České značky: sklárny Kavalierglass

Když se řekne Sázava, většina z vás si představí řeku, stejnojmenné město, Posázavský Pacifik a Sázavský klášter. S městem jsou však spojené i osudy skláren Kavalier. Historie sklářské dynastie se začala odvíjet v roce 1835, když manželé František a Antonie Kavalírovi koupili mlýn Na Kácku; tehdy ležel asi dva kilometry od Sázavy proti proudu řeky. O dva roky později u mlýna postavili Svatoprokopskou sklářskou huť, prvopočátek dnešní společnosti Kavalier.
 

Sklárny Na Kácku

Nezbytným doplňkem sklářských hutí bývaly sklářské osady: vznikaly kolem lesních hutí na Šumavě a v Jizerských, Lužických nebo Krušných horách stejně jako na břehu Sázavy. Zatímco ale lesní sklářské pece zpravidla během třiceti až čtyřiceti let spálily dřevo z lesů v širokém okolí, než je skláři museli opustit a odstěhovat se zase jinam, Svatoprokopská sklářská huť měla štěstí: přímo po řece Sázavě k ní připlouvaly vory ze šternberského panství a přísun dřeva tak měla zajištěný navždy.

Zakladatel sklářské dynastie František Kavalír záhy vyvinul tvrdé draselno-vápenaté sklo a pustil se do výroby laboratorního skla pro lékárny a laboratoře. Už v roce 1847 jeho posudek zveřejnil německý odborný časopis, v roce 1855 za něj sklárna získala čestné uznání na mezinárodní výstavě v Paříži. O šest let později pak samostatná expozice laboratorního skla Kavalírovy sklárny získala na světové výstavě v Londýně zlatou medaili a během následujících desetiletí české laboratorní sklo téměř ovládlo světové trhy.
 

Jak se z Kavalíra stal Kavalier

Po smrti zakladatele hutě Františka Kavalíra se vedení sklárny se ujal jeho syn Josef. V roce 1882 postavil ve sklářské osadě Na Kácku druhou sklářskou huť a pojmenoval ji na počest svého otce František. Protože Tou síť stálých zákazníků v té době sahala od Spojených států až po Čínu, z obchodních důvodů si také změnil příjmení na Kavalier.

Na počátku 20. století Sázavu i sklárnu spojila se světem železniční tratí Kolín–Čerčany a v dalších letech se sklárny rozšířily ještě o hutě Josef (1902) a Vladimír (1922). Rodina se na vedení sklárny podílela 85 let, až do tragické předčasné smrti Vladimíra Kavaliera, jméno ovšem v názvu společnosti navzdory různým proměnám zůstalo dodnes.
 

Sklárny Kavalierglass jak je neznáte

S výrobou varného skla pro domácnosti sklárny začaly v roce 1923 a současně uvedly na trh první borokřemičité laboratorní sklo PALEX. Následovala další speciální skla a také několik fází modernizace. Sklárny Kavalier se podílely na několika technicky a řemeslně velmi náročných zakázkách. V Sázavě se například vyráběly skleněné obklady pro stěny dvou stanic trasy B pražského metra a také plášť pro Novou scénu Národního divadla v Praze. Pro vinařské družstvo Templářské sklepy z jihomoravských Čejkovic sázavští skláři vyrobili největší láhev na víno: měří dva metry, sedm centimetrů a šest milimetrů, a pojme 200 litrů vína. V posledních letech rozšířily sortiment skla pro domácnosti další lisované výrobky z kolekce Smart Touch, které pro sklárny Kavalier navrhl milánský designér Christian Hartmann. Nejprodávanější hranatý pekáč se skleněným víkem získal ocenění Grand Design. Sklárny rovněž spolupracují s mladými designéry ze studia DeForm a Dechem a nabízí zákazníkům úplně nové, netradiční produkty především v oblasti originálních svítidel.
 

Huť František

Vzpomínáte si na huť František, postavenou v osadě Na Kácku ve stylu původních lesních hutí? Už dávno nestojí daleko za městem, místo se stalo součástí Sázavy. Ačkoli nejstarší huť manželů Kavalírových podobně jako prastará sklářská vesnička už dávno neexistují, huť František se dochovala téměř v původní podobě. Po revitalizaci se proměnila v Centrum sklářského umění, mapující tradiční řemeslo a dokumentující českou sklářskou tradici.

Prohlédnete si rozsáhlou sbírku moderního skla, odhalíte tajemství jeho výroby a dokonce si i leccos můžete sami vyzkoušet – chce to jen trefit správný čas a některé z akcí či kurzů, které se tu pravidelně pořádají.
 

Víte, že…?

• Jak se dostanete k huti František? Od kláštera a z centra města jednoduše: stačí sejít k řece a najít červenou značku, která vede po břehu proti proudu Sázavy. Můžete se vydat i přes město, tedy přes náměstí Voskovce a Wericha a přes sídliště, ale to přijdete o jedno z nejhezčích míst Sázavy, lesopark Havránka. Uvidíte, že oblíbené místo procházek učaruje i vám. Značka vás dovede téměř až k cíli, jen v okamžiku, kdy vyústí do ulice Na Kácku a ostře odbočí k lávce přes řeku, musíte zamířit opačným směrem k jihu; k huti je to z nábřeží Sázavy skutečně jen kousek.
• Členové rodiny Kavalírových se neproslavili jen jako skláři: jedna z dcer si vzala známého básníka Josefa Václava Friče, a jejich syn Josef Jan Frič založil hvězdárnu v Ondřejově. Jedna z dcer Antonie Kavalírové-Veselé se provdala za Bedřicha Frídu, překladatele, dramaturga a spisovatele, jinak bratra Jaroslava Vrchlického, druhá byla ženou básníka Josefa Václava Sládka.