Užijte si masopustní veselice na Vysočině: Masopust začíná!

O masopustních obchůzkách, maškarách, lidové zábavě a pochovávání basy už víme ledacos, ale postní období – tedy čtyřicet dní mezi masopustem a Velikonocemi – bývá naopak velkou neznámou. Přitom se do něj schovala spousta hezkých tradic, například vynášení zimy nebo Liščí neděle.

Přivítejte jaro s otevřenou náručí a vyberte si ze světa tradic a velikonočních rituálů ty, které vám zvednou náladu a udělají dobře na duši. Nabídka je neskutečně bohatá, protože příchod jara lidé oslavovali odnepaměti a tradice se tak slily do lehce nepřehledného kulturního koktejlu. Ovšem když se vám nebudou líbit domácí obyčeje, nezaškodí napodobit sousedy. Některé staré zvyky jsou totiž neodolatelné i dnes!

Přípravou na vyvrcholení a poslední dny masopustu je čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný Tučný čtvrtek. Ten den se měli lidí co nejvíc najíst a napít, aby nadcházející postní období až do Velikonoc přečkali v plné síle a zdraví. Podobně jako Popeleční středa je i Tučný čtvrtek pohyblivý svátek. V roce 2024 připadá Tučný čtvrtek na 8. února.

Kam vyrazit za masopustním veselím? Masopustní období začíná od svátku Tří králů (6. ledna) a končí v úterý o půlnoci před Škaredou středou, přesně 40 dnů před Květnou nedělí. Máme pro vás velký přehled masopustních tipů z celé České republiky na rok 2024! Je čas se pořádně pobavit, najíst a napít, než přijde šestitýdenní půst, kdy se křesťané připravují na Velikonoce. K masopustu neodmyslitelně patří i zabijačky, soutěže o nejlepší masopustní masku, sousedské zábavy a samozřejmě průvody maškar. Máme pro vás tipy, kde poznat starobylé zvyky!

Je čas masopustu! Čas veselí a dobrého jídla, tancovaček a bláznivých maškar, čas magických lidových obřadů a starodávných pověr. Zkrátka čas tradic, které po staletí provázely životy našich předků a nepochybně si je užijí i naše děti, vnoučata a další generace. V časech se sice obyčeje mění, ale to nejlepší zůstává. A právě to máme na tradicích rádi!

Fermentované potraviny zažívají v posledních letech svou renesanci. Jogurty, kefíry, kysané zelí nebo okurky zná kdekdo, ale škála kvašených potravin je mnohem širší: sahá od kvašených zelenin přes mléčné výrobky až po kváskový chléb nebo různé nápoje. Patří sem i oblíbený burčák nebo medovina. Zkrátka kdo vymyslel fermentování potravin, udělal pro lidstvo velmi záslužný čin.

Pečené sladkosti a film jsou skvělá kombinace. Pokud patříte mezi ty, kteří si díky soutěži Peče celá země užívali opulentní hody v barokním sídle hraběte Šporka aneb na zámečku Bon Repos, budete zvědaví i na další filmy a seriály o jídle. Anebo si raději pustíte některou z pohádek, kde se také peče, smaží a vaří? Pojďte s Kudy z nudy zasednout k bohatě prostřenému filmovému stolu!

Čtyřicetidenní postní období se odpočítává od Popeleční středy, která připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi. Radovánkám býval konec, zabijačkové dobroty vystřídaly brambory, kroupy, hrách a čočka a začalo období půstu, střídmosti, rozjímání, očištění se od hříchů a také příprav na Velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky roku. Popeleční středa připadá na 14. únor 2024.

Oficiální památky UNESCO mají různou podobu. Zatímco zámky a kostely se do kufru a batohu sbalit nedají, poklady lidových tradic ano – třeba pestré peruánské látky a mexická keramika, řecké perníky, turkmenské koberce, nahrávky byzantského chorálu či tónů irské harfy. Vesměs jde o chráněné kulturní dědictví lidstva. I Česko se má čím pochlubit: v seznamu je zapsán lidový tanec Slovácký verbuňk, Jízda králů, sokolnictví, loutkářství, masopustní obchůzky, modrotisk, foukané vánoční ozdoby a vorařství.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.