Horská osada Modrý důl, jedno z nejvýše položených osídlených míst v Čechách, leží na svazích stejnojmenného ledovcového údolí v centrální části Krkonoš. Severní strana údolí je vymezena strmými, částečně lavinovými svahy Studniční hory, třetího nejvyššího vrcholu Čech.
Modrý důl svírá ze severu
Studniční hora a od jihu Lesní hora. Údolí dlouhé asi 2,5 km se nachází necelé 4 kilometry od nejvyššího vrcholu Krkonoš,
Sněžky. Modrý důl je
jedno z nejkrásnějších údolí Krkonoš a patří k nejvíce chráněným oblastem
Krkonošského národního parku. Výjimečný tvar a poloha Modrého dolu vychází z ledovcového původu tohoto údolí.
Modrý důl, i jeho vrchní část zvaná
Studniční boudy, vznikl během novověké kolonizace horských poloh Krkonoš. Přesná data k založení osady neznáme, její dějiny se však patrně příliš nelišily od ostatních horských lučních enkláv,
kolonizovaných v 17. a 18. století především
za účelem těžby dřeva a pastvy dobytka. Modrý potok, protékající středem Modrého dolu, se vlévá, po překonání kaskády vodopádů, do Úpy, pramenící v sousedním Obřím dole.
Osada dodnes představuje mimořádně dobře zachovaný celek
roubené lidové architektury východních Krkonoš. Zastoupeny jsou téměř bez výjimky přízemní roubené chalupy, kryté vysokými sedlovými střechami, s bedněnými nebo šindelovými štíty. K typickým rysům patří bedněné přístavby na přední i zadní straně domu a velký přesah střechy nad zápražím.
V jarních měsících je významným znakem Modrého dolu
zbytek sněhové pokrývky na svazích Studniční hory – tvar, do kterého mohutná, až 14m vysoká vrstva sněhu odtává,
připomíná obrys bývalého Československa, odtud název "mapa republiky". Studniční hora a Sněžka tvoří hlavní dominanty výhledu z Modrého dolu.