Areál
Transgasu aneb
tři budovy bývalého Plynárenského dispečinku na Vinohradské třídě v
Praze, v těsné blízkosti
Národního muzea, jsou nejklasičtějším příkladem českého brutalismu. Snaha o zápis do seznamu kulturních památek vyšla naprázdno. Přitom podle architektů byl brutalismus odraz západního stylu života v šedi socialistického marasmu – a to se u nás navíc projevil v jemnější podobě než ve světě. Tam zůstávaly fasády domů „brutálně“ betonové, u nás je zdobily umělecké keramické obklady nebo futuristické prvky ve stylu high-tech, odrážející dobovou fascinaci vesmírem.
Demolice komplexu Transgas bude ukončena do konce roku 2019.
Brutální centrum Prahy
Budovy Transgasu projektovali Jiří Eisenreich, Ivo Loos, Jindřich Malátek a Václav Aulický, areál vznikal v letech 1972–78. Jen o pár let mladší je protější
Nová budova Národního muzea, kterou mnozí pamatujete jako bývalé Federální shromáždění; nad původní peněžní burzou z první republiky vytvořil architekt Karel Prager ve spolupráci s Jiřím Kadeřábkem a Jiřím Albrechtem mohutnou nástavbu, nesenou čtyřmi subtilními sloupy. Zajímavostí byla tehdy největší celoprosklená fasáda v Československu v dolní části budovy.
Prakticky ve stejné době vyrůstal mezi
náměstím Republiky a Rybnou ulicí na
Starém Městě obchodní dům Kotva; návrh v půdorysu připomínající včelí plástve vyšel z architektonické soutěže, kterou vyhráli manželé
Věra a Vladimír Machoninovi. Teprve v posledních letech se k životu probouzejí dříve nevyužívané střešní terasy.
Styl brutalismu ovlivnil podobu
moderní haly Hlavního nádraží,
hotelu InterContinental v
Pařížské,
hotelu Pyramida nebo
Nové scény Národního divadla, budované podle návrhu
Karla Pragera; unikátní skleněný plášť, který zlepšil vnitřní akustiku, navrhli Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová. Skleněných obrazovek byste napočítali přesně 4 306 kusů.
František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný, kteří navrhli
pavilon Expo 58 na Letné, jsou rovněž autory
budovy bývalých státních telekomunikací na Žižkově, Pražany přezdívané
Mordor. Zajímavost? Při slavnostním otevření v roce 1980 šlo o největší budovu v Československu co do obestavěného prostoru, která byla unikátní také použitými technologiemi.
Hotel i obchodní dům
Hrubý beton bez omítky najdete leckde, ne vždy je to ovšem brutalismus. Z mimopražských staveb zmíněného stylu stojí za zmínku
obchodní dům Prior v
Olomouci; jeho stavba v historickém centru města byla podobně kontroverzní jako
budova Prioru uprostřed hlavního náměstí v
Jihlavě nebo v těsné blízkosti
radniční věže ve
Znojmě. Olomoucký projekt vznikl v letech 1972–1982 podle návrhu brněnského architekta Jana Melichara, ale nedávno prošel zásadní přestavbou a také s odkazem na blízký
chrám sv. Mořice změnil jméno na
Galerii Moritz.
Ve stylu brutalismu je postavený také komplex budov
hotelu Thermal v
Karlových Varech; ten vznikal v letech 1967–76 podle návrhu manželů Věry a Vladimíra Machoninových a od samého počátku se o něm uvažovalo jako o centru mezinárodního filmového festivalu. Nevyrůstal na prázdné parcele, k zemi kvůli němu šly tři desítky domů, většinou secesních z 19. století včetně Mattoniho vily.
Víte, že?
Brutalismus zažíval svůj vrchol v letech 1950–1970. Typickým znakem je jasné zvýraznění konstrukce a stavebních materiálů, které obvykle ponechává v surovém stavu, bez omítek či obkladů.- Velké plochy prázdných stěn často kontrastují se zasklenými plochami nebo malými okny.
- Budovy Transgasu skvěle využívají plynovodní potrubí, používané místo zábradlí. Podobná potrubí navíc ve formě tunelů spojují všechny budovy v areálu.