Úvod > Aktuality > Osobnosti první Československé republiky: Karel Kramář
Osobnosti první Československé republiky: Karel Kramář
"> "> ">
Kultura

Osobnosti první Československé republiky: Karel Kramář

  • Vydáno18. dubna 2018
Prvního československého premiéra Karla Kramáře dnes známe především díky Kramářově vile v Praze. Víte, proč se dnešnímu oficiálnímu sídlu předsedů vlád říkalo Vzdorohrad? A že letos při výročí oslav 100 let od vzniku Československa poprvé můžete dovnitř nahlédnout každou sobotu?
Karel Kramář se od mládí soustředil na svou politickou kariéru a byl jedním z těch, kdo stáli u zrodu Československa, dokonce se stal prvním předsedou vlády. Přesto jeho působení ve vrcholné politice nově založené samostatné republiky bylo překvapivě velmi krátké.
 

Cesta na vrchol a zase zpátky

Karel Kramář se narodil v roce 1860 ve Vysokém nad Jizerou. Rodina si nežila špatně, a tak mohl bez problémů vystudovat právaPraze a posléze národní hospodářství v Berlíně a politické vědy v Paříži. Společně s T. G. Masarykem vytvořil politickou skupinu realistů, už ve třiceti letech se stal nejmladším poslancem vídeňského Říšského parlamentu. O pár let později následovala funkce druhého a posléze i prvního místopředsedy Poslanecké sněmovny Říšské rady.

Podobně jako u dalších „otců zakladatelů“ samostatného Československa i s Kramářovou politickou kariérou zatočila první světová válka, kdy byl coby člen české Maffie, domácího protirakouského odboje, společně s dalšími spolupracovníky zatčen, vězněn a odsouzen k trestu smrti. V roce 1917 naštěstí přišla amnestie a Kramář se znovu zapojil do politického života, o rok později byl zvolen prvním premiérem samostatného Československa.

V lednu 1919 na něj byl spáchán první prvorepublikový atentát a jen díky náhodě nesdílel stejný osud jako o pár let později tehdejší ministr financí Alois Rašín, který na následky střelných ran zemřel. Kramáře totiž zachránil zimník s náprsní taškou; říkalo se pak, že mívá tak naditou peněženku, že ji ani kulka neprostřelí.

Volby v létě 1919 přinesly vítězství socialistických stran a pro Kramáře znamenaly ústup z krátké slávy. V žádné další vládě už nezasedl, vysněný post prezidenta nikdy nezískal a až do smrti v roce 1937 zůstal jen jedním z mnoha poslanců Národního shromáždění. Napjaté vztahy s T. G. Masarykem ovšem vynesly jeho vile, stojící na dohled od Hradu, přezdívku Vzdorohrad.
 

Tři Kramářovy vily

Možná by Kramářova vila nikdy nevznikla – anebo by vypadala jinak – nebýt Naděždy Nikolajevny Abrikosové, členky významné ruské rodiny Chludovových. S Karlem Kramářem se seznámila v roce 1890 během jeho soukromé cesty do Ruska, jenže byla vdaná, a tak spolu téměř deset let žili tajně a na zapřenou, než se podařilo dosáhnout rozvodu. Kramářovi se vzali v roce 1900 na Krymu, kde Naděžda koupila pozemky a manželé si tu nechali postavit zámeček Barbo, přímořskou vilu či spíše zámeček v antickém stylu s výhledem na Černé moře. Původní projekt vypracoval architekt Jan Kotěra, jenže jej hodně pozměnila dodatečná Naděždina přání a luxusní změny. Kramářovi sem jezdili každé léto až do začátku světové války, pak je o vilu definitivně připravil bolševický převrat.

Druhá vila se budovala v letech 1911 až 1915 v Praze na baštách u Letenské pláně, přímo proti Pražskému hradu: to je dnešní Kramářova vila, kam můžete zajít každou sobotu na prohlídku. Třetí vila zvaná Větrov, tentokrát v ruském stylu, vyrostla ve Vysokém nad Jizerou, odkud Kramář pocházel; nyní slouží jako hotel.
 

Co byste měli vědět?

  • Karel Kramář studoval v Praze na Karlo-Ferdinandově univerzitě, budoucí Karlově univerzitě; v době jeho studií sídlila v Klementinu. Národní shromáždění mělo své sídlo v dnešním Rudolfinu.
  • Vila Větrov neměla takové štěstí jako pražská Kramářova vila. Za druhé světové války ji využívalo NSDAP jako politickou školu a po válce sloužila k rekreacím ROH, což výrazně ovlivnilo podobu interiérů.
  • Naděžda zemřela v prosinci 1936 a byla pohřbena do krypty pravoslavného chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech, který nechala postavit v letech 1924–25. Po pěti měsících vedle ní pochovali Karla Kramáře.
  • Naděžda si libovala v luxusu, milovala šperky, kožichy i starožitnosti. Dnes cennosti vlastní Národní muzeum a mimochodem diamantový náhrdelník paní Kramářové je prý největší diamantový šperk v Česku.
Kramářova chata na Suchém vrchu – legenda Orlických hor

Kramářova chata na Suchém vrchu – legenda Orlických hor

Turistická chata na Suchém vrchu, která byla postavena podle plánů architekta Jaroslava Stejskala, je známá od 20. let minulého století. Své honosné jméno má podle prvorepublikového předsedy vlády Karla Kramáře. Obnova chaty byla dokončena v červenci 2012 a nyní opět slouží turistům a návštěvníkům.

Nová radnice na Mariánském náměstí – Magistrát hl. města Prahy

Nová radnice na Mariánském náměstí – Magistrát hl. města Prahy

Dominantní budovou celého Mariánského náměstí je Nová radnice, sídlo Magistrátu hl. města Prahy, od roku 1945 působiště primátora a úřadů, které sem byly přestěhovány po zničení hlavního křídla Staroměstské radnice v květnu 1945.

Praha – Staré Město

Praha – Staré Město

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Národní knihovna České republiky

Národní knihovna České republiky

V areálu Klementina sídlí Národní knihovna ČR. Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Královská cesta – nejkrásnější prohlídková trasa v Praze

Královská cesta – nejkrásnější prohlídková trasa v Praze

Královská cesta je název historické trasy centrem českého hlavního města Prahy, kudy procházely korunovační průvody českých králů, přijímajících poctu od občanů města. Cesta spojovala dvě důležitá královská sídla – Pražský hrad a Královský dvůr na Starém Městě Pražském.

Klementinum Praha – druhý největší komplex v metropoli

Klementinum Praha – druhý největší komplex v metropoli

Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech.

Pražská vlastivěda – vlastivědné vycházky s Prague City Tourism

Pražská vlastivěda – vlastivědné vycházky s Prague City Tourism

Zajímáte se o pražskou historii, architekturu či svou čtvrť? Vyzkoušejte vlastivědné vycházky, které pořádá Prague City Tourism (dříve Pražská informační služba). Konají se celoročně, každý měsíc se pravidelně obměňují.

Rudolfinum – budova dvou múz a sídlo České filharmonie

Rudolfinum – budova dvou múz a sídlo České filharmonie

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

Dny otevřených dveří v Kramářově vile

21.5.
22.5.
Dny otevřených dveří v Kramářově vile

Návštěvníci mají ojedinělou možnost nahlédnout do míst, kde se setkávají významné osobnosti české i světové politické scény. Návštěvníci uvidí, jaký měl vkus první ministerský předseda svobodného Československa a jeho manželka.

Kramářova vila v Praze

Kramářova vila v Praze

Sídlo vysokých státních představitelů tvoří bezesporu nepřehlédnutelnou dominantu letenského panoramatu a je považováno za jednu z výrazných staveb pražské vilové architektury.