Popeleční středa je na rozdíl od
Vánoc a
Tří králů pohyblivý svátek. Někdy může připadnout na začátek února a v dalším roce třeba až na březen. Odvíjí se totiž od dalších pohyblivých svátků,
Velikonoc. Pro ně je zásadní
20. březen coby první jarní den, začínají totiž první pátek po prvním jarním úplňku.
Jaro v roce 2025 začne dne 20. března v 10:01.
Když se od pondělí týdne, kdy začínají Velikonoce, odečte čtyřicet dní, vyjde nám právě datum Popeleční středy.
Maškarní zábava v úterý před Popeleční středou končí symbolickým
pochováním basy. Ta totiž celý předešlý rok vyhrávala, a tak se na ni symbolicky svedou všechny hříchy a jejím pochováním zábava utichá, aby již nerušila období půstu. Pak zatroubil ponocný a rychtář vyzval všechny rozjařené účastníky masopustní zábavy k rozchodu.
Na Popeleční středu se naposled směly jíst mastné rohlíky s kávou nebo mlékem. Oběd už ale býval postní: připravovala se třeba pučálka, tedy ve vodě máčený, vařený a posléze upražený hrách, čočka s vajíčkem, vařená krupice nebo pečené brambory. V kostele si ten den lidé připomněli pomíjivost pozemského života. Na Popeleční středu se totiž světí popel z kočiček, posvěcených minulý rok na Květnou neděli. Kněz pak v kostele věřícím udělá na čele tímto popelem křížek, takzvaný Popelec, se slovy „pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“ Lidé si tak připomínají pomíjivost pozemského života. Popeleční středa také bývala a pro mnohé dodnes je dnem přísného půstu, nesmělo se příst a šít, štípat dříví ani drát peří. Kdo by neposlechl, toho by pokousaly blechy, nenesly by mu slepice, kulhaly krávy, len na poli by sežraly žáby a podebíraly by se prsty.
Basa byla pochovaná, zima ztrácela na síle, země odpočívala před blížícím se jarem a lidem začínaly týdny předvelikonočního odříkání, spojené se
šesti postními nedělemi. Jmenují se
Černá, Pražná, Kýchavná, Družebná, Smrtná a
Květná.
Jaká je symbolika popele a proč si ho "sypeme na hlavu"?
Jak bývá pravidlem,
symbolika popele byla lidmi užívána dávno
před křesťanstvím - lidé věřili, že posypáním se popelem z těla oběti nebo hlínou z hrobu je
ochrání před duchem zemřelého. V
antice i ve starozákonní době byl popel
symbolem smutku a pokání a tuto symboliku převzala i křesťanská společnost. Hříšníci, kteří spáchali těžký hřích, byli na začátku postní doby vyzváni, aby činili pokání a jeho
součástí bylo i sypání si popela na hlavu. Od 11. století se začalo znamení popela, popelec, udělovat všem věřícím.
Půst má trvat do Bílé soboty, která připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Zajímavostí je to, že období postu trvá celkem o několik dní déle, neboť
v
neděli křesťané půst nedrželi.
Popeleční středa zahajuje čtyřicetidenní postní období před Velikonocemi a je dnem přísného půstu a rozjímání.
Na Popeleční středu se tradičně jedí mastné rohlíky s kávou nebo mlékem a jako postní oběd třeba pučálka, čočka s vajíčkem nebo pečené brambory.
Popel symbolizuje pomíjivost pozemského života a je znamením pokání a očištění. Připomíná, že člověk je prach a v prach se obrátí.
Na Popeleční středu se ve kostele světí popel a kněz tímto popelem dělá věřícím na čele křížek, což je rituál zvaný Popelec.
Postní období začíná na Popeleční středu a končí na Bílou sobotu, den před Velikonoční nedělí.
V Katedrále svatého Víta, která je vrcholným dílem gotické architektury, se konají bohoslužby, korunovace českých králů a královen a je zde uloženo mnoho důležitých relikvií.
Velikonoce jsou nejdůležitějšími křesťanskými svátky, které představují Ježíšovo vzkříšení, očištění hříchů a naději pro věčný život.
Tučný čtvrtek je den, kdy se lidé tradičně hodují s jídlem a pitím, aby si nabrali síly pro nadcházející postní období až do Velikonoc.
Masopust je období těsně před půstem, kdy lidé slaví, tančí a hodují. Souvisí s ním maškarní bály, obchůzky a různé lidové zábavy.
Návštěvníci mohou zažít tradiční masopustní obchůzky s maskami, lidové zábavy a tančení, a ochutnat speciální masopustní jídla a sladkosti jako jsou masopustní koblihy.