Úvod > Aktuality > Velikonoce: Proč je středa Škaredá, čtvrtek Zelený a pátek Velký?

Velikonoce: Proč je středa Škaredá, čtvrtek Zelený a pátek Velký?

Vydáno 6. dubna 2020 Životní styl
Na dveřích velikonoční věnec, ve vázách proutky s rašícími lístky a na nich zavěšená zdobená vajíčka a na stole zajíci a beránci, tak vypadají před Velikonocemi české domácnosti. Víte ale, proč má každý den v pašijovém týdnu své jméno a proč je třeba pondělí Modré a čtvrtek Zelený?
velikonoceZelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu, Velikonoční neděli a pondělí vnímáme hlavně jako dny báječného volna a dětských prázdnin. Pokud chcete do pašijového týdne proniknout hlouběji, máme pro vás přehled dnů a zvyků, které tradičně patří k velikonočním svátkům.

Nechme ještě na chvilku beránky, zajíce a vajíčka spát a vraťme se o dva tisíce let zpět, kdy Ježíš vstoupil se svým průvodem do Jeruzaléma, přestože z proroctví dobře věděl, co ho tam čeká. Od těch dob je předvelikonoční pašijový týden zasvěcený zármutku a lítosti nad jeho utrpením a smrtí. Při mších se celý týden čtou nebo zpívají evangelia a křesťané také dali jednotlivým dnům zvláštní jména. Ale není vše jen černobílé, řada zakořeněných zvyků pochází z velmi dávných dob, kdy u nás vládli slovanští bohové...
 

Modré pondělí s Šedivé úterý: dny, kdy má probíhat jarní úklid

jarní úklidModrému pondělí se říká taky Velké pondělí. Ptáte-li se, proč zrovna modré, odpověď není jednoznačná. Název je pravděpodobně odvozen od barvy látky, kterou se zdobily kostely. Ovšem odpověď lze nají i v německém slovíčku „blau“, které se dá přeložit také jako „práce neschopný“. V dobách minulých se totiž v tento den nepracovalo. Tedy přesněji řečeno muži nepracovali. Ženy si přichystaly vše potřebné na velký jarní úklid a pustily se do práce.

Pašijové úterý je buď Žluté, to, když svítí slunce, anebo Šedivé, když prší a je zataženo. Šedivá barva se prý odvozuje také od pavučin, které se měly pečlivě vymést z domu.
 

Škaredá středa: den s úsměvem od ucha k uchu

malování vajecNa Škaredou nebo také Sazometnou středu začíná "přituhovat". Den připomíná Jidášovu zradu, tedy škaredý skutek. Pro křesťany začínají tři přísné postní dny plné hrachu a čočky, končí společenská posedávání a popíjení, začínají se chystat první malovaná vejce a hlavně se každý na každého musí usmívat. Podle staré pověry by se zakaboněná tvář pak opakovala každou středu v roce.

Navíc bylo zvykem vymetat tento den komíny a velkým úklidem navíc vyhnat zlé duchy. Lidé ten den jedli "škaredé jídlo", což byl velmi časo natrhaný bramborák na kusy, aby nevypadal dobře (i když třeba dobře chutnal).
 

Zelený čtvrtek: den, kdy dopadne všechno dobře

Jen málo dní v roce mívalo v lidové víře takový význam jako Zelený čtvrtek. Je to zkrátka den, kdy dopadne dobře všechno, do čeho se pustíte – a naši předkové toho patřičně využívali. Obecně platí, že na Zelený čtvrtek byste něco měli udělat na zahradě nebo na poli, protože o to větší bude vaše požehnání po zbytek roku. Pečte Jidáše a hlavně sázejte – rostlinám zasazeným na Zelený čtvrtek prý neublíží žádná havěť a budou krásně zelené a šťavnaté.

Pro správnou hospodyňku začínala práce už před východem slunce, kdy vymetla celý dům a smetí vynesla za humna nebo na křižovatku, aby se v domě nedržely blechy. Neuškodí prý ani zvonění paličkou o hmoždíř, což prý ze stavení vyžene hmyz a myši. Hezká zvyklost velí, že odpoledne už by se nemělo pracovat a na talířích by celý den měla být zelená strava jako symbol jara a zdraví: třeba mladé kopřivy, zelí, špenát, salát, kapusta a čerstvé výhonky.
 

Zvony letící do Říma a noc otevřených skal

zvonyVe čtvrtek při mši naposled zvoní kostelní zvony, než se podle pověry vydají na svůj každoroční let do Říma. Na Velký pátek tak hlasy zvonů nahrazovaly nejrůznější řehtačky nebo klapačky, malé i velké, připevněné na trakařích. Velký pátek je rovněž den smutku nad smrtí Ježíše a dnem přísného postu. V kostele se nekonaly mše, pouze se četla evangelia ze Starého zákona a zpívaly se pašije svatého Jana – a právě při nich se otvírala zem, sklepení starých hradů, hory a skály a na krátkou chvíli se lidským očím odhalily ukryté poklady. O takovém zázraku vypraví například Karel Jaromír Erben ve sbírce Kytice.

pokladPodobně jako poklady se otvírají i hory, v nichž spí zakletá vojska – takže mějte na paměti, že pohybovat se na Velký pátek kolem Velkého Blaníku sice je velmi lákavé, ale kvůli nočním vojenským manévrům také životu nebezpečné. Pozor si dejte také na další šiky svatováclavského vojska, které se ukrývají pod hradem Kunětická hora anebo pod vyšehradskou skálouPraze. Legendární je rovněž bájné vojsko Slavníkovců, dřímající pod kopcem Oškobrhem, zatímco zpod Velké Čantoryje a Lysé hory tu noc mohou vyjet jindy dřímající slezská vojska.
 

Velká pátek a zázračná velikonoční voda

voda z prameneZatímco na Zelený čtvrtek by na zahradu měli vyjít i lenoši, na Velký pátek měla být země v klidu a nedoporučovalo se pohnout ani s jedinou hroudou hlíny. A pak tu byla samozřejmě kouzelná voda, která o Velikonocích měla mít zvláštní moc. Na Velký pátek (a pokud to nestihnete, tak stačí v sobotu nebo v neděli) byste měli zajít ke studánce nebo k prameni a omýt si v tamní vodě alespoň obličej, prý pak budete krásnější.

Velkopáteční voda údajně léčí oční neduhy, bolení hlavy i horečku, a když se s ní zadělá těsto, chrání chléb před zplesnivěním. Ze stejných ochranných důvodů se v ní plavil dobytek a vykrápěla se stavení i chlévy. Naopak nebezpečné bylo praní; prádlo by se prý ten den místo ve vodě má namáčet v Kristově krvi. Buďte v klidu, platilo to pro vodu proudící v řekách a potocích, o pračkách lidové pověry striktně mlčí!
 

Bílá sobota, Boží hod velikonoční a pondělní pomlázka

Podobné účinky jako na Velký pátek voda má na Bílou sobotu oheň. Jeho svěcení se stalo slavnostním obřadem; z oharku doneseného ze zapálené hranice před kostely vzplály v domech nové ohně, jimž se připisovala očistná a ochranná moc. Uhlíky a popel z posvěceného ohně se pak sypaly na louky a pole, aby dobře rodily.

V neděli na Boží hod velikonočníse zase rozezněly zvony a zvonky, které se vrátily z Říma. V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle. Na stolech se po čtyřicetidenním půstu objevily spousty dobrot: velikonoční hlavička (nádivka), mazance, vejce, chléb a víno. Tradice pečeného skopového masa se zachovala v podobě beránků z kynutého nebo piškotového těsta.

VelikonoceA pak je tu samozřejmě ještě velikonoční pondělí, koledování, pomlázka a malovaná vejce. Těm byla odedávna připisována zvláštní síla, především těm, která byla snesena na Zelený čtvrtek. Chránila domy i dvory, byla léčivá a odvracela každou špatnost. Není divu, že skořápky velikonočních vajec se nevyhazovaly do smetí, ale posloužily k dalším účelům – například rozhozené po zahradě prý držely dál od domu mravence.

Za běžné situace vyrážejí hned ráno chlapci na koledu, vyšlehat děvčata a tím je omladit, přinést jim krásu a zdraví, ale také z nich "vyhnat lenost". Odpoledne je za to dívky mohou polívat vodou. Výslužkou je většinou zdobené vajíčko, něco sladkého a barevná stuha na pomlázce. První koledník se podle tradice odměňuje nejvíc, protože přináší do domu štěstí a požehnání.
Velikonoce na talíři aneb dobroty tradiční jarní kuchyně

Velikonoce na talíři aneb dobroty tradiční jarní kuchyně

O Velikonocích se spolu střetávají dva protiklady – přísný půst a velká hojnost. Půst se drží až do začátku Velikonoc, ovšem pak nastává pravý opak! Svátky jara se tradičně slaví desítkami různých pokrmů. Je zajímavé, že každý kraj má svá jídla a mnohdy se jedno od druhého výrazně liší. Dnes vám tak přinášíme výběr toho nejlepšího, co během jara a Velikonoc naše tradiční kuchyně nabízí.

Další aktuality

2.6.
2020
Neobjevené skvosty: 10 tipů z regionu Střední Čechy

Neobjevené skvosty: 10 tipů z regionu Střední Čechy

Střední Čechy | Památky
2.6.
2020
Tipy proti nudě... aneb, kam o víkendu s dětmi

Tipy proti nudě... aneb, kam o víkendu s dětmi

Střední Čechy | Zážitky
27.5.
2020
#světovéČesko a Středočeský kraj

#světovéČesko a Středočeský kraj

Střední Čechy | Památky