Úvod > Co chcete dělat? > Kramářova vila v Praze

Kramářova vila v Praze

Památky
Sídlo vysokých státních představitelů tvoří bezesporu nepřehlédnutelnou dominantu letenského panoramatu a je považováno za jednu z výrazných staveb pražské vilové architektury.
Pro stavbu vily si Karel Kramář, český poslanec, vybral pozemek na baště sv. Máří Magdalény. Za slib, že budova bude jednopatrová a bude tvořit esteticky vhodný doplněk k Pražskému hradu, zde získal od pražské obce parcelu. Budova s celkovou rozlohou 700 m2 měla celkem 56 místností. Vedle soukromých ložnic a pracoven zde bylo několik jídelen, salonů, hal, hostinských pokojů a kulečníkový sál. Přestože z architektonického hlediska je vila obtížně zařaditelná, neboť novobarokní sloh doplňují typické secesní prvky, je považována za jednu z výrazných staveb pražské vilové architektury.

Zvláštní pozornost věnovali majitelé vnitřní výzdobě. Za pečlivého dohledu Kramářovy manželky Naděždy Nikolajevny zde vznikaly ojedinělé interiéry. Její ruský původ a estetické cítění, které často prosazovala na úkor doporučení renomovaných umělců, vtiskly vile neopakovatelný ráz. Dekorace ruskými, či spíše byzantskými motivy zároveň vypovídaly o Kramářově politickém cítění, ve kterém důležitou roli hrála všeslovanská idea a s ní spojená orientace na carské Rusko.

V roce 1938, po smrti bezdětných manželů, přešel objekt do vlastnictví Společnosti Dr. Karla Kramáře, která vilu pronajala Národní galerii. V letech 1994 - 1998 prošla vila zásadní rekonstrukcí obytných prostor a od roku 1998 slouží jako rezidence předsedy vlády České republiky.
 

Expozice Voda a civilizace

Stálá expozice Voda a civilizace se nachází od 27. 8. 2019 před Kramářovou vilou. Projekt ukazuje pomocí panelové výstavy klíčový význam životodárné tekutiny, její minulost, přítomnost a budoucnost na Zemi.

Výstava obsahuje autorské snímky doplněné o interaktivní studie s poutavými popisy. K vidění jsou mj. unikátní snímky nejstarších závlahových kanálů v Izraeli, ale také kruté dopady plastů v moři na zvířata. Zajímavostí jsou fotografie českého geografa a hydrologa Bohumíra Janského, který se svým týmem v roce 1999 objevil prameny Amazonky. Jeden z nejstarších artefaktů výstavy je fotografie rytiny Karlova mostu z konce 18. století, která ukazuje hromadění ledových ker při povodni.
Celý popis
Naposledy změněno: 9. 10. 2019