!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Neobjevená místa: s poutníky a oslíkem na Makovou horu
Neobjevená místa: s poutníky a oslíkem na Makovou horu
"> "> "> "> "> Zdroj foto: FB Milada "> "> ">
Památky

Neobjevená místa: s poutníky a oslíkem na Makovou horu

  • Vydáno6. prosince 2021
Poutní areál na Makové hoře, Šemanovický důl na Kokořínsku anebo kamenný železniční viadukt u Žampachu: to je jen výběr z řady krásných a přitom neobjevených míst ve středních Čechách. Na výlet k nim se můžete vydat kdykoliv – třeba právě teď, v zimě. Když bude málo sněhu tak pěšky, a pokud napadne dostatek sněhové pokrývky, můžete vyrazit i na zasněžený výlet na běžkách.
Neobjevená a trochu tajemná Maková hora je místo, kde ani v hlavní sezoně nepotkáte zástupy výletníků. Pokud se sem vypravíte autem, čeká vás klidná a nerušená jízda, kdy na lesních silničkách možná budete sami. Je to místo, kde se nebe dotýká země, navíc s fantastickým výhledem do okolí.

Podobně jako je z Makové hory vidět do širokého okolí, z řady míst na pomezí středních a jižních Čech uvidíte zářící, smetanově bílý barokní kostel, vystupující z lesů středního Povltaví jako loď plující po zvlněném moři lesů. Tak uvidíte Makovou horu třeba z Předního Chlumu, kde stojí rozhledna Milada, kousek od hráze Orlické přehrady. Bohužel má v zimě zavřeno, ale i tak stojí za to na kopec Krchov vyšlápnout. Z parkoviště je to 283 m a místo samé poskytuje nádherný výhled do široké krajiny.
 

Barokní perla středního Povltaví

rohledna milada sníhMilady je to na Makovou horu skutečně jen kousek: pěšky necelých osm kilometrů, autem zhruba patnáct. Od konce dálnice D4 u Dubence u Příbrami je to o trochu dál: přes Bytíz ke Spálenému vrchu a dál přes Jablonnou a Horní Hbity do Smolotel vás čeká přibližně pětadvacet kilometrů. Ve Smolotelech zaparkujete a pak už zbývá jen poslední kilometr pěšky do kopce.

U zrodu poutního místa na Makové hoře stál Jan rytíř Felix Chanovský-Krasilovský z Dlouhé Vsi. Autorem barokního chrámu zasvěceného svatému Janu Křtiteli a Panně Marii Karmelské je architekt Carlo Antonio Canevalle, současně s kostelem tu vznikl i malý karmelitánský klášter, kam byli povoláni dva mniši. V říjnu 1723 kostel vysvětil biskup hrabě Jan Rudolf Špork.

Jenže stačilo pár let a vše se změnilo: po náhlé smrti zakladatele roku 1730 klášter zanikl a i kostel zůstal několik desítek let opuštěný; na ambity a další detaily, zahrnuté v původních plánech, tak nikdy nedošlo. Duchovní správce sem byl dosazen až v roce 1760. Navzdory odlehlé poloze v lesích se ale v kostele dochovalo původní barokní zařízení včetně bohaté sochařské výzdoby, intarzované zpovědnice s plastikou sv. Máří Magdaleny i milostná soška Panny Marie Škapulířové, kterou sem karmelitáni přinesli roku 1723.
 

Čtyřnohý vodovod

Maková horaZa Josefa II. sice Bratrstvo svatého škapulíře a karmelské Matky Boží zaniklo, ale v polovině 19. století bylo obnoveno a z někdejšího kláštera se stala fara. Velké popularitě se poutní kostel těšil na přelomu 19. a 20. století, kdy sem na hlavní poutě přicházelo až deset tisíc poutníků.

V té době tu působil páter Vincenc Bosáček, pocházející ze starobylého příbramského rodu. S ním tu dlouhá léta žil jeho bratr Josef, akademický malíř, spolupracovník Mikoláše Alše a autor malby nad presbytářem. Dochoval se také hezký příběh o „čtyřnohém vodovodu“: protože na kopci nebyla studánka, ke kostelu nosil vodu z vesnice oslík. Ten znal cestu i svůj úkol zpaměti, a tak vždy přinesl na hřbetě do vesnice prázdné nádoby, počkal až je někdo naplní a vydal se na zpáteční cestu.

Velké rekonstrukce se Maková hora dočkala až po sametové revoluci, navíc měla štěstí i jinak: v roce 1996 sem přišel františkán František Angelo Homola, který zvelebil kostel i jeho okolí a plně se věnoval všem příchozím. Díky tomu sem začalo přicházet více poutníků i výletníků, v roce 2000 pak byly do věží zavěšeny nové zvony jako náhrada za starší, zabavené za druhé světové války.

Bohoslužby na Makové hoře probíhají na Velikonoce, o Makovské pouti, o Vánocích, na Nový rok a od května do října vždy třetí neděli v měsíci od 14 hodin, v zimním období od listopadu do dubna se bohoslužby konají v zámecké kapli Nejsvětější Trojice ve Smolotelích.
 

Kam na výlet v okolí nebo cestou?

  • SmolotelySmolotely se dělí na několik menších částí, Smolotely, Smolotelky, Draha a nejznámější Dalskábáty. Spisovatele Jana Drdu jejich jméno inspirovalo k pohádce Dalskabáty hříšná ves aneb zapomenutý čert. Ostatně jména vesnic z rodného Příbramska používal ve svých dílech s mimořádnou oblibou.
  • S Makovou horou se seznámíte také díky naučné stezce, která začíná na návsi ve Smolotelích a měří přibližně sedm kilometrů. I tady narazíte na pohádkové motivy: půjdete mimo jiné kolem skály zvané Ďáblovo lože, kde se podle legendy zjevoval čert.
  • Jen asi 24 km je to od Makové hory ke Krásné Hoře nad Vltavou. Zde na žluté značce směrem k Vltavě objevíte pěkný viklan, který dostal jméno Vindiš.
Rozhledna Milada na Předním Chlumu u Orlické přehrady

Rozhledna Milada na Předním Chlumu u Orlické přehrady

Masivní třicetimetrová soukromá rozhledna byla postavená bez dotací v roce 2017. Tyčí se těsně pod vrcholem kopce Krchov na Předním Chlumu, nad hrází Orlické přehrady.

Naučná stezka Okolím Smolotel na Makovou horu

Naučná stezka Okolím Smolotel na Makovou horu

S Makovou horou se seznámíte díky naučné stezce, která začíná na návsi ve Smolotelích a měří přibližně sedm kilometrů.

Poutní kostel na Makové hoře

Poutní kostel na Makové hoře

Jedním z významných poutních míst na Příbramsku je Maková hora u Smolotel s barokním kostelem sv. J. Křtitele a P. Marie Karmelské z 18. století. Okolím Smolotel a Makové hory vede naučná stezka, která seznamuje s místní přírodou i zajímavostmi.

Viklan Vindiš u Krásné Hory

Viklan Vindiš u Krásné Hory

Rozložitý viklan Vindiš se nachází v lokalitě zvané Vindiš nebo také Ve Vindiši zhruba 1 km severozápadně od města Krásná Hora nad Vltavou, v okrese Příbram. Místo je situováno nad údolím potoka Pivoňka, jižně od vrcholu Na Krámcích (449 m n. m.), a lze se sem dosat po žluté turistické značce.

Česká Sibiř – drsný kraj v jižní části Miličínské vrchoviny

Česká Sibiř – drsný kraj v jižní části Miličínské vrchoviny

Česká Sibiř je oblast na rozhraní středních a jižních Čech umístěná zhruba mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem, která dosahuje nadmořské výšky i přes 700 metrů. Své pojmenování získala oblast díky drsným klimatickým podmínkám, protože je zde zima delší a tužší než jinde ve vnitrozemí.

Další aktuality

12.1.
2022
Labyrinty zámku Loučeň jsou přístupné

Labyrinty zámku Loučeň jsou přístupné

Střední Čechy | Zážitky
6.1.
2022
Zámek Radim má otevřeno i v zimě!

Zámek Radim má otevřeno i v zimě!

Střední Čechy | Zážitky
1.1.
2022
Vydejte se na zimní výlet na hrad Okoř

Vydejte se na zimní výlet na hrad Okoř

Střední Čechy | Letní sporty