Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu, Velikonoční neděli a pondělí vnímáme hlavně jako dny báječného volna a dětských prázdnin. Pokud chcete do
pašijového týdne proniknout hlouběji, máme pro vás přehled dnů a zvyků, které tradičně patří k velikonočním svátkům. Školáci mají velikonoční prázdniny už na
Zelený čtvrtek 25. března 2027.
Velký pátek připadá na
26. března 2027. Velikonoční pondělí budeme slavit
v roce 2027 v pondělí 29. března.
Nechme ještě na chvilku beránky, zajíce a vajíčka spát a vraťme se o dva tisíce let zpět, kdy
Ježíš vstoupil se svým průvodem do Jeruzaléma, přestože z proroctví dobře věděl, co ho tam čeká. Od těch dob je předvelikonoční pašijový týden zasvěcený
zármutku a lítosti nad jeho utrpením a smrtí. Při mších se celý týden čtou nebo zpívají evangelia a křesťané také dali jednotlivým dnům zvláštní jména. Ale není vše jen černobílé, řada
zakořeněných zvyků pochází z velmi dávných dob, kdy u nás vládli slovanští bohové.
Hledáte inspiraci na letošní Velikonoce?
Modré pondělí a Šedivé úterý: dny, kdy má probíhat jarní úklid
Modrému pondělí se říká taky
Velké pondělí. Ptáte-li se, proč zrovna modré, odpověď není jednoznačná. Název je pravděpodobně odvozen od barvy
látky, kterou se zdobily kostely. Ovšem odpověď lze nají i v
německém slovíčku „blau“, které se dá přeložit také jako „práce neschopný“. V dobách minulých se totiž v tento den nepracovalo. Tedy přesněji řečeno
muži nepracovali. Ženy si
přichystaly vše potřebné na velký jarní úklid a pustily se do práce.
Pašijové úterý je buď
Žluté, to, když svítí slunce, anebo
Šedivé, když prší a je zataženo. Šedivá barva se prý odvozuje také od
pavučin, které se měly pečlivě vymést z domu.
Škaredá středa: den s úsměvem od ucha k uchu
Na Škaredou nebo také Sazometnou středu začíná "přituhovat". Den připomíná
Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Pro křesťany začínají tři přísné postní dny plné hrachu a čočky, končí společenská posedávání a popíjení, začínají se
chystat první malovaná vejce a hlavně se každý na každého musí usmívat. Podle staré pověry by se zakaboněná tvář pak opakovala každou středu v roce.
Navíc bylo zvykem
vymetat tento den komíny a velkým úklidem navíc vyhnat
zlé duchy. Lidé ten den jedli "
škaredé jídlo", což byl velmi časo natrhaný bramborák na kusy, aby nevypadal dobře (i když třeba dobře chutnal).
Zelený čtvrtek: den, kdy dopadne všechno dobře
Jen málo dní v roce mívalo v lidové víře takový význam jako
Zelený čtvrtek. Je to zkrátka den, kdy dopadne dobře všechno, do čeho se pustíte – a naši předkové toho patřičně využívali. Obecně platí, že na Zelený čtvrtek byste něco měli
udělat na zahradě nebo na poli, protože o to větší bude vaše požehnání po zbytek roku.
Pečte Jidáše a hlavně sázejte –
rostlinám zasazeným na Zelený čtvrtek prý neublíží žádná havěť a budou krásně zelené a šťavnaté.
Pro správnou hospodyňku začínala práce už před východem slunce, kdy vymetla celý dům a
smetí vynesla za humna nebo na křižovatku, aby se v domě nedržely blechy. Neuškodí prý ani zvonění paličkou o hmoždíř, což prý ze stavení vyžene hmyz a myši. Hezká zvyklost velí, že odpoledne už by se nemělo pracovat a
na talířích by celý den měla být
zelená strava jako symbol jara a zdraví: třeba mladé kopřivy, zelí, špenát, salát, kapusta a čerstvé výhonky.
Zvony letící do Říma a noc otevřených skal
Ve čtvrtek při mši
naposled zvoní kostelní zvony, než se podle pověry vydají na svůj každoroční let do Říma. Na
Velký pátek tak hlasy zvonů nahrazovaly nejrůznější řehtačky nebo klapačky, malé i velké, připevněné na trakařích. Velký pátek je rovněž den
smutku nad smrtí Ježíše a dnem přísného postu. V kostele se nekonaly mše, pouze se četla evangelia ze Starého zákona a zpívaly se pašije svatého Jana – a právě při nich se
otvírala zem, sklepení starých hradů, hory a skály a na krátkou chvíli se lidským očím odhalily
ukryté poklady. O takovém zázraku vypraví například
Karel Jaromír Erben ve sbírce Kytice.
Podobně jako poklady se otvírají i hory, v nichž spí zakletá vojska – takže mějte na paměti, že pohybovat se na Velký pátek kolem
Velkého Blaníku sice je velmi lákavé, ale kvůli nočním vojenským manévrům také životu nebezpečné. Pozor si dejte také na další šiky svatováclavského vojska, které se ukrývají pod
hradem Kunětická hora anebo pod
vyšehradskou skálou v
Praze. Legendární je rovněž
bájné vojsko Slavníkovců, dřímající pod kopcem Oškobrhem, zatímco zpod
Velké Čantoryje a
Lysé hory tu noc mohou vyjet jindy dřímající
slezská vojska.
Velký pátek a zázračná velikonoční voda
Zatímco na Zelený čtvrtek by na zahradu měli vyjít i lenoši, na Velký pátek měla být země v klidu a nedoporučovalo se pohnout ani s jedinou hroudou hlíny. A pak tu byla samozřejmě
kouzelná voda, která o Velikonocích měla mít zvláštní moc. Na Velký pátek (a pokud to nestihnete, tak stačí v sobotu nebo v neděli) byste měli zajít
ke studánce nebo k prameni a omýt si v tamní vodě alespoň obličej, prý pak budete krásnější.
Velkopáteční voda údajně léčí oční neduhy, bolení hlavy i horečku, a když se s ní zadělá těsto, chrání chléb před zplesnivěním. Ze stejných ochranných důvodů se v ní
plavil dobytek a vykrápěla se stavení i chlévy. Naopak nebezpečné bylo praní; prádlo by se prý ten den místo ve vodě má namáčet v Kristově krvi. Buďte v klidu, platilo to pro
vodu proudící v řekách a potocích, o pračkách lidové pověry striktně mlčí!
Bílá sobota, Boží hod velikonoční a pondělní pomlázka
Podobné účinky jako na Velký pátek voda má na
Bílou sobotu oheň. Jeho svěcení se stalo slavnostním obřadem; z oharku doneseného ze zapálené hranice před kostely
vzplály v domech nové ohně, jimž se připisovala očistná a ochranná moc. Uhlíky a popel z posvěceného ohně se pak
sypaly na louky a pole, aby dobře rodily.
V neděli na Boží hod velikonočníse zase
rozezněly zvony a zvonky, které se vrátily z Říma. V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle. Na stolech se po čtyřicetidenním půstu objevily spousty dobrot:
velikonoční hlavička (nádivka)
, mazance, vejce, chléb a víno. Tradice pečeného skopového masa se zachovala v podobě
beránků z kynutého nebo piškotového těsta.
A pak je tu samozřejmě ještě
velikonoční pondělí, koledování,
pomlázka a malovaná vejce. Těm byla odedávna připisována zvláštní síla, především těm, která byla snesena na Zelený čtvrtek. Chránila domy i dvory, byla léčivá a odvracela každou špatnost. Není divu, že
skořápky velikonočních vajec se nevyhazovaly do smetí, ale posloužily k dalším účelům – například rozhozené po zahradě prý držely dál od domu
mravence. Za běžné situace vyrážejí hned ráno chlapci na koledu, vyšlehat děvčata a tím je omladit, přinést jim krásu a zdraví, ale také z nich "vyhnat lenost". Odpoledne je za to dívky mohou polívat vodou.
Výslužkou je většinou zdobené vajíčko, něco sladkého a
barevná stuha na pomlázce. První koledník se podle tradice odměňuje nejvíc, protože přináší do domu štěstí a požehnání.
Velikonoční svátky přehledně
- Popeleční středa je začátkem čtyřicetidenního postu (nezapočítávají se neděle). Je vždy 46 dní před Velikonoční nedělí.
- Květná neděle připomíná Ježíšova vjezdu do Jeruzaléma – poslední den půstu.
- Modré pondělí
- Šedivé úterý – uklízelo se a vymetaly se pavučiny.
- Škaredá středa – den, kdy Jidáš zradil Ježíše.
- Zelený čtvrtek – připomíná poslední večeři Ježíše. Velikonoční triduum (tři dny) začíná od večerní mše na Zelený čtvrtek a končí nešporami na Velikonoční neděli.
- Velký pátek – den umučení Ježíše
- Bílá sobota – den Ježíšova pohřbení a pobytu Krista v hrobě.
- Velikonoční neděle – bílá neděle, Zmrtvýchvstání Páně – den vzkříšení
- Velikonoční pondělí – tradiční pomlázka