Úvod > Aktuality > 7 věcí, které nevíte o... jarní rovnodennosti
Životní styl

7 věcí, které nevíte o... jarní rovnodennosti

Poslechněte si audio verzi článku
Světový den štěstí, Světový den vrabců, první den astronomického jara a také jarní rovnodennost: to všechno nastane ve středu 20. března. Čas jarní rovnodennosti je dokonce spočítaný na minuty přesně: dojde k ní 20. března 2024 ráno ve 4:06 hodin. Pozorovat se dá vlastně odkudkoliv, protože rovnodennost znamená jen to, že noc je stejně dlouhá jako den. Ale skutečně je to tak?

1. Rovnodennost a kdy vlastně začíná jaro?

Pravidlo, že v čase jarní rovnodennosti je den stejně dlouhý jako noc, platí jen přibližně. Na vteřinu přesně to nikdy nevyjde, rozdíl ale bývá jen pár minut. Je to také den, kdy slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Zároveň také přechází přes rovník a pomalu začne svou cestu k nám na severní polokouli. 21. června pak bude slunce nejdál od rovníku, skončí astronomické jaro, nastane čas letního slunovratu a nejkratší noc a nejdelší den v roce, který je mimochodem dvakrát delší než noc. Po 21. červnu se noci budou opět prodlužovat, překulí se přes podzimní rovnodennost a zvolna dospějí k zimnímu slunovratu, tedy času nejdelší noci a nejkratšího dne.

Jaro přichází každý rok jindy. Přesný začátek astronomického jara je dán okamžikem, kdy střed slunečního kotouče překročí nebeský rovník. Datum jarní rovnodennosti nejčastěji vychází na 20. března. Dříve to bylo často 21. března, ale k tomu ve 21. století došlo naposled v roce 2011. Jako začátek jara se 21. březen vrátí až v roce 2102.
 

2. Zubaté sluníčko

Kdo by se netěšil na jaro, na teplé sluneční paprsky zahánějící dlouhou zimu i pochmurné myšlenky? Jarní rovnodennost znamená prodlužující se den a sluneční světlo, které dává přírodě i nám jedinečnou životodárnou sílu. 

Země se probouzí k životu a láká, abychom se k ní připojili. Využijte to, i když jaro na sebe ještě nechá třeba pár dní nebo týdnů čekat. Na konci března je sluníčko zkrátka ještě trochu zubaté aneb – jak se říká – ještě samo trochu drkotá zuby.
 

3. Sbohem zimo, vítej jaro

Začátek jara a jarní rovnodennost provázelo několik dní svátečních obřadů, které vlastně vykonáváme dodnes: nezbytnou součástí býval třeba důkladný úklid v domech a na zahradách. Se zimou se naši předkové loučili symbolickým vynášením Smrtky, Zimy či Morany, a vzápětí se do uklizených domácností vnášelo léto, pentlemi ozdobené rašící ratolesti.

Důležitým rituálem byla obřadní jarní očista, při níž se lidé šlehali zelenými ratolestmi a polévali pramenitou živou vodou, vykrápění polí coby ochrana klíčících semen, která zajišťovala budoucí úrodu, a také jarní otvírání studánek. Důležitou roli při jarních svátcích hrály obřadní potraviny: sváteční pečivo z nejlepší mouky, vejce, tvaroh, máslo, med, vše doplněno jarními bylinkami jako posly prvních nových jarních sil přírody. Náš tip? Třeba netradiční zelná polévka anebo naopak velmi tradiční velikonoční dobroty.
 

4. Rovnodennost a pranostiky

Pranostika je slovo odvozené z latinského prognosis, což znamená předpověď. Některé nefungují, jiné se ale rok co rok s udivující přesností opakují – a to naši předkové neměli k dispozici přesné meteorologické předpovědi. Nejlépe se nám vybavují ty veršované, třeba „Na svatého Řehoře čápi letí přes moře.“ Řehoř má svátek 12. března, kdy se k nám zvolna začínají ze svých afrických zimovišť vracet čápi. Podobně pranostika „Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl,“ varuje, že není radno jásat nad příliš brzkým jarem a že březnové teplo obvykle netrvá dlouho.
 

5. Rovnodennost a kounovské kamenné řady

O kounovských kamenných řadách se píše jako o nejzáhadnějším místě Česka a nejvýznamnější megalitické památce střední Evropy. Ve zdánlivě obyčejném lese v západních výběžcích Džbánské vrchoviny na Rakovnicku někteří pátrají po tajemství a mystické atmosféře, jiní volí místo k meditaci nebo zkrátka jako cíl běžné jarní procházky.

Na náhorní planině, částečně zarostlé lesem, v pozoruhodně pravidelných řadách leží různě velké křemencové balvany. Řady nejsou stejně dlouhé, některé měří dvě stě, jiné ale bezmála čtyři sta metrů. Jsou téměř rovnoběžné, vedou od severu k jihu a jejich smysl dosud nikdo nevyluštil, alespoň ne tak, aby s výsledkem všichni bezvýhradně souhlasili. Mezi nejbláznivější nápady patří ty, které v kamenech hledají megalitický generátor energie pro blízké hradiště, naváděcí systém UFO nebo vymezení drah keltského závodiště, o něco pravděpodobněji zní ohraničení políček, prehistorický kalendář starých zemědělců nebo symbolické posvátné pole oseté kameny místo obilí. Jisté je, že jde o dílo lidských rukou, ale odpovědi na otázky, čí ruce to byly a kdy a proč řady vytvořily, neznáme. V kounovských kamenných řadách také leckdo hledá sluneční symboliku a existují výklady o vztahu kamenů k postavení Slunce a Měsíce v době rovnodenností a slunovratů. Návody co všechno a jak se dá z kamenných řad vyluštit vyčtete přímo na místě z informačních panelů.
 

6. Karlův most a linie slunovratu

Podobná legenda provází Karlův mostPraze: jako většina velkých staveb vrcholného středověku (a navíc dílo císaře, který vždy dal na doporučení astrologů) je důležitá jeho orientace vůči linii rovnodennosti (tedy světovým stranám) a liniím slunovratu. Bohužel i když v médiích kolují obě verze, nejhezčí nebeský úkaz propojený s Karlovým mostem se vztahuje nikoli k rovnodennosti, ale výhradně k 21. červnu, tedy letnímu slunovratu: když se v podvečer toho dne postavíte do brány Staroměstské mostecké věže, sluneční kotouč nejprve projde velkou jižní věží katedrály sv. Víta na Pražském hradě (pod ní je pochován sv. Václav), pak východní věží (pod ní spočívají ostatky sv. Vojtěcha) a nakonec zapadá nad místem, kde jsou uloženy ostatky sv. Víta.
 

7. Paprsek putující Sedleckou katedrálou v Kutné Hoře

rovnodennost v katedráleHru slunečních paprsků v čase rovnodennosti dovedl k dokonalosti Jan Blažej Santini, mistr barokní gotiky, v katedrále Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře – Sedlci. Světlo v jejím interiéru čaruje i jindy, ale pouze dvakrát do roka, v den jarní a podzimní rovnodennosti, si vychutnáte skutečný zázrak. Pomyslné zastavení času, kdy sluneční paprsky vstoupí do chrámové lodi čtrnáctimetrovým západním oknem a pomalu kloužou až k hlavnímu oltáři, se tu staly již tradicí. První ročník se konal už v roce 2011. Také letošní ročník přinese fantastickou podívanou, začne 20. března v 16:30 hodin a sluneční paprsek při jeho cestě katedrálou doprovodí opět varhanní hudba, zpěv a pásmo recitací. Okolnosti, které nedokážeme nijak ovlivnit, nám připomínají křehkost našeho zdraví i samotné existence. V temnotě ale září naděje: bez ohledu na naši lhostejnost, odpor nebo zklamání bude slunce dál svítit, světlo vítězit nad tmou, den nad nocí a život nad smrtí. A ruku na srdce, to vážně není málo.
Konečně přichází pravé jaro – kdy nastane jarní rovnodennost?

Konečně přichází pravé jaro – kdy nastane jarní rovnodennost?

Astronomicky první jarní den přijde 20. března 2024 přesně ve 04:07 hodin. To bude onen okamžik, kdy Slunce vstoupí do znamení Berana. Zároveň bude tento den vycházet přesně na východě a zapadat přesně na západě. Den bude stejně dlouhý jako noc a zatímco na jižním pólu Slunce vyjde, na severním naopak ve stejném okamžiku zapadne… Zajímavostí je také to, že na stejný den připadá Světový den vrabců.

Co uvidíme v roce 2024 na hvězdné obloze?

Co uvidíme v roce 2024 na hvězdné obloze?

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2024 naskytnou. Bude mezi nimi setkání planet s Měsícem, polární záře viditelná z našeho území a v neposlední řadě také částečné zatmění „velkého“ Měsíce. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Velikonoční pondělí – pomlázka, kraslice a další staré zvyky

Velikonoční pondělí – pomlázka, kraslice a další staré zvyky

Velikonoční pondělí je dnem, na který se těší mnoho dětí i dospělých, kteří (za běžných časů) chodí s pomlázkou za koledou a dívky či ženy jim vyšlehání oplácí darováním kraslic. Kde se tento zvyk vlastně vzal a jaké další, dnes již pozapomenuté zvyky, tento den přinášel? Všechny otázky zodpoví Kudy z nudy.

Tradice: Jarní rituály a Velikonoce

Tradice: Jarní rituály a Velikonoce

Přivítejte jaro s otevřenou náručí a vyberte si ze světa tradic a velikonočních rituálů ty, které vám zvednou náladu a udělají dobře na duši. Nabídka je neskutečně bohatá, protože příchod jara lidé oslavovali odnepaměti a tradice se tak slily do lehce nepřehledného kulturního koktejlu. Ovšem když se vám nebudou líbit domácí obyčeje, nezaškodí napodobit sousedy. Některé staré zvyky jsou totiž neodolatelné i dnes!

Zvířetníkové světlo – astronomický jev okolo rovnodennosti

3. 9.16. 9.
Zvířetníkové světlo – astronomický jev okolo rovnodennosti

V březnu a září, když nastává jarní a podzimní rovnodennost, se naskýtá možnost pozorovat na noční obloze zvláštní astronomický úkaz, tzv. zvířetníkové světlo. Nejlépe je vidět tam, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení.

Dolmen Čertův stůl v Beskydech

Dolmen Čertův stůl v Beskydech

Skalní útvar Čertův stůl se nachází kousek od vrcholu a rozcestí Čertův mlýn (1206 m). Tvarem připomíná dolmen a dosud není jasné, zda vzniknul přírodní či umělou cestou.

Kamenný kruh Klentnice – klentnické menhiry

Kamenný kruh Klentnice – klentnické menhiry

Uměle vybudovaný kamenný kruh nedaleko obce Klentnice v oboře okolo vrchu Smrtihlav zde stojí už od roku 2005.

Kamenná brána Dubňany

Kamenná brána Dubňany

Na Jižní Moravě vznikla v letech 2015 a 2016 kamenná brána. Komplex je sestaven v systému posvátné geometrie a její uspořádání, tvar a vzdálenost jsou převzaty z prastarých, dochovaných staveb a návodů z konce pravěku až do dnešní doby.

Krašovické kamenné kruhy

Krašovické kamenné kruhy

Na vrcholu kopce nad obcí Horní Bělá stojí rozlehlý kamenný kruh, který byl novodobě postaven k harmonizaci krajiny. Obvod kruhu tvoří 21 velkých menhirů, což ho řadí mezi největší kamenné kruhy v kontinentální Evropě.

Dark Sky Beskydy – beskydský park tmavé oblohy

Dark Sky Beskydy – beskydský park tmavé oblohy

Beskydská oblast tmavé oblohy se nachází na Česko – Slovenské hranici se středem kolem obcí Staré Hamry a Bílá. Její rozloha je 308 km². Na noční obloze v Beskydech lze pozorovat řadu zajímavých jevů, mezi které patří například Mléčná dráha, zodiakální světlo nebo na zemi foskoreskující houby.

Králův stůl – legendami opředený kámen s keltskými runami

Králův stůl – legendami opředený kámen s keltskými runami

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.

Kounovské kamenné řady

Kounovské kamenné řady

Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých se už sedm desetiletí vedou spory.

Česká příroda a její podivuhodnosti

Česká příroda a její podivuhodnosti

My Češi sice nemáme moře, ale jinak naše krajina patří k těm nejrozmanitějším v celé Evropě. Z toho důvodu u nás najdeme i mnoho přírodních unikátů, které stojí za to vidět a poznat blíže. Nenechte se proto pobízet, obujte trekové boty a vydejte se poznávat krásy české a moravské přírody. Zcela jistě nebudete zklamáni, ale nadšeni podobně jako generace turistů před vámi. Česká příroda má co nabídnout, tak se přestaňte trmácet po dalekých zemích a poznejte nejprve tu naši.

Co uvidíme v roce 2023 na hvězdné obloze?

Co uvidíme v roce 2023 na hvězdné obloze?

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten si přijde letos na své. Kromě zatmění Venuše se v roce 2023 můžeme těšit i na výrazné měsíční zatmění nebo dobře pozorovatelnou kometu. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Co uvidíme v roce 2021 na hvězdné obloze?

Co uvidíme v roce 2021 na hvězdné obloze?

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten si přijde letos na své. Kromě zajímavých seskupení planet s Měsícem, vydatných meteorických rojů a dvou superúplňků se v roce 2021 můžeme po několikaleté přestávce těšit na zatmění Slunce, které od nás bude pozorovatelné jako částečné. Připomeneme si také 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru a nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

#světovéČesko aneb české Stonehenge, kamenné kruhy a další mystická místa v krajině

#světovéČesko aneb české Stonehenge, kamenné kruhy a další mystická místa v krajině

Výlet k originálnímu Stonehenge u anglického Salisbury je aktuálně "kapku z ruky", ale víte, že v Česku objevíte několik napodobenin a celou řadu obdobných artefaktů? Rozdíl je jediný: nevznikly před mnoha tisíci let, ale celkem nedávno. Určitě se vám ale budou líbit a přátelům můžete poslat hádanku: víte, kde to je? Naplánujte si výlet na zajímavé místo!

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Bezvěrov – největší sluneční hodiny na světě

Bezvěrov – největší sluneční hodiny na světě

Nedaleko obce Bezvěrov na Plzeňsku stojí nepřehlédnutelná dominanta vysílač Krašov, který je se svou výškou 342 metrů nejvyšší stavbou Plzeňského kraje a zároveň druhou nejvyšší stavbou v ČR. Samotný areál vysílače je sice uzavřený, ale i tak se tato dominanta stává vyhledávaným místem turistů.

#světovéČesko a mohyly jako od starých Mayů

#světovéČesko a mohyly jako od starých Mayů

Na Šlovickém vrchu u Dobřan vznikla nová přírodní rezervace, kde se spokojeně zabydlelo další stádo divokých koní. Podívat se na ně můžete z nové vyhlídky, která vyrostla nedaleko. Ani nepotřebujete nijak bujnou fantazii, aby vám připomněla stavby dávných Inků či Mayů.

Památník astronomického středu Evropy v Kouřimi

Památník astronomického středu Evropy v Kouřimi

Památník od Jaroslava Poula z roku 2010 na náměstí v Kouřimi má upozornit na to, že se v poli asi 1,5 km od města nachází astronomický střed Evropy tzn. průsečík 50. rovnoběžky a 15. poledníku.

Pražský orloj – jediný na světě měří babylonský a staročeský čas

Pražský orloj – jediný na světě měří babylonský a staročeský čas

Astronomický orloj, geniální přístroj, který po celá staletí ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Technický zázrak, který již dlouhých 600 let udivuje doslova celý svět.

Obec Rouské na Přerovsku – vesnice slunečních hodin

Obec Rouské na Přerovsku – vesnice slunečních hodin

Obec Rouské na Přerovsku by se s trochou nadsázky dala označit za „vesnici slunečních hodin“. Má sice jen 250 obyvatel ale hned osm těchto časměřičů. Víc jich v přepočtu na občana asi jinde v Česku nemají.

Další aktuality

Poznejte život na farmě

Máte malé děti, které výlet na zámek nebo hrad nebaví? V nejbližší zoo jste byli už tisíckrát a další výprava za tučňáky vás neláká? Vydejte se na venkov! Ukažte svým dětem, jak vypadá život zvířat i lidí na farmě, jak se pěstují rostlinky a chovají zvířata v přirozeném prostředí.
Životní styl

Věda a historie není nuda: proč je důležité 22. dubna slavit Den země?

Naše planeta slaví svůj svátek každý rok 22. dubna. I kdyby ale slavila Den Země denně od začátku ledna až do konce prosince, bylo by to málo. Hýčkejme si ji, pečujme o ni a náležitě se o ni starejme: žádné jiné místo, kam bychom se mohli přestěhovat, ve vesmíru neexistuje. Anebo ano?
Životní styl

Co je štěstí? Třeba jen obyčejné zastavení v krajině a pohled vzhůru

V dnešní době je vnitřní pocit štěstí víc než zapotřebí. Pokud nevíte, jak se na něj naladit, zkuste pár našich rad – usmívejte se, poslouchejte oblíbenou hudbu, myslete pozitivně a vydejte se někam na výlet. A svěřte se ostatním, co nového jste vyzkoušeli, objevili a navštívili. Protože k dobrému pocitu stačí pár obyčejných dní volna, nabízíme vám místa, kde jiní zažili příval štěstí na vlastní kůži. Třeba se to podaří i vám.
Životní styl

Evropa v Česku: proč máme rádi Španělsko?

Špičková vína, sluncem zalité pláže, churros, tapas a koncert chutí, býčí zápasy, maurské paláce, Svatojakubské poutní cesty do Santiaga de Compostela, Sagrada Família a další stavby Antoni Gaudího, ohnivé flamenco a středomořský životní styl: je tolik věcí, které máme rádi ve Španělsku! Seriál o evropských zemích pokračuje na jihu Evropy, na Pyrenejském poloostrově. Pojďte s Kudy z nudy poznat Španělsko!
Životní styl

100 tipů, kde vyzkoušet tradice

Poctivost, řemeslný fortel, odkaz předků, láska a dovednosti prověřené lety: takové jsou naše tradice. Hledáte ty nejkrásnější lidové slavnosti a festivaly, krajové speciality a klasické české pivo? Místa, kde poznáte mistry svého oboru a odhalíte tajemství tradičních řemesel? Anebo toužíte po hýčkání a odpočinku, které nabízejí naše lázně? Nabízíme vám místa, kde si přijdou na své všechny smysly a kde se s tradicemi setkáte skutečně na vlastní oči, nos, jazyk, uši i kůži.
Životní styl

10 tipů pro malé sportovce a sportovkyně, kde si mohou zahrát fotbal

Fotbal není jen o sportu, je to i o spojení a nových přátelství. Běhání za fotbalovým míčem je zdraví prospěšné, tak proč si ho nevyzkoušet na udržovaných hřištích? Portál Kudy z nudy přináší tipy na taková místa. Stačí si vybrat, kam příště vyrazíte s partou kamarádů a kamarádek. Či kam může vyrazit přípravka na svůj tréninkový kemp.
Životní styl

10 tipů, kde si zahrát nebo vyfotit venkovní šachy

Patříte k milovníkům hry v šachy? Pak vás určitě zaujmou tipy na místa, kde se setkáte s šachovými figurkami všech možných i nemožných velikostí... anebo kde si lze zahrát šachovou partii přímo pod širým nebem. Objevujte věže, střelce, královny a jezdce rozmístěné na Karlštejnsku, navštivte největšího bílého pěšce v ČR anebo si zahrajte obří i mini šachy v městských parcích.
Životní styl

Česko ve filmu: Gump se vrací do kina s rekordem v počtu psů ve filmu

Film "Gump – pes, který naučil lidi žít", měl premiéru v létě roku 2021 a producent a zároveň autor knižní předlohy Filip Rožek tehdy neplánoval žádné pokračování. Po třech letech je ale všechno jinak. Okolnosti se změnily, život přinesl nová rozhodnutí a snímek "Gump – jsme dvojka" režiséra F. A. Brabce přijde do českých kin 28. března 2024. Ve filmu diváci uvidí staré známé, ale i nové tváře, příběh bude veselejší a ještě větší prostor dostala láska a vztah mezi člověkem a zvířetem.
Životní styl