ÚvodAktualityMasopust 2027: Malý průvodce postním obdobím a šesti zvláštními nedělemi

Kultura

Masopust 2027: Malý průvodce postním obdobím a šesti zvláštními nedělemi

*****
3,5 z 5 | 7 hodnocení
Poslechněte si audio verzi článku
O masopustních obchůzkách, maškarách, lidové zábavě a pochovávání basy už víme ledacos, ale postní období – tedy čtyřicet dní mezi masopustem a Velikonocemi – bývá naopak velkou neznámou. Přitom se do něj schovala spousta hezkých tradic, například vynášení zimy nebo Liščí neděle.

Popeleční středa: legrace konec a Velikonoce v nedohlednu

MasopustTipů, kam vyrazit na masopustní oslavy, nabízí portál Kudy z nudy několik desítek. V památkové rezervaci Betlém v Hlinsku si dokonce můžete prohlédnout stálou expozici masopustních masek a obchůzek, zajímavé je i Muzeum maškar v Milevsku anebo expozice karnevalových masek v Zákupech. Ale jak je to s půstem? Také se slaví? A pokud ano, jak?

Čtyřicetidenní postní období se odpočítává od Popeleční středy. Ta vždy připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi, v roce 2027 tedy na 10. únor. Radovánkám býval konec, zabijačkové dobroty vystřídaly brambory, kroupy, hrách, čočka a začalo období půstu, střídmosti, rozjímání, očištění se od hříchů a také příprav na Velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky roku.

popeleční středaPopeleční středa bývala a pro mnohé dodnes je dnem přísného půstu, kdy si lidé připomínali pomíjivost pozemského života. Světí se popel z ratolestí, posvěcených minulý rok na Květnou neděli, a kněz pak v kostele věřícím udělá na čele tímto popelem křížek, takzvaný Popelec, se slovy „pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“ Naši předkové navíc obalili Popeleční středu řadou doporučení; nesmělo se příst a šít, štípat dříví ani drát peří. Kdo by neposlechl, toho by pokousaly blechy, nenesly by mu slepice, kulhaly krávy, len na poli by sežraly žáby a podebíraly by se prsty.
 

Postní doba 2027: středa 10. února 2027 – čtvrtek 25. března 2027

Postní doba je období před Velikonocemi, které trvá 40 dní. Začíná popelčenou středou a končí Velkým pátkem.
 

Liščí neděle a preclíky od lišky

Šestero nedělí v době půstu má podobně jako svatební liškavýročí zvláštní jména, opředená dalšími pověrami a zvyky. Například hned první neděle postní 14. února 2027 má řadu dalších označení: Invocabit, Černá (ženy si oblékaly černé oblečení a šátky jako symbol smutku nad smrtí Ježíše) nebo ve veselejším podání Liščí. Maminky prý pekly v noci preclíky, aby to děti nevěděly, pak je věšely na stromy v zahradách a potomkům namluvily, že je tam poztrácela liška. V zahradě se děti pomodlily, snědly preclíky a další rok je prý nikdy nebolely zuby. Ať už tomu budete věřit nebo ne, Liščí neděli snadno oslavíte i dnes, preclíky od lišek jsou jednoduché: 300 g prosáté hladké mouky smícháte se solí a mletým zázvorem, vlijete připravený kvásek z mléka, cukru a droždí a pak přidáte asi 50 g rozpuštěného másla. Vypracujete tuhé těsto, které necháte vykynout. Z něj pak vyválíte tenké válečky a pletete preclíky, kroužky, věnce, copánky či brýle. Hotové preclíky vložíte do hrnce s vroucí vodou. Jakmile vyplavou na povrch, přeložíte je na plech, posypete mákem, kmínem nebo hrubou solí a ve vyhřáté troubě upečete do červena.
 

Pražná a Kýchavá neděle

kýcháníDruhé postní neděli – na tu dojde 21. února 2027 – se říkalo Reminscere nebo Pražná či Sazometná. V domácnostech se smýčilo, bílilo, uklízelo a mylo, a kromě toho hospodyňky chystávaly polévku praženku a pražmo, starodávný postní pokrm z nedozrálých naklíčených zrn obilí, z upražených i neopálených klasů.

Třetí neděle postní 28. února 2027 se točí kolem zdraví; říká se jí Oculi či Kýchavá a lidé si kdysi prý navzájem přáli, aby nekýchali, neboť kdysi se mělo za to, že kýcháním začíná mor. Zároveň se ale tvrdilo, že kdo na Kýchavou neděli kýchne třikrát za sebou, bude celý rok zdráv. V jiném kraji vám zase přísahali, že pečlivé počítání kýchanců vám ten den prozradí, kolik roků ještě budete žít, a jinde zase počet kýchnutí prozrazoval, za kolik let umřete. Zkrátka jiný kraj, jiný mrav.
 

Neděle Družebná a Smrtná

vmp smrtná nedělePůst je za polovinou, přivítáme první jarní den, Velikonoce se blíží a na řadě je čtvrtá postní neděle. Té, která letos přijde 7. března 2027, se říká Laetare, Růžová (protože ta v kostelech střídá fialovou barvu) či Družebná a kdysi měla výsadní postavení: půst totiž alespoň na krátkou chvíli mohla přerušit zábava. Mládež se scházela na návsích a každý s sebou přinesl něco dobrého k snědku. V domácnostech se pekly plněné koláče zvané družbance, chodívalo se na námluvy, děti vítaly jaro a všichni se začali zvolna chystat na další postní neděli, Smrtnou.


Smrtná neděle

Pátá neděle postní, která letos připadá na 14. brřezna 2027, sice má temný název, ale je plná veselí a radosti. Ze vsi se totiž vynáší slaměná Smrtka, někde zvaná Mařena, Mořena, smrtholka, Morena či Čaramura. V okamžiku, kdy loutka ze slámy shoří anebo sletí do potoka, skutečně začíná jaro. Svědky vynášení Morany můžete být přímo na Smrtnou neděli v kouřimském skanzenu, kde se o postních zvycích dozvíte veškeré zajímavosti díky výstavě Velikonoční čas.
 

Poslední postní neděle: Květná

kočičky jívaNásledující týden, 21. března 2027 pak nastane Květná neděle, nazývaná také Palmare, Beránková či Palmová. Oslavuje památku vjezdu Krista do Jeruzaléma, kde ho lid vítal zelenými palmovými ratolestmi. U nás palmy nerostou, a tak jejich roli převzaly jívové proutky zvané kočičky. Ty se na Květnou neděli světí v kostele, aby se napřesrok spálily na popel, a začíná pašijový týden s Modrým pondělím, Šedivým úterým, Škaredou středou, Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem, Bílou sobotou a Nedělí velikonoční. Co který den znamená a co byste rozhodně neměli anebo naopak měli dělat, to vám prozradíme až těsně před Květnou nedělí.

Otázky a odpovědi jsou automaticky sestaveny z obsahu této stránky.
Nahlásit neaktuální obsah

Související témata

Redakce Kudy z nudy

Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka Kultura

Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka

Stálou Expozici masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, které jsou od roku 2010 součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, si můžete prohlédnout v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku, v domku číslo 362.

Masopusty 2027: ostatky, fašank, voračky a maspustní průvody z celého Česka

Masopusty 2027: ostatky, fašank, voračky a maspustní průvody z celého Česka

Kam vyrazit za masopustním veselím? Masopustní období začíná od svátku Tří králů (6. ledna) a končí v úterý o půlnoci před Popeleční středou, přesně 40 dnů před Květnou nedělí. Máme pro vás velký přehled masopustních tipů z celé České republiky na rok 2027! Je čas se pořádně pobavit, najíst a napít, než přijde šestitýdenní půst, kdy se křesťané připravují na Velikonoce. K masopustu neodmyslitelně patří i zabijačky, soutěže o nejlepší masopustní masku, sousedské zábavy a samozřejmě průvody maškar. Máme pro vás tipy, kde poznat starobylé zvyky! Zažijte jedinečnou atmosféru, která spojuje komunity a připomíná důležitost tradic i v moderním světě.

Milevské muzeum Kultura

Milevské muzeum

Na severním okraji Milevska, v prvním nádvoří zdejšího premonstrátského kláštera, sídlí v budově barokní prelatury už více než padesát let Milevské muzeum. Muzejní sbírky, které jsou nyní instalovány cca na 750 metrech čtverečních, dokumentují především dějiny města a kláštera.

Fašank Strání 2027 – festival masopustních tradic na Slovácku

5. 2.9. 2.
Fašank Strání 2027 – festival masopustních tradic na Slovácku

Ve Strání na Uherskohradišťsku je opět připraven Festival masopustních tradic. Symbolickým pochováním basy masopustní veselí skončí a bude zahájen půst, který dle tradice trvá do Velikonoc. 40. Festival masopustních tradic Fašank 2027 ve Strání se koná 5. – 9. února 2027.

Muzeum lidových staveb Kouřim Památky

Muzeum lidových staveb Kouřim Audio

Muzeum lidových staveb shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech. Nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. V průběhu roku se ve skanzenu konají rozmanité národopisné pořady.

Velikonoce 2027: zvyky, tradice a výlety

Velikonoce 2027: zvyky, tradice a výlety Video

Velikonoce patří k nejvýznamnějším svátkům. Poznejte tradiční zvyky a historii. Těšit se můžete i na dobrodružné, pohybové i výtvarné aktivity s nimi spojené.

Dlaskův statek u Turnova Památky

Dlaskův statek u Turnova Audio

Typická a vzácně dochovaná ukázka formy pojizerského domu. Bývalá svobodnická usedlost a rychta byla postavena v malebném údolí řeky Jizery v roce 1716. Je jedním z nejkrásnějších a zároveň nejtypičtějších příkladů roubené architektury českého venkova.

Betlém Hlinsko – památková rezervace na Vysočině Kultura

Betlém Hlinsko – památková rezervace na Vysočině Audio Video

Památková rezervace Betlém v Hlinsku je jednou z expozic Muzea v přírodě Vysočina, jediného muzea v přírodě v Pardubickém kraji. Jde o soubor roubených a zděných domků, které si tu v první polovině 18. století postavili drobní městští řemeslníci.

Český folklorní rok: zvyky, svátky a tradice

Český folklorní rok: zvyky, svátky a tradice

Český rok býval pevně rozdělený svátky, obyčeji a pracemi, které se řídily přírodou i křesťanským kalendářem. Některé tradice dávno zanikly, jiné se proměnily a mnohé dodnes ožívají při slavnostech, jarmarcích a folklorních festivalech. Vydejte se s námi od novoroční čočky přes masopustní maškary, velikonoční pomlázku, máje, jízdy králů a vinobraní až k adventním postavám a silvestrovským oslavám.

Kysané zelí budiž pochváleno – součást naší kuchyně i různých kulinářských soutěží

Kysané zelí budiž pochváleno – součást naší kuchyně i různých kulinářských soutěží

Máte rádi kysané zelí, zázračný všelék našich prababiček? Pak se nechte portálem Kudy z nudy pozvat na košt kysaného zelí do Mikulčic, kde zelí hraje hlavní roli. Zelí určitě nebude chybět ani na Letenském nebo Máslovickém masopustu, kde přijdou k chuti i zabijačkové speciality.

Velikonoce 2027: Proč je středa Škaredá, čtvrtek Zelený a pátek Velký?

Velikonoce 2027: Proč je středa Škaredá, čtvrtek Zelený a pátek Velký? Audio

Na dveřích velikonoční věnec, ve vázách proutky s rašícími lístky a na nich zavěšená zdobená vajíčka a na stole zajíci a beránci, tak vypadají před Velikonocemi české domácnosti. Víte ale, proč má každý den v pašijovém týdnu své jméno a proč je třeba pondělí Modré a čtvrtek Zelený?

Lidové pranostiky: únor, Hromnice, Valentýnské mrazy a masopust

Lidové pranostiky: únor, Hromnice, Valentýnské mrazy a masopust Audio

Únor, to nejsou jen šedivé a studené dny mezi ledovým lednem a jarním březnem, ale také spousta lidových svátků – Hromnice, Valentýn, svatý Matěj a především masopustní veselí. Všechny se objevují také v lidových pranostikách: pojďte se s Kudy z nudy projít únorovou snůškou pořekadel, mouder a průpovídek.

7 věcí, které nevíte o... jarní rovnodennosti

7 věcí, které nevíte o... jarní rovnodennosti Audio

Světový den štěstí, Světový den vrabců, první den astronomického jara a také jarní rovnodennost: to všechno nastane v sobotu 20. března 2027. Čas jarní rovnodennosti je dokonce spočítaný na minuty přesně: dojde k ní 20. 3. 2027 odpoledne v 21:25 hodin. Pozorovat se dá vlastně odkudkoliv, protože rovnodennost znamená jen to, že noc je stejně dlouhá jako den. Ale skutečně je to tak?

Velikonoce na talíři aneb dobroty tradiční jarní kuchyně

Velikonoce na talíři aneb dobroty tradiční jarní kuchyně

O Velikonocích se spolu střetávají dva protiklady – přísný půst a velká hojnost. Půst se drží až do začátku Velikonoc, ovšem pak nastává pravý opak! Svátky jara se tradičně slaví desítkami různých pokrmů. Je zajímavé, že každý kraj má svá jídla a mnohdy se jedno od druhého výrazně liší. Dnes vám tak přinášíme výběr toho nejlepšího, co během jara a Velikonoc naše tradiční kuchyně nabízí.

Lidové pranostiky: březen, čápi svatého Řehoře a začátek jara

Lidové pranostiky: březen, čápi svatého Řehoře a začátek jara Audio

Březen je měsíc plný drobných radostí, ale také půstu. Ten začíná Popeleční středou a končí Velikonocemi. Právě půst a postní neděle, kdy každá má své jméno a své zvyklosti a tradice, se postarají o většinu březnových lidových pranostik. Seznamte se na Kudy z nudy s březnovou sprškou pořekadel, mouder a průpovídek.

Velikonoce 2026: velikonoční půst a další tradice postního období

Velikonoce 2026: velikonoční půst a další tradice postního období

Nejvýznamnější křesťanské svátky se v České republice pojí s množstvím lidových zvyků a tradic. Po masopustních rejích a zábavách přichází na řadu velikonoční půst a množství zvyků připomínajících blížící se konec zimy a příchod toužebně očekávaného jara.

Víte, že Popeleční středa zahajuje křesťanům čtyřicetidenní půst?

Víte, že Popeleční středa zahajuje křesťanům čtyřicetidenní půst?

Čtyřicetidenní postní období se odpočítává od Popeleční středy, která připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi. Radovánkám býval konec, zabijačkové dobroty vystřídaly brambory, kroupy, hrách a čočka a začalo období půstu, střídmosti, rozjímání, očištění se od hříchů a také příprav na Velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky roku. Popeleční středa připadá letos na 10. únor 2027.

Návrat ke kořenům – toulky světem fermentovaných potravin: kysané zelí, okurky a kimči

Návrat ke kořenům – toulky světem fermentovaných potravin: kysané zelí, okurky a kimči Audio

Fermentované potraviny zažívají v posledních letech svou renesanci. Jogurty, kefíry, kysané zelí nebo okurky zná kdekdo, ale škála kvašených potravin je mnohem širší: sahá od kvašených zelenin přes mléčné výrobky až po kváskový chléb nebo různé nápoje. Patří sem i oblíbený burčák nebo medovina. Zkrátka kdo vymyslel fermentování potravin, udělal pro lidstvo velmi záslužný čin.

Kalendář 2026: ostatky, fašanky a místa, kam se vydat za zábavou na tradiční masopust

Kalendář 2026: ostatky, fašanky a místa, kam se vydat za zábavou na tradiční masopust

Svátek, při kterém se lidé za dávných časů naposled poveselili a pořádně najedli před nadcházejícím obdobím půstu, se s oblibou slaví dodnes. Kdy se vlastně slaví masopust, kterému se na Moravě říká fašank, fašinek a v Čechách například také voračky, končiny nebo ostatky? Zhruba měsíc až dva: Období začíná po svátku Tří králů, tedy 7. ledna. Ovšem stanovení termínu závěrečného dne, masopustního úterý před Popeleční středou, je dáno matematickým výpočtem, jehož základem je stanovení termínu Velikonoc. Užijte si svátky plné nevázaného veselí, masek medvědů a kobyl, trošky slivovice a spousty koblih. Vydejte za poznáváním národních tradic na masopustní reje!

Vynášení Morany anebo očistné rituály? Přivítejte jaro tradičními zvyky!

Vynášení Morany anebo očistné rituály? Přivítejte jaro tradičními zvyky! Audio

Už jste někdy vynášeli smrtku, Moranu nebo Mařenu? Prastarý pohanský rituál má něco do sebe: můžete se rozloučit nejenom se zimou, ale symbolicky se vším, co vás trápí. Jaro pak přivítáte ve víru očistných rituálů a s novou energií. Jak na to vám poradíme na portálu Kudy z nudy.

Tradice: spiritualita a srdce křesťanské Evropy anebo čas masopustů a karnevalů

Tradice: spiritualita a srdce křesťanské Evropy anebo čas masopustů a karnevalů Audio

Kdy je čas masopustu? Čas veselí a dobrého jídla, tancovaček a bláznivých maškar, čas magických lidových obřadů a starodávných pověr? Zkrátka čas tradic, které po staletí provázely životy našich předků a nepochybně si je užijí i naše děti, vnoučata a další generace. V časech se sice obyčeje mění, ale to nejlepší zůstává. A právě to máme na tradicích rádi!

Eduard Held muzeum v Zákupech – muzeum karnevalových masek Kultura

Eduard Held muzeum v Zákupech – muzeum karnevalových masek

Expozice je jediná svého druhu v České republice a ukazuje historii výroby masopustního a karnevalového zboží v tomto městě od roku 1884. Celou touto expozicí se prolíná život zakladatele firmy na výrobu karnevalového zboží v Zákupech Eduarda Helda.

Tučný čtvrtek přináší hodování a jídlo navíc

Tučný čtvrtek přináší hodování a jídlo navíc

Přípravou na vyvrcholení a poslední dny masopustu je čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný Tučný čtvrtek. Ten den se měli lidí co nejvíc najíst a napít, aby nadcházející postní období až do Velikonoc přečkali v plné síle a zdraví. Podobně jako Popeleční středa je i Tučný čtvrtek pohyblivý svátek. V roce 2025 připadá Tučný čtvrtek na 27. února.

Muzeum milevských maškar Kultura

Muzeum milevských maškar

Muzeum milevských maškar je českým unikátem, neboť je jediným muzeem v ČR, které se věnuje dějinám zdejší národopisné tradice – maškarních průvodů. V Milevsku se tyto průvody ve větším formátu datují už od roku 1862 a v současnosti jsou milevské maškary největším masopustním průvodem.

#světovéČesko a Lidový rok: zimní svátky a tradice od Tří králů přes Hromnice až po masopust

#světovéČesko a Lidový rok: zimní svátky a tradice od Tří králů přes Hromnice až po masopust

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Aktuality z kategorie Kultura v regionu Pardubický kraj

Vše (87)

Zámek Letohrad láká novinkami v expozici k zimním návštěvám

Zámek v Letohradu se 12. listopadu 2026 v 15:00 po částečně rekonstrukci slavnostně opět otevírá návštěvníkům. Vydejte se do historického centra...

Kultura, Pardubický kraj

Podzim doma nečeká: vyrazte za zážitky do východních Čech

Do života původních obyvatel Hlinska nahlédnete v Souboru lidových staveb Vysočina. Otevřená je prohlídková trasa "Roubenky" a v prosinci se můžete...

Kultura, Pardubický kraj

Pardubický zámek zve do pravěku: prohlédněte si zlatý náramek i mamutí kel

Jak žili dávní obyvatelé Pardubicka, čím se živili a jaké předměty používali? Odpovědi najdete v obnovené archeologické expozici Pardubicko v pravěku...

Kultura, Pardubický kraj

Masopust držíme, nic se nevadíme, pospolu!

Masopust je tady a s ním i doba bujarého veselí, kdy se příliš nehledí na štíhlou linii. K tradičním dobrotám tohoto období patří koblihy, boží...

Kultura, Pardubický kraj

Jak poznat Litomyšl za jeden den Audio

Litomyšl je město, kde se historie potkává s uměním skoro na každém kroku. Renesanční zámek se sgrafity, dlouhé náměstí s podloubím, Bedřich Smetana,...

Kultura, Pardubický kraj

Od mouky k umění – pardubické Automatické mlýny slaví tři roky nové éry

Před třemi lety se v Pardubicích otevřel veřejnosti jeden z klenotů české architektury, areál Automatických mlýnů. Od té doby jej navštívilo více než...

Kultura, Pardubický kraj

Festival pantomimy Mime Fest v Poličce představuje každoročně nejlepší mimy z Evropy

Mezinárodní festival pantomimy Mime Fest se vrací do Poličky a letos slaví 15 let od svého založení. Od 10. do 12. září 2026 nabídne špičkové...

Kultura, Pardubický kraj

Tajemství Ďáblovy bible: kdy vznikla, kdo ji napsal a kde si ji prohlédnete?

Ďáblova bible patří k největším záhadám středověku: obří rukopis vznikl ve 13. století patrně v benediktinském klášteře v Podlažicích a podle legendy...

Kultura, Pardubický kraj

Smetana, Váchal, Rettigová: za slavnými osobnostmi vyrazte do Litomyšle

Litomyšl patří k nejkrásnějším z našich měst. Její pompézní zámek se zahradami se dokonce dostal na seznam památek UNESCO. Jenže to není zdaleka...

Kultura, Pardubický kraj

Loutkářská Chrudim je tady! Chrudim bude sedm dní patřit loutkám

Více než sto loutkových představení pro dětské i dospělé diváky, semináře, dílny pro veřejnost, přednášky a koncerty nabízí letošní festival...

Kultura, Pardubický kraj