Nejstarší zprávy o
masopustních oslavách v našich zemích pocházejí již ze 13. století, ale jejich tradice sahají ještě dál do minulosti až k předkřesťanským pohanským obřadům.
Protože provázely
loučení se zimou i toužebně očekávaný příchod jara, k masopustním radovánkám patřila spousta půvabných pověr spojených s budoucí úrodou. Například se tvrdilo, že jak vysoko se bude skákat při tanci o masopustní zábavě, tak vysoko vyroste v létě obilí, anebo že prý kdo o masopustu moc pracuje, ten to v létě zaručeně odleží.
Proč se masopust slavil v listopadu?
Nejslavnější čas našich
masopustních oslav nastal v listopadu v roce 2010: Turci, ženušky, slamění, laufři, rasové s kobylkami, kominíci a další tradiční masky tehdy s napětím čekaly, zda se další rok v únoru vydají na masopustní výpravu po vesnicích na
Hlinecku už v rámci tradice, zapsané na
seznamu kulturního dědictví UNESCO. Po sedmi letech příprav se dobrá věc podařila, rej masek se dostal do nejužšího finále a při listopadovém zasedání mezivládního výboru UNESCO v keňské metropoli Nairobi byly
masopustní obchůzky zapsány do
prestižního seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Společně se staročeskou tradicí, která se dodržuje a předává z generace na generaci ve
Vortové, Studnici, Hamrech a místní části
Hlinska Blatně se ten rok zápisu dočkaly například
španělské flamenco, francouzská gastronomie anebo
tradiční čínská medicína.
Masopust a jeho podoby
Masopust oficiálně trvá od
Tří králů do Popeleční neboli Škaredé středy, jejíž termín vždy připadá na
čtyřicátý den před Velikonocemi. Vyvrcholí obvykle o víkendu před Popeleční středou, s níž končí všechny tancovačky a radovánky. Naopak začíná
předvelikonoční období půstu a střídmosti, spojené s vynášením zimy a šesti zvláštními nedělemi.
Jenže masopust může mít spoustu jiných podob než
obchůzky od domu k domu, které známe nejenom z
východních Čech. Před křesťanským půstem mezi únorem a začátkem března se slaví po celém světě. Někde se slavnosti jmenují
Mardi Gras, což v doslovném překladu znamená „tučné úterý“, jinde probíhají
karnevaly. Divné? Ani ne, stačí se vyzbrojit slovníkem:
masopust vychází ze spojení slov „opustit maso“ či „upustit od masa“ (podle jiného výkladu jsme naopak nabádáni k „popuštění masa“, tedy pořádně si masa dopřát). Slovo
carnevale je vlastně totéž: spojení slov carne (maso) a levare (odstranit, odložit).
A mimochodem, v některých částech světa den po karnevalu praktikují
rituální pohřeb sardinky. Směšné? Možná lidem v jiných světadílech zase připadá hodně potrhlé
české a moravské pochovávání basy nebo
obřadní porážení kobyly, která se křísí alkoholem. Zkrátka slavme, je
čas masopustů a karnevalů, sardinek, bas a opilých kobylek!
UNESCO ve víru masopustů a karnevalů
Česko v tom rozhodně není samo. Dokonce naše
masopustní obchůzky ani nebyly první zimní slavností spojenou s masopustním obdobím, která se na
Reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO dostala. Už v
roce 2008 do něj byl zapsán
karneval v kolumbijské Barranquille,
karneval v bolivijském městě Oruro a
karneval v belgickém Binche, jehož tradice sahá až do středověku a patří k nejstarším akcím svého druhu v Evropě. Podobně štědrý pro lidové masopustní tradice byl i
rok 2009, kdy se na seznam dostala
masopustní přehlídka zvonařů z chorvatské oblasti Kastav,
karneval Negros y Blancos (Černobílý karneval) v
kolumbijském San Juan de Pasto, vycházející z místních andských a hispánských tradic, a
maďarské slavnosti Busó. V jeho názvu pro změnu hledejte místní název pro děsivě vyhlížející maškary v dřevěných maskách a velkých vlněných pláštích.
V
roce 2010 se slavil zápis
masopustních obchůzek na Hlinecku, o dva roky později se na seznam dostal
Schemenlaufen, karneval v rakouském Imstu, a
Frevo, divadelní umění karnevalu v brazilském Recife. V
roce 2016 slavili ve
Venezuele zápis
karnevalu El Callao a ve
Francii zápis
karnevalu v Granville, o rok později UNESCO přidalo na seznam
Basilejský karneval ve Švýcarsku. V
roce 2017 byl na seznam kulturního dědictví UNESCO přidán také
svátek Kurentovanje, týden plný masopustního veselí v tradičních maskách, který probíhá ve
slovinském městě Ptuj a okolních vesnicích. Podle místních to ale není jenom obyčejný masopust: chlupaté masky kurentů mají údajně magickou moc, svými tanci zahání zimu a kořeny Kurentovanje sahají až k dobám Keltů. K nejnovějším zimním slavnostem na seznamu UNESCO patří
karneval v portugalském Podence, zapsaný v
roce 2019.
Víte, že…?
Pochybné světové prvenství patří
karnevalu v belgickém Aalstu. UNESCO jej na svůj seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva zařadilo ve stejném roce jako
masopustní obchůzky na Hlinecku.
V roce 2019 se karneval stal první položkou, kterou UNESCO z prestižního seznamu vyškrtlo. Důvodem byl vůz karikující ortodoxní Židy, stojící na pytlích zlata.
„UNESCO je věrné svým základním principům důstojnosti, rovnosti a vzájemného respektu mezi národy a odsuzuje všechny formy rasismu, antisemitismu a xenofobie,“ uvedla organizace ve svém rozhodnutí.