit: právě tak totiž vypadá
líto, lítečko, létečko neboli máječek. Někde se vyráběl přímo u potoka, jímž odplouvala smrtka, jinde si ho zhotovili předem. Symbolizoval pravý opak Morany:
nový život, novou energii a příchod jara. Někde se místo proutků používaly vršky jehličnatých stromků, ozdoby ale byly všude stejné:
vyfouknuté skořápky, pentličky, papírové holubičky a další drobné ozdoby, obvykle v zelené a červené barvě.
S létečkem se často po vynesení smrtky
obcházely vesnice; u každého domu mladí říkánkami a písničkami oznamovali, že zima je pryč, za to dostali nějakou dobrotu a z vykoledovaných dárků si uspořádali hostinu.
Jak má lítečko vypadat či tradici koledování vám mimo jiné ukáže oblíbená
výstava
Jaro na vsi ve
skanzenu Přerov nad Labem. Začíná už 17. března a potrvá do 23. dubna 2023. V chalupě z Draha se expozice věnuje
čtyřicetidennímu předvelikonočnímu postnímu období se šesti postními nedělemi, provázenými také
vynášením „smrtky“ a chozením s lítem.