Úvod > Aktuality > Víte, že Popeleční středa zahajuje křesťanům čtyřicetidenní půst?
Životní styl

Víte, že Popeleční středa zahajuje křesťanům čtyřicetidenní půst?

Čtyřicetidenní postní období se odpočítává od Popeleční středy, která připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi. Radovánkám býval konec, zabijačkové dobroty vystřídaly brambory, kroupy, hrách a čočka a začalo období půstu, střídmosti, rozjímání, očištění se od hříchů a také příprav na Velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky roku. Popeleční středa připadá na 14. únor 2024.
popeleční středaPopeleční středa je na rozdíl od Vánoc a Tří králů pohyblivý svátek. Někdy může připadnout na začátek února a v dalším roce třeba až na březen. Odvíjí se totiž od dalších pohyblivých svátků, Velikonoc. Pro ně je zásadní 21. březen coby první jarní den, začínají totiž první pátek po prvním jarním úplňku. Když se od pondělí týdne, kdy začínají Velikonoce, odečte čtyřicet dní, vyjde nám právě datum Popeleční středy.

Maškarní zábava v úterý před Popeleční středou končí symbolickým pochováním basy. Ta totiž celý předešlý rok vyhrávala, a tak se na ni symbolicky svedou všechny hříchy a jejím pochováním zábava utichá, aby již nerušila období půstu. Pak zatroubil ponocný a rychtář vyzval všechny rozjařené účastníky masopustní zábavy k rozchodu.

kočičkyNa Popeleční středu se naposled směly jíst mastné rohlíky s kávou nebo mlékem. Oběd už ale býval postní: připravovala se třeba pučálka, tedy ve vodě máčený, vařený a posléze upražený hrách, čočka s vajíčkem, vařená krupice nebo pečené brambory. V kostele si ten den lidé připomněli pomíjivost pozemského života. Na Popeleční středu se totiž světí popel z kočiček, posvěcených minulý rok na Květnou neděli. Kněz pak v kostele věřícím udělá na čele tímto popelem křížek, takzvaný Popelec, se slovy „pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“ Lidé si tak připomínají pomíjivost pozemského života. Popeleční středa také bývala a pro mnohé dodnes je dnem přísného půstu, nesmělo se příst a šít, štípat dříví ani drát peří. Kdo by neposlechl, toho by pokousaly blechy, nenesly by mu slepice, kulhaly krávy, len na poli by sežraly žáby a podebíraly by se prsty.

Basa byla pochovaná, zima ztrácela na síle, země odpočívala před blížícím se jarem a lidem začínaly týdny předvelikonočního odříkání, spojené se šesti postními nedělemi. Jmenují se Černá, Pražná, Kýchavná, Družebná, Smrtná a Květná.
 

Jaká je symbolika popele a proč si ho "sypeme na hlavu"?

popelJak bývá pravidlem, symbolika popele byla lidmi užívána dávno před křesťanstvím - lidé věřili, že posypáním se popelem z těla oběti nebo hlínou z hrobu je ochrání před duchem zemřelého. V antice i ve starozákonní době byl popel symbolem smutku a pokání a tuto symboliku převzala i křesťanská společnost. Hříšníci, kteří spáchali těžký hřích, byli na začátku postní doby vyzváni, aby činili pokání a jeho součástí bylo i sypání si popela na hlavu. Od 11. století se začalo znamení popela, popelec, udělovat všem věřícím.
 
Půst má trvat do Bílé soboty, která připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Ta tento rok připadá na 8. dubna. Zajímavostí je to, že období postu trvá celkem o několik dní déle, neboť neděli křesťané půst nedrželi.
Masopust 2024: Malý průvodce postním obdobím a šesti zvláštními nedělemi

Masopust 2024: Malý průvodce postním obdobím a šesti zvláštními nedělemi

O masopustních obchůzkách, maškarách, lidové zábavě a pochovávání basy už víme ledacos, ale postní období – tedy čtyřicet dní mezi masopustem a Velikonocemi – bývá naopak velkou neznámou. Přitom se do něj schovala spousta hezkých tradic, například vynášení zimy nebo Liščí neděle.

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála sv. Víta v Praze – absolutní vrchol gotické architektury

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

#světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO

#světovéČesko a nehmotné kulturní dědictví UNESCO

Oficiální památky UNESCO mají různou podobu. Zatímco zámky a kostely se do kufru a batohu sbalit nedají, poklady lidových tradic ano – třeba pestré peruánské látky a mexická keramika, řecké perníky, turkmenské koberce, nahrávky byzantského chorálu či tónů irské harfy. Vesměs jde o chráněné kulturní dědictví lidstva. I Česko se má čím pochlubit: v seznamu je zapsán lidový tanec Slovácký verbuňk, Jízda králů, sokolnictví, loutkářství, masopustní obchůzky, modrotisk, foukané vánoční ozdoby a vorařství.

Tradice: spiritualita a srdce křesťanské Evropy anebo čas masopustů a karnevalů

Tradice: spiritualita a srdce křesťanské Evropy anebo čas masopustů a karnevalů

Je čas masopustu! Čas veselí a dobrého jídla, tancovaček a bláznivých maškar, čas magických lidových obřadů a starodávných pověr. Zkrátka čas tradic, které po staletí provázely životy našich předků a nepochybně si je užijí i naše děti, vnoučata a další generace. V časech se sice obyčeje mění, ale to nejlepší zůstává. A právě to máme na tradicích rádi!

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

#světovéČesko a Lidový rok: zimní svátky a tradice od Tří králů přes Hromnice až po masopust

#světovéČesko a Lidový rok: zimní svátky a tradice od Tří králů přes Hromnice až po masopust

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Ochutnejte masopustní sladkosti!

Ochutnejte masopustní sladkosti!

Od Tří králů až do Popeleční středy trvá období masopustu. K masopustu patří nejen průvody masek a bály, ale také skvělé jídlo. Ochutnejte křehké pečivo zvané boží milosti nebo masopustní koblihy. Připravte si je sami podle našich receptů. Milovníci tradic české kuchyně si rozhodně přijdou na své!

Další aktuality

Pohádkový prosinec: vánoční televizní pohádky jako inspirace pro sváteční procházky

Jaké pohádky se letos o Vánocích objeví v televizi? A jak je můžete využít pro adventní nebo vánoční výlety? Jednoduše: nabízíme vám televizně-výletní itinerář, s nímž si pohádkové putování po stopách princezen a princů, čertů a dalších kouzelných bytostí opravdu užijete.
Životní styl

Kam se vypravit na nejkrásnější zimní procházky?

Hledáte tipy na krásný zimní výlet do přírody? Pak pro vás máme místa, která nejsou nějak zvlášť daleko od lidských sídel, a kam se dostanete nejlépe pěšky. Navíc zimní mrazy vykouzlí na těchto místech každoročně zajímavé útvary v podobě ledových krápníků a ledopádů na skalách i v jejich nitru. Stačí si vybrat a pak hurá na výlet!
Životní styl

Velikonoce: Proč je středa Škaredá, čtvrtek Zelený a pátek Velký?

Na dveřích velikonoční věnec, ve vázách proutky s rašícími lístky a na nich zavěšená zdobená vajíčka a na stole zajíci a beránci, tak vypadají před Velikonocemi české domácnosti. Víte ale, proč má každý den v pašijovém týdnu své jméno a proč je třeba pondělí Modré a čtvrtek Zelený?
Životní styl

Deset maličkostí, které dělají Vánoce kouzelnými

Možná ten pocit znáte – nazdobíte stromeček, připravíte salát, cukroví máte napečeno a přece cítíte, že i když je vše hotovo, stále ještě něco chybí... Může to být jedna z vánočních drobností, která právě u vás vykouzlí tu pravou vánoční atmosféru. Zpátky do dětství se vrátíte s vánočními lucerničkami nebo andělským zvoněním, někde je tím posledním bílým místem tradiční rodinná ozdoba, jinému stačí zapálit františek. Inspirací vám mohou být naše tipy, které zároveň vysvětlí, odkud se všechny tyto tradiční drobnůstky vzaly a jaký je jejich příběh.
Životní styl

Naše tradice – tradiční řemesla, svátky a zvyky, které obdivuje celý svět

Připomeňte si tradice, na které jsme už téměř zapomněli. Zvyky, rituály a svátky, které nás provází celým rokem. Původ některých svátků známe, u jiných je opředen tajemstvím a o přesném významu starých zvyků či rituálů se mohou odborníci dnes už jen přít. Přesto jsou tradice na českém a moravském venkově stále živé. Tradiční a lidová kultura tvoří nedílnou součást kulturního dědictví každé země. Objevte kouzlo života na venkově a objevujte krásná místa Čech, Moravy a Slezska!
Životní styl

Věda a historie není nuda: 100 let od prvního vánočního plavání ve Vltavě

Otužování a plavání v ledové vodě je pro někoho peklo na zemi, pro jiné báječný způsob relaxace. A také skvělý tip, co podniknout v Praze na Štěpána. Druhý vánoční svátek pravidelně vyláká k Vltavě tisíce lidí, aby u Národního divadla sledovali Memoriál Alfreda Nikodéma, nejstarší a nejznámější českou otužileckou soutěž.
Životní styl

Objevte tajuplná místa s pozitivní energií, která vám dobijí baterky

Cítíte se vyčerpáni a potřebujete znovu nabrat sílu? V našich tipech najdete mnoha lidmi osvědčená místa, kde se budete cítit skvěle a která vás nabijí pozitivní energií. Pokud patříte k těm, kdo naslouchají přírodě a chcete objevit něco víc než architektonické památky – něco, co nespatříte očima, nechte se vést a místo samo vám odhalí něco ze svého tajemství. Vyzkoušejte magickou sílu nedostavěného chrámu v Panenském Týnci, Božích kamenů na Strakonicku anebo poutního místa na Hostýně.
Životní styl

Tři pohádky, bez kterých se žádné Vánoce neobejdou

Přestože vždy o Vánocích nabízejí televizní stanice několik nových filmových pohádek, pořád je tu pár starších kousků, bez kterých by vánoční svátky byly o něco chudší. Vydejte se s portálem Kudy z nudy po stopách Popelky, Pyšné princezny a Anděla páně.
Životní styl