
Pro většinu křesťanů v celém světě jsou
Velikonoce svátkem
zmrtvýchvstání Ježíše Krista, kdy si při tradičních bohoslužbách, křížových cestách a vigiliích připomínají jeho utrpení, sebeobětování a vzkříšení. Zároveň ale jde o oslavy
jarní rovnodennosti,
zániku zimy a vítání jara, kdy se země probouzí k životu. Obrázek klasických českých Velikonoc se proto neobejde bez vznešených kostelních věží a velebného zvonění zvonů, které vystřídá velkopáteční ticho s klapáním
řehtaček. K tomu se ale připojuje
spousta symbolů pohanských svátků, namátkou
pomlázka a
barvená vejce,
Morana či smrtka, topená anebo shazovaná ze skal, vymetání domů zelenými ratolestmi či zdobení vsí a domácností mladými
rašícími proutky. A pak jsou tu rituály, nad kterými leckdo krčil nos, třeba
věštby s pomocí ohně či vody nebo vzpomínky na zemřelé.
Krok za krokem postním obdobím a pašijovým týdnem až do Velikonoc

Aby oslavy
Velikonoc vynikly svou barevností, bohatstvím i pestrou mozaikou chutí a dobrot, předcházelo jim
postní období, čtyřicet dní mezi masopustem a Velikonocemi. Začíná
popeleční středou, která přichází vzápětí po bujných
masopustních oslavách. Také názvy
šesti postních nedělí –
Černá, Pražná, Kýchavná, Družebná, Smrtná a Květná – dokonale ilustrují křesťanství, prolínající se se starým světem pověr a magie.
Každá neděle byla opředená dalšími pověrami a zvyky, největší význam ale měly poslední dvě, Smrtná a Květná.
Smrtná neděle už svým názvem prozrazuje, že ten den se
vynáší smrtka a současně se do vsi vnáší
nové léto, stromek nebo ratolest ozdobená vajíčky a stuhami. Poslední neděli postního období,
Květnou neděli, provázejí svěcené jívové proutky zvané
kočičky. Svěcené kytice měly důležitou roli v domácích obřadech. Na
Velký pátek se jednotlivé proutky zavěšovaly na kříž, pokládaly ke svatým obrázkům, zasouvaly za trámy na půdě a zapichovaly do polí, aby svým magickým kouzlem zajistily ochranu příbytku a úrody před nemocemi, bleskem a dalšími katastrofami.
Květnou nedělí také začíná
pašijový týden s Modrým pondělím, Šedivým úterým, Škaredou středou, Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou a Nedělí velikonoční.
Velikonoční symboly

Všechno, co se točí kolem
Velikonoc, má svůj význam někde v dávné minulosti:
červená barva jako symbol plodnosti a Kristovy krve,
zajíčci, kuřátka a další mláďata, rituální hledání
mladých vrbových proutků, pletení
pomlázek i šlehání jako symbolické omlazení a předání čerstvé síly, svěže zelené
jarní osení nebo nový kousek do šatníku, aby vás beránek nepokakal. A také zázračná
Velkopáteční voda a všudypřítomná
vajíčka, další symbolika plodnosti a znovuzrození.
A jakou roli v tom hraje
beránek, nekorunovaný král Velikonoc? Tu nejdůležitější: v pohanských časech byl obětním zvířetem, v křesťanské tradici je symbolem Ježíše Krista. Podle víry je Kristus beránkem, obětovaným za spásu světa. Vida, další mix pohanských obyčejů s křesťanstvím.
Tradice, které vám budou chutnat

Jistě máte své oblíbené recepty na ty nejlepší, nejzdravější a nejodtučněnější beránky a mazance, ale znáte další postní a velikonoční speciality? Třeba
pučálku, která provázela zejména
Smrtnou neděli. Její příprava je jednoduchá: jde o naklíčený hrách, na másle nebo nasucho upražený nebo upečený, naslano vylepšený solí a špetkou pepře, nasladko smíchaný s cukrem, rozinkami a kořením.
Zajímavěji zní jídlo nazvané
kočičí svatba: vznikne, když se spolu vaří hrách a kroupy. Výsledek můžete dochutit různými přísadami. Existuje také pochoutka zvaná
kočičí tanec, jejímž základem je kaše z krup, jáhel nebo čočky a vařené kysané zelí, které se po vrstvách vkládaly do pekáčku. Kočičí tanec se mastil škvarkovým sádlem a osmaženou cibulkou a jedl se zapékaný.
Chřástalice aneb hnětýnky: dobrota ze západních Čech

Bohatě zdobené pečivo zvané
hnětýnky či
chřástalice provází Velikonoce, posvícení, svatby a jiné oslavy v
jižních a
západních Čechách. Placky ve tvaru kytiček, srdcí nebo koleček z velmi tuhého, dlouho
hněteného těsta, složením podobného lineckému, se hned po vychladnutí bohatě zdobí nejrůznějšími motivy. Povrch se zpevní čokoládovou nebo bílou cukrovou polevou, do níž se vtisknou plastické cukrové motivy barvené bretonem (
květinky, holubičky, srdíčka), ale stejnou službu udělají lentilky či marcipán, zvlášť, když se zdobením pomáhají děti.
Pokud chcete vidět přehlídku nejkrásnějších kousků, vždy v říjnu kolem svatého Havla se v
Nepomuku koná
soutěžní výstava Nepomucká hnětýnka. K vidění jsou dobroty od několika desítek pekařů a pekařek a výběr je opravdu kvalitní.
Jak si přivolat trochu jarního štěstí?
Třeba tím, že oprášíte některý ze
starých zvyků, provázejících příchod jara.
Barvení vajíček, pomlázku nebo hrkání
řehtačkou zná každý, ale co byste řekli třeba na některou zábavu z jiných koutů Evropy?
Oblíbenou velikonoční tradicí, která si už našla cestu i k nám, je hledání vajíček, která na zahradě nebo leckde po domě poschovával velikonoční zajíček.
- Na Slovensku se sice také chodí s pomlázkou, ale kromě toho je tradičním zvykem také polévání vodou nebo házení dívek a žen do potoka.
- Ve Francii padají dobroty z nebe: čokoládová vajíčka, kuřátka nebo zajíčky prý za sebou trousí zvony, vracející se z Říma.
- Porůznu v Evropě se s vajíčky hrají různé hry: kutálí se z mírného svahu, ťukají se o sebe špičkami, vyhazují se do vzduchu, házejí do dálky nebo se přehazují přes střechu domu – samozřejmě vyhrává ten, jehož vejce se nerozbije. Někde se také barevnými vajíčky zdobí stromy.
Objevte bohaté velikonoční tradice, lidové zvyky, symboly jara, recepty, trhy a rodinnou zábavu v České republice během svátků jara.
Velikonoce jsou v Česku nejvýznamnější křesťanské svátky oslavující zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které zároveň znamenají oslavu příchodu jara a spojení křesťanských a lidových tradic.
K typickým tradicím patří barvení vajíček, pletení pomlázek, vynášení Morany, zdobení proutků, hledání vajíček, koledování s pomlázkou, pečení beránků, mazanců a dalších specialit.
Pomlázka symbolizuje omlazení a předání nové síly, vejce plodnost a znovuzrození, beránek je symbolem Ježíše Krista a zároveň obětním zvířetem z pohanské tradice.
Postní období trvá čtyřicet dní mezi masopustem a Velikonocemi, začíná popeleční středou a zahrnuje šest postních nedělí s různými tradicemi a zakončením pašijovým týdnem.
Návštěvníci uvidí tradiční výstavy, jarmarky, velikonočně vyzdobené chalupy, soutěže v Nepomuku nebo si vyzkouší staré zvyky jako vynášení Morany a hledání vajíček.
Tradičními pokrmy jsou zejména beránek, mazanec, pučálka, kočičí svatba, kočičí tanec a zdobené pečivo zvané hnětýnky nebo chřástalice.
Pašijový týden tvoří Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Velikonoční neděle, každý s vlastními zvyky a názvy.
Tradiční techniky zdobení kraslic zahrnují batikování, voskový reliéf, zdobení slámou, přírodní barvení surovinami jako červené zelí nebo kurkuma.
Vynášení Morany je prastarý pohanský rituál symbolizující konec zimy a všeho zlého, při kterém se vynáší smrtka a do vesnice se přináší nové léto.
Jarní poutě a velikonoční trhy jsou nedílnou součástí oslav, poskytují možnost užít si řemesla, ochutnat speciality a zapojit se do zábavy.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.