Úvod > Aktuality > Vynášení Morany anebo očistné rituály? Přivítejte jaro tradičními zvyky!
Vynášení Morany anebo očistné rituály? Přivítejte jaro tradičními zvyky!
"> "> "> "> "> ">
Kultura

Vynášení Morany anebo očistné rituály? Přivítejte jaro tradičními zvyky!

  • Vydáno17. února 2022
Už jste někdy vynášeli smrtku, Moranu nebo Mařenu? Prastarý pohanský rituál má něco do sebe: můžete se rozloučit nejenom se zimou, ale symbolicky se vším, co vás trápí. Jaro pak přivítáte ve víru očistných rituálů a s novou energií. Jak na to vám poradíme na portálu Kudy z nudy.

Na Smrtnou neděli se vynáší Morana

morana v potocePůst mezi koncem masopustu a začátkem Velikonoc sice nepatří k nejveselejším obdobím roku, ale ožívá při něm spousta hezkých lidových tradic. Třeba Smrtná neděle, která letos připadla na 3. dubna 2022, sice má temný název, ale je plná veselí a radosti. Vynáší se totiž smrtka a tím definitivně končí zima a začíná jaro. Záleží jen na vás, jestli začátek nového ročního období oslavíte důkladným úklidem, splétáním létečka, anebo pořízením nového kousku oblečení. Asi nemusíme dodávat, že by měl mít zářivé jarní barvy.

šnečí ulityStarodávné vynášení Morany, zvané také Morena, Mořena, Mařena, Smrtholka neboli smrtka, se leckde udržuje dodnes. Někde se figurka splétá ze starých větví, jinde ze slámy, roští a staré uschlé trávy. Obléká se do starých hadrů, nejčastěji v černé a bílé barvě, a zdobí náhrdelníky z vaječných skořápek nebo prázdných šnečích ulit. Je symbolem zimy: nemocí, dlouhých temných nocí a všeho, co lidem škodí. Tam, kde teče řeka nebo potok, se smrtka hází do vody, jinde se pálí nebo svrhává ze skály. Dejte ale pozor, aby neuvízla ve větvích a po zbytek roku pak neděsila kolemjdoucí!
 

Když jaro přijde do vsi...

Vynášení provázela spousta rituálů, dnes už často pozapomenutých: například to, že Smrtku vynášely děti a mladí, zatímco dospělí a staří jen přihlíželi, anebo říkadla a obřadní písně. Třeba Přišlo jaro do vsi / kde jsi, zimo, kde jsi? / Byla zima mezi náma / a včil už je za horama / hu, hu, hu, jaro už je tu!

Někde se udržovala pověra, že kdo po utopení Smrtky přijde zpět do vsi poslední, ten do roka zemře. Zpět od potoka se proto nevracel spořádaný průvod, ale každý běžel doslova o život. Letos se sice hromadné vynášení Morany ještě nekoná, ale doufejme, že v příštím roce bude vynášení Morany obnoveno. Většinou se jedná o národopisné akce ve skanzenech. Jetliže se vám po prastarém zvyku stýská, co brání tomu, abyste figurku, třeba v miniaturní verzi, vhodili do řeky při procházce?
 

Upleťte si svoje léto

vajíčkaZdobí váš domov pár spletených rašících vrbových nebo březových proutků, zdobených vajíčky, pentlemi nebo dětskými výtvory? Gratulujeme, v tom případě můžete následující řádky přeskočit: právě tak totiž vypadá líto, lítečko, létečko neboli máječek. Někde se vyráběl přímo u potoka, jímž odplouvala smrtka, jinde si ho zhotovili předem. Symbolizoval pravý opak Morany: nový život, novou energii a příchod jara. Někde se místo proutků používaly vršky jehličnatých stromků, ozdoby ale byly všude stejné: vyfouknuté skořápky, pentličky, papírové holubičky a další drobné ozdoby, obvykle v zelené a červené barvě.

létečkoS létečkem se často po vynesení smrtky obcházely vesnice; u každého domu mladí říkánkami a písničkami oznamovali, že zima je pryč, za to dostali nějakou dobrotu a z vykoledovaných dárků si uspořádali hostinu. Každoročně je spousta zvyků vidět ve skanzenech, letos se je kvůli koronaviru ještě nepodařilo obnovit, stejně tak jako řadu tradičních akcí na vsích. Budeme se těšit na příští rok, který přinese tradiční kratochvíle určitě zpět. Letos by první vlaštovkou mohla být výstava Jaro na vsi ve skanzenu Přerov nad Labem. V chalupě z Draha se expozice věnuje čtyřicetidennímu předvelikonočnímu postnímu období se šesti postními nedělemi, provázenými také vynášením „smrtky“ a chozením s lítem.
Skanzen Rožnov pod Radhoštěm – Valašské muzeum v přírodě

Skanzen Rožnov pod Radhoštěm – Valašské muzeum v přírodě

Když se v Česku řekne skanzen, mnozí si představí právě ten v Rožnově pod Radhoštěm. Největší a nejstarší skanzen ve střední Evropě byl založen v roce 1925 a v jeho třech expozicích, Dřevěném městečku, Valašské dědině a Mlýnské dolině, je rozmístěno téměř 100 památkových objektů.

Skanzen Strážnice – Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy

Skanzen Strážnice – Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy

Navštivte místo, kde historie ožívá a povětří léčí. Vraťte se do časů chaloupek s doškovými střechami, řemeslných dílen, klidu a harmonie.

Skanzen lidové architektury v Přerově nad Labem

Skanzen lidové architektury v Přerově nad Labem

V současné době je v muzeu celkem 33 objektů, z toho 7 chalup, 7 špýcharů a 2 stodoly. V zařízených interiérech a v dlouhodobých i sezónních národopisných výstavách je předváděn život venkovského lidu ve středním Polabí od konce 18. do poloviny 20. století.

Muzeum lidových staveb Kouřim

Muzeum lidových staveb Kouřim

Muzeum lidových staveb shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech. Nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. V průběhu roku se ve skanzenu konají rozmanité národopisné pořady.

Muzeum v přírodě Zubrnice – nejmladší skanzen v Čechách

Muzeum v přírodě Zubrnice – nejmladší skanzen v Čechách

V urbanisticky i krajinářsky jedinečně umístěné obci v kopcovité krajině Českého středohoří se nachází soubor hodnotné zástavby lidové architektury, kde vedle sebe stojí stavby roubené, hrázděné i zděné. Interiérové i exteriérové expozice jsou prezentovány v několika objektech.

Dlaskův statek u Turnova

Dlaskův statek u Turnova

Typická a vzácně dochovaná ukázka formy pojizerského domu. Bývalá svobodnická usedlost a rychta byla postavena v malebném údolí řeky Jizery v roce 1716. Je jedním z nejkrásnějších a zároveň nejtypičtějších příkladů roubené architektury českého venkova.

Skanzen Veselý Kopec – pohled do vesnické historie

Skanzen Veselý Kopec – pohled do vesnické historie

V malebném kraji na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů, jehož rozmanitá přírodní krása okouzlovala a okouzluje mnohé známé malíře, navštivte jediné muzeum v přírodě v Pardubickém kraji, Muzeum v přírodě Vysočina.

Skanzen Vysoký Chlumec – muzeum vesnických staveb středního Povltaví

Skanzen Vysoký Chlumec – muzeum vesnických staveb středního Povltaví

V údolí potoka pod dominantou zámku ve Vysokém Chlumci u Sedlčan se nachází Muzeum vesnických staveb středního Povltaví, kde si prohlédnete zemědělské usedlosti doplněné nářadím a stroji i sakrální stavby.

Další aktuality