Dodnes se
vědcům nepodařilo určit jeho původní význam. Zajímavým faktem je souvislost mezi menhirem a
horou Říp, kterou od kamene můžete zahlédnout. Pozorováno od Pastýře
vychází Slunce ve dnech 30.4. a 13.8 přímo za Řípem, tedy přesně na významné keltské svátky
Beltine a
Lugnasad.
Je pravdou, že v okolí Klobouk byly odkryty
keltské hroby, takže mnozí lidé trvají na tom, že obrovský menhir vztyčili právě Keltové (na našem území kmen Bójů). Ovšem pravdou je i to, že záhadná megalitická kultura, která stavby z obřích balvanů budovala po celé západní Evropě, působila přibližně ve třetím tisíciletí před naším letopočtem, tedy o mnoho dřív, než se přišli Keltové, kteří od těchto lidí jistě jejich znalosti čerpali.
České menhiry jsou nejspíš nejzazším
výběžkem rozšíření podobných staveb v severním
Německu. Kultura, která je budovala, žila podél mořských pobřeží a řek – k nám patrně přišla po
Labi a pronikala i proti proudu
Ohře a
Vltavy.
Většina hypotéz přisuzuje megalitům
energetickou roli – pomocí kamenů je prý možné získávat energii potřebnou
k posílení a ochraně lidí, rostlin a zvířat. Jinde naopak mohly menhiry plnit úlohu ochrannou; jako jakési zátky uzavírat energii negativní a bránit jí ve škodlivém vlivu na vše živé. Pomocí přesných cesiových magnetometrů bylo zjištěno, že Pastýř nejen vytváří
zápornou magnetickou anomálii (je svým magnetickým polem otočen proti poli zemskému), ale při východu slunce se tato anomálie nevysvětlitelně
posouvá o jeden metr na východ.
Kámen kolem sebe vytváří ochranné pole ve tvaru kruhu. Pokud jsou po obvodu tohoto kruhu seřazeny další kameny, předává menhir energii těmto kamenům, které jsou pak rovněž energeticky spojeny. Může tak vznikat a od kruhu se
šířit ochranné energetické pole, schopné tlumit negativní zóny, včetně dnes již i oficiálními vědci uznávaných zón geopatogenních.
Pastýř a zkamenělé stádo v Klobukách u Telců
O
Pastýři se říkalo, ke kolem sebe míval
celé zkamenělé stádo – byl obklopen šesti až dvanácti menšími menhiry, které však bohužel musely ustoupit orbě. Lidé si Pastýře vždy velmi vážili, proto, když se
roku 1852 za silné bouře svalil, spojili Klobučtí své síly a za obrovského úsilí ho po několikahodinovém snažení znovu postavili. V poslední době se objevily úvahy, které dávají do souvislosti existenci kamene a název obce. Výraz
"klobuk" totiž ve staré češtině znamenal původně
vysoký, špičatý vrch, homoli nebo i jakýkoliv jiný
výškově orientovaný útvar.
Menhir není jednoduché v obci najít. Nachází se na poli, asi 100 metrů východně (vpravo) od silnice, směrem z Klobuk do Telců.