Panská skála přezdívaná také jako Varhany je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Mnozí tuto přírodní památku poznají díky pohádce Pyšná princezna.
Již v 18. století zde byl v činnosti lom, ve kterém byla odhalena jedna z nejkrásnějších ukázek
sloupcové odlučnosti čediče u nás. Pěti až
šestiboké pravidelné čedičové sloupce jsou téměř svislé. Jsou až 15 m dlouhé a mají 20-40 cm v průměru. Celý útvar připomíná píšťaly varhan, a proto je často nazýván
Kamenné varhany. Varhany vznikly při
tuhnutí magmatu.
Dnes má Panská skála statut národní přírodní památky a je nejnavštěvovanějším geologickým útvarem v Čechách, dobře známým i geologům v zahraničí. Z
vrcholu je skály pěkný výhled na
Kamenický Šenov a okolní kopce. Pod skálou se nachází malé jezírko, které vzniklo v jámě po vytěžení horniny a plní jej srážková voda. Na jihovýchodním úpatí Panské skály stojí
Mariánský sloup, postavený na památku mladého tovaryše a vdovy, kteří zde umrzli za bouřlivé zimní noci 18. ledna 1739.
Panská skála a geologie
Panská skála je v rámci celého světa unikátní světově příklad
pravidelné sloupcové odlučnosti lávového výlevu
olivinického bazaltu z období
třetihor (neogenu). Ve třetihorách, v době alpínského vrásnění, došlo na našem území k bouřlivé vulkanické aktivitě – vznikly vulkány
Českého středohoří,
Doupovských hor a také mnoho osamělých sopek ve východních, severních, západních a středních Čechách. Reliéf
podloží Panské skály v době výlevu nebyl zcela rovinný, vymodelovala jej předchozí eroze a byl zarovnán teprve vytékající lávou, která prorazila
vrstvami druhohorních sedimetů. Tak, vznikly sloupce vějířovitého tvaru. Čedičové
magma vystoupilo z podloží (z hloubky věrší než 30 km) cca před 25 miliony lety, ale
nikdy nevyteklo na povrch, zůstalo v přívodním kanálu. Žhavé magma chráněné pod povrchem
vychládalo velice pozvolna, čímž začala vznikat typická čedičová odlučnost, kterou je možné dnes pozorovat (čedičové sloupce směřují kolmo k někdejší ploše ochlazování).
Tvar sloupců je dán krystalizací a smršťováním horniny. Chráněné jsou svislé pěti až šestiboké sloupce, které dosahují délky až 12 metrů a jsou vedle sebe uspořádány jako píšťaly u kostelních varhan.
U Panské skály se do konce 19. století
intenzivně těžilo, protože po pravidelných čedičových sloupech byla velká poptávka v zahraničí (zvláště v Nizozemí, kde se používaly při stavbě hrází). S postupnou těžbou by Panská skála určitě zanikla, o její
zachování se zasloužila celá řada osobností včele s
Josefem Emanuelem Hibschem.
Jak se k Panské skále (Kamenným varhanům) dostat
Panská skála se nachází
na okraji Kamenického Šenova, pěšky sem z parkoviště (cca
1, 5 km) dojdete během pár minut. K útvaru vede mnoho turistických značek také z
Nového Boru nebo
České Lípy. Z
Kamenického Šenova vede ke skále také cyklostezka Varhany. Skála je volně přístupná po celý rok.
Těsně u skály bylo vybudováno
větší parkoviště, kde se také nachází informační centrum.
Kdo si chce udělat
pěknou procházku, může sem
vyrazit z České Kamenice před Břidličný vrch, Dolní Pysk, Šenovský vrch a
Kamenický Šenov (celkem 9 km). Zpět se dá jet autobusem nebo vlakem.
Panská skála ve filmu
Panská skála prostě k pohádkám patří. Zahrála si v Pyšné princezně (1952) , filmové pohádce Zvon Lukáš (2002) a Světlo lásky (1990).
Další kamenné varhany v krajině
Panská skála, známá také jako Varhany, je národní přírodní památka a pozůstatek čedičového návrší s unikátními pravidelnými čedičovými sloupy, které připomínají varhany. Je to nejnavštěvovanější geologický útvar v Čechách a je dobře známý i geologům v zahraničí.
Návštěvníci mohou obdivovat pěti až šestiboké čedičové sloupce, užívat si krásný výhled na Kamenický Šenov a okolní kopce, navštívit malé jezírko pod skálou nebo si prohlédnout Mariánský sloup na jihovýchodním úpatí skály.
Mariánský sloup byl postaven na památku mladého tovaryše a vdovy, kteří zde umrzli za bouřlivé zimní noci 18. ledna 1739.
Sloupce vznikly tuhnutím magmatu, které probíhalo pomalým vychládáním žhavého magmatu pod povrchem, což umožnilo vznik typické čedičové odlučnosti.
Do konce 19. století se u Panské skály intenzivně těžil čedič kvůli velké poptávce, zejména v zahraničí. O zachování skály se zasloužila řada osobností, včetně Josefa Emanuela Hibsche.
K Panské skále se dá dostat pěšky z parkoviště nedaleko Kamenického Šenova, cesta je přibližně 1,5 km a je značená. Také vede k skále cyklostezka zvaná Varhany.
Ano, Panská skála je volně přístupná po celý rok a je k ní udržovaný přístup pro turisty.
Panská skála se objevila ve filmech jako Pyšná princezna, Zvon Lukáš a Světlo lásky.
Ano, v Čechách jsou další podobné čedičové útvary jako na Zlatém vrchu, u Hlinek, Rotavské varhany nebo vrch Vrkoč.
Panská skála je celosvětově významný příklad sloupcové odlučnosti lávových hornin z období neogenu, který je předmětem studií geologů a představuje důležitý prvek v pochopení vulkanických procesů v oblasti.