Pramen Labe je jedním z
nejnavštěvovanějších míst Krkonoš a představuje symbolický
počátek největší české řeky – Labe. Nachází se na
Labské louce, v nadmořské výšce zhruba
1 386 metrů, nedaleko Špindlerova Mlýna. Přestože skutečný
hydrologický pramen Labe leží ještě o něco výše v
rašeliništích, místo na Labské louce bylo historicky vybráno jako
přístupný a reprezentativní bod pro turisty.
Geografická poloha: jak se dostat k prameni Labe
Labská louka je rozsáhlá
horská louka na hřebenech Krkonoš, která je součástí
Krkonošského národního parku. K prameni Labe vede
několik turistických tras, nejčastěji z Špindlerova Mlýna nebo z polského města Szklarska Poręba. Okolí je
chráněné a nabízí nádherné
výhledy na okolní horskou krajinu. Pramen Labe je oblíbeným cílem pěších turistů. V zimě je místo dostupné na běžkách. Nedaleko pramene se nachází
Labská bouda, kde je možné se občerstvit a odpočinout.
K prameni se můžete vydat z
Horních Míseček, známého sportovního a především zimního střediska, nedaleko Špindlerova Mlýna. Přes svah
Medvědín se vystoupá až k
Vrbatově boudě, dále směrem k
Pančavskému vodopádu, který je jedním z nejpůsobivějších krkonošských vodopádů. Leží cca 1 km jižně od Labské boudy, na Pančavském potoce. Říčka Pančava zde stupňovitě překonává příkrou stěnu
Labského dolu, vysokou 248 metrů, což je rekordní výškový údaj mezi všemi českými vodopády. U vodopádu je tzv.
Ambrožova vyhlídka, místo pojmenované po jednom z průkopníků ochrany krkonošské přírody, ze které je hezký výhled na
Labský důl, Labské jámy, Kozí hřbety, Kotel a Lysou horu.
Cesta po hraně Labských jam je
přístupná pouze v létě a na podzim. V zimní sezóně je nutné používat o něco výše probíhající zimní tyčovanou cestu v dostatečné vzdálenosti od mohutných sněhových převisů a strmých srázů. Po obou cestách se dostanete k
Labské boudě a dále pokračuje až k prameni Labe. Lze použít i žlutě značenou
Koňskou cestu ke státní hranici s Polskem a po prohlídce téměř 300 m hlubokých srázů
Sněžných jam a nedalekého skalního
výchozu Violíku se lze opět po žluté značce dostat rovněž k prameni Labe.
Symbolika památníku na Labské louce
Na místě pramene Labe se nachází symbolická kamenná studánka, z níž vytéká voda, a pamětní kamenná deska s erbovními znaky měst, kterými Labe na své cestě do Severního moře protéká – například Děčín, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Pardubice, Kolín, Mělník a další.
Tento pramen v roce 1684 symbolicky vysvětil královéhradecký biskup Jan z Talemberka, a tak se Labská louka stala definitivně českým územím. V roce 1968 byla provedena úprava pramene Labe a nainstalována kovová deska s erby měst, kterými Labe protéká na svém téměř 1200 km dlouhém toku k Severnímu moři.