Úvod > Aktuality > #světovéČesko, kamenné varhany, pyšná princezna a mořští ptáci
#světovéČesko, kamenné varhany, pyšná princezna a mořští ptáci
"> "> "> "> "> "> ">

#světovéČesko, kamenné varhany, pyšná princezna a mořští ptáci

Vydáno 17. dubna 2020 Příroda
Panskou skálu u Kamenického Šenova a tamní kamenné varhany zná kdekdo: někteří tu byli na výletě, jiní zase viděli pohádku Pyšná princezna. Víte ale, že podobnou hříčku přírody najdete také na dalekém severu a že pláž pod kamennými varhanami patří mezi nejnebezpečnější místa Islandu?

Kamenné varhany vznikají díky sloupcovité odlučnosti bazaltu – čediče

Panská skála
Island
Skalní útvar Panská skála leží kousek od silnice mezi Kamenickým Šenovem a obcí Prácheň tam, kde se setkávají hranice Českého středohoří a Lužických hor.

Svislé pěti až šestiboké čedičové sloupce, až 15 metrů dlouhé a v průměru 20 až 40 centimetrů široké, připomínají píšťaly chrámových varhan. Panská skála dokonce inspirovala Petra Olaha, designéra nových varhan pro katedrálu svatého Víta na Pražském hradě. Zatímco čedičových píšťal Panské skály se zatím nikdo nedopočítal, svatovítské varhany žádné tajemství neskrývají: mají dohromady šest a půl tisíce píšťal, ta nejmenší měří pouhých sedm milimetrů, naopak ta nejdelší přesahuje sedm metrů. Nové varhany zdobí chrámový interiér od konce loňského roku a poprvé by se měly rozeznít letos 15. června na svátek sv. Víta, hlavního patrona katedrály.
 

Varhany a sopky nad černou pláží Islandu

Kamenné varhany jsou přírodním fenoménem krajin se sopečnou minulostí. V případě Islandu jde i o sopečnou přítomnost; ne nadarmo se mu říká země ohně a ledu. Pláž s černým sopečným pískem u mysu Dyrhólaey na jižním pobřeží ostrova se řadí mezi magická místa, opředená řadou příběhů – například o trollech, kteří zkameněli a proměnili se ve skály Reynisdrangar, výhružně trčící z moře kousek od pobřeží. Skalní bráně na výběžku Dyrhólaey se říká Brána Islandu, nás ale tentokrát bude zajímat jiná skála: 120 metrů vysoký skalnatý útes nad černou pláží Reynisfjara s povědomými kamennými sloupy. Od dubna až do zimních měsíců jsou skalní skuliny a četné jeskyňky domovem mnoha druhů mořských ptáků, od buřňáků přes racky, alky, alkouny až po oblíbené papuchalky. Kamenné varhany jsou zkrátka oblíbeným hnízdištěm a vyhlášenou ptačí rezervací.

Že fascinující příroda Islandu dokáže být nebezpečná potvrzuje pláž s vulkanickým pískem, kde varovné cedule upozorňují neposedné turisty na takzvané plíživé vlny. Přichází nečekaně a nemusí být nijak velké, ale těm, kteří nedbají varování a brouzdají bosky v mělké vodě, dokážou podrazit nohy a vtáhnout je do moře. Pokud se budete držet dál od vody, samozřejmě se vám nic nestane. I když na Islandu je bezpečí relativní: pořád tu jsou proslulé sopky, které leží na dohled od pláže Reynisfjara. Ze severu na pobřežní varhany dohlíží ledovec Mýrdalsjökull, pod nímž se schovává obří vulkán Katla, západně od něj se pak leskne ledová čepice sopky Eyjafjallajökull. Její erupce a sopečný popel v atmosféře, který v roce 2010 na několik dní zastavil letecký provoz téměř nad celou Evropou, dosud máme v živé paměti.
 

Panská skála a její cesta na sever

Zatímco čedič z islandského Reynisdrangaru patří jen ptákům, kámen z Panské skály byl dobře dostupný a byl o něj zájem i ve světě. V 18. století tu vznikl první lom, ale když postupné lámání odkrylo unikátní přírodní jev, objevily první snahy zastavit postupné ničení a Panskou skálu zachránit. Od začátku první světové války se tu kámen lámal jen příležitostně, přesto se v roce 1939 uvažovalo o kompletní likvidaci celého skalního útvaru. Čedič je totiž mimořádně odolný vůči agresivnímu působení mořské vody a kámen z Panské skály měl posloužit k zabezpečení ponorkové základny na ostrově Helgoland. K tomu naštěstí nedošlo; v roce 1948 přišel definitivní zákaz těžby a dnes je Panská skála zařazená mezi národní přírodní památky.
 

Kde nejdete další kamenné varhany?

Čedičové varhany u Hlinek

Čedičové varhany u Hlinek

Čedičové varhany u Hlinek patří k nejhezčím ukázkám čedičového geologického jevu u nás. Nachází se v opuštěném lomu, asi 1 kilometr od obce Hlinky při levé straně silnice na Přílezy pod vrchem Hůrka ve Žlutické vrchovině.

Panská skála u Kamenického Šenova - nejstarší chráněný geologický útvar

Panská skála u Kamenického Šenova - nejstarší chráněný geologický útvar

Panská skála je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Známá je z pohádky Pyšná princezna.

Skalní hrad Sloup - nejstarší skalní hrad v České republice

Skalní hrad Sloup - nejstarší skalní hrad v České republice

Důmyslně propojené skalní objekty vytvořené v pískovcové skále se svislými stěnami. Množství skalních prostor, světského i sakrálního určení, je vytesáno a dostavováno jak uvnitř skály, tak i na jejím povrchu. Tyto skalní objekty jsou vzájemně důmyslně propojeny.

Kunratické Švýcarsko – skalní město u Cvikova

Kunratické Švýcarsko – skalní město u Cvikova

Menší, přesto však malebné skalní město pískovcových skal a čedičových varhan se nachází poblíž Cvikova a v době rozvoje turistiky před 1. světovou válkou doplněno o několik ve skalách tesaných sochařských děl a lesní kapli.

Zatopený čedičový lom v Rotavě

Zatopený čedičový lom v Rotavě

Lom se nachází mezi Rotavou a Jindřichovicemi. Dříve to byl největší kamenolom v Krušných horách.

Železnice Šenovka - muzejní železnice z České Kamenice do Kamenického Šenova

Železnice Šenovka - muzejní železnice z České Kamenice do Kamenického Šenova

Šenovka - kamenický motoráček je historický vlak, který jezdí po muzejní sklářské lokálce z České Kamenice do Kamenického Šenova a zpět.

Kamenné varhany na Zlatém vrchu

Kamenné varhany na Zlatém vrchu

V západní části Lužických hor, přibližně čtyři kilometry od města Česká Kamenice a půl kilometru od obce Líska, se nachází čedičový kopec Zlatý vrch. Kolem roku 1870 byl v tomto místě spuštěn provoz lomu. Získával se tu stavební kámen z vylomených až šest metrů dlouhých čedičových sloupců.

Lávový proud u Meziny

Lávový proud u Meziny

Neobvyklý kamenný útvar s typickými čedičovými varhany byl vytvořen v proudu lávy nedaleké Venušiny sopky. Zajímavé geometrické tvary sloupků vznikly smršťováním horniny při jejím ochlazování.

Lesopark s lesním pramenem Žába v Kamenickém Šenově

Lesopark s lesním pramenem Žába v Kamenickém Šenově

Na západním úpatí Šenovského vrchu v Kamenickém Šenově jsou bývalé přírodní lázně, založené roku 1928 místním Spolkem pro přírodní léčbu v bývalé vile rodiny Zahnů, dnes penzion Tavba. V okolí je lesopark, kde vyvěrá vydatný pramen Žába, který v roce 1931 upravil sochař Rudolf Liebisch.

Dutý kámen u Cvikova – pískovcové skály se slunečními hodinami

Dutý kámen u Cvikova – pískovcové skály se slunečními hodinami

V blízkosti Cvikova, za místní částí Drnovec, se nachází chráněný přírodní výtvor zvaný Dutý kámen – pískovcové skály v borovém lese. Jedna z těchto skal je uvnitř dutá, jak by řekli odborníci, jedná se o sloupkový rozpad pískovce.

Suché skály na Maloskalsku - české Dolomity

Suché skály na Maloskalsku - české Dolomity

Charakteristickou siluetu krajiny v oblasti Malé Skály tvoří Suché skály. Tento atraktivní skalní hřeben z pevného pískovce vyčnívá vysoko nad les a zdálky tak připomíná varhany nebo dračí hřbet. Suché skály jsou dnes oblíbeným horolezeckým terénem a přezdívá se jim "české Dolomity".

Zřícenina hradu Kamenice s rozhlednou

Zřícenina hradu Kamenice s rozhlednou

Na vrcholu Zámeckého vrchu u České Kamenice se vysoko nad městem tyčí zřícenina hradu Kamenice. Součástí zříceniny je také 16 m vysoká dřevěná rozhledna s krásným rozhledem do blízkého i dalekého okolí.

Geopark GeoLoci na Tachovsku - součást Česko–Bavorského geoparku

Geopark GeoLoci na Tachovsku - součást Česko–Bavorského geoparku

Cílem geoparku je představit široké veřejnosti kouzlo místní krajiny, spoluvytvářené geomorfologickými procesy a následným působením člověka, zachyceném v pozůstatcích po hornické a důlní činnosti, ve využití místních hornin ve stavitelství a v umění nebo ve stopách dějinných událostí.

Další aktuality

6.7.
2020
Jedna z největších sbírek fuchsií v Česku je opět k vidění v Liberci

Jedna z největších sbírek fuchsií v Česku je opět k vidění v Liberci

Českolipsko a Jizerské hory | Příroda
22.6.
2020
Projeďte se parním vlakem - v Kořenově se bude slavit Den zubačky

Projeďte se parním vlakem - v Kořenově se bude slavit Den zubačky

Českolipsko a Jizerské hory | Zážitky
20.6.
2020
Co dnes ze skla a bižuterie „letí“? To ukáže výstava v Jablonci

Co dnes ze skla a bižuterie „letí“? To ukáže výstava v Jablonci

Českolipsko a Jizerské hory | Kultura