Po několik generací obyvatelé na
Hlinecku udržují obyčej, při němž ožívají
tradiční masky a rituály. Pro svoji jedinečnost byly v roce 2010 Vesnické masopustní obchůzky a masky na Hlinecku zapsány na Seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci,
za masky se většinou převlékají muži. Pouze v několika vesnicích, kde se nedodržuje tradiční uspořádání, se objevují v maskách i ženy, případně děti (Blatno, Studnice).
Tradiční masopustní masky na Hlinecku se dělí do dvou skupin:
na Červené (pěkné) a
Černé (škaredé) maškary. K Červené maškaře patří masky strakatého (rovněž zvaného laufr), ženušky a čtveřice
Turků. Černou maškaru tvoří postavy rasa s kobylou,
Židů,
kominíků a
slaměných. V některých vesnicích se ještě navíc objevuje
medvědář s medvědem (Blatno, Studnice).
Masopustní průvod vede
strakatý se ženuškou a obcházejí celou vesnici podle předem daného pořadí. U každého domu popřejí štěstí, zdraví a nechají zahrát hospodáři písničky podle jeho přání. Většina obyvatel připraví
tradiční pohoštění (především koblihy a alkohol), peněžitou odměnu a aktivně se celého dění zúčastňuje. Obchůzka je ukončena
obřadem porážení kobyly (jedna z masek), večer se koná taneční zábava.
Obchůzek se můžete zúčastnit například v obcích Studnice, Vortová, Hlinsko – Blatno, Hamry, na Veselém Kopci nebo v hlineckém Betlémě.
Co jednotlivé masky dělají
- Za turky chodí mladí a svobodní mládenci
- Strakatý se "ženou" první oslovují obyvatele každého domu
- Celý průvod vede kobyla
- Černá maškara se skládá z kominíků, rasů, židů a slaměných
- Kominící si hledí komínů a také všech přihlížejících
- Rasové každého vyšetří a stanoví diagnózu
- Židé s každým obchodují
Každá maska má na vostatky
určitou roli a také své místo v řazení průvodu: kobyla vždy průvod vede a ras ji zezadu popohání, za nimi jdou strakatý se ženou a turci, poté následují kominíci, slamění a židi, všichni doprovázeni říznou dechovkou. Po provedení obřadu žádosti o povolení u starosty obce se průvod maškar vydá na obchůzku všech stavení ve vesnici. U každého domu požádá
strakatý se ženou pána nebo paní domu o dovolení pro maškaru tento dům navštívit a zároveň se optají
kolik a jaké písničky chtějí domácí zahrát. Muzika hraje,
turci tančí a ostatní maškary si rozeberou obyvatele domu a ostatní přihlížející a dají se "do práce".
Rasové nabízejí kobylku hospodáři "do tahu" i "do chovu" a ptají se po zdravotním stavu všech hospodářských zvířat. Jestliže je hospodářských zvířat ve stavení málo, dojde na zdravotní prohlídky samotných obyvatel domu.
Kominíci si hledí vymetání kamen a komínů hospodyňkám, ale především mají za úkol každého, kdo se jen okolo mihne, máznout pro štěstí na tvář mazadlem připraveným z vymetených sazí. V tomto zkrášlování přihlížejících jim pomáhají ještě kobylky a slamění.
Ale
slaměný má na vostatky ještě daleko důležitější poslání; podle mytologie plodnosti si každá hospodyně utrhla ze slaměného stýblo slámy pro dobré vyvedení hus, a jí samotné přispělo k utužení zdraví a plodnosti pořádné vyválení se se slaměným, nejlépe v závěji sněhu.
A nakonec
židé – ti mají za úkol obchodovat, nabízejí rozličné služby jako stříhání, holení, a potom také mají na prodej různé potřebné i nepotřebné zboží.
Za tuto všechnu "práci" je celá maškara od hospodáře obdarována malou finanční částkou ale hlavně pohoštěním skládajícím se především z tradičních koblih a sklenky alkoholu.
Navečer se celá maškara sejde v hospodě k provedení
obřadu porážení kobyly. Ras přečte nad kobylou rozsudek za domnělé i skutečné hříchy, kobylu odsoudí a zároveň sdělí přítomným, jak bude naloženo s jejími údy a částmi jajího trupu. Po
poražení kobyly celá maškara sejme čepice a utvoří kolem kobyly kruh,
muzika hraje pohřební píseň. Po chvíli zahraje muzika opět z vesela "
Kobylka malá.....", kobyla je vzkříšena sklenkou alkoholu a tím končí masopustní obchůzka.
Expozice masopustních masek na Betlémě
V říjnu roku 2012 byla v památkové rezervaci
Betlém Hlinsko, v domku č.p. 362 otevřena stálá
Expozice masopustních masek a obchůzek z Hlinecka. Expozici spravuje Muzeum v přírodě Vysočina ve spolupráci s městem
Hlinsko. Můžete si prohlédnout
fotografie i originály masek z Hlinecka, výtvarnou hernu pro děti nebo film, který byl přiložen k žádosti o zápis na seznam UNESCO.
Masopust neznamená půst, naopak
Slovo "masopust" neznamená půst, jak si většina z nás myslí. Ba naopak!
V období masopustu máme "maso popustit", to znamená pořádně si masa dopřát, neboť, až nastane postní období před Velikonocemi (cca 40 dnů), není podle církevních zvyklostí povoleno konzumovat masno a masné výrobky. Mezi typické masopustní pokrmy patří
zabijačkové speciality, koblihy nebo masopustní koláče.