Kamenné varhany jsou typickým přírodním fenoménem
krajiny se sopečnou minulostí. Vznikají v důsledku objemových změn při ochlazování a tuhnutí lávy a to vždy tak, že
čedičové sloupce směřují kolmo k někdejší ploše ochlazování. Tak vznikl i
Zlatý vrch, původně podpovrchové těleso, které tvoří čedič a skládá se ze dvou částí. Spodní část je odkryta lomem a tvoří ji
čedičové sloupce o průměru kolem 30 centimetrů, místy až 30 metrů vysoké. V horní části je uložení sloupců vertikální, jejich sklon se směrem dolů zmenšuje, až
nabývají podoby vějíře.
Zlatý vrch je unikát
Varhany na Zlatém vrchu jsou až
2,5x delší než na populárnější Panské skále u
Kamenického Šenova. Jejich svahy pokrývá řídkým bukový lesem, jehož stáří se odhaduje přibližně na 120 let. Mimo to zde roste
řada chráněných květin, jako je bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá, samorostlík klasnatý, kakost smrdutý nebo mařinka vonná.
Sloupce ze Zlatého vrchu v Nizozemí
Výjimečná lokalita je známá už z přelomu 19. a 20. století, kdy byly
při těžbě čediče odhaleny sloupce neobvyklé délky a dokonalého vyvinutí. Čedičové sloupce těžené na Zlatém vrchu údajně již kolem roku 1870 se
vyvážely do Nizozemí, kde byly používány jako
ideální stavební materiál k budování přímořských hrází. Byly totiž dokonale vyvinuté a jen málo rozpukané, takže se daly lámat až 6 m dlouhé.
Poprvé byl Zlatý vrch chráněn podle říšskoněmeckého zákona v roce 1940.
Po válce však byla
těžba čediče obnovena a pokračovalo se s ní až do poloviny 60. let. Chráněnou přírodní památkou se stal až roku 1964, avšak těžba definitivně ustala až
v roce 1973, kdy byla
odkryta celá, dnes obdivovaná stěna z čedičových sloupů.
Na
Zlatý vrch se dostanete i od
Panské skály, která je vzdálena asi 6 km jižně.
Od vesnice Lísky vede od parkoviště
do lomu červeně značená turistická trasa.