Národní přírodní památka Vrkoč leží v chráněné krajinné oblasti České středohoří. Vrkoč je skalnatý hřeben z olivinického čediče spadající k Labi u Vaňova, jehož odlučné sloupce jsou uspořádány vějířovitě.
Vrkoč patří mezi evropsky významné památky pro charakteristický
sloupovitý rozpad čediče. A právě tyto nepravidelné vějíře, které
připomínají rozčesané vlasy daly skalnímu útvaru toto pojemnování. Tvoří stěnu asi 100 m dlouhou s přístupnou vyhlídkovou plošinou, nejlépe viditelnou od železniční trati. Na skalní stěně rostou také některé stepní rostliny.
Magma tvořící tento útvar proniklo do souvrství pískovců a postupně tuhlo za současného působení tlaků z několika stran – tak vzniklo
vějířovité uspořádání pěti až šestibokých hranolů o průměrné tloušťce kolem 20 cm. Čelo žíly Vrkoče bylo v polovině 19. století odtěženo v souvislosti se stavbou železniční trati, což pomohlo k odkrytí tohoto zvlýštního skalního útvaru.
Přírodní památku Vrkoč, vyhlášenou v roce 2966, naleznete
asi 3,5 km od centra Ústí nad Labem. Skalní útvary jsou
přístupné od hlavní silnice směr Lovosice z údolí Labe nebo po zelené turistické značce z Ústí nad Labem.