1. Lanovka pod vrcholek Sněžky
Nejčastějším výchozím místem
výletů na Sněžku je malebné
krkonošské městečko
Pec pod Sněžkou. Vyjít můžete pěšky buď
Obřím dolem kolem
Slezské boudy anebo přes
Růžohorky a
Růžovou horu. Nejsnadněji se ale na
nejvyšší vrchol České republiky dostanete
moderní kabinovou lanovkou. Nadmořská výška dolní stanice v Peci pod Sněžkou je 828,95 metrů, stanice na Sněžce má oficiálně změřenou nadmořskou výšku 1588,32 metrů. Fňukalové zbystří: ano, k
vrcholu Sněžky zbývá od lanovky vyjít ještě neuvěřitelných
patnáct výškových metrů!
2. Dvacet milionů výletníků a čtyřhodinová fronta
Zprávy o tom, že na
Sněžce je přelidněno, mají pravdu. Stará
dvousedačková lanovka od roku 1949 až do 2. září 2012, kdy byl její provoz ukončen,
vyvezla na vrchol více než 7,2 miliónu cestujících, samotnou lanovku pak využilo 20 miliónu turistů. Lanovka byla v provozu více než 63 let prakticky v původním stavu a v té době byla
nejstarší provozovanou lanovkou u nás. Největší zájem o ni byl v 70. letech, kdy se při pěkném počasí u
dolní stanice v Peci tvořily až
čtyřhodinové fronty. Nejkratší pěší cesta nahoru přitom trvá něco málo přes tři hodiny.
3. Větrná hůrka a velké plány
Mnozí výletníci měli a mají při cestě na
Sněžku smůlu, protože zejména
na druhém úseku z Růžové hory na Sněžku bývá lanovka docela často mimo provoz kvůli silnému větru. Nejhorší poryvy jsou těsně pod vrcholem hory, kde lanovka vede jen kousek nad hranou
Obřího dolu. Na vrcholu Sněžky často vítr dosahuje v nárazech až 200 km/hod (55 m/s). V prvních plánech těsně po druhé světové válce se dokonce uvažovalo, že by lanovka vedla
Obřím dolem až k
Obří boudě (zbořená roku 1982) a odtud na vrchol Sněžky. Nakonec se kvůli ochraně přírody a technicky náročné trase po strmých svazích přesunula do
dnešní trasy pod vrcholem
Růžové hory a s dolní stanicí blíž k Peci.
4. Sedačky vystřídaly moderní kabinky
Po rekonstrukci v letech 2012–2013 vede na
Sněžku jednolanová oběžná lanová dráha se čtyřmístnými uzavřenými kabinami, které se ve stanicích odpojují od tažného lana. Na dolním úseku koluje 16 kabinek, na horním 18. Zatímco se starou sedačkou to nahoru na
Sněžku trvalo téměř 25 minut, kabinky cestu zvládnou zhruba za 14 minut. Nová lanová dráha vede po stejné trase, pouze v Peci pod Sněžkou se spodní stanice posunula níž k
chatě Lesovna.
5. Lanovková prababička jezdí na Pustevny
Vůbec
nejstarší sedačková lanovka v Evropě a prý i na světě šplhá z
Trojanovic na
Pustevny. Budovala se za protektorátu,
provoz zahájila 4. března 1940, měla převýšení 304 metrů a celkem 81 sedaček z dubových prken, s košíkem a hákem po straně pro uložení lyží. Stavěla se neuvěřitelně rychle,
Beskydy totiž byly po Mnichovské dohodě a odstoupení pohraničí Německu jediné hory s nadmořskou výškou nad tisíc metrů, které milovníkům zimních sportů zůstaly. Lanovka prošla kompletní rekonstrukcí a také se výrazně prodloužila: v roce 1987 se její délka z původních 887 metrů protáhla na 1637 metrů. Také tady se chystá důkladná změna,
otevřené dvousedačky by měly nahradit kabiny.
6. Rekordy českých lanovek: nejdelší, nejstrmější, nejkratší i největším převýšením
Je to nefér, ale
lanovku na Sněžku připravuje o prvenství v žebříčku nejdelších lanovek
sedačková lanovka na Komáří vížku, která vede z města
Krupka v
Podkrušnohoří na jedno z vyhlídkových míst
Krušných hor. Měří
2348 metrů, což je sice méně než
lanovka na Sněžku, jenže ta se oficiálně skládá ze
dvou úseků. První úsek z
Pece pod Sněžkou na
Růžovou horu měří
1 747 metrů, druhý úsek z Růžové hory na
Sněžku měří
2012 metrů, celkem tedy
3759 metrů.
Když se zaměříme na
kabinové lanovky, pak nejdelší je
2300 metrů dlouhá
kabinová lanovka z Janských Lázní na Černou horu.
Nejdelší kabinovou lanovku v Česku s dolní stanicí v
Janských Lázních kromě pěších turistů využívají lyžaři a další návštěvníci
SkiResortu Černá hora – Pec i sáňkaři na oblíbené
Černohorské sáňkařské cestě.
V žebříčku největších převýšení patří první místo
čtyřsedačce, která od roku 1996 vozí návštěvníky
Skiareálu Rokytnice nad Jizerou na
Lysou horu. Převýšení této
krkonošské lanovky je 591 metrů, takže i když
lanovka z Pece na Sněžku zdolá celkem 749 metrů, platí přepočet opět na dva úseky a
převýšení rozdělené na 510 a 239 metrů.
A jak na tom jsou další české lanovky? Na
Kudy z nudy můžete prozkoumat
lanovky v našich městech včetně té
nejznámější (
lanovka na Petřín) i
nejkratší sedačkové lanovky v Česku; ta jezdí v
pražské zoologické zahradě.
Z pozemních lanovek je nejstrmější
lanovka z Divadelního náměstí k
hotelu Imperial v
Karlových Varech (délka 127 metrů, převýšení 54 metrů). Mezi kabinovými lanovkami je
nejstrmější.
Hned dva rekordy má na kontě
kabinová lanovka, spojující
Punkevní jeskyně s okrajem propasti Macocha v
Moravském krasu. Je to
nejkratší a nejstrmější kabinová lanovka v České republice – měří 300 metrů a má převýšení sto čtyřicet metrů.
Naši
nejdelší lanovku bez podpěrných sloupů objevíte v
Ústí nad Labem:
kabinová lanovka vede z centra města k
výletnímu zámečku Větruše s
hotelem a restaurací.
7. Nejzajímavější lanovky světa
Pojďme se podívat do světa. Lanovky nenabízejí jen nejjednodušší způsob, jak se dostat na kopec, ale třeba také jak se vyhnout městským zácpám. Taková je
síť lanovek nad bolívijskou metropolí La Paz. Má už několik linek, takže tvoří pomyslné metro v oblacích s celkem šesti linkami. Na stavbě nejdelší sítě lanovek světa se podílela i
česká společnost Mikroelektronika z
Vysokého Mýta.
Kuriózní jsou také
lanovkové double-deckery. Ve světě jich je víc, ovšem v Evropě můžete vyzkoušet
jízdu první lanovkou s otevřeným horním patrem na švýcarský vrchol Stanserhorn. A konečně v
Riu na
horu Sugarloaf vede lanovka, která si zahrála v bondovce Moonraker.