Úvod > Aktuality > Malý průvodce postním obdobím a šesti zvláštními nedělemi
Malý průvodce postním obdobím a šesti zvláštními nedělemi
"> "> "> "> "> "> ">
Kultura

Malý průvodce postním obdobím a šesti zvláštními nedělemi

  • Vydáno16. ledna 2022
O masopustních obchůzkách, maškarách, lidové zábavě a pochovávání basy už víme ledacos, ale postní období – tedy čtyřicet dní mezi masopustem a Velikonocemi – bývá naopak velkou neznámou. Přitom se do něj schovala spousta hezkých tradic, například vynášení zimy nebo Liščí neděle.
MasopustTipů, kam vyrazit na masopustní oslavy, nabízí portál Kudy z nudy několik desítek. V památkové rezervaci Betlém v Hlinsku si dokonce můžete prohlédnout stálou expozici masopustních masek a obchůzek, zajímavé je i Muzeum maškarMilevsku anebo expozice karnevalových masek v Zákupech.

Ale jak je to s půstem? Také se slaví? A pokud ano, jak?
 

Popeleční středa: legrace konec a Velikonoce v nedohlednu

Čtyřicetidenní postní období se odpočítává od Popeleční středy. Ta vždy připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi, letos tedy na 2. března 2022. Radovánkám býval konec, zabijačkové dobroty vystřídaly brambory, kroupy, hrách a čočka a začalo období půstu, střídmosti, rozjímání, očištění se od hříchů a také příprav na Velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky roku.

Popeleční středa bývala a pro mnohé dodnes je dnem přísného půstu, kdy si lidé připomínali pomíjivost pozemského života. Světí se popel z ratolestí, posvěcených minulý rok na Květnou neděli, a kněz pak v kostele věřícím udělá na čele tímto popelem křížek, takzvaný Popelec, se slovy „pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“ Naši předkové navíc obalili Popeleční středu řadou doporučení; nesmělo se příst a šít, štípat dříví ani drát peří. Kdo by neposlechl, toho by pokousaly blechy, nenesly by mu slepice, kulhaly krávy, len na poli by sežraly žáby a podebíraly by se prsty.
 

Liščí neděle a preclíky od lišky

Šestero nedělí v době půstu má podobně jako svatební výročí zvláštní jména, opředená dalšími pověrami a zvyky. Například hned první neděle postní 6. března má řadu dalších označení: Invocabit, Černá (ženy si oblékaly černé oblečení a šátky jako symbol smutku nad smrtí Ježíše) nebo ve veselejším podání Liščí. Maminky prý pekly v noci preclíky, aby to děti nevěděly, pak je věšely na stromy v zahradách a potomkům namluvily, že je tam poztrácela liška.

V zahradě se děti pomodlily, snědly preclíky a další rok je prý nikdy nebolely zuby. Ať už tomu budete věřit nebo ne, Liščí neděli snadno oslavíte i dnes, preclíky od lišek jsou jednoduché: 300 g prosáté hladké mouky smícháte se solí a mletým zázvorem, vlijete připravený kvásek z mléka, cukru a droždí a pak přidáte asi 50 g rozpuštěného másla. Vypracujete tuhé těsto, které necháte vykynout. Z něj pak vyválíte tenké válečky a pletete preclíky, kroužky, věnce, copánky či brýle. Hotové preclíky vložíte do hrnce s vroucí vodou. Jakmile vyplavou na povrch, přeložíte je na plech, posypete mákem, kmínem nebo hrubou solí a ve vyhřáté troubě upečete do červena.
 

Pražná a Kýchavá neděle

Druhé postní neděli – na tu dojde 13. března – se říkalo Reminscere nebo Pražná či Sazometná. V domácnostech se smýčilo, bílilo, uklízelo a mylo, a kromě toho hospodyňky chystávaly polévku praženku a pražmo, starodávný postní pokrm z nedozrálých naklíčených zrn obilí, z upražených i neopálených klasů.

Třetí neděle postní 20. března se točí kolem zdraví; říká se jí Oculi či Kýchavá a lidé si kdysi prý navzájem přáli, aby nekýchali, neboť kdysi se mělo za to, že kýcháním začíná mor. Zároveň se ale tvrdilo, že kdo na Kýchavou neděli kýchne třikrát za sebou, bude celý rok zdráv. V jiném kraji vám zase přísahali, že pečlivé počítání kýchanců vám ten den prozradí, kolik roků ještě budete žít, a jinde zase počet kýchnutí prozrazoval, za kolik let umřete. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav.

Kýchavou neděli můžete slaví tradičně třeba ve skanzenu lidové architektury v Přerově nad Labem oblíbenou výstavou Jaro na vsi. Poznáte veškeré jarní obyčeje od masopustních zábav přes velikonoční zvyky a připomínku svatovojtěšské poutě až po máje a květnové mariánské svátky. Schválně, co se dozvíte o Kýchavé neděli?
 

Neděle Družebná a Smrtná

Půst je za polovinou, přivítáme první jarní den, Velikonoce se blíží a na řadě je čtvrtá postní neděle. Té, která letos přijde 27. března, se říká Laetare, Růžová (protože ta v kostelech střídá fialovou barvu) či Družebná a kdysi měla výsadní postavení: půst totiž alespoň na krátkou chvíli mohla přerušit zábava. Mládež se scházela na návsích a každý s sebou přinesl něco dobrého k snědku.

V domácnostech se pekly plněné koláče zvané družbance, chodívalo se na námluvy, děti vítaly jaro a všichni se začali zvolna chystat na další postní neděli, Smrtnou.

Pátá neděle postní, která letos připadá na 4. dubna, sice má temný název, ale je plná veselí a radosti. Ze vsi se totiž vynáší slaměná Smrtka, někde zvaná Mařena, Mořena, smrtholka, Morena či Čaramura. V okamžiku, kdy loutka ze slámy shoří anebo sletí do potoka, skutečně začíná jaro. Svědky vynášení Morany můžete být přímo na Smrtnou neděli v v kouřimském skanzenu anebo v Mělníku, kde se chystá tradiční loučení se zimou.
 

Poslední postní neděle: Květná

Následující týden, 19. dubna 2022 pak nastane Květná neděle, nazývaná také Palmare, Beránková či Palmová. Oslavuje památku vjezdu Krista do Jeruzaléma, kde ho lid vítal zelenými palmovými ratolestmi. U nás palmy nerostou, a tak jejich roli převzaly jívové proutky zvané kočičky. Ty se na Květnou neděli světí v kostele, aby se napřesrok spálily na popel, a začíná pašijový týden s Modrým pondělím, Šedivým úterým, Škaredou středou, Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou a Nedělí velikonoční.

Co který den znamená a co byste rozhodně neměli anebo naopak měli dělat, to vám prozradíme až těsně před Květnou nedělí.
Betlém Hlinsko – památková rezervace na Vysočině

Betlém Hlinsko – památková rezervace na Vysočině

Památková rezervace Betlém v Hlinsku je jednou z expozic Muzea v přírodě Vysočina, jediného muzea v přírodě v Pardubickém kraji. Jde o soubor roubených a zděných domků, které si tu v první polovině 18. století postavili drobní městští řemeslníci.

Muzeum milevských maškar

Muzeum milevských maškar

Muzeum milevských maškar je českým unikátem, neboť je jediným muzeem v ČR, které se věnuje dějinám zdejší národopisné tradice – maškarních průvodů. V Milevsku se tyto průvody ve větším formátu datují už od roku 1862 a v současnosti jsou milevské maškary největším masopustním průvodem.

#světovéČesko a Lidový rok: zimní svátky a tradice od Tří králů přes Hromnice až po masopust

#světovéČesko a Lidový rok: zimní svátky a tradice od Tří králů přes Hromnice až po masopust

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Velikonoce na talíři aneb dobroty tradiční jarní kuchyně

Velikonoce na talíři aneb dobroty tradiční jarní kuchyně

O Velikonocích se spolu střetávají dva protiklady – přísný půst a velká hojnost. Půst se drží až do začátku Velikonoc, ovšem pak nastává pravý opak! Svátky jara se tradičně slaví desítkami různých pokrmů. Je zajímavé, že každý kraj má svá jídla a mnohdy se jedno od druhého výrazně liší. Dnes vám tak přinášíme výběr toho nejlepšího, co během jara a Velikonoc naše tradiční kuchyně nabízí.

Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě

Muzeum J. A. Komenského v Uherském Brodě

Muzeum podrobně dokumentuje život a dílo tohoto slavného místního rodáka i historii a tradice Uherskobrodska.

Milevské muzeum

Milevské muzeum

Na severním okraji Milevska, v prvním nádvoří zdejšího premonstrátského kláštera, sídlí v budově barokní prelatury už více než padesát let Milevské muzeum. Muzejní sbírky, které jsou nyní instalovány cca na 750 metrech čtverečních, dokumentují především dějiny města a kláštera.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Dlaskův statek u Turnova

Dlaskův statek u Turnova

Typická a vzácně dochovaná ukázka formy pojizerského domu. Bývalá svobodnická usedlost a rychta byla postavena v malebném údolí řeky Jizery v roce 1716. Je jedním z nejkrásnějších a zároveň nejtypičtějších příkladů roubené architektury českého venkova.

Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka

Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka

Stálou Expozici masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, které jsou od roku 2010 součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, si můžete prohlédnout v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku, v domku číslo 362.

Eduard Held muzeum v Zákupech – muzeum karnevalových masek

Eduard Held muzeum v Zákupech – muzeum karnevalových masek

Expozice je jediná svého druhu v České republice a ukazuje historii výroby masopustního a karnevalového zboží v tomto městě od roku 1884. Celou touto expozicí se prolíná život zakladatele firmy na výrobu karnevalového zboží v Zákupech Eduarda Helda.

Vodní mlýn Hoslovice

Vodní mlýn Hoslovice

Ve zvlněné krajině šumavského Podlesí, přibližně 17 kilometrů od Strakonic se v obci Hoslovice nachází unikátní areál vodního mlýna na horní vodu, jehož návštěva vás přenese do života dob dávno minulých.

Další aktuality

27.5.
2022
V Kladrubech nad Labem se chystá Den starokladrubského koně

V Kladrubech nad Labem se chystá Den starokladrubského koně

Pardubický kraj | Letní sporty
25.5.
2022
Aviatická pouť v Pardubicích se koná tento víkend

Aviatická pouť v Pardubicích se koná tento víkend

Pardubický kraj | Zážitky
17.5.
2022
V Litomyšli se chystají Gastronomické slavnosti M. D. Rettigové

V Litomyšli se chystají Gastronomické slavnosti M. D. Rettigové

Pardubický kraj | Gurmánská turistika