Užijte si masopustní veselice (nejen) na Vysočině: Masopust začíná!

Tradice, která se drží v několika vesnicích v okolí Hlinska, byla zapsána na seznam kulturních památek UNESCO. Zásluhu na tom má především poslední den masopustu, takzvané "vostatky", které jsou právě na Vysočině velmi svérázné. Začátek obchůzky v 8 hodin.

Přivítejte jaro s otevřenou náručí a vyberte si ze světa tradic a velikonočních rituálů ty, které vám zvednou náladu a udělají dobře na duši. Nabídka je neskutečně bohatá, protože příchod jara lidé oslavovali odnepaměti a tradice se tak slily do lehce nepřehledného kulturního koktejlu. Ovšem když se vám nebudou líbit domácí obyčeje, nezaškodí napodobit sousedy. Některé staré zvyky jsou totiž neodolatelné i dnes!

Kdy je čas masopustu? Čas veselí a dobrého jídla, tancovaček a bláznivých maškar, čas magických lidových obřadů a starodávných pověr? Zkrátka čas tradic, které po staletí provázely životy našich předků a nepochybně si je užijí i naše děti, vnoučata a další generace. V časech se sice obyčeje mění, ale to nejlepší zůstává. A právě to máme na tradicích rádi!

Oficiální památky UNESCO mají různou podobu. Poklady lidových tradic se nedají vystavit ve vitríně ani zapsat do inventáře. Žijí v písních, příbězích, tanci, v pohybech rukou řemeslníků i v rituálech, které se opakují po generace. Říkáme jim nemateriální kulturní dědictví – nehmotné, a přesto nesmírně hmatatelné ve své síle spojovat lidi a časy. Mezinárodní den nemateriálního kulturního dědictví nám každý rok 17. října připomíná jeho význam a křehkost – i to, že tradice nejsou relikvie minulosti, ale živé organismy, které se mění spolu s námi.

Tradiční masopustní obchůzka, která je součástí světového dědictví UNESCO.

Dopoledne s dětmi z hlineckých škol, které veselým průvodem projdou v maskách městem.

Čtyřicetidenní postní období se odpočítává od Popeleční středy, která připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi. Radovánkám býval konec, zabijačkové dobroty vystřídaly brambory, kroupy, hrách a čočka a začalo období půstu, střídmosti, rozjímání, očištění se od hříchů a také příprav na Velikonoce, nejdůležitější křesťanské svátky roku. Popeleční středa připadá na 18. únor 2026.

Fermentované potraviny zažívají v posledních letech svou renesanci. Jogurty, kefíry, kysané zelí nebo okurky zná kdekdo, ale škála kvašených potravin je mnohem širší: sahá od kvašených zelenin přes mléčné výrobky až po kváskový chléb nebo různé nápoje. Patří sem i oblíbený burčák nebo medovina. Zkrátka kdo vymyslel fermentování potravin, udělal pro lidstvo velmi záslužný čin.

O masopustních obchůzkách, maškarách, lidové zábavě a pochovávání basy už víme ledacos, ale postní období – tedy čtyřicet dní mezi masopustem a Velikonocemi – bývá naopak velkou neznámou. Přitom se do něj schovala spousta hezkých tradic, například vynášení zimy nebo Liščí neděle.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Muzeum v přírodě Vysočina patří k předním muzeím lidového stavitelství v přírodě v České republice. Je největším zařízením tohoto typu v Čechách.

Přípravou na vyvrcholení a poslední dny masopustu je čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný Tučný čtvrtek. Ten den se měli lidí co nejvíc najíst a napít, aby nadcházející postní období až do Velikonoc přečkali v plné síle a zdraví. Podobně jako Popeleční středa je i Tučný čtvrtek pohyblivý svátek. V roce 2025 připadá Tučný čtvrtek na 27. února.

Stálou Expozici masopustních masek a obchůzek z Hlinecka, které jsou od roku 2010 součástí světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, si můžete prohlédnout v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku, v domku číslo 362.

Památková rezervace Betlém v Hlinsku je jednou z expozic Muzea v přírodě Vysočina, jediného muzea v přírodě v Pardubickém kraji. Jde o soubor roubených a zděných domků, které si tu v první polovině 18. století postavili drobní městští řemeslníci.

Pečené sladkosti a film jsou skvělá kombinace. Pokud patříte mezi ty, kteří si díky soutěži Peče celá země užívali opulentní hody v barokním sídle hraběte Šporka aneb na zámečku Bon Repos, budete zvědaví i na další filmy a seriály o jídle. Anebo si raději pustíte některou z pohádek, kde se také peče, smaží a vaří? Pojďte s Kudy z nudy zasednout k bohatě prostřenému filmovému stolu!

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Do Seznamu nemateriálních kulturních statků České republiky přibyl další obyčej z Pardubického kraje. Jedná se o obchůzky s maskovanou postavou jidáše, které se konají na Bílou sobotu.