Úvod > Kam pojedete? > Oblasti > Toulava > Kamýk nad Vltavou

Kamýk nad Vltavou

Kamýk nad Vltavou leží v půvabném údolí připomínajícím dvě otevřené dlaně, v nichž se vine široký proud Vltavy. Po obou stranách se doširoka rozvírají svahy a stráně povolně i prudce klesajícím břehům. Hluboké lesy střídají louky a pole, které prostupují osaměle skupiny borovic a mohutných bludných kamenů.

Letní sídlo dávných českých králů

kamýk nad vltavouPokud budete někdy uvažovat o výletu k přehradám vltavské kaskády, zařaďte do svého plánu i návštěvu někdejšího hradu Vrškamýk (zvaného také Hunec). Není to zřícenina ledajaká – hrad kdysi sloužil jako letní sídlo nejstarších českých panovníků, a teprve poté, co jeho úlohu převzal slavný Karlštejn, byl opuštěn a zapomenut. Zbylo tu z něho ale dost na to, abyste si mohli udělat představu, jak někdejší centrum zdejšího kraje vypadalo.

Na základech dvorce z 13. století vzniklo honosnější sídlo, jež nechal vybudovat zřejmě Václav I. Započaté dílo pak dokončil jeho syn Přemysl Otakar II. V té době tu nastálo pobýval královský úředník, neboť Kamýk byl správním centrem pro oblast nacházející se nalevo od toku Vltavy. Panovníkům ale sloužil i jako základna pro jejich kratochvíle, konkrétně pro lovecké výpravy do okolních hlubokých lesů, a tak tu za Václava II. sídlil i královský lovčí. Na Vrškamýku bývalo rušno ještě za Jana Lucemburského. Poté, co jeho syn Karel IV. začal stavět Karlštejn, rozhodl se Vrškamýk už dále nepřestavovat. Svou roli určitě sehrála i vzdálenost od Prahy – urazit asi sedmdesát kilometrů trvalo na koni dobré dva dny. Podle jiné teorie měl zase Vrškamýk špatnou statiku obvodových zdí a jeho přestavba byla i vzhledem ke stísněnému prostoru na ostrožině nevýhodná. V každém případě byl hrad už v 2. polovině 14. století opuštěn a od roku 1569 se uvádí jako zřícenina.
 

Kamýcká slavná vorařská minulost ožívá každé léto

vory kamýkObec Kamýk nad Vltavou byla v minulosti známá jako vítaná zastávka plavců, kteří připlouvali na vorech po Vltavě a plavili dřevo ze Šumavy do Prahy. Vltavou v Kamýku kdysi plulo i 3000 vorů ročně, dnes tuto minulost obce připomíná už je někdejší vorařská hospoda U Krůtů, kterou rodina současného majitele Václava Krůty vlastní od roku 1720. Poslední vor proplul obcí v roce 1956.

Slavnou plaveckou tradici v obci připomínají každoroční letní projížďky na vždy znovu postaveném voru, které probíhají od konce června do poloviny srpna.


Vodní dílo Kamýk – jedna z přehrad Vltavské kaskády

Těsně nad stejnojmennou obcí, na říčním kilometru 134,730 Vltavy, bylo v letech 1956 až 1962 především kvůli vyrovnávání špičkových odtoků z Orlické vodní elektrárny vybudováno vodní dílo Kamýk. Nádrž o délce 10,2 km, objemu 12,9 mil. m3 a rozloze 195 ha však slouží nejen jako vyrovnávací stupeň, nýbrž i k výrobě elektrické energie, odběrům pitné vody, nadlepšování průtoků v řečišti pod hrází, přispívá k ochraně území pod přehradou před velkými vodami a částečně slouží taktéž pro rekreaci, vodní sporty a plavbu.

Koupání bychom vám zde ale příliš nedoporučovali – do Kamýka přitéká z VD Orlík pouze studená, minimálně okysličená spodní voda a její teplota nikdy nepřekračuje 18°C. Při levém břehu je umístěna hydroelektrárna se čtyřmi Kaplanovými turbínami. Lodě, plavící se po řece, mohou v Kamýku využít plavební komoru situovanou při pravém břehu. Otevřená je zde od 1. 5. do 30. 9. v pondělí, pátek, sobotu a neděli, od 8:00 do 18:00 hod. Z horní vody se proplavuje vždy v sudé hodiny a naopak. Malá plavidla je možno proplavit mimo uvedené časy spolu s plavidly, plujícími podle jízdního řádu. Pro přepravu malých sportovních plavidel slouží na pravém břehu kolejová dráha s vozíky.

Aktivity

Zřícenina hradu Vrškamýk – Hunec v Kamýku nad Vltavou

Pokud uvažujete o výletu k přehradám vltavské kaskády, zařaďte do svého plánu i návštěvu někdejšího hradu Vrškamýk (Hunec). Není to zřícenina ledajaká – hrad kdysi sloužil jako letní sídlo nejstarších českých panovníků, a teprve poté, co jeho úlohu převzal slavný Karlštejn, byl opuštěn a zapomenut.
Kamýk nad Vltavou, Středočeský kraj

Skalní masiv Velká jezerní stěna a skalní útvar Starý Kamýk

Uprostřed Kamýcké přehrady, na 137 říčním kilometru, se nachází při pravém břehu krásné strmé skály, které rádi využívají horolezci. Jejich krásnou se pokochá ten, kdo pluje po Vltavě, ale i ten, kdo se vydá na výlet po červené značce z Kamýka směrem na Přední Chlum.
Kamýk nad Vltavou, Středočeský kraj

Přehrada Kamýk nad Vltavou

Na Vltavě na konci vzdutí Slapského jezera bylo vystavěno vodní dílo Kamýk, které slouží k vyrovnávání špičkových odtoků z hydrocentrály Orlík, ale současně je rovněž využito k výrobě elektrické energie.
Kamýk nad Vltavou, Středočeský kraj

Zatopený lom v Kamýku nad Vltavou

Nedaleko žlutě značené turistické cesty vedoucí z Kamýka do obce Třtí se nachází menší zatopený lom. V minulosti sloužil k lámání žuly. Lom je v soukromém vlastnictví a přístup k němu je zakázán.
Kamýk nad Vltavou, Středočeský kraj

Muž ticha – socha sv. Jana Nepomuckého v Kamýku nad Vltavou

Nad řekou Vltavou u osady Čekákova v Kamýku nad Vltavou se nachází socha sv. Jana Nepomuckého od akademického sochaře Petra Váni. Socha nazvaná Muž ticha měří tři metry a váží 820 kg.
Kamýk nad Vltavou, Středočeský kraj

Plavební komora Kamýk nad Vltavou

Přehrada Kamýk nad Vltavou je důležitým bodem na Vltavské vodní cestě, neboť umožňuje lodím proplavbu směrem z Orlíka na Slapy, a naopak. Plavidla mohou využít plavební komoru, která je otevřená od 1. 5. do 30. 9. v pondělí, pátek, sobotu a neděli, od 8:00 do 18:00 hod.
Kamýk nad Vltavou, Středočeský kraj

Vyhlídková věž v Kamýku nad Vltavou

Dřevěná vyhlídková věž s výhledem na Kamýk nad Vltavou se nachází v serpentinách nad městečkem, směrem na Řadovy.
Kamýk nad Vltavou, Středočeský kraj

Vltavská čára – pozůstatky vojenské obranné linie v Kamýku nad Vltavou

Na území katastru obce Kamýk nad Vltavou se zachoval jedinečný soubor železobetonových pevnůstek, tzv. „řopíků“ postavení na pravém břehu Vltavy během roku 1938.
Kamýk nad Vltavou, Středočeský kraj

Ubytování a restaurace

Zmrzka u Ádi v Kamýku nad Vltavou – Andělská zmrzka

Cukrárna u Ádi v Kamýku nad Vltavou proslula svou vynikající točenou Andělskou zmrzlinou široko daleko. Tady si ji vyrábí vlastnoručně z čerstvého ovoce nebo čokolády. Točí zde ale také "Opočno" anebo ledovou tříšť.
Kamýk nad Vltavou, Středočeský kraj

Pojeďte na výlet


Po stopách šlechtických rodů: výlet s Thurn-Taxisy z Loučeně do Jabkenic

Tajuplný Svatojiřský les je místo, prodchnuté starobylými legendami, keltskou mystikou a mariánským kultem. Na jednom jeho okraji leží Jabkenice s Památníkem Bedřicha Smetany, na druhém kouzelný zámek Loučeň. Obě místa spojuje cyklistický výlet s nenáročným profilem.
výlet do Polabí, Výlety pro děti

Pěší výstup na Plešivec – brdský Olymp z Jinců do Lochovic

Na tenhle výlet se budete muset vydat vlakem. Začíná totiž na stanici Jince a končí na železniční zastávce Lochovice. A co vás čeká mezi nimi? Parádní vystup na brdský Olmyp, jak se přezdívá zdejší hoře Plešivec. Na vrcholu naleznete skalní vyhlídku Čertova kazatelna, která nabízí krásný výhled do širokého okolí Jinců, Hořovic a Hostomic.

S osobností na procházku: do Příbrami a po Příbramsku s Janem Drdou

Městečko na dlani, Vyšší princip, Němá barikáda, Hrátky s čertem a spousta krásných a originálních českých pohádek: to jsou nejznámější díla Jana Drdy (1915–1970). Pojďte se v jeho stopách vypravit pěšky po Příbrami a nechte se portálem Kudy z nudy inspirovat k dalším výletům do okolí – a do pohádek.
s J. Drdou Příbramskem, Cesty krajinou

S osobností na procházku: na Křivoklátsko a podél Berounky s Otou Pavlem

Dukla mezi mrakodrapy, Plná bedna šampaňského, Smrt krásných srnců anebo Jak jsem potkal ryby: to jsou nejznámější knížky spisovatele a novináře Oty Pavla (1930–1973). Povídky z Křivoklátska, kraje jeho dětství, se líbily tolika čtenářům, že se o údolí Berounky v okolí Luhu u Branova dodnes mluví jako o kraji Oty Pavla. Pojďte se s ním seznámit!
Křivoklátsko a Berounka s Otou Pavlem, Výlety s příběhem