!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Na svatého Řehoře čápi letí od moře aneb když se jaro vrací
Na svatého Řehoře čápi letí od moře aneb když se jaro vrací
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Kultura

Na svatého Řehoře čápi letí od moře aneb když se jaro vrací

Vydáno 12. března 2021
Na 12. března připadá svátek svatého Řehoře, který v minulosti slavili hlavně školáci a studenti ve městech, na venkově se začínalo se zemědělskými pracemi. K tomuto dni, který oslavuje 64. papeže katolické církve (590–604) se váže také řada jarních pranostik o příletu ptáků ze zimovišť a předpokládaném vývoji počasí.

Dobrý papež Řehoř prosazoval mír

ŘehořMožná vás to překvapí, ale den sv. Řehoře, tedy 12. březen býval v minulosti svátkem žáků a školáků v mnoha zemích Evropy jako připomínka papeže Řehoře I., označovaného za učitele církve. Řehoř pocházel z významné patricijské rodiny Annici, vystudoval práva a po roce 570 zastával v Římě úřad praetora. Roku 579 jej papež Pelagius II. jmenoval svým legátem u císařského dvora v Konstantinopoli, roku 586 působil jako jáhen v papežské kanceláři. Papežem byl zvolen – dle tradice proti své vůli – roku 590 během dohasínající morové epidemie, které padl za oběť i sám papež Pelagius.
 
Řehoř vládl církvi příkladně, bez intrik a mírovou cestou. Na počátku každého měsíce rozděloval část církevního majetku mezi lid. Římskou říši trápily v tu dobu nájezdy Langobardů – Řehoř nechal opevnit města, která byla nejvíce ohrožena jejich vpády a snažil se o mír s langobardským králem Agilulfem. Zemřel 12. března 604.
 

Veselá oslava sv. Řehoře mezi školní mládeží

děti koledaSvatý Řehoř kdysi patřil veselým středověkým a novověkým oslavám školní mládeže. Žáci tento den milovali – bylo volno a veselo. Žákovské řehořské slavnosti se konaly ve městech, kde byla škola (na venkově se školy objevily až v 18. století po reformě císařovny Marie Terezie).
 
Studenti ten den předváděli různé scénky, zpívali a recitovali. Bývali v přestrojení za „řehořské vojsko“, měli dřevěné meče, napodobeniny vojenských čepic a prapory... Měli svého „kaprála“ či „profouse“, bubeníka a praporečníka. Bubeník ohlašoval příchod průvodu. Vyzbrojeno bylo vojsko dřevěnými šavlemi, aby mohlo chránit „svatého Řehoře“, studenta a někdy i učitele převlečeného za biskupa. Na hlavě měl „svatý Řehoř“ biskupskou mitru, v ruce nesl biskupskou berlu. Za svá vystoupení dostávali výslužku – jakousi koledu, která obvykle trochu vylepšila skromný příjem městského kantora.
 

Venkovem vládly voračky a přípravy na zemědělský rok

Děti koledaTo na venkově se „Řehoř“ slavil zcela jinak. Součástí tohoto jarního svátku bývaly v některých krajích tzv. svatořehořské voračky. Mládež se sešla na návsi a tam jednoho z dobrovolníků převlékla „za maškaru“. Tělo mu obtočili dlouhou žitnou nebo pšeničnou slámou, na hlavu nasadili špičatou čepici ze slámy. Maškara měla obličej zakrytý škraboškou, nebo alespoň začerněný. Průvod procházel společně vesnicí za doprovodu hudby a zpěvu a zastavoval se před každým stavením. Aby se v domě rodily děti a ve chlévech dobytčata, slepice snášely v kurnících a kohout nezahálel, musela si každá hospodyně s maškarou zatančit a za odměnu ji obdarovat výslužkou. Spolu s hospodyní tančili i mladí chlapci a děvčata chodící v průvodu. Večer se mládež sešla v hospodě a společně vše, co vykoledovali, snědli a propili.

jarní orbaNa koledu o dni svatého Řehoře, který byl považován i za patrona zpěváků a hudebníků, chodili v doprovodu žáků na venkově později také učitelé. V doprovodu „svatého Řehoře“ občas nechyběli ani andělé, představovaní nejmladšími žáčky. Řehořovi vojáci před staveními odříkávali říkanky a vyzývali rodiče, aby děti posílali do školy. Ti se od „školní docházky“ svých ratolestí, jejichž ruce potřebovali na jaře na poli a v hospodářství, vykupovali moukou, kouskem špeku nebo drobnými mincemi.

Od svatého Řehoře pak opravdu procházelo vesnicemi jaro a sedláci se chystali na první orbu, neboť jak víme „Na svatého Řehoře každý sedlák lenoch, který neoře“. Skutečné zahájení jarní orby ale mělo také svůj magický obřad - hospodář pokropil sebe, pluh i zem svěcenou vodou a požehnal pole i první brázdu křížem. Když se vrátil domů, polila ho hospodyně vodou, aby byl při síle i v dalších dnech. Sít se mělo ve dnech, kdy měsíc dorůstal – to platilo hlavně pro obilí a len. A nakonec, když bylo pole oseto, obešlo se kolem dokola, což souviselo s vírou v magickou ochrannou moc kruhu.
 

Opravdu letí na svatého Řehoře čápi přes moře? Pozorujte je a hlaste své úspěchy!

čápiK 12. březnu se váže jedna dobře známá pranostika: "Na svatého Řehoře, čáp letí přes moře a žába hubu otevře". I když v posledních letech jsou zaznamenávány případy zimování čápů na našem území, zůstává čáp jedním z nejvýraznějších poslů jara a symbolem ptačí migrace. Čápi, kteří se v těchto dnech skutečně vrací na naše komíny, mají za sebou neuvěřitelně dlouhou cestu. Míst, kde tráví zimu, je více. Nejvzdálenější z nich se nachází až v Jihoafrické republice – čápi, kteří přilétnou odtamtud uletí neuvěřitelnou vzdálenost okolo 9 000 km!
 
čápČápi jsou nejen symbolem jara ale také lásky, věrnosti a plodnosti. První přilétá zpravidla samec (létají vždy na místa, kde hnízdili v minulosti), který opravuje staré bydlo po zimě a čeká na přílet své samičky, se kterou obvykle tráví celý život. Když dorazí „domů“ i partnerka, oba se nadšeně vítají tak, že zakloní hlavy a klapou zobákem. Pár se uhnízdí a začátkem dubna naklade samice vejce. Jsou to velmi zajímaví ptáci, kteří si zaslouží naši pozornost. Sledujte proto jejich přílet a zpozorujete-li čápa, zašlete informace o místě pozorování, času a činnosti České ornitologické společnosti. Na pozorování čápů existuje speciální stránka birdlife.cz/capi/. Zatím je k 12. březnu 2021 hlášeno 38 % navrátilců, kteří obsazují stará hnízda.
 
Ornitologové budou též rádi za informace o hlavní potravě čápů žábách. Všimnete-li si nějakého místa, kde více žab končí pod koly aut než v čapím žaludku, informujte o tom vědce. To, aby žába skončila v čapím žaludku, příroda chtěla. Pro silnice je jich však škoda.


Znáte řehořské pranostiky?

  • čáp letí přes mořeNa svatého Řehoře plave led do moře
  • Na svatého Řehoře každý sedlák lenoch, který neoře
  • Na svatého Řehoře žába hubu otevře
  • Na svatého Řehoře čápi letí od moře
  • Na svatého Řehoře šelma sedlák každý, kdo jen trochu zaoře
  • Na Řehoře hory hučí a sedláci doma čučí
  • Na svatého Řehoře líný sedlák, který neoře
  • Svatý Řehoř mrazy vodí, když nevodí, tak sněhem škodí
  • Na svatého Řehoře povol kožich nahoře
  • Pokyne-li Řehoř hlavou, obešle nás zimou bílou
  • jarní přírodaI když na Řehoře mnoho sněhu na poli je, jaro rychle přijde a sníh roztaje
  • O svatém Řehoři mrazy všechno umoří
  • Svině prosila hospodáře: Chovej mne až do Řehoře a po Řehoři si již pomůžu sama
  • Na svatého Řehoře čáp letí přes moře, žába hubu otevře, ledy plují do moře, šelma sedlák, který neoře
  • Řehoř ještě neví, ale svatý Josef již poví
  • Svatý Řehoř naposledy obnovuje venku ledy
  • slepiceNa svatého Řehoře všecko na dvoře krákoře
  • Na svatého Řehoře svačina se vyoře
  • Na svatého Řehoře přeletěly vlaštovičky přes moře
  • Záhoř vytlúká ledy z lesa
  • Na svatého Řehoře v kožichu je předobře, na svatého Jáchyma už né tak docela, na svatého Jiří kožich do komory míří
  • Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře
  • Okolo svatého Řehoře přilétají k nám zase čápi, divoké husy, kačice, laštovice
Ptačí park Josefovské louky a rezervace divokých koní

Ptačí park Josefovské louky a rezervace divokých koní

Na loukách mezi Metují a Starou Metují se rozkládá významná ornitologická oblast zvaná ptačí park. O udržování rozlehlých luk se starají divocí koně.

Kozmické ptačí louky s pozorovatelnou Petra Čolase

Kozmické ptačí louky s pozorovatelnou Petra Čolase

U Kozmic na Hlučínsku, v povodí řeky Opavy, mezi městy Opavou a Ostravou, najdete oblast, kde má voda hlavní slovo. Zdejší nivní louky jsou domovem hmyzu, žab a především ptactva. Hluboko v území byla umístěna sedmimetrová pozorovatelna s přístupovým chodníkem a sedmi informačními tabulemi.

Vrbenské rybníky - unikátní ptačí ráj u Českých Budějovic

Vrbenské rybníky - unikátní ptačí ráj u Českých Budějovic

V dohledu českobudějovických sídlišť Vltava a Máj je přírodovědný unikát. Soustava čtyř rybníků, kde vědci zaznamenali 193 druhů ptáků, z toho více než 80 jich tu hnízdí, přírodní rezervace Vrbenské rybníky.

Jezero Neoveské jámy v Moravské Nové Vsi

Jezero Neoveské jámy v Moravské Nové Vsi

Jezero o rozloze asi 120 hektarů tu zůstalo po těžbě štěrkopísku. Jeho břehy jsou dnes osázeny různými druhy dřevin, a tak přirozeným způsobem zapadají do krajiny a bezprostředně navazují na přilehlý lužní les.

Rybník Žabakor s ptačí pozorovatelnou

Rybník Žabakor s ptačí pozorovatelnou

Rybníky Žabakor a Oběšenec pod Drábskými světničkami jsou významnou ornitologickou lokalitou. Můžete zde spatřit například jeřáby popelavé, moudivláčka lužního, budníčka pruhohlavého, chřástala kropenatého i potáplici severní. K nerušenému pozorování bohatého života ptáků slouží krytá pozorovatelna.

Nejstaršího čapí hnízdo ve střední Evropě v Jablonném v Podještědí

Nejstaršího čapí hnízdo ve střední Evropě v Jablonném v Podještědí

Nejstarší čapí hnízdo najdete na pivovarském komíně v Jablonném v Podještědí. První zmínka o hnízdění čápů je v kronice města datována rokem 1864.

Lesopark a rybník Amerika u Františkových Lázní s ptačí pozorovatelnou

Lesopark a rybník Amerika u Františkových Lázní s ptačí pozorovatelnou

Lesopark Amerika se rozkládá kolem stejnojmenného rybníku a přímo navazuje na františkolázeňské parky. Z centra Františkových Lázní sem tak dojdete příjemnou procházkou, dojedete oblíbeným mikrovláčkem nebo za několik málo minut autem.

Ptačí orloj v Zoo Liberec

Ptačí orloj v Zoo Liberec

Na Mezinárodní den zvířat byla v liberecké zoo otevřena nová atrakce - ptačí orloj, který má připomínat ohrožené druhy pěvců. Najdete ho ve spodní části zoologické zahrady.

Naučná ptačí stezka v Běšinách

Naučná ptačí stezka v Běšinách

Hlavním tématem stezky je ptactvo, které se v lokalitě kolem Drnového potoka hojně vyskytuje. Součástí stezky jsou 4 informační tabule, pozorovatelna a 10 ptačích budek vhodných pro hnízdění.

Ornitologická pozorovatelna Lanškrounské rybníky

Ornitologická pozorovatelna Lanškrounské rybníky

Oblast přírodního parku Lanškrounské rybníky nacházející se na severozápadním okraji města Lanškroun představuje ideální místo pro odpočinek a turistické vycházky.