!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Víte, že Popeleční středa zahajuje křesťanům čtyřicetidenní půst?

">

Zobrazit mapu

Zobrazit vzdálenost? Povolit

Životní styl

Víte, že Popeleční středa zahajuje křesťanům čtyřicetidenní půst?

Vydáno 16. února 2021

Popeleční středou, která připadá na středu 17. února 2021, začíná podle křesťanské tradice čtyřicetidenní období postu před Velikonocemi. Její název se odvozuje od popelce, který je v tento den křesťanům udělován.

0/5 (0 hodnocení)

Popeleční středa je jedním ze dvou dnů nejpřísnějšího půstu v roce. Mimo dnešního dne (kdy postní období začíná) připadá nejtvrdší půst na Velký pátek, kterým naopak postní období končí a přichází Velikonoce. Přísným postem se míní to, že se v takový den věřící nasytí pouze jedním hlavním jídlem a vyhne se masu.

Na Popeleční středu uděluje kněz věřícím popelec – znamení kříže na čelo, které je zhotoveno z popela ze spálených kočiček posvěcených na Květnou neděli předešlého roku.

kočičky

Pronáší přitom větu „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“. Půstem se však nemyslí jen vyhýbání se tučnému jídlu, lidé se v tento čas vzdávají dočasně věcí, na které jsou zvyklí a které jim ulehčují život. Místo jízdy autem chodí pěšky, omezují svou činnost na počítači a sociálních sítích nebo se snaží neutrácet za nakupování a naopak věnují určitý peněžní obnos potřebným. Primárním smyslem půstu je duchovní očista.

Jaká je symbolika popele a proč si ho "sypeme na hlavu"?

Jak bývá pravidlem, symbolika popele byla lidmi užívána dávno před křesťanstvím - lidé věřili, že posypáním se popelem z těla oběti nebo hlínou z hrobu je ochrání před duchem zemřelého. V antice i ve starozákonní době byl popel symbolem smutku a pokání a tuto symboliku převzala i křesťanská společnost. Hříšníci, kteří spáchali těžký hřích, byli na začátku postní doby vyzváni, aby činili pokání a jeho součástí bylo i sypání si popela na hlavu. Od 11. století se začalo znamení popela, popelec, udělovat všem věřícím.

Katedrála sv. Víta

Půst má trvat do Bílé soboty, která připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Ta tento rok připadá na 11. dubna. Zajímavostí je to, že období postu trvá celkem o několik dní déle, neboť v neděli křesťané půst nedrželi..

#světovéČesko a Lidový rok: zimní svátky a tradice od Tří králů přes Hromnice až po masopust

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

#světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Oficiální památky UNESCO mají různou podobu. Zatímco zámky a kostely se do kufru a batohu sbalit nedají, poklady lidových tradic ano – třeba pestré peruánské látky a mexická keramika, řecké perníky, turkmenské koberce, nahrávky byzantského chorálu či tónů irské harfy. Vesměs jde o chráněné kulturní dědictví lidstva. I Česko se má čím pochlubit: v seznamu je zapsán lidový tanec Slovácký verbuňk, Jízda králů, sokolnictví, loutkářství, masopustní obchůzky a modrotisk.

Katedrála sv. Víta v Praze - absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Malý průvodce postním obdobím a šesti zvláštními nedělemi

O masopustních obchůzkách, maškarách, lidové zábavě a pochovávání basy už víme ledacos, ale postní období – tedy čtyřicet dní mezi masopustem a Velikonocemi – bývá naopak velkou neznámou. Přitom se do něj schovala spousta hezkých tradic, například vynášení zimy nebo Liščí neděle.