Pražské tunely: město pod městem plné rekordů a příběhů

Většina z nás prochází ulicemi Prahy a netuší, co všechno se pod námi skrývá. V podzemí hlavního města se nacházejí desítky kilometrů tunelů, které propojují čas, technologie, dopravu i lidské příběhy. Některé znáte z každodenního dojíždění do práce, jiné jste možná nikdy neviděli, a přesto jsou pro fungování města klíčové. A právě teď vznikají další. Nahlédněte s Kudy z nudy do spletité mapy pražských tunelů.
 

Praha pod zemí: tunely, které propojují město i čas

Kolik tunelů Praha vlastně má? Na rovinu: nevíme. Počet tunelů v Praze nelze jednoduše určit, protože záleží na tom, co všechno do definice tunel zahrneme. Jedno je ale jisté: podzemní svět hlavního města je nesmírně rozmanitý. Jsou tu silniční tunely, jimiž každý den projedou statisíce automobilů, tramvajové tunely z různých etap historie i moderní síť metra s podzemními tunely, jejichž celková délka se blíží ke stovce kilometrů. Kromě toho se pod ulicemi ukrývají pěší průchody, cyklostezky, historické kanalizační stoky, staré vodovodní tunely i kolektory technických sítí. A do budoucna se plánují další stavby – nové trasy metra, silniční obchvaty i železniční spojky. Další město pod městem.
 

Staré rekordy podzemní Prahy

Pražské silniční tunely tvoří nedílnou součást dopravní infrastruktury. Zároveň ale drží několik zajímavých tunelových rekordů.
 
Z historického pohledu si prvenství drží Negrelliho viadukt z roku 1850, který zahrnoval i první pražské podchodové tunely. Historie pražských tunelů je však mnohem delší, než by se mohlo zdát. Svým způsobem mezi ně patří i staré kanalizační stoky a vodovodní tunely, které v minulosti přiváděly vodu do města a které dnes přežívají jako technické památky. Pověstná je například Rudolfova štola, přes kilometr dlouhý tunel pod Letnou. Vznikla v 16. století za Rudolfa II. a zásobovala vodou z Vltavy rybníky v Královské oboře Stromovka.
 

Rekordmanky Blanka a Blanka 2

Nejdelším silničním tunelem Prahy je Blanka, která se s délkou pět a půl kilometru zároveň řadí mezi nejdelší městské tunely v Evropě. Technicky sofistikovaná stavba a na sebe navazující Brusnický tunel, Dejvický tunel a Bubenečský tunel propojují několik důležitých dopravních tepen. Mezi menší, ale důležité tunely, které pomáhají ulevit povrchové dopravě, patří také tunely na vnitřním městském okruhu. Na Blanku navazuje přes dva kilometry dlouhý Strahovský tunel, otevřený v roce 1997, dál tu je Zlíchovský tunel a tunel Mrázovka. Kdo jezdí po Pražském okruhu, ten dobře zná Cholupický, Komořanský a Lochkovský tunel.
 
Posledním dílem skládanky Městského okruhu okolo pražského centra má být tunel zvaný Blanka 2. Tunelový komplex o délce osmi a půl kilometru povede od mostu Barikádníků přes Libeň až do Strašnic. Projekt se připravuje od roku 2019 a v případě dokončení se stane nejdelším městským silničním tunelem v Evropě. O tři kilometry překoná dosud nejdelší stavbu, kterou je „stará“ Blanka spojující Břevnov a Holešovičky.
 

Metro: podzemní tepna města

Pražské metro tvoří tři hlavní linky – A, B a C – a více než sedmdesát kilometrů tunelů. Dohromady obsluhují přes šedesát stanic. Tunely byly budovány jak ražením hluboko pod zemí, tak hloubením, zejména v povrchově přístupnějších částech Prahy.
 
Nejhlubší stanicí je Náměstí Míru na trase A, které se nachází 53 metrů pod povrchem. Nejkratší vzdálenost mezi stanicemi je mezi Hlavním nádražím a Muzeem, kde dělí obě stanice pouze 300 metrů. Významné změny se chystají i v budoucnosti: staví se nová linka D, která povede z Náměstí Míru přes Pankrác na jih k Nemocnici Krč a dál do Libuše a Písnice. Její trasa bude kompletně podzemní.
 

Další vlaky pod Prahou: novinka v pražské dopravě

V dalších letech čeká Prahu rozsáhlá modernizace železniční dopravy. V rámci projektu, který má posílit regionální vlakovou dopravu, má vzniknout pod Hlavním nádražím nová dvoupatrová železniční stanice. Projekt zahrnuje také dva nové tunely s celkovou délkou přes deset kilometrů, a další podzemní zastávky v Karlíně, na Václavském náměstí, na Florenci nebo na Karlově náměstí. Tunely povedou pod samotným centrem města a umožní rychlý a přímý průjezd příměstských vlaků. Zahájení stavby se očekává po roce 2035, dokončení ve 40. letech.
 

Nenápadná hvězda pod Letnou

Legendou v mapě pražských tunelů je nenápadná stavba z poloviny 20. století. Letenský tunel vznikl v polovině 20. století a změnil městskou dopravu od základů. Nevyniká délkou ani krásou, ale bez něj by se centrum Prahy záhy ucpalo. Měří 423 metrů a slavnostně otevřený byl v sobotu 26. září 1953. Už tehdy bylo zvykem, že jako první si procházku od Štefánikova mostu na Letnou mohli užít chodci, první auta jím projela až o dva dny později.
 
Stavba Letenského tunelu se plánovala už před druhou světovou válkou, ale původně měl navazovat na Čechův most a Pařížskou třídu. Jenže místo nad letenským svahem nakonec bylo vyhrazeno pro monstrózní Stalinův pomník (od roku 1991 na stejném místě stojí obří kyvadlo aneb metronom), a tak se tunel přesunul k nově postavenému sousednímu Štefánikovu mostu. Nevyšly ani další plány: například podle architekta Jana Kouly místo tunelu měl být průkop a jeho začátek u Vltavy měla zdobit velkolepá brána. Další plány počítaly s Letnou jako s místem, kde měl po roce 1918 vzniknout nový československý parlament. Nestalo se a ze všech plánů nakonec zbyl jen tunel.
 
Náklady na výstavbu Letenského tunelu dosáhly 74 milionů korun a práce trvaly čtyři roky. Proč tak dlouho? Terén složený z křemene a břidlic musely stavební čety prokopávat ručně, navíc tunel není rovný a zdolává více než pětiprocentní stoupání. Kvůli problémům s břidlicemi a také s mohutnou a těžkou budovou Národního zemědělského muzea, která stojí přímo nad ním, nakonec nedošlo na tramvajový tunel: ten měl původně vést od Vltavy na Letnou společně se silnicí.
 
Modernizace se Letenského tunelu příliš nedotkly, jen během let přibyly ventilátory, dlažební kostky nahradil asfalt a světla, původně ve dvou pásech na stěnách, se přesunula na strop. Obklad ze světlých keramických dlaždic ale vydržel.
 

Dvojče letenského tunelu: tunel pro pěší z Karlína na Žižkov

Podobný obklad najdete ještě v jednom pražském tunelu: měří 303 metrů, chodí se jím pouze pěšky a od roku 1951 spojuje pražské čtvrtě Žižkov a Karlín. Tunel pod Vítkovem, známý pod jménem Žižkovský tunel nebo Karlínský tunel (jak mu kdo říká záleží na tom, které čtvrti dává přednost) dnes slouží chodcům a cyklistům, ale jeho minulost je podstatně dramatičtější. Byl vybudován v letech 1951–1953 původně jako protiletecký a protiatomový kryt. S tlustými stěnami a hloubkou až 50 metrů měl pojmout až 1250 osob.
 
Na karlínské straně tunel zdobí nápis od brněnského básníka a umělce Tima. Ten nad vchod vysprejoval všeříkající vzkaz „neboj“. V létě 2025 se proměnila také žižkovská strana tunelu, a to díky umělecké instalaci Zrcadlení od dua Vít Šimek a Karolína Hausenblasová. Deformované nerezové plechy po stranách vstupu do tunelu odrážejí světlo a opticky rozšiřují tmavý prostor. Zrcadlení je pomyslnou tečkou za revitalizací celého Tachovského náměstí.
 

Kuriozity a zapomenuté tunely

Za nejkrásnější pražský tunel je považovaný tunel, proražený ve skále pod Vyšehradem. Portály tunelu zdobí stylizovaná cimbuří, měří pouze 35 metrů, otevřený byl roku 1904 a už o šest let později jím začaly jezdit tramvaje.
 
Téměř zapomenutou stavbou je devadesát metrů dlouhý tunel v Prokopském údolí. Jde o bývalou dopravní štolu, kterou se z lomu přepravoval vytěžený vápenec do blízkých pecí. Dnes je opuštěný a stal se oblíbeným cílem milovníků urbexu.
 
Přírodní rokle u Pražského hradu jménem Jelení příkop je příjemné místo k procházce. Protéká tudy potok Brusnice, podívat se můžete také na zbytky medvědince. Vznikl proto, že Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1920 dostal darem dva medvědy. V náspu, který příkop rozděluje na horní a dolní část, objevíte zajímavý tunel pro pěší, postavený podle návrhu architekta Josefa Pleskota. Zajděte se podívat také na krásně opravenou Masarykovu vyhlídku nad příkopem proti Šternberskému paláci. Pro prezidenta, který tu rád odpočíval pod lípou, ji upravil architekt Jože Plečnik.