Úvod > Výlety > Výlety pro děti > Legendami opředená Praha - poznejte pražské pověsti

Legendami opředená Praha - poznejte pražské pověsti

Golem, Faust, astronom Tycho de Brahe či kněžna Libuše na Vyšehradu… zajímá vás, čím si Praha v minulosti získala svou magičnost a mystičnost? Projděme se společně Prahou po stopách legend, tajemna či pravdy! Během procházky navštívíte Hradčany, Staré Město i Židovskou čtvrť. Na Novém Městě se dostanete do blízkosti Faustova domu a poté dále vystoupáte na mýtický Vyšehrad.
Již dávno tomu, co se narodil slavný hvězdář a astronom Tycho de Brahe (správně Tychon Brahe). Právě o letošním Adventu tomu bude již 470 let! Přestože se narodil v dánské Kodani, většinu svého života strávit v Praze. Tycho de Brahe zavítal do Prahy na základě pozvání od císaře Rudolfa II., když cestoval Evropou. V Praze se mu zalíbilo a začal působit jako císařský astrolog u dvora, kde jeho kolegou a soupeřem zároveň byl také astronom Kepler.
 

Tycho Brahe a močový měchýř

Socha Tycho BraheSe smrtí Tychona je spojena jedna z největších dominant historické Prahy – gotický Kostel Matky Boží před Týnem neboli Týnský chrám. Uvnitř si můžete prohlédnout hrobku tohoto slavného astronoma. Uvnitř kostela je 19 krásně vyřezávaných oltářů v raně barokním stylu. Chrámové věže nejsou stejné. Jižní věž je větší, mohutnější a zdobenější. Výška věží je 80 metrů a jsou druhé nejvyšší v Praze. Hrobka Tychona byla již dvakrát v historii otevřena a jeho tělo zkoumáno, a to v letech 1901 a 2006. Podle rozšířené pověsti zemřel po prasknutí močového měchýře, což je však z fyziologického hlediska nemožné.

Mezi vědci kolovaly pověsti o otravě rtutí. Jedna z nich říká, že bych zavražděn svým velkým konkurentem v oboru, Keplerem. Faktem je, že v jeho těle byly objeveny zbytky rtuti, což by tuto domněnku potvrzovalo. Rtuť v jeho těle mohla zapříčinit zánět ledvin, který byl nejpravděpodobnějším důvodem jeho smrti. Jakým způsobem se ovšem rtuť do jeho těla dostala, zůstává i nadále tajemstvím… Bohužel novodobé poznatky smazaly jakékoliv tajemno, protože podle průzkumů z roku 2006 byla sice rtuť v jeho těle obsažena, nicméně v minimálním množství. Bylo tedy potvrzeno, že zemřel přirozenou smrtí.
 

Legenda o Golemovi

GolemDalší tajemno a mystičnost dodává Praze legenda o Golemovi. Pověst praví, že Golema stvořil židovský rabín Löw na ochranu židovského ghetta před křesťany a byl oživován šémem, který do něj byl vložen. Jak k tvorbě Golema došlo? Rabi měl jednou sen, ve kterém se kterém se objevil nápis: Vytvoř z hlíny tvora, který ti bude pomáhat proti všem nepřátelům! A tak se také stalo. O několik dní později se společně se dvěma učenci oblékl v noci do bílých hábitů, a vyrazili společně za město. K ránu dorazili na místo, kde v blízkosti řeky Vltavy nalezli tu pravou, jemnou a vlhkou hlínu, ze které společně uhnětli postavu obrovského člověka, tedy Golema. Poté Rabi a jeho žáci provedli tajné rituály, až Golem procitl a otevřel oči. Od té doby hlídal židovskou čtvrť, převážně v noci. Jeho síla čím dál víc rostla a nebylo v Golemově moci ji ovládnout. Vše vyvrcholilo incidentem, kdy rabi na Golema zapomněl a ten začal ničit vše, co mu přišlo do cesty, až rabi Löw musel přerušit bohoslužbu v synagoze.

Staronová synagogaRabín pak přiběhl, přikázal Golemovi, aby přestal, vyjmul mu šém a nahradil jej novým. Poté mu poručil, aby se šel odpočinout na půdu Staronové synagogy. Golem ho poslechl a když usnul, rabi zavolal své dva pomocníky, se kterými obra oživil, a začali odříkávat kouzelnou "oživovací" formuli pozpátku. Golem začal slábnout, tělo se rozpadalo a nakonec zbyl jenom prach. Od té doby byl na půdu synagogy vstup zakázán.

Po dlouhá léta byl tento zákaz dodržován. Jako první se na půdu synagogy odvážil v 18. století badatel a vrchní pražský rabín Landau. Podle všeho se prý vrátil celý bledý, třesoucí se po celém těle a ihned opět zakázal vstup na půdu synagogy, aniž by komukoliv řekl, co nahoře viděl. Byla to opravdu legenda nebo je na ní i něco málo pravdy? To nám asi zůstane navždy skryto a musíme se spokojit pouze s legendami. Je už jen na vás, zda uvěříte nebo ne.
 

Vajíčka, Bruncvík, lazebnice... znáte pověsti Karlova mostu?

Karlův mostDalší dominantou Prahy je Karlův most, který určitě brázdil svými kroky i Tychon Brahe, a pozoroval odtud hvězdy. Nejstarší pražský most byl postaven na místě Juditina mostu v roce 1402. Také s touto pražskou dominantou je spojena řada legend. Mezi nejznámější skazky patří ty o pojivu malty při jeho stavbě. Ve středověku se malta skutečně tvrdila všelijak - mlékem či tvarohem, volskou krví a žlučí až po pivo a víno. Když však přivezli Velvarští na stavbu místo syrových vejce natvrdo (aby se jim cestou nerozbila), a z Unhošti místo mléka syrečky, vyvolalo to samosebou velký posměch. Všem milovníkům legend se omlouváme, za nelichotivou pointu, ale musíme zmínit, že při rozboru původní malty Karlova mostu v roce 2010 vědci z Vysoké školy chemicko-technologické zjistili, že vejce na stavbu použita nebyla - zato je prokázáno, že se malta zalévala mlékem a vínem.

Jednou z nejvýznamnějších je pověst o knížeti Bruncvíkovi. Legenda praví, že v mostě je zazděný jeho zázračný meč, který sám srážel hlavy nepřátelům. Až bude české zemi nejhůře, vyjede kníže Václav na koni v čele blanických rytířů a jeho kůň rozkopne most právě v místě, kde se meč nachází. Na tento okamžik ovšem Čechy stále čekají… 

Karlův mostPůvabná je pověst i o sličné lazebnici Zuzaně, která Václavu IV. pomohla uprchnout z vltavské lázně, když král upadl do zajetí vzbouřených českých pánů. Nic na tom nemění ani to, že si ji vymyslel kronikář Václav Hájek z Libočan (velmi schopný vypravěč, ale ne už tak úspěšný dějepisec). Legendu podporuje také několik zobrazení ledňáčka ve věníku na Staroměstské mostecké věži. Byl to oblíbený osobní znak Václava IV., symbol věčnosti a nesmrtelnosti, ale rovněž znak cechu pražských lazebníků. Turisté dodnes rádi hledají emblémy s ledňáčky na věži, neboť všech pět ledňáčků uvidí prý jen ten, kdo je poctivý.

Na Karlově mostě se nachází 30 převážně barokní soch a sousoší, z nichž nejznámější je socha Jana Nepomuckého. Údajně byl z Karlova mostu do Vltavy Jan Nepomucký svržen a na tomto místě se nachází malý kovový křížek v kamenném zábradlí.

Další "záhadou" je kamenná hlava tajemného muže s bradkou, které si všimne jen málokdo. Nenápadně vyčnívá z nábřežní zdi mezi Mosteckou věží a budovou kláštera řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Původně se tato plastika nalézala na posledním zachovalém oblouku Juditina mostu. Zda je však stejně stará a koho vlastně představovala, zůstává dodnes hádankou. Pražané ji od nepaměti nazývají Bradáčem.
 

Faust a jeho dům

Faustův důmNa Karlově náměstí na Novém Městě naleznete jeden z nejtajemnějších pražských domů – Mladotovský palác neboli Faustův dům. Žil tde nejen alchymista a mystik Edward Kelley, ale také podivín Ferdinand Antonín Mladota ze Solopysk, který se věnoval přístrojům na principech optiky, elektřiny a magnetismu. Také zhotovil figuríny pohybující se na natažené pero i jiné v té době nevysvětlitelné věci, které vzbuzovaly představu, že je spolčen s ďáblem. Po dalších několik let zde sídlil farář Karl Jaenig z nedalekého kostela Sv. Jana Nepomuckého na Skalce. Ač profesí duchovní, byl to opět podivín. Traduje se, že měl rozsáhlé sbírky funerálních předmětů, souvisejících se smrtí. Kolující povídačky ho někdy pasovaly až do role upíra, spícího v rakvi v interiéru obklopeném všemožnými lebkami, kostmi a dokonce i kusy šibenic.

AlchymistaV průběhu historie byly v domě objeveny cenné nástěnné kresby, zazděné dětské botičky či kosterní pozůstatky koček (které zde byly zazděny, aby dům chránily a předávaly mu mystickou sílu), údajně by se zde měl nacházet i bájný pramen. Objevený otvor ve stropě, kterým by se mohl protáhnout dospělý člověk dal také podnět k faustovské legendě - učený doktor Faust zde měl údajně mít pletky s ďáblem. Ten mu pomáhal v práci, plnil svěřené úkoly, dokud nenastala určená hodina a doktor měl splatit ďáblu svou duší. Bránil se, zkoušel různé formule, ale ďábel jej přemohl a vyletěl s ním ven stropem. Od těch dob zůstala ve stropě černá díra, která nešla zazdít.

Podle další pověsti z domu prý vede podzemní chodba až na Novoměstskou radnici. Faustův dům se nachází vedle nádherné Dientzenhoferovy brány z doby kolem roku 1740. Původně gotická stavba je nyní přestavěna do barokní podoby.
 

Čertův sloup a další pověsti památného Vyšehradu

VyšehradBezesporu jedním z nejpamátnějších míst českého národa je pražský Vyšehrad. Jedna z legend praví, že odtud pronesla kněžna Libuše budoucnost Prahy svou slavnou věštbu – „Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká“. Na Vyšehradě láká k prohlídkám bazilika sv. Petra a Pavla (kde najdete vystavenu domnělou lopatku sv. Valentýna, kterou měl přivézt do Prahy sám Karel IV.) nebo místní hřbitov Slavín, na němž odpočívají slavné osobnosti českého národa. Můžete se tu podívat na hroby Karla Čapka, Boženy Němcové, Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka či Waldemara Matušky.

Čertův sloupTajemný Čertův sloup se nachází v Karlachových sadech na Vyšehradě od roku 1888. Jednotlivé kusy mají délku 160 až 240 cm. Podle pověsti sem prý sloup dopravil sám pekelník, když se s místním knězem vsadil, že donese na Vyšehrad z chrámu sv. Petra v Římě sloup dříve, než kněz doslouží mši. Geologickým rozborem bylo zjištěno, že se nejedná o zbytky jednoho sloupu, nýbrž minimálně dvou různých sloupů! Navíc kámen nepochází z pražského okolí, ale z lomu v Krhanicích, poblíž Kamenného přívozu u řeky Sázavy. Původ kamenných sloupů tak není zcela jednoznačně prokázán. Některé teorie objasňující původ sloupu tvrdí, že se jedná o dávný časoměřič či milník, některé mluví o sloupu jako středověkém pranýři; snad nejpravděpodobnější je představa sloupu jako původní součásti románské baziliky sv. Petra z 11. nebo 12. století. Klasická archeologie tvrdí, že jde o předkřesťanský monolit používaný k astronomickým účelům, který vznikl někdy mezi 5. a 10. stoletím našeho letopočtu.
Celý popis