Poznejte hrady, zámky a kláštery kolem Vltavy od Šumavy do Středního Povltaví

Vyšší Brod: Klášter a muzeum

Na vodáky, kteří ve Vyšším Brodě nasedají do lodí a chystají se splouvat řeku, dohlíží cisterciácký klášter. Prohlídka místa, kde žije obnovená mnišská komunita, zahrnuje návštěvu chrámu Nanebevzetí Panny Marie, rokokové knihovny a několika dalších interiérů s cennými umělecko-historickými sbírkami. Mezi památkami vyniká zvláště Vyšebrodská madona a Závišův kříž. Kromě toho v části kláštera můžete vidět Poštovní muzeum s rozsáhlou kolekcí poštovních vozů a kočárů. Zavítáte do světa poštovních známek, opět zde před vámi ožijí poštovní služebny a úřadovny, rozjedou se vozy s dopisy a balíky, začnou svištět razítka.
 

Rožmberk: hrad bílé paní

Zhruba o deset kilometrů dál vás ze skalnatého ostrohu vysoko nad řekou pozdraví hrad Rožmberk, kde na dvou prohlídkových trasách nahlédnete do historie slavného rodu Buquoyů. Těm panství patřilo několik staletí až do konce druhé světové války, ovšem v létě přitahuje nejvíc pozornosti hradní podzemí s muzeem hrdelního soudnictví a katovnou. Není divu, když si tu kromě výkladu můžete užít i názorné ukázky a vyzkoušet mučení na kamarádech. Nabízí se zde výstup na věž Jakobínku, která byla vůbec poprvé ve své historii zpřístupněna veřejnosti po generální rekonstrukci roku 2020. Výstup na věž po bezmála 170 schodech je odměněn nádherným výhledem na celý areál rožmberského dvojhradí a okolní krajinu.
 

Český Krumlov: hrad, zámek a město

Některé vodácké výpravy si vyhrazují na Český Krumlov i několik dní, protože město vedle hradu a zámku nabízí spousty pěkných zákoutí a také se tu pořád něco děje. Aktuálně zde probíhá sezóna Otáčivého hlediště, začátkem září pak posluchače a diváky bude lákat Mezinárodní hudební festival Český Krumlov či Festival barokních umění. Hradní a zámecký areál je velmi rozsáhlý, kromě historických interiérů zve k prohlídce také zámecká věž, zahrada s letohrádkem a již zmíněným otáčivým hledištěm, unikátní barokní divadlo, Hradní muzeum nebo medvědi ve zdejším oblíbeném medvědáriu. Lahůdkou pro milovníky vodního živlu je jak samotné splouvání meandrující řeky, tak pozorování svátečních vodáků zápolících s nebezpečným živlem z Plášťového mostu anebo z některé z řady hospůdek kolem řeky.
 

Zlatá Koruna: středověký klášter u řeky

Nekonečné říční meandry vám pořádně zamotají hlavu, a tak budete vděční za alespoň krátkou zastávku u kláštera Zlatá Koruna, jednoho z nejcennějších komplexů gotické architektury ve střední Evropě. Klášter byl zrušen už za josefínských reforem, ale dodnes si uchoval působivou atmosféru. A dobrá zpráva pro ty, co připlují na lodích: díky poloze v hlubokém vltavském údolí to od řeky do kláštera máte skutečně jen pár kroků. Na výběr jsou v klášteře hned dvě prohlídkové okruhy: Sakrální trasa zahrnuje tři hlavní duchovní prostory kláštera – opatskou kapli, kapli Andělů strážných a kočí v chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Druhá trasa Klášter vypráví zájemcům o každodenním životě mnichů v 18. století. Vrcholem prohlídky je unikátní barokní lékárna v prostorách bývalé klášterní kuchyně. Mezi nejnovější expozice se řadí Barokní lékárna, která vznikla v bývalé jídelně kláštera. Uvidíte barokní vyřezávané regály, stojatky, sklo, staré flakony, lékovky a baňky i laboratorní váhy na táře… Prohlídka se koná, sejde-li se alespoň 5 osob.
 

Dívčí kámen: jihočeský Karlštejn

Kolem zříceniny gotického hradu Dívčí kámen se sice také obtáčí meandry, ale nikoli Vltavy: teče tudy Křemžský potok, takže od tábořiště budete muset jít na hrad necelý kilometr pěšky. Dívčí kámen nechali postavit Rožmberkové v polovině 14. století, vznikl tedy ve stejné době jako Karlův most či Karlštejn. Přestože díky dobře zvolené strategické poloze nebyl nikdy dobyt ani vypálen, už na začátku 16. století jej opustili. Srovnání se slavným sídlem Karla IV. je zajímavé i jinak: podle provozovatelky Dívčího kamene Zdeňky Tučkové by stejně jako Dívčí kámen vypadal Karlštejn, kdyby se o něj dlouhá staletí nikdo nestaral.
 

Hluboká: zámek Pyšné princezny

V Českých Budějovicích Vltava přibere vody Malše a nabere přímý směr na sever. Stačí několik kilometrů a octnete se v pohádce, v krajině, které vládne romantické bílé novogotické sídlo princezen, zámek Hluboká. Návštěvu můžete klidně odložit na jinou roční dobu, zámek má totiž otevřeno celý rok a nabízí několik prohlídkových tras včetně vyhlídkové věže a kuchyně. Otevřeno je tu denně mimo pondělí. Když už tu budete, nezapomeňte na nádherný zámecký park a některou ze zajímavých výstav či akcí v Alšově jihočeské galerii; sídlí přímo na zámku!
 

Karlův hrádek u Purkarce: lovecký hrad Otce vlasti

Za Hlubokou se Vltava zanoří do lesů; pokud cestujete po vodě, po několika kilometrech můžete zastavit u levého břehu a vyšplhat do stráně ke Karlovu hrádku, zřícenině gotického loveckého sídla, které skutečně založil Karel IV. Malebná zřícenina měla krátký život, už zhruba po sto letech zmínky o ní mizí. Od konce 14. století je však již uváděn jako opuštěný. Na kole nebo pěšky se sem dostanete z Hluboké nad Vltavou po červené turistické značce. Zřícenina je od vsi Purkarec je vzdálená asi 2,5 km. Během prázdnin můžet využít také pravidelné lodní linky, které jezdí do Purkarce přes letní sezónu. Jedná se o loď Malše a Vojtěch Lanna.
 

Zvíkov: pohádkový hrad u vody

Další hrad, kde vodákům stačit od lodí udělat jen pár kroků, je Zvíkov. Kdysi stával na vysoké skále nad soutokem Vltavy s Otavou, dnes leží na poloostrově uprostřed vodní hladiny. Hradem budete procházet sami bez průvodce a určitě si vzpomenete na některou z mnoha pohádek, které se tu natáčely; například svou první pohádku – Sedmero krkavců – tu točila režisérka Alice Nellis. Kromě toho ale budete obdivovat stavitelské umění z doby Přemysla Otakara II., arkádové nádvoří nebo nástěnné malby. Prohlídku tvoří jedna trasa bez průvodce. V přízemí se ve třech prostorách nachází expozice věnována místním archeologickým nálezům. Následuje prohlídka sklepení a patra. Severovýchodní část paláce tvoří terasy na místě bývalých královských místností.
 

Orlík: životní styl šlechty v 19. století

Kdysi orlí hnízdo na skále nad Vltavou se dnes podobně jako Zvíkov téměř dotýká hladiny přehrady Orlík. Zámek Orlík patří Schwarzenberkům a slouží jako rodové muzeum, plné vzácných sbírek a uměleckých předmětů. Bohatě vybavené zámecké interiéry jsou vynikající ukázkou životního stylu šlechty v 19. století. Výzdobou vyniká tzv. Teskův sál , jehož vyřezávaný kazetový strop a obložení stěn zhotovil v letech 1882 -1884 Jan Teska. V podobném romantickém duchu je vyzdoben a zařízen honosný Rytířský sál. Na zámku je také zastoupen empírový styl napoleonské doby a to především nábytkem, který si přivezl již zmíněný Karel Schwarzenberg z Paříže. Blízko u zámku se nachází kotviště pro parník, na kterém lze přejet ke hradu Zvíkovu a poté zpět. Navštívit můžete také zajímavé akvárium sladkovodních ryb.
 

Zřícenina hradu Hunec (Vrškamýk) u Kamýku nad Vlavou

Pokud uvažujete o výletu k přehradám vltavské kaskády, zařaďte do svého plánu i návštěvu někdejšího hradu Hunec (Vrškamýk). Není to zřícenina ledajaká – hrad kdysi sloužil jako letní sídlo nejstarších českých panovníků, a teprve poté, co jeho úlohu převzal slavný Karlštejn, byl opuštěn a zapomenut. Hrad se nachází mezi Kamýkem nad Vltavou a Zduchovicemi, z centra Kamýku nad Vltavou sem vede zelená značka.

Svou roli s největší pravděpodobností sehrála vzdálenost od Prahy – urazit asi sedmdesát kilometrů trvalo na koni dobré dva dny. Podle jiné teorie měl zase Vrškamýk špatnou statiku obvodových zdí a jeho přestavba byla i vzhledem ke stísněnému prostoru na ostrožně nevýhodná. V každém případě byl hrad už v 2. polovině 14. století opuštěn a roku 1569 je již zmíněn jako zřícenina. Ta se pak několikrát stala útočištěm loupeživých rytířů, kteří přepadávali lodě plující po Vltavě. Zřejmě z této doby také pochází pověst, podle níž zde sídlil krutý rytíř Hunec, jenž velmi špatně nakládal se svými poddanými. Jednoho dne se vydal na projížďku do okolí, v lese byl zabit a jeho duch se dodnes toulá krajem.