Staré
kostely, kaple a další místa, která vznikla k oslavě bohů a dnes zejí prázdnotou, najdete po celém světě. Česko není výjimkou: i u nás se bývalé kostely proměnily v
galerie a muzea, koncertní a výstavní síně nebo společenská centra. Navíc v nich můžete uspořádat civilní svatební obřad – a to v podobné atmosféře, v jaké probíhají církevní sňatky. Jak vypadá druhý život bývalých, takzvaně odsvěcených
církevních památek, kde je najdete a k čemu slouží?
Staré církevní památky a nové využití pro kulturu
Vlastně je to záhada: podle různých průzkumů sice Česko je nejateističtější země v Evropě, tedy s největším procentem obyvatel, kteří nevěří v Boha, ale na druhou stranu vnímáme a ctíme posvátnost starých
církevních památek. Nápady využít je jako
restaurace,
penziony,
nákupní centra, taneční kluby nebo byty, které procházejí v jiných zemích s mnohem vyšším procentem věřících, sledujeme většinou s nevolí a odporem. Nejčastější a nejcitlivější způsob pro jejich nové využití je
kultura: staré kostely se tak mění v
muzea a galerie, koncertní sály, infocentra, místa pro oficiální akce nebo
divadla.
Pražská křižovatka a další zrušené kostely v Praze
Jednou z nejpovedenějších proměn prošel bývalý
barokní kostel sv. Maří Magdaleny v
Praze na
Malé Straně. Prohlédněte si monumentální dvoranu bývalé hlavní lodí a podívejte se přes prosklenou kopuli na nebe. Než se v něm zabydlelo
České muzeum hudby, sloužil jako skladiště a kanceláře, poštovní úřad, vojenský špitál, kasárna, četnická stanice nebo archiv ministerstva vnitra, dokonce v něm měl vzniknout cukrovar.
Jako koncertní síň slouží také
kostel sv. Vavřince na
Petříně, v areálu
Strahovského kláštera pak stojí opakovaně rušený a znovu vysvěcený
kostel sv. Rocha, v němž po posledních úpravách najdete
galerii Miro.
Pražská křižovatka a koncertní síň
Jedním z nejznámějších společenských a duchovních center, a současně jedním z nejznámějších bývalých kostelů je
Pražská křižovatka, jeden z projektů
Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Sídlí ve
zrušeném kostele sv. Anny na
Starém Městě v
Praze, který původně patřil ke klášteru templářů a poté dominikánek. Tak jako u řady jiných zrušených církevních památek platí hrají v jeho konci hlavní roli reformy
císaře Josefa II.: po zrušení kláštera v roce 1782 areál postupně sloužil jako tiskárna, sklad papíru a byty.
Rekonstrukce bývalého kostela proběhla podle návrhu
architektky Evy Jiřičné a nyní je místem pro setkávání, přednášky, diskuze, koncerty, představení, výstavy, happeningy a meditace.
Podobné osudy sdílí
kaple Sacré Coeur na
Smíchově anebo staroměstský
kostel sv. Šimona a Judy, nádherná barokní stavba, kde na varhany hráli například
Wolfgang Amadeus Mozart či
Joseph Haydn. Kostel byl původně součástí
nemocnice Na Františku, dnes o něj pečuje
Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK a využívá se jako koncertní síň, například pro
hudební festival Pražské jaro.
Kam na výstavy a do galerie?
Nové využití v duchovní či kulturní sféře se našlo pro bývalý
kapucínský kostel sv. Josefa v
Chrudimi. Proměnil se v
Muzeum barokních soch, unikátní expozici s desítkami zachráněných barokních soch a dřevěných plastik z
východních Čech, pocházejících ze 17. a 18. století.
Nové využití se našlo i pro
kostel sv. Anny, nejstarší dochovanou stavbu
Jablonce nad Nisou, který dala postavit Marie Polyxena hraběnka Desfours v letech 1685 až 1687. Sice se nepodařilo zachránit původní zařízení, ale kostel po rekonstrukci slouží jako výstavní síň a koncertní sál. Mimořádně se tu konají svatební obřady a bohoslužby, například pravidelně v létě na počest patronky města, svaté Anny. Podobně se využívají i další chrámy, například
kostel sv. Bonaventury v
Mladé Boleslavi,
kostel sv. Josefa ve
Fulneku,
kostel Zvěstování Panny Marie v
Šumperku, nejstarší
pelhřimovský kostel sv. Víta anebo
kostel sv. Vavřince v
Klatovech.
Zvláštní osudy má i takzvaný
Starý kostel v
Horním Maršově, nazývaný také horní či hřbitovní. Nejstarší kamenná památka východních
Krkonoš je zasvěcená
Nanebevzetí Panny Marie. Nejstarším dochovaným předmětem z roku 1572 je kamenná křtitelnice, z níž přijímala křest první generace místních rodáků. Po otevření
„nového kostela“ přestal hřbitovní kostel sloužit k církevním obřadům, nebylo pro něho žádné další využití, a tak začal postupně chátrat. Dávnou tvář mu vrátila teprve velkorysá rekonstrukce z roku 2016. Dnes je kostel majetkem obce a spravuje ho společně s
centrem Dotek; v hlavní sezoně si můžete rezervovat komentovanou prohlídku s místním průvodcem.
Odsvěcení a opětovné vysvěcení upířího plesového sálu
Přestože se mluví o
odsvěcených kostelech, neexistuje žádný obřad, který by zrušil předchozí vysvěcení. Stavba zkrátka jen přestane sloužit náboženským účelům. O vysvěcení ale může přijít jinými způsoby, například když je v něm prolita krev se zločinným úmyslem, když se zřítí anebo se v něm odehrají věci, které by se v kostele odehrávat neměly. K tomu došlo například při natáčení
thrilleru Van Helsing v
malostranském kostele svatého Mikuláše, který filmaři se souhlasem pražského arcibiskupství proměnili v dekadentní plesový sál. Kvůli scénám bojů s démonickými postavami prý musel být kostel nejdřív odsvěcen a poté znovu vysvěcen.
Zajímavé kostely, které našly využití jako galerie
Památkáři a architekti soudí, že malých nevyužívaných kostelíků a kaplí bude přibývat, zvlášť v menších obcích, kde chybí věřící. Někde už teď velké stavby chátrají, jinde se pro ně podařilo najít nové využití – a přitom se v nich dál konají církevní obřady. To je třeba případ
kostela sv. Petra a Pavla v Chotěvicích, který koupili
Richard Krajčo s manželkou Karin a starají se o jeho rekonstrukci i nové využití. Kostel dál slouží svému účelu, zároveň se ale mění se v jedinečnou uměleckou galerii. Je to prý jediné místo na světě, kde najdete Spidermana nebo Barta Simpsona vedle
Jana Nepomuckého.
Proměnou prochází i
kostel Povýšení sv. Kříže v
Kunraticích u Cvikova aneb
Křišťálový chrám skláře
Jiřího Pačinka: v bezmála dvě stě let starém interiéru si vychutnáte přehlídku současného uměleckého skla.