1. Jízda králů od Joži Uprky
První setkání s
Jízdou králů se pro mnohé z nás odehrálo galerii, a to buď v někdejší obrazárně
Moravského zemského muzea v
Dietrichsteinském paláci na
Zelném trhu v
Brně, v
Galerii výtvarného umění v
Hodoníně anebo v
Moravské galerii v
Brně – tam všude byl postupně obraz vystaven. Obří, více než třímetrové plátno
Joži Uprky je ohňostroj červené a bílé. Z obrazu slyšíte řičení koní a jásot lidí, cítíte sluneční paprsky i zvířený prach. Lidová slavnost je tu zastavená v čase: takhle se slavila na konci 19. století, kdy
Uprka svůj slavný obraz namaloval, a podobně probíhá i dnes.
2. Jízda králů a letnice
Na
Letnice a svatodušní svátky, jejichž čas přichází padesátý den po Velikonocích a deset dnů po svátku Nanebevstoupení Páně, se u nás téměř zapomnělo. Právě k letnicovým obřadům ale dřív patřila i
Jízda králů a spolu s ní například otvírání studánek.
Slavnosti svobodných mužů spojené s voděním, honěním či stínáním krále se dřív odehrávaly na mnoha místech, dnes se zvyk udržuje už jen v několika vesnicích na
Slovácku a na
střední Moravě. Nejpopulárnější je
Jízda králů ve
Vlčnově, kde má tradici dlouhou několik set let. Slavnost se dřív konala na letnice o svatodušním pondělí, ale roku 1953 se přesunula na
svatodušní neděli
a později se místo pohyblivého termínu zvolilo pevné datum. Už řadu let se pořádá
poslední neděli v květnu.
3. Jak je Jízda králů stará?
Příběh
Jízdy králů je zahalený tajemstvím. Obřad zřejmě
pochází už z pohanských dob a v minulosti se odehrával v různých podobách skoro v celé východní Evropě. Dochoval se ale jen u nás. Porůznu v Evropě se odehrávají slavnosti, které se v něčem Jízdě králů podobají. V Lužici jsou to
selské, sedlácké nebo křižácké jízdy, v Rakousku a Bavorsku takzvaná jízda po osení, v Polsku velikonoční jízda, ve švýcarském Curychu jarní festival
Sechseläuten.
4. Jízda králů jako iniciační obřad
Magický, tajemný, podivný, v lecčems nesrozumitelný, a přesto hýčkaný jako rodinné stříbro:
Jízda králů není jen obyčejný průvod krojovaných jezdců na opentlených koních, ale složitý
obřad se spoustou jinotajů. Začíná pokaždé vyvoláváním
„Hýlom, hýlom! Počúvajte, horní, dolní, domácí aj přespolní, co vám budu povídati o svatodušní neděli…“ Pro mladé chlapce na prahu dospělosti, kteří tvoří družinu legrůtů – vyvolávačů, je Jízda králů
iniciačním obřadem. Členy družiny mohou chlapci být
jen jednou v životě a Jízdou králů se zařazují mezi
dospělé muže. Králův doprovod se zastavuje ke zpívání krátkých říkanek, které vtipně komentují charakter a chování diváků. Zpěváci dostávají
za svůj výkon dary vložené buď do kasičky, nebo přímo do bot jezdců.
5. Kde je král?
Hlavní roli vedle legrůtů hraje tajemný
král: malý chlapec, který má v ústech bílou růži a tvář zahalenou pentlemi. Být králem je pro chlapce i jeho rodinu velká čest: podle tradice krále
do šatů obléká jeho matka a pentlí také jeho koně, v průvodu ho
doprovází otec, který
koně vede. Traduje se, že předobrazem mladičkého krále byl
Matyáš Korvín, poražený 2. listopadu 1469 v bitvě u
Uherského Brodu. Na útěku před vojsky krále Jiřího z Poděbrad se prý Matyáš převlékl do ženských šatů, a aby ho neprozradil mužský hlas, v
zubech pevně svíral
růži.
6. Jízdu králů obdivuje celý svět
Jednou z nejvýraznějších a nejosobitějších malířských individualit byl na přelomu 19. a 20. století
Joža Uprka (1861–1940). Pocházel z
Kněždubu u
Strážnice, a malebné
Slovácko se pro něj až do konce života stalo trvalým a nevyčerpatelným zdrojem malířských inspirací. Usadil se v
Hroznové Lhotě, kde si nechal upravit dům od architekta
Dušana Jurkoviče, a tam za ním také jezdili přátelé z uměleckých kruhů. Jízdu králů tak při návštěvě Slovácka obdivoval například
francouzský sochař Auguste Rodin nebo
malíř Alfons Mucha. S dílem Joži Uprky se seznámíte v
galerii v
Uherském Hradišti.
7. Kde zažijete Jízdy králů na vlastní oči i uši?
Překrásné vlčnovské
kroje,
zpěv a
hudba,
jarmark,
koláče,
víno a krásný jarní den na konci května: to jsou kulisy pro nejslavnější
Jízdu králů ve
Vlčnově, přehlídku lidových tradic
Slovácka. Kde se s prastarou tradicí ještě můžete setkat? Například na
Dolňáckých slavnostech písní a tanců, které se jednou za tři roky konají v
Hluku. Hanáckou obdobou Jízdy králů je
Jízda krále Ječmínka; ta bývá součástí tradičních
srpnových hodů v Kojetíně.
Jízda králů se koná také jednou za dva roky v
Kunovicích a bývá také oblíbeným bodem programu folklorního festivalu
Slovácký rok v
Kyjově, který se koná jednou za čtyři roky (ten nejbližší nastane opět v roce 2027).