Úvod > Aktuality > Deset dobrodružných výletů za loupežníky, lapky a pašeráky
Deset dobrodružných výletů za loupežníky, lapky a pašeráky
"> "> "> "> "> "> "> "> ">
Příroda

Deset dobrodružných výletů za loupežníky, lapky a pašeráky

Vydáno 2. srpna 2021
Mají vaše děti rády Rumcajse, Ledříčka, Ondráše a další lapky a loupežníky? Pak se vydejte s portálem Kudy z nudy na veselé loupežnické putování po hradech, skalách, jeskyních a jiných tajemných místech. Zjistíte, že loupežníky se Česko jen hemží!

Za rytířem Toulovcem do skalních maštalí

Toulovcovy maštalePřírodní rezervace Toulovcovy maštale láká každoročně na procházky mezi skalními pískovcovými útvary. Vysvětlení podivného jména najdeme v pověstech: podle nich zde měl svůj tajný úkryt loupeživý rytíř Vavřinec Toulovec z tvrze v Jarošově. Pravdu bychom se z této pověsti dozvěděli jen těžko – Toulovec sice existoval, ale jednalo se o erbovního měšťana z Litomyšle.

Jeho šlechetné počínání (dotoval městský špitál a výnosy z jeho panství se staly základem pro pozdější městské panství (Litomyšl jich užívala až do 20. století) vytvořilo v romantickém 19. století základ dnešní pověsti, že Toulovec byl loupeživý rytíř a ukrýval kořist na svém panství ve skalách na Budislavsku. Vavřinec Toulovec zemřel v roce 1413 a byl slavnostně pochován v kostelíku při špitále.


Za Ledříčkem do Bartošovic v Orlických horách

Zemská bránaBartošovic, obce v podhůří Orlických hor, se dá podniknout skvělý loupežnický výlet do údolí Divoké Orlice. Nejhezčí část se jmenuje Zemská brána, zastavit se můžete u Pašerácké lávky i pod Ledříčkovou skálou.

V jeskyni vysoko ve skále kdysi prý žil hodný loupežník, hrdina místních pověstí – na informačních panelech podél cesty najdete příběhy o jeho slavných činech i zločinech. Žil v první polovině 19. století a působil především v okolí Klášterce nad Orlicí. Své loupežnické řemeslo vydržel provozovat přes dvacet let. Nakonec zahynul pravděpodobně pádem, když lezl do své jeskyně. Jeho tělo našli dřevaři až po zimě.
 

Za Rumcajsem a Mankou do Jičína

Jen málo pohádkových postav má tak jasně určené místo bydliště jako Rumcajs, jehož domovem je Jičín, město v Českém ráji. Všechny pohádkové bytosti v čele s Rumcajsem a jeho rodinou ožívají každý rok v září při festivalu Jičín – město pohádky, kdykoliv ale můžete navštívit interaktivní galerii Rumcajsův svět a také Rumcajsovu ševcovnu pod Valdickou bránou, kde měl švec Rumcajs domácnost v době, kdy ještě býval počestným jičínským řemeslníkem a loupežnická kariéra na něj teprve čekala.

Kromě Rumcajse, Manky a jejich synka Cipíska uvidíte i pravou ševcovskou dílnu, Mančinu bylinkovou zahrádku, hernu pro děti, Cipískovu zoo a další zajímavosti. A projít si můžete také pohádkovou Rumcajsovu stezku z Mladějova do Jičína.
 

Do Štětí za loupežníkem Štětkou

Kdysi prý byl loupežník Štětka pánem hlubokých lesů, polí i strání v okolí městečka Štětí. Nebyl žádný postrach, chudé a poctivé chránil, nepoctivost a lakotu spravedlivě trestal. Doupě prý míval ve věhlasné jeskyni Mordloch a po jeho stopách vás provede naučné putování loupežníka Štětky.

Na jednadvaceti panelech se dozvíte nejenom vše o historii, přírodě, fauně a flóře, průmyslu a zemědělství zdejšího regionu, ale zároveň si po cestě můžete hrát. Na prvních čtyřech zastaveních totiž naleznete interaktivní hry pro malé i velké.
 

Vandrování po Šluknovsku s loupežníkem Vildou

Hrad TolštejnPodobně, jako v Krkonoších mají svého Krakonoše, tak pod hradem Tolštejnem, v krajině Lužických hor, mají dobrotivého loupežníka Vildu.

Loupežník Vilda možná není tak slavný jako Rumcajs nebo Ledříček, ale v kraji mezi Varnsdorfem a Krásnou Lípou ho přesto mají rádi. Dohlíží na to, aby se zdejším lidem žilo dobře, bohatým bere a chudým nadává, aby nebyli hloupí. Loupežník Vilda má zřejmě pěkně tuhý kořínek. Jde šuškandou, že jeho život nemá konce prý díky tomu, že uzavřel s čertem smlouvu o nesmrtelnosti. A je to asi pravda, protože lidé si o Vildovi povídají od dob zlatého věku konce rakouské monarchie.

Potkat ho prý můžete nejčastěji v okolí hradu Tolštejn a na dobrodružné stezce loupežníka Vildy. Poznáte ho podle rozedraného klobouku, prošlapaných bot a veselé nálady, kterou na potkání rozdává pocestným.
 

Za zbojníkem Ondrášem a jeho poklady

BeskydyO zbojníku Ondrášovi kolují dodnes pověsti na celém východomoravském a slezském karpatském území. Žil v letech 1680-1715 a jeho rodina patřila k nejbohatším selským rodům na frýdeckém panství. Ondrášův otec dostal svého času k užívání na 20 let Lysou horu. Ondráš se narodil v době, kdy byli sedláci zle utiskováni vrchností, která pošlapávala jejich odvěká práva, dokonce i nařízení samotného císaře. Ondráš s kamarádem Jurášem a dalšími mladíky vyrazili do hor. Na Lysé hoře založili zbojnickou družinu, jejíž společníci byli z Malenovic, Raškovic, Sedliště, Staříče, Paskova, Starého Města u Frýdku, od Těšína, ale i od slovenské Turzovky. Tak se zrodil legendární zbojník Ondráš, který chodil po beskydských dědinách a se svou zbojnickou družinou napravoval panské křivdy a útisk na prostém lidu. O jeho činech šla pověst širokým krajem. Když bylo lidem nejhůře, vyhledávali ho v lesích, tu na Frýdecku, hned zase na Lysé hoře, jindy zase u Klimkovic, Frenštátu nebo u Opavy.

BeskydyČasem se ale část zbojníků z Ondrákovy tlupy rozhodla vrátit k pokojnému životu. Dne 29. února 1715, uprostřed zábavy ve sviadnovské hospodě, zabil zbojník Juráš svého druha Ondráše s vidinou vysoké odměny. Pak Ondrášovo tělo dopravil na frýdecký zámek, kde bylo čtvrceno a pro výstrahu rozvěšeno po stromech na frýdeckém panství. V roce 1716 byl pozván zbojník Juráš se svými kumpány do Těšína pro dekret o udělení císařské milosti a měla mu být vyplacena slíbená odměna.  

BeskydyPo předvedení zbojníků před těšínského fojta jim bylo oznámeno, že budou vsazeni v železech do žaláře. Juráš rozpoutal rvačku, ale nakonec byli zbojníci přemoženi. Juráš byl odsouzen k trestu smrti a v roce 1716 byl pro výstrahu popraven lámáním pomocí okutého kola.

Na výlet po Ondrášových stopách se vydejte do okolí Lysé hory po Naučné stezce Lysá hora – za zbojníkem Ondrášem i za poklady. Pokud se rozhodnete projít stezku celou, ujdete celkem 16,5 km a uvidíte 15 panelů. Dozvíte se o zbojníku Ondrášovi, ale také o jeskyních a pokladech, o těžkém životě na horách, o tom, jak dříve vypadala krajina, nebo o tom, co tu roste a žije a proč.
 

Českou Kanadou ve stopách mordýře a lupiče Jiřího Grasela

Česká KanadaGraselovy stezky vedou po obou stranách česko – rakouské hranice, územím mezi jihočeskou Novou Bystřicí a jihomoravskými Novými Syrovicemi, místy, kde loupil a skrýval se Johann Georg Grasel, od jehož jména se dodnes odvozuje označení výtržníků a lumpů "grázl". Ještě jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj.

Nejstarší Graselova stezka vede ze Slavonic přes Český Rudolec do Dolního Bolíkova, odkud se výletní okruh uzavře cestou vlakem do Slavonic. Prochází hlubokými lesy, alejemi starobylých cest, údolím Bolíkovského potoka. Často po zaniklých a znovu objevovaných pěšinách. K tomu nej na stezce patří Graselova sluj, vodní pila Peníkov, Psí hřbitov, Francouzský kámen, postupně renovovaný zámek v Českém Rudolci a zaniklé železářské hutě v Dolním Bolíkově.
 

Loupežnické hrady

KokořínHradů, které se alespoň na pár měsíců či let proměnily v loupežnická doupata, byste se v Česku nedopočítali. Krvelačné loupežnické historky obestírají například zbytky skalního hrádku DrábovnaČeském ráji, Housku, Lopatu nebo Přimdu.

O loupežnících se zmiňuje i jedna z legend z hradu Kokořín. Zpustlý hrad se prý na nějakou dobu stal doupětem loupeživých rytířů v čele s Petrovským z Petrovic. Při rekonstrukci hradu na počátku 20. století bylo ve sklepení pod věží nalezeno dvaadvacet lidských koster. Podle jedné teorie patřily ostatky lidem, které lapkové unesli a žádali za ně výkupné, podle druhé verze šlo o samotné loupežníky, za trest zazděné hluboko v hradním sklepení.
Graselovy stezky – vydejte se do míst, kde loupil „grázl“ Johann Georg Grasel

Graselovy stezky – vydejte se do míst, kde loupil „grázl“ Johann Georg Grasel

Graselovy stezky vedou po obou stranách česko – rakouské hranice, územím mezi jihočeskou Novou Bystřicí a jihomoravskými Novými Syrovicemi, místy, kde loupil a skrýval se Johann Georg Grasel. Ještě jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj.

Zřícenina Brtnický hrádek neboli Loupežnický hrádek v Českém Švýcarsku

Zřícenina Brtnický hrádek neboli Loupežnický hrádek v Českém Švýcarsku

Na pískovcovém ostrohu nad Hlubokým dolem, asi 2 kilometry od Brtníků a 12 km západně od Rumburka, se klenou nevelké stopy a zbytky strážného skalního Brtnického hrádku.

Hrad Kokořín – bývalé sídlo loupeživých rytířů

Hrad Kokořín – bývalé sídlo loupeživých rytířů

Hrad Kokořín leží na ostrohu pískovcové skály nad Kokořínským dolem, severně od stejnojmenné obce, uprostřed chráněné krajinné oblasti. Dle pověsti tu sídlili loupeživí rytíři, v čele s Petrovským z Petrovic, kteří byli postrachem celého okolí.

Muzeum Beskyd Frýdek-Místek na zámku Frýdek – bývalé vězení zbojníka Ondráše

Muzeum Beskyd Frýdek-Místek na zámku Frýdek – bývalé vězení zbojníka Ondráše

Dříve strážní hrad nad řekou Ostravicí se během staletí proměnil v zámek. Dnes je sídlem Muzea Beskyd Frýdek-Místek. Během návštěvy na vás čekají zámecké interiéry nebo historii města Frýdku-Místku i výstavy, nejen z bohatých sbírek muzea.

Hřbitov v Praze Řepích s hrobem Václava Babinského

Hřbitov v Praze Řepích s hrobem Václava Babinského

V klidné městské části Praha – Řepy je oblíbenou turistickou kuriozitou místní hřbitůvek, kde na věky odpočívá „starej lotr mexickej“ aneb polepšený lupič, Václav Babinský. Jinak se hřbitov proslavil i natáčením filmu Kytice.

Hrad Valdštejn – nejstarší hrad Českého ráje

Hrad Valdštejn – nejstarší hrad Českého ráje

Valdštejn je nejstarší hrad Českého ráje. Pro svoji malebnou polohu v pískovcových skalách se stal také druhou nejstarší zpřístupněnou památkou v Čechách. Dnes je oblíbeným výletním místem v Českém ráji a také třetí nejnavštěvovanější památkou Libereckého kraje.

Zřícenina hradu Vrškamýk – Hunec v Kamýku nad Vltavou

Zřícenina hradu Vrškamýk – Hunec v Kamýku nad Vltavou

Pokud uvažujete o výletu k přehradám vltavské kaskády, zařaďte do svého plánu i návštěvu někdejšího hradu Vrškamýk (Hunec). Není to zřícenina ledajaká – hrad kdysi sloužil jako letní sídlo nejstarších českých panovníků, a teprve poté, co jeho úlohu převzal slavný Karlštejn, byl opuštěn a zapomenut.

Zřícenina hradu Hus

Zřícenina hradu Hus

Zbytky hradu Hus stojí na strmém ostrohu nad řekou Blanicí ve svahu Panského vrchu (835 m) asi 8 km jihozápadně od Prachatic. Nejstarší písemná zpráva o hradu pochází z roku 1341, kdy král Jan Lucemburský zde povolil vystavět hrad na ochranu nově zakládaných vsí na odlesněné půdě.

Skalní městečko Drábovna u Malé Skály

Skalní městečko Drábovna u Malé Skály

Drábovna je neveliké skalní město asi 2 km nad Malou Skálou, kterému se také říká "Skály nad Záborčím". Najdete zde skromné zbytky středověkého hradu a archeologické naleziště z mladší doby kamenné – sídliště lužického lidu.

Lorenzova – Vavřincova huť v údolí lapků

Lorenzova – Vavřincova huť v údolí lapků

Ojedinělá technická památka starého hutnictví stojí na Drakově na trase z Mnichova na Rejvíz v údolí říčky Černá Opava. Dřevouhelnou huť vybudovali bratři Krischovi kolem roku 1807 a je opravdu jediným dochovaným exponátem svědčícím o proslulé železářské oblasti v sudetech.

Ledříčkova skála – sídlo Jánošíka Orlických hor

Ledříčkova skála – sídlo Jánošíka Orlických hor

Ledříčkova skála je jedno ze zastavení naučné stezky, skalní útvar vysoký až 15 metrů. Stěna skrývá malou jeskyni, ve které podle pověsti žil loupežník Ledříček, který bohatým bral a chudým dával.

Návštěvnické centrum Graselových stezek

Návštěvnické centrum Graselových stezek

Služby Návštěvnického centra Graselových stezek fungují celoročně! Najdete jej v nově otevřeném Spolkovém domě ve Slavonicích.

Místní průvodci na Graselových stezkách

Místní průvodci na Graselových stezkách

Jen v doprovodu našich průvodců objevíte zajímavosti a jedinečnosti města Slavonic a okolní přírody České Kanady. Přiměřeně Vás překvapíme novými zážitky. Místní průvodce je vaším ochotným hostitelem na Graselových stezkách.

Hrad Landštejn – unikátní hrad z doby románské

Hrad Landštejn – unikátní hrad z doby románské

Při prohlídce areálu dnešní zříceniny hradu Landštejn můžete obdivovat ukázky rané hradní architektury, která patří v českých zemích k nejpozoruhodnějším. Vystoupat lze také na vyhlídkovou věž, odkud se vám naskytne nádherný výhled na široké okolí.

Toulovcovy Maštale – úkryt rytíře Toulovce

Toulovcovy Maštale – úkryt rytíře Toulovce

Přírodní rezervace Toulovcovy Maštale patří mezi nejzajímavější a nejmalebnější kouty u nás. V oblasti najdete pískovcové skalní útvary Toulovcovy a Městské Maštale.

Rumcajsova ševcovna – v domku pod věží v Jičíně bydlí švec Rumcajs

Rumcajsova ševcovna – v domku pod věží v Jičíně bydlí švec Rumcajs

Vzpomínka na spisovatele Václava Čtvrtka a malíře Radka Pilaře. V Rumcajsově příbytku najdete nejen Manku a synka Cipíska, ale i pravou ševcovskou dílnu, Mančinu bylinkovou zahrádku, hernu pro děti, Cipískovu ZOO, občerstvení a další kratochvíle.

Jičín – město pohádky a památek

Jičín – město pohádky a památek

Výchozí branou do Českého ráje a do Prachovských skal je pohádkové město Jičín. Město je ideálním východištěm turistických výletů, ať již do Prachovských skal nebo na romantická místa se zříceninami starých hradů.

Naučná stezka Lysá hora – za zbojníkem Ondrášem i za poklady

Naučná stezka Lysá hora – za zbojníkem Ondrášem i za poklady

Dozvíte se o těžkém životě na horách, o tom jak dříve vypadala krajina nebo o tom, co tu roste a žije a proč. Na stezku můžete vyjít z Malenovic nebo z Ostravice, obě větve se scházejí na rozcestí na Lukšinci a společně vedou na vrchol Lysé hory.

Lysá hora – královna Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora – královna Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora (1323 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Lze se na ni přijít pěšky, vyšlapat na kole a za dobrých sněhových podmínek vyjet na běžkách. Leží mezi obcemi Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula.

Tolštejnské panství v Lužických horách

Tolštejnské panství v Lužických horách

Na nejsevernějším okraji České republiky, ve Šluknovském výběžku najdete Tolštejnské panství, oblast ve které probíhá časově neomezená turistická hra Vandrování po Tolštejnském panství. Název byl odvozen od místní krajinné dominanty, kterou je bývalý středověký hrad Tolštejn.

Naučná stezka Zemská brána – poznejte nejkrásnější úsek Divoké Orlice

Naučná stezka Zemská brána – poznejte nejkrásnější úsek Divoké Orlice

Chráněným přírodním výtvorem a oblíbeným výletním místem je Zemská brána v Orlických horách. Jedná se o skalnatý úsek Divoké Orlice, kde řeka vyhloubila romantické údolí v pevných, ale rozpukaných rulách a pronikla tak do vnitrozemí Čech.

Hrad Rychleby v Račím údolí

Hrad Rychleby v Račím údolí

Rychlebské hory (Rychleby) jsou jedním z nejopuštěnějších pohoří v Česku. Zřícenina se nachází asi 3 km jihozápadně od zámku Jánský Vrch nad soutokem drobné vodoteče a Račího potoka. Přístupný je po turistické značené stezce z Jánského vrchu nebo z Račího údolí u Javorníku.

Zřícenina hradu Ralsko

Zřícenina hradu Ralsko

Nedaleko Mimoně, na vrcholu kopce Ralsko, stojí zřícenina stejnojmenného hradu, z něhož je krásný rozhled do dalekého okolí. Můžete tak shlédnout vrcholy jako Bezděz, Ještěd, Hazmburk, Říp, Luž, Jedlovou či Klíč.

Zřícenina hradu Zbirohy

Zřícenina hradu Zbirohy

Nad levým břehem řeky Jizery nedaleko města Turnova stojí zřícenina hradu Zbirohy. Z původního hradu se dochovaly obytné místnosti pod severní zdí ve vnitřním hradu, sklepení a základy obranné věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

Rumcajsův svět Radka Pilaře

Rumcajsův svět Radka Pilaře

Jedinečná interaktivní galerie vytvořená na motivy obrázků Radka Pilaře. Galerie se nachází kde jinde než v Jičíně, domovině známého loupežníka Rumcajse, Manky a Cipíska.

Hostinec u loupežníka Bambitky v Kamenici nad Lipou

Hostinec u loupežníka Bambitky v Kamenici nad Lipou

Stylový hostinec s dobrým jídlem a neotřelou zábavou. Přijďte se nechat obsloužit od nefalšované čarodějnice, hejkala nebo loupežníka!

Skalní hrad v Oldřichově v Hájích

Skalní hrad v Oldřichově v Hájích

Mohutné skalisko, na kterém byl ve 14. století založen skalní hrádek sloužící k hlídání obchodní stezky přes hory. Zanikl pravděpodobně v 16. století. V okolí se často vyskytovali loupežníci a dodnes jsou mnohá místa opředena roztodivnými pověstmi. Ze skalního hradu je krásná vyhlídka do okolí.

 Zřícenina hradu Frejštejn nad řekou Dyjí

Zřícenina hradu Frejštejn nad řekou Dyjí

Hrad Frejštejn byl vystavěn ve 13. století na kopci nad dnešním Podhradím nad Dyjí.

Stezka loupežníka Vildy v Jiřetíně pod Jedlovou

Stezka loupežníka Vildy v Jiřetíně pod Jedlovou

Putování loupežnickou stezkou nás nadchne svou pestrostí, přírodními i historickými zajímavostmi a překrásnými výhledy. Na cestu se můžete vydat také s kočárkem.

Hrad Koberštejn nad údolím Černé Opavy

Hrad Koberštejn nad údolím Černé Opavy

Zřícenina gotického strážního hradu Koberštejna se nachází nedaleko Zámeckého vrchu (934 m.n.m.) nad údolím Černé Opavy. Hrad byl založen ve 13. století na ochranu území vratislavského biskupství a zlatých dolů.

Po stopách loupeživých rytířů

Po stopách loupeživých rytířů

Na vyvýšenině kousek od Svitav stával ve 13. století hrad loupeživého rytíře Bedřicha ze Šonburku, který se vydal na scestí a podlehl mámení lehce nabytého bohatství. Do obcí, které rytíř při svých výpravách ohrožoval, vás zavede jedna z tras cyklovýletů po turistické oblasti Českomoravské pomezí.

Muzeum loutek a pohádkový dům v Českém Krumlově

Muzeum loutek a pohádkový dům v Českém Krumlově

V Pohádkovém domě v Českém Krumlově, je k vidění na 300 loutek (od lidových loutkářů až po amatérské scény) aranžovaných v tematické celky, textově provázané s jihočeskou historií a legendami.

Skalní jeskyně Klemperka

Skalní jeskyně Klemperka

Uměle vysekaná jeskyně Klemperka, jedna z větších podzemních prostor Kokořínska, se nachází mezi obcemi Truskavna a Kokořín. Do jeskyně se vstupuje do výšky 5 metrů po žebříku nebo po vysekaných schodech úzkým komínem.

Grázlova vyhlídka nad Dyjí

Grázlova vyhlídka nad Dyjí

Vyhlídka také nazývaná Graselova (Graselova) vyhlídka je pojmenovaná po Johannu Georgi Graselovi, který zde na přelomu 18. a 19. století působil jako bandita a loupežník.