Úvod > Aktuality > I do Krkonoš přichází léto: Mapa republiky má nyní dokonalý tvar

">

Zobrazit vzdálenost? Povolit

Příroda

I do Krkonoš přichází léto: Mapa republiky má nyní dokonalý tvar

Vydáno19. června 2022

Krkonoše Studniční hora příroda svah Mapa republiky naučná stezka údolí národní park léto Podkarpatská Rus terén Bílé Labe Česko turistická stezka Slovensko

I v Krkonoších už končí zima. Alespoň podle místních obyvatel, kteří tvrdí, že dokud neroztaje sněhové pole zvané Mapa republiky, zima ještě neřekla poslední slovo. Právě aktuální horké dny značně zmenšily zbytky sněhu, který zůstával na svahu Studniční hory. Sníh na sněhovém poli rychle ubývá a dnes se již začaly pomalu rozpadat tehdejší Podkarpatská Rus a východní Slovensko. Aktuálně začíná mizet oblast představující Slovensko. Podle aktuálních odhadů by sníh z Mapy republiky mohl úplně zmizet v polovině července.

1 z 5 (2x hodnoceno)

1 nejméně / 5 nejvíce

Přidat do oblíbených

Lokalitu známou jako Mapa republiky zkoumají pracovníci Správy KRNAP za pomoci moderní technologie GPS už přes dvacet let. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory. Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. Teprve s použitím technologie GPS přesným zaměřením terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním, získávají odborníci nejpřesnější možná data. Letošní maximální výška sněhu byla na Mapě republiky naměřena 3. března, 11,3 metru. Na začátku června mocnost sněhu dosahovala přes šest metrů.

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, které obvykle odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky.

Protože se dnes nachází v nejpřísněji chráněné části národního parku, pěšky se přímo k ní nepodíváte. Vidět jej lze ale z turistické cesty z Pece pod Sněžkou na Richtrovy Boudy nebo od Výrovky do sedla mezi Luční a Studniční horou.

Údolí Bílého Labe v Krkonoších

Turistická cesta Údolím Bílého Labe byla zprovozněna již v roce 1891. Ze Špindlerova Mlýna se jedná o příjemnou a nenáročnou trasu, která je vhodná i pro rodiny s dětmi a vozíčkáře, kteří zde ocení hladký asfaltový povrch. Okolí je navíc plné přírodních krás a cestou vás čeká řada pěkných výhledů.

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Naučná stezka Prameny Labe – poznejte zajímavosti Krkonoš

Naučná stezka Prameny Labe měří 18 km a na svých zastaveních seznamuje s přírodními zajímavostmi této části Krkonoš. Při procházce uvidíte spourtu přírodních zajímavostí, mezi něž patří například Pančavský vodopád, který je nejvyšší v České republice.

Chata Výrovka

Chata Výrovka je jednou z nejvýše položených chat v České republice. Nachází se v překrásné přírodě první zóny Krkonošského národního parku na hřebeni nedaleko Studniční a Luční hory (druhé a třetí nejvyšší v ČR) ve výšce 1368 m.n.m.

Modrý Důl v Krkonoších – horská osada pod Studniční horou

Horská osada Modrý důl, jedno z nejvýše položených osídlených míst v Čechách, leží na svazích stejnojmenného ledovcového údolí v centrální části Krkonoš. Severní strana údolí je vymezena strmými, částečně lavinovými svahy Studniční hory, třetího nejvyššího vrcholu Čech.