Lidové pranostiky: únor, Hromnice, Valentýnské mrazy a masopust

V malebném kraji na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů, jehož rozmanitá přírodní krása okouzlovala a okouzluje mnohé známé malíře, navštivte jediné muzeum v přírodě v Pardubickém kraji, Muzeum v přírodě Vysočina.

Stezka parkem a dílnička na téma Hromnice. Vstup průběžný od 15:00 do 16:00.

Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti, říkávali naši předkové, a dodávali, že když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují. V lednu, nejchladnějším měsíci roku, vás na Kudy z nudy seznámíme s pořekadly, která komentují začátek roku a zkouší předpovídat, co nás čeká v následujících měsících. Sami uvidíte, jestli se v nich skrývá alespoň špetka pravdy.

Kam vyrazit za masopustním veselím? Masopustní období začíná od svátku Tří králů (6. ledna) a končí v úterý o půlnoci před Škaredou středou, přesně 40 dnů před Květnou nedělí. Máme pro vás velký přehled masopustních tipů z celé České republiky na rok 2025! Je čas se pořádně pobavit, najíst a napít, než přijde šestitýdenní půst, kdy se křesťané připravují na Velikonoce. K masopustu neodmyslitelně patří i zabijačky, soutěže o nejlepší masopustní masku, sousedské zábavy a samozřejmě průvody maškar. Máme pro vás tipy, kde poznat starobylé zvyky!

Voda jezírka je slabým roztokem kyseliny sírové, je proto sterilní a bez života. Sloučeniny železa dodávají jezírku červenou barvu. Tato přírodní památka je evropským unikátem.

Unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury, založené roku 1388, je spolu s historickým jádrem města a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci zapsané na seznamu památek UNESCO. Podle historických pramenů měla velkolepá stavba dosahovat dvojnásobku dnešní délky.

Masopustní obchůzky a masky z Hlinecka byly na Seznam UNESCO zapsány v roce 2010. Na Hlinecku jsou doloženy popisy masopustních obchůzek a masek z konce 19. století, v některých vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě (Hamry, Studnice, Vortová) do dnešních dnů.

Muzeum lidových staveb shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech. Nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století. V průběhu roku se ve skanzenu konají rozmanité národopisné pořady.

V Rožmitále pod Třemšínem je stále co vidět. Můžete navštívit Starý Rožmitál s farním kostelem, pamětní deskou a hrobem tvůrce České mše vánoční, skladatele Jakuba Jana Ryby. K vidění je i největší sbírka 300 ks vyřezávaných městských znaků a 220 ks šlechtických erbů v České republice – dílo řezbáře Václava Kotrbatého (1892 – 1967).

Na svatého Matěje lidské srdce okřeje, slunce pozře závěje, nad polem si skřivan zapěje: takové pranostiky se vztahují k 24. únoru a svatému Matěji. Ten prý skutečně láme zimu, přináší jarní teplé paprsky a rozpouští led a sníh. Společně se svatým Matějem do Prahy přichází Matějská pouť.

Udatní válečníci, zruční řemeslníci a zemědělci, první stavitelé cest i špitálů: to všechno byli Keltové. Národy označované Řeky jako Keltoi, Keltai nebo Galatai a Římany jako Celti, Celtae a Galli kdysi ovládaly půlku Evropy a podrobit si je nedokázali ani Římané. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, kde objevíte stopy po Keltech u nás.

Altánků, glorietů a pavilonků jsou u nás stovky. Z některých jsou krásné vyhlídky, jiné vás uchvátí příběhem, tvarem nebo použitým materiálem. Možná v našich tipech nenajdete svou nejoblíbenější stavbičku, ale určitě objevíte takovou, kterou jste dosud neznali. Berte je třeba jako zajímavý tip pro příští rande, výlet s rodinou nebo s kamarády.

Máte rádi poutě? Řetízkové kolotoče, houpačky, lochnesky a další pouťové atrakce, perníková srdce, pečené klobásy, frkačky, žužu, kokosové suky a další báječné laskominy, které provází každou pořádnou pouť? Pak se vám bude hodit pár tipů na velké jarní poutě. Chystá se jich hned několik a když se budete snažit, stihnete je všechny! Vydejte se s Kudy z nudy na oblíbené jarní poutě!

Zábavy pro rodiny s dětmi není nikdy dost, obzvlášť na konci zimy a ve městech. Vyzkoušejte některou z akcí, které se budou líbit malým i velkým. Kam vyrazit s dětmi za zábavou vám poradí portál Kudy z nudy.

V tradiční rychlé přehlídce únorových akcí, výstav a oslav si každý najde to své. Pozveme vás do víru masopustních oslav a na začínající Matějskou pouť, do rájeckých skleníků a zavedeme vás i do výstavních sálů. Anebo byste rádi viděli pravěká zvířata v životní velikosti nebo raději nahlédnete do světa fantazie?

Považujete pověry a pranostiky týkající se sklizní jen za úsměvné veršovánky? Pro naše předky to byly zásadní informace, které se vyplatilo dodržovat – ostatně řada obyčejů a rituálů souvisela se zemědělstvím a ochranou úrody, a na úspěšné sklizni závisely životy lidí i jejich hospodářských zvířat. Tedy něco, co nebylo radno podceňovat.

Golem, Faust, astronom Tycho de Brahe či kněžna Libuše na Vyšehradu… zajímá vás, čím si Praha v minulosti získala svou magičnost a mystičnost? Projděme se společně Prahou po stopách legend, tajemna či pravdy! Během procházky navštívíte Hradčany, Staré Město i Židovskou čtvrť. Na Novém Městě se dostanete do blízkosti Faustova domu a poté dále vystoupáte na mytický Vyšehrad.

Za chladných dnů na přelomu ledna a února se zdá, že zima nikdy neskončí. A přece: vše se mění 2. února na Hromnice. Proč se vlastně slaví a co znamenají? Proč se říká „…na Hromnice o hodinu více…“ a skutečně to znamená, že jaro už je za dveřmi?

V průběhu března nastává hlavní čas návratů čápů bílých i černých ze vzdálených zimovišť. Když je zima teplá, vracejí se ptáci dřív, letos však byla zima dlouhá a chladná, a čápi teprve přilétají. Obsazená hnízda hlásí nejvíce Plzeňský, Jihočeský a Karlovarský kraj.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.