Velká jména a události našich dějin: Alois Rašín, politik ve stínu T. G. Masaryka

Československé peníze před pár lety oslavily stovku. Jakou měly podobu, které tváře se na nich objevily, kdo je maloval a kde si prohlédnete zajímavá bankovní muzea? Na to všechno známe na portálu Kudy z nudy odpovědi.

Areál Věznice Plzeň-Bory se nachází na jižním okraji města při silnici do Klatov. Nejsou však jen věznicí, ale místem, kde se psala historie trestu – a to už od roku 1878! Vydejte se s námi poznat labyrint ponurých chodeb, kde se psaly dějiny trestu, útěků i omylů.

Budova bývalé celnice na Výtoni čp. 412, na dnešním Rašínově nábřeží, je vedle raně barokního původního farního kostelíka sv. Kosmy a Damiána posledním zachovaným zbytkem starobylé osady Podskalí.

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Jedním z cílů při návštěvě Hořic může být procházka do Svatogothardské Lhotky, která je na velmi krátkém úseku přímo nabitá zajímavostmi. Vycházku lze začít na Gothardě u památníku s reliéfem prvního československého ministra financí Dr. Aloise Rašína, pravděpodobně díla Marie Wagnerové-Kulhánkové.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

První ministerský předseda Československé republiky Karel Kramář (27. prosince 1860, Vysoké nad Jizerou – 26. května 1937, Praha) byl pravicový politik, za Rakouska-Uherska předák mladočeské strany a poslanec Českého zemského sněmu (1894–1913). V roce 1918 po vyhlášení samostatného Československa se stal premiérem vůbec první československé vlády.

Rašínovo nábřeží v Praze, několik pamětních desek a ulice v několika městech připomínají národohospodáře, finančníka a politika Aloise Rašína (18. října 1867, Nechanice – 18. února 1923, Praha). Byl jedním z mužů 28. října, kteří stáli u zrodu Československa, napsal text prvního zákona o zřízení samostatného státu a o pět let později se stal jedním z mála našich politiků, kteří zemřeli na následky atentátu.

Čím byly významné roky, zakončené číslicí 23? Na portálu Kudy z nudy vám připomeneme například 800 let od postavení prvních jesliček a první zmínky o městě Orlová, 700 let od založení kláštera na Starém Brně, rozkvět jihočeského rybníkářství i rok 1623, kdy Komenský dokončil knihu Labyrint světa a ráj srdce. Uplyne také 300 let od prvního osvětlení Prahy a smrti Jana Blažeje Santiniho, 200 let od dokončení kolonády na Reistně v Lednicko-valtickém areálu a sto let od narození a úmrtí řady slavných osobností. Počítejte, cestujte s námi a užívejte si!

Československo bylo po zániku Rakouska-Uherska jedinou nástupnickou zemí, která si ponechala název měny po zaniklé monarchii, jen místo rakouské koruny měla korunu československou. Leckomu se tehdy v roce 1919 název koruna jako symbol monarchie, království či císařství nelíbil. Kdyby ovšem došlo na některý z tehdejších návrhů, mohli jsme platit sokoly, hřivnami, rašíny nebo dokonce řepou.

27. května 1942 provedli členové skupiny Anthropoid atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Parašutistům, kteří byli na tento vojenský úkol speciálně vycvičeni, se však nepodařilo včas opustit Prahu a nakonec zahynuli v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Dominanta východočeského města Hořice stojí na hřebeni Hořického chlumu v nadmořské výšce 408 metrů. Z vyhlídkového ochozu je možné za dobré viditelnosti spatřit celé panorama Krkonoš.

Kotlářka v pražských Košířích je stylová, nově zrekonstruovaná viniční usedlost, jejíž historie se traduje již od 15. století, kdy zde zakořenila rodinná vinice po dobu více než tří staletí.

Rašínovo nábřeží je v současné době nejatraktivnější, nejcennější a společensky nejživější prostor u řeky Vltavy. Nachází se v úseku mezi výběžkem vyšehradské skály u Výtoně a Jiráskovým mostem u Žofína. Je zde krásný prostor na procházky, jízdu na kole konají se zde velmi oblíbené Farmářské trhy.

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

Tančící dům je nepřehlédnutelná a skvostná stavba, která se stala nedílnou součástí Prahy. Své pojmenování stavba získala díky svým věžím, které připomínají postavy tanečníků Ginger Rogersové a Freda Astaira.

Unikátní zlatá mince o váze 130 kilogramů má nominální hodnotu 100 milionů korun. Vyrobena byla v roce 2019 při příležitosti 100. výročí samostatné československé měny.

Jedna z nejoblíbenějších pražských cyklostezek, kde si lze také skvěle zajezdit na kolečkových bruslích vede po pravém pravém břehu Vltavy z Mánesa okolo Podolské vodárny, nádraží Praha – Modřany, ke Zbraslavskému mostu a dále přes osadu Jarov do Vraného nad Vltavou.

Mohutná budova Clam-Gallasova paláce v Husově ulici na Starém Městě pražském leží na křižovatce důležité středověké spojnice Pražského hradu s centrem Starého Města, zvané též Královská cesta, a prastaré komunikace vedoucí k Vyšehradu.

Co se vám vybaví, když se řekne atentát? Někomu Jan Masaryk, jinému říšský protektor Reinhard Heydrich anebo arcivévoda František Ferdinand d'Este. Atentátů ale byla v českých dějinách celá řada: některé známé, jiné zapomenuté, úspěšné i ty, které nevyšly. Připomeňte si historické události s Kudy z nudy.

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Obecní dům je nádhernou ukázkou pražské secesní architektury. Na místě bývalého Králova dvora jej vyprojektovali Antonín Balšánek a Osvald Polívka. Rozlehlá budova ukrývá koncertní síň, kavárnu i znamenitou francouzskou restauraci. V roce 2012 Obecní dům oslavil 100. výročí.

Restaurace U Fleků je poutním místem pražských a českých pivařů, jedna z nejnavštěvovanějších hospod v naší republice a nepochybně je i nejznámější pražskou hospodou. Dnes je také místem kulinářských zážitků.

Třípodlažní Kovařovicova vila byla postavena na místě zbořené schwarzenberské cihelny. Autorem projektu je architekt Josef Chochol, který využil půdorysně zvláštní, nepravidelnou parcelu a dům zasadil do kubisticky projektované zahrady. Majitelem byl stavitel Bedřich Kovařovic.

Ačkoli pro mnohé z nás je rakouský císař a uherský král František Josef I. (18. srpna 1830, Vídeň – 21. listopadu 1916, Vídeň) symbolem starého mocnářství a zaniklé rakousko-uherské monarchie, i „stařičký mocnář“ kdysi nastoupil na trůn jako osmnáctiletý mladík. Seděl na něm neuvěřitelných 68 let, což ho mezi našimi panovníky řadí na první místo v délce vlády.

Kdyby se jediný syn císaře Františka Josefa I. nezastřelil v Mayerlingu, nejspíš by František Ferdinand d’Este prožil běžný život váženého šlechtice. Jenže výstřel z roku 1889, který sprovodil ze světa korunního prince Rudolfa, přenesl nástupnictví na rodinu mladšího bratra vládnoucího císaře.