Dnes pravoslavný chrám Zvěstování Přesvaté Bohorodice byl postaven ve 12. Století řádem Servitů, který do Prahy povolal císař Karel IV. Zvláštností kostela je jeho štíhlá věž, která se naklání od svislice o plných 63 cm, což z ní dělá nejvíce nakloněnou věž v Praze.
Císař
Karel IV. povolal z Florencie řád Servitů (Služebníků Panny Marie) a na místě zvaném "Na Trávníčku" založil ve svátek Zvěstování Panny Marie (den 24. 3. roku 1360)
klášter. Jako místo působení jim určil pozemek při starším mariánském kostelíku v dnešní ulici
Na Slupi. Dnes již těžko uvěřit, že zde bývalo klidné,
romantické údolíčko plné zeleně a s průzračným potokem, dnešním
Botičem. Na příkaz krále českého a císaře římského zde vyrostl nevelký konvent. Zároveň servité vybudovali nový
gotický kostel Zvěstování Panny Marie.
Roku
1420 Husité údajně v zabarikádovaném chrámu
ukončili existenci této kapituly upálením 60 zde shromážděných
Servitů. Zdejší chrám pak po léta ležel spálený v rozvalinách. Teprve po třicetileté válce se sem Servité vrátili. Obnova kláštera a
barokizace kostela trvala až do roku 1726.
Roku
1783 však
klášter zrušil rakouský císař Josef II., chrám byl odsvěcen a byli v něm umístěni
dělostřelci. Chátrající kostel se dočkal oprav až v polovině 19. století z milodarů věřících. Zároveň došlo k doplnění vnitřního zařízení a v roce
1856 k
opětovnému vysvěcení. Úpravy v pseudogotickém slohu řídil arch. Bernard Grueber. Chrám byl znovu vysvěcen v roce 1995 a využívá jej
Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku.
Gotický chrám tvoří
prostá stavba se čtvercovou lodí, pětibokým presbytářem a v průčelí se štíhlou věží. Unikátní je zde ústřední síňový prostor. Je sklenut na jediný středový útlý sloup, na který navazují žebra klenby. Subtilní
hranolová věž kostela Zvěstování Panny Marie Na trávníčku umístěná v průčelí kostela je vysoká 38 m a přechází v horní části do osmihranu. Její čtyři patra jsou nestejně vysoká, s gotickými okénky. Zakončení věže je jehlancovité.
Mezi všemi pražskými věžemi tvoří primát v tom smyslu, že je
nejvíce odkloněná od svislice, plných 63 cm.
Objevte gotický kostel Zvěstování Panny Marie na Slupi, který je známý svou šikmou věží nakloněnou o 63 cm, jednou z nejvýraznějších v Praze.
Kostel byl postaven ve 12. století.
Císař Karel IV. povolal řád Servitů do Prahy.
Zvláštností kostela je jeho štíhlá věž, která se naklání od svislice o 63 cm.
Roku 1783 byl klášter zrušen rakouským císařem Josefem II. a chrám byl odsvěcen.
Úpravy byly provedeny v pseudogotickém slohu.
Úpravy řídil architekt Bernard Grueber.
Od roku 1995 kostel využívá Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku.
Věž kostela má hranolový tvar a v horní části přechází do osmihranu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.