Leden: venku často mrzne a sněží, a nejlíp je nám doma u kamen. Na
Kudy z nudy vám můžeme nabídnout stylově mrazivé a studené výlety třeba na
Sněžku a ke
Sněžným jamám a do dalších
hor, na
Králický Sněžník, do
Sněžného anebo do
Lednice. Je to jen náhoda, že zdejší romantický
zámek a klenot
Lednicko-valtického areálu je otevřený celý rok právě s výjimkou ledna?
Pranostiky provázející začátek nového roku
Spousta pranostik provází přelom starého a nového roku, a to jak
Silvestra, tak
Nový rok. Některou z mnoha novoročních pranostik si určitě vybaví každý z vás:
- Jak na Nový rok, tak po celý rok.
- Na Nový rok bláto, na Velikonoce sníh.
- Ve dne jas, v noci mráz.
Říkalo se také, že
„hospodář si první leden pamatuje, ten mu na budoucí rok ukazuje“, a také že
„na Nový rok se nemá jíst nic od ptáka, aby z domu štěstí neodletělo“ a že se nemá nic půjčovat ani ze stavení vynášet, protože by to při hospodaření v příštím roce scházelo.
Tříkrálové předpovědi
Vzápětí přicházel
svátek Tří králů, rovněž provázený řadou moudrostí. Například:
- Je-li na Tři krále jasno, zdaří se pšenice.
- Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno.
- Je-li tříkrálová noc hvězdnatá, budou se rodit beránci, býčci, kozlíci a kluci.
- Na Tři krále mnoho hvězd – urodí se hodně bramborů.
- Není-li od Tří králů až do Matěje obměku, bude obilí na sýpkách až po střechu.
- Třpytí-li se hvězdy tu noc před Třemi králi, rodí se hojně bílí beránci.
O tom, že naši předci měli smysl pro humor a jistili se proti tomu, že by náhodou nějaká předpověď nevyšla, svědčí poslední tříkrálová předpověď:
Je-li na 6. ledna větrno, říká se, že tři Králové míchají planety, a proto nebude platit vánoční pranostika.
Lednové předpovědi pro jaro, léto a podzim
Zahrádkáři, vinaři, sadaři, chovatelé, chataři, zemědělci, jasnovidci a meteorologové, zkrátka všichni, kteří víc sledují roční koloběh a okolní přírodu ví, že v pranostikách se občas může schovávat zrnko pravdy. Pranostiky nejstudenějšího měsíce roku často pootevírají vrátka do dalších ročních období a předpovídají nejenom to, co má nastat za pár měsíců, ale třeba také úspěšnou nebo neúspěšnou úrodu na podzim:
- Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
- V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
- Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
- Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
- Leden jasný, roček krásný.
- Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodnější.
- Holomrazy – úrody vrazi.
- Suchý leden, mokrý červen.
- Není-li leden mokrý, sudy vinařů se naplní.
- Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
- Mlhavý leden – mokré jaro.
V některých pranostikách se objevují zvířata, ne vždy v pěkném světle. Například:
- Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
- Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
- Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.
Poněkud matoucí jsou pranostiky pro majitele udíren, protože pro ně platí hned dva povely:
- Na svatého Severína (8.1.) věší se maso do komína.
- Na svatého Antonína (18.1.) dáme maso do komína.
Nejlepší proto bude zvolit některý ze dnů mezi nimi, třeba 14. leden. To je den sv. Vigila či Vigilia, a váže se k němu poněkud břitká pranostika
„Svatý Vigil z ledu mosty zřídil, a když nezřídil, tak je břídil.“
Fabiánská zima
Už v roce 1758 Samuel Johnson napsal, že když se potkají dva Angličané, hned se začnou bavit o počasí. Kolem počasí se často točí i lednové pranostiky. Už naši předkové vypozorovali takzvanou
novoroční zimu, která s téměř šedesátiprocentní pravděpodobností přichází po vánoční oblevě a na přelomu starého a nového roku přináší citelné ochlazení.
Po ní nastává logicky očekávané, takzvané
tříkrálové oteplení, po něm ale udeří takzvané
psí dny. Do nich patří
Hyginská zima,
priské oteplení a hlavně
Fabiánská zima. Pojďte si je probrat postupně.
Pranostika
„Na svatého Hygina (11.1.) pravá zima začíná“ je jasná: obvykle mezi 7. a 14. lednem přichází jedno z nejstudenějších období v roce. Střídat je může mírné „priské“ oteplení, a to kolem 18. ledna na svatou Prisku (
Svatá Priska pod saněmi píská) a po nich, v poslední dekádě ledna, nastává krutá
Fabiánská zima. Jméno dostala podle sv. Fabiána a Šebestiána (20. 1.) a dostavuje s pravděpodobností až 65 %. Co říkají o Fabiánské zimě pranostiky?
- Fabiánská zima pálí.
- Na svatého Fabiána cesta zvoní pod nohama.
- Fabiánské mrazy málokdy schází.
- Svatý Fabián – zimy pán.
- Na Fabiána a Šebestiána začíná se pravá zima.
Fabiánský mráz netáhne jen lidovými pranostikami, fabiánskou zimu zná i krásná literatura: v roce 1903 její krutost sugestivně vylíčil spisovatel
Alois Mrštík v románu
Rok na vsi. Býval to také čas zabijaček a ledování, kdy hospodští z rybníků vysekávali kusy ledu a vozili je do sklepů. Tam pro chlazení uskladněného piva led vydržel až do začátku léta. A aby všechno nevyznělo tak optimisticky, k dispozici byla i jedovatá pranostika
Na svatého Šebestiána se musí někdo utopit, nebo zmrznout.
Fabiánský mráz ale v představách našich předků nepřinášel jen zmar a smrt, lidé si nejchladnější období roku spojovali i se znamením nového jara. Dávné pranostiky tvrdí, že
„na svatého Fabiána stromům opět míza dána“ anebo
„když přichází Fabián se Šebestiánem, je možno ve stromech zaslechnout novou mízu“. V koloběhu roku to byl čas, kdy se konec stával zároveň počátkem.
Na Nový rok se tradičně říkají pranostiky jako 'Jak na Nový rok, tak po celý rok', 'Na Nový rok bláto, na Velikonoce sníh' a 'Ve dne jas, v noci mráz'.
V lednu můžete podniknout mrazivé výlety na Sněžku, do Sněžných jam, na Králický Sněžník, do Sněžného a Lednice. Na těchto místech jsou k dispozici zimní zábavy jako procházky a turistika v podmínkách, které jsou obvykle pokryté sněhem.
Tříkrálová noc symbolizuje řadu jevů podle lidových pranostik; například jasná Tříkrálová noc značí úspěch pšenice, hvězdná noc předpovídá narození zvířat a beránků, a mnoho hvězd znamená dobrou úrodu brambor.
Pokud v lednu hodně sněží, očekává se hodně hřibů v srpnu, suchý leden předpovídá mokrý červen, a teplo v lednu může značit finanční těžkosti.
Máchovo jezero nabízí možnost bruslení na zamrzlé ploše jezera za příznivých podmínek, kdy síla ledu dosahuje 18 - 25 cm, které jsou bezpečné pro bruslení.
Fabiánská zima je charakteristická silnými mrazy a obecně jednou z nejchladnějších období roku, která začíná okolo svátku sv. Fabiána a Šebestiána (20. ledna). Říká se, že 'Fabiánský mráz pálí' a 'Na svatého Fabiána cesta zvoní pod nohama'.
Mezi lidové zvyky na Nový rok patří, že se nemá jíst nic od ptáka, aby štěstí neodletělo z domu, a také že se nemá nic půjčovat ani vynášet ze stavení, aby to v hospodářství v následujícím roce nechybělo.
Stezka Valaška nabízí nadzemní panoramatický výhled na koruny stromů délky 610 metrů, včetně skleněné vyhlídkové plošiny a 'himálajského' chodníku.
Luční bouda je nejvýše položená horská chata v Česku, nachází se v první zóně Krkonošského národního parku, pouze 4 km od vrcholu Sněžky, ve výšce 1410 metrů nad mořem.
Podle lidových pranostik obvykle v lednu nastává novoroční zima, která přichází s ochlazením po vánoční oblevě, následovaná tříkrálovým oteplením a poté dalšími chladnými obdobími, jako jsou Hyginská zima a Fabiánská zima.