Podle dostupných informací z
Trojanovic na
Pustevny skutečně šplhá
nejstarší sedačková lanovka v Evropě a prý i na světě. Budovala se za protektorátu a poprvé se rozjela v březnu 1940. A proč se stavěla za války? Protože
Beskydy byly po odstoupení pohraničí Německu jediné hory s nadmořskou výškou nad tisíc metrů, které milovníkům zimních sportů zůstaly.
Nejstarší a nejmladší
Lanovek je více druhů, a tak se pojďme podívat na další místa. Vůbec nejstarší ze všech současných funkčních lanových drah je
pražská pozemní lanovka na Petřín, vybudovaná v roce 1891. Je součástí systému městské hromadné dopravy, k
Petřínské rozhledně a
zrcadlovému bludišti už dovezla miliony cestujících.
Nejstarší kabinová lanovka vede z
Janských Lázní na
Černou horu a v říjnu oslaví 90 let od zahájení provozu; poslední modernizace proběhla v roce 2006. Osmimístné kabinky využívají kromě turistů lyžaři
SkiResortu Černá hora a také sáňkaři na
Černohorské sáňkařské cestě.
Raritou, která u nás nemá konkurenci, je
lanová dráha z Liberce na Ještěd. Jezdí od roku 1933 a má pouze dvě kabiny, každou pro 35 cestujících. Mimochodem, každá je jiná: jedna má nátěr červený, druhá zelený.
A kde naopak najdete tři nejmladší lanovky? V prosinci 2017 se rozjely
sedačková lanovka Horní Mísečky – Medvědín, lanovka ve
Skiareálu Kopřivná v
Malé Morávce a sedačková lanovka ve
Skicentru Deštné v Orlických horách na sjezdovce Marta II.
Lanovky – rekordmanky
Jaké rekordy českých lanovek ještě máme zmapované? Jednoduché je najít tu nejdelší a naopak nejkratší. Když započítáme navazující úseky, zvítězí se
3 759 metry lanovka z Pece pod Sněžkou na Sněžku s mezistanicí na
Růžové hoře, když ale budeme mluvit jen o tratích s jediným úsekem, vítězkou bude se
2 348 metry dvousedačka z Krupky na Komáří Vížku. Do provozu byla uvedena už v roce 1952 a jako jedna z posledních svého druhu na světě je chráněná jako kulturní památka.
Opačný rekord drží se 106 metry
jednosedačková lanovka v pražské zoologické zahradě. Když vynecháme pár lanovek v lyžařských areálech, které ovšem bývají v provozu jen v zimě, mezi nejkratší patří také 249 metrů dlouhá
kabinková lanovka od
Punkevních jeskyní k hornímu okraji
propasti Macocha (ta je s průměrným sklonem 63,41 procenta také nejstrmější u nás) a
lanová dráha, která šplhá z centra
Ústí nad Labem na
kopec Větruše se stejnojmenným výletním zámečkem; ta měří 330 metrů.
Zrušená a nedostavěná
Také lanovky mají své oběti: stavby zrušené anebo nikdy nedokončené. Víte, že
lanovka na Petřín nebyla první? Už několik měsíců před ní se rozjela
pozemní lanová dráha na Letnou. Vedla od ústí dnešního Letenského tunelu k
Letenskému zámečku, kde cestující přesedali na
Křižíkovu elektrickou tramvaj a jeli do
Stromovky a na
Výstaviště. Tam v roce 1891 probíhala
Všeobecná zemská jubilejní výstava, kterou za pět měsíců navštívilo dva a půl milionu lidí. Lanovka na Letnou byla pořádně vytížená a patřila vedle
petřínské rozhledny, první elektrické tramvaje v Čechách a
Křižíkovy fontány k soudobým technickým zázrakům. V provozu ale byla jen do roku 1916 a o několik let později byla zrušena.
Vedle
Prahy a
Ústí nad Labem jsou dalším městem s lanovkami
Karlovy Vary. Nejstarší tunelová lanovka z Divadelního náměstí směrem k hotelu Imperial oslavila už 110 let,
druhá pozemní lanovka jezdí na Dianu. Ve vzduchu už více než sto let visí
projekt lanovky na vyhlídku Tři kříže, kde měl stát velký horský hotel. Torzo nedokončené stavby si prohlédnete v ulici na Vyhlídce. Dostanete se sem snadno, od
Vřídelní kolonády vede až na Tři kříže žlutá turistická značka.