Nápad se stavbou Nové scény
Národního divadla přišel v době, kdy mělo dojít k jeho rekonstrukci. Řešil se
náročný urbanistický úkol nové zástavby prostoru mezi Národním divadle a voršilským klášterem, kde měly vzniknout nové tři budovy (provozní budova divadla, restaurace a budova se společenským sálem. V roce 1980, kdy rekonstrukce pokročila do další fáze, byl
projekt náhle přehodnocen. Scénografovi Svobodovi se podařilo otevřít kritickou diskuzi o využití novostavby a jejím výsledkem byla
proměna celého projektu. Tak vznikla Nová scéna, která se stala jednou z
nejdiskutovanějších pražských staveb a vysloužila si několik
sarkastických přezdívek. Od roku 1992 působila na Nové scéně Laterna magika a budova tak byla označena novým nápisem "Laterna magika". Od roku 2010 funguje Nová scéna opět jako soubor v rámci Národního divadla.
Budova se dělí na
dvě části. Jedna část přiléhá k baroknímu klášteru, je transparentní, s
hladkým pláštěm z determálního skla. Druhá část se zvedá na masivních pilířích, mezi kterými se otevírá volný průchod na
divadelní piazzetu. Od prvního patra vzhůru nabízí architekturu velice neobvyklou: zalamovaný tvar je zkosený dole, nahoře a na nárožích je obložen více než
čtyřmi tisíci tvarovkami podle návrhu Stanislava Libenského. Tyto
vyfoukané skleněné tvarovky, které tvoří
typický vzhled Nové scény, nesou různé profily, takže dohromady skládají
mohutný reliéf. Celá stavba se vlastně mění ve
svébytnou plastiku. Je to unikátní příklad takového využití skla.
Uvnitř budovy se nachází
kávárna, která nabízí
krásný výhled na Národní třídu, divadelní piazzetu či Voršilské zahrady. Uvnitř je také umístěno
mobilní hlediště, které může být využito pro tiskové konference či matiné. Samotný
divadelní sál má kapacitu
400 míst a je
bezbariérově přístupný.
V současnosti repertoár tvoří představení
Laterny magiky,
Činohry,
Baletu,
Opery a řada vlastních projektů i pohostinských vystoupení, scénických diskuzí či jednorázových akcí, které se odehrávají jak v budově Nové scény, tak ve venkovním prostoru. Budova z přelomu 70. a 80. let 20. století je významným představitelem československé
brutalistní architektury. V roce 2021 se stala kulturní památkou.
Rekonstrukce Nové scény Národního divadla 2025 – 2028
Po ukončení provozu v sezoně 2025/2026 a vyklizení budovy
v březnu 2026 začala rekonstrukce Nové scény Národního divadla a přilehlé provozní budovy B. Projekt za 2,3 mld korun počítá s kompletní technickou přestavbou obou budov. Největší změna čeká
hlavní sál Nové scény, který má zastaralé divadelní technologie a špatnou akustiku. Architektonický záměr přestavby Nové scény nemění vnější vzhled budovy, zachovává všechny původní architektonicky hodnotné vnitřní prostory, nově zpřístupní část budov veřejnosti a umožní větší využití piazzetty. Při zachování všech památkově chráněných prvků se Nová scéna promění v
nový, multifunkční sál. Vzniknout má divadelní scéna s variabilním uspořádáním prostoru sálu pro různá představení s kapacitou až 500 míst s použitím soudobých moderních divadelních technologií a proměnnou akustikou.
Ve vedlejší budově pak
vznikne komorní scéna, která divadlu v současné době schází. Projekt počítá též s vybudováním
edukačního centra, kde bude Národní divadlo pod značkou nd+ prohlubovat programy nejen pro děti a mládež. V přízemí vznikne také
nová kavárna, která propojí divadlo s
Náměstím Václava Havla.