Historický
Český Krumlov inspiruje svou malebností a jedinečnou polohou kolem meandrů
Vltavy celé generace umělců. Zřejmě nejvýrazněji proslavil jeho pitoreskní uličky a zákoutí známý rakouský malíř a grafik
Egon Schiele (1890–1918). Nebyl jen malířem dekadence a lidské zranitelnosti, ale také umělcem, který zažil
Český Krumlov v nejintenzivnější fázi svého života – jako místo tvůrčí euforie i veřejného odsouzení.
Rodné město jeho matky pro něj nebylo jen kulisou, ale stalo se úhelným kamenem v jeho osobním i uměleckém dramatu. Dnes v nádherném komplexu budov bývalého renesančního Měšťanského pivovaru v centru
Českého Krumlova objevíte
Egon Schiele Art Centrum. Úžasné kultivované místo, kde střídá jedna skvělá výstava druhou, nabízí tisíce metrů výstavní plochy. Vedle
stálé expozice věnované dílu a životu Egona Schieleho tu jsou velkorysé
ateliéry a byty pro studijní a pracovní pobyty mladých umělců z celého světa,
muzejní obchod a
kavárna Egon Café. A dokonce je k dispozici i
apartmá pro spisovatele!
Hledání identity: zázračné dítě s temným stínem
Egon Schiele se narodil v roce 1890 v
Tullnu v
Rakousku; jeho tatínek byl přednostou železniční stanice. Egon už v dětství vynikal výtvarným talentem a silnou vizuální představivostí. Po smrti otce, když bylo Egonovi čtrnáct, se jeho život zlomil. Matka
Marie, rodačka z
Českého Krumlova, se pokusila mladého Egona vést k praktickému zaměstnání, ten si však prosadil přání být malířem. V roce 1906, v pouhých šestnácti letech, byl přijat na
Akademii výtvarných umění ve Vídni, tehdejší výsostné území akademismu a formalismu. Schiele však brzy zjistil, že tento přístup mu nevyhovuje – toužil po výrazu, ne dokonalosti. Osudově se sblížil s
Gustavem Klimtem, který v něm rozpoznal výjimečný talent. Klimt ho nejen finančně podporoval, ale uvedl ho i do světa
vídeňské secese.
Přesto se Schiele od svého učitele rychle odpoutal. Na rozdíl od Klimtovy erotické ornamentálnosti mířil k syrovější, bolestnější výpovědi o lidském těle i duši. Již na přelomu let 1909–1910 založil se svými vrstevníky
Skupinu nového umění (Neue Kunstgruppe) a společně se stali jedním z nejodvážnějších hlasů nastupující generace. Spolupracoval s
Josefem Hoffmannem, zakladatelem
Wiener Werkstätte, účastnil se výstav v rakouských a německých galeriích. Jeho díla – akty dětí, znepokojivé autoportréty a zkroucená těla – budila podobně jako kresby
Oskara Kokoschky pohoršení i obdiv. Kritika mu často vyčítala pornografii, ale sběratelé jeho vyhledávali. Schiele se ale ocitl v tvůrčí spirále: chtěl uniknout z dusné atmosféry Vídně, a tak našel útočiště v
Českém Krumlově.
Z Vídně do Krumlova: útěk za světlem a tichem
V květnu 1910
Egon Schiele opustil
Vídeň, kde se sice prosadil jako výjimečný kreslíř, ale zároveň bojoval s konzervativním akademickým prostředím. Odstěhoval se do
jižních Čech, do města, které znal z vyprávění své matky
Marie, do
Českého Krumlova. Městečko na
Vltavě ho svými křivolakými uličkami s nakupenými starými domy inspirovalo; vždy hledal pro svoje motivy neobvyklé pohledy z výšin okolních kopců nebo
zámecké věže. Sice nemohl počítat s tím, že by v maloměstském prostředí dokázal prodat tolik svých prací, aby se uživil uměním, ale přesto se pro něj Krumlov stal okouzlujícím útočištěm. Spolu s
malířem Erwinem Osenem a svým pozdějším švagrem
Antonem Peschkou tu našli prostor, kde mohli volně dýchat i tvořit. Pronajali si prostory v domě na Masné ulici č. 133. Schiele trávil své dny skicováním v přírodě, v úzkých uličkách i na
březích Vltavy, a maloval město z obvyklých i neobvyklých úhlů. Tak vznikla
řada z jeho nejkrásnějších obrazů. Především ale kreslil lidská těla, často dívčí, nahá, zcela bez příkras a póz. Umění, které šokovalo.
Konflikt s městem: když umění překročí morální práh
Zatímco
Český Krumlov a okolní krajina se pro malíře stala rájem, obyvatelé města z jeho přítomnosti nadšeni nebyli. Schiele budil rozruch svým nekonvenčním vystupováním. V Krumlově se například traduje, že ve své oblíbené
kavárně Fink na
rohu Latránu a Pivovarské ulice Schiele pobuřoval místní tím, že si dával nohy na stůl a na pivní tácky kreslil nemravné obrázky.
Terčem šeptandy se stal i
zahradní domek u Vltavy, kde Schiele žil a pracoval se svou tehdejší múzou a životní družkou
Wally Neužilovou; tu poznal jako modelku a milenku
Gustava Klimta. Mladé dívky, často nezletilé, pobuřující nahota, odlišnost – to všechno budilo podezření a pohoršení. Atmosféra se vyhrotila, Schiele byl obviňován z nemravného chování a šíření pornografie, a nakonec byl pro nevázaný způsob života donucen město opustit.
Egon Schiele Art Centrum: návrat ztraceného syna
Přestože v
Českém Krumlově strávil jen necelé dva roky, Schiele zda zanechal nesmazatelnou stopu. Vznikly tu desítky akvarelů, kreseb i olejů – městské pohledy, které zachycují Krumlov syrově a bez sentimentu, s výraznou linií, narušenou perspektivou a zvláštním napětím mezi formou a prázdnotou. Zvláštní kategorií jsou jeho místní portréty a akty – vychrtlá těla s vystupujícími kostmi, zahleděná do nitra.
Právě Krumlov pro Schieleho znamenal zásadní obrat. Opustil
dekorativnost Klimtovy školy a přiblížil se osobní výpovědi – hrubé, bolestné, ale neodvratně upřímné. Mnohá díla z jeho krumlovského období se stala ikonickými kousky jeho tvorby.
Český Krumlov navíc na svého výjimečného „vyhnance“ nezapomněl. V roce 1993 zde vzniklo
Egon Schiele Art Centrum, mezinárodně uznávaná a hojně navštěvovaná instituce. Sídlí v rozsáhlém komplexu barokních budov na Široké ulici.
Stálá expozice věnovaná Schielemu nabízí reprodukce děl, dopisy, skici, osobní dokumenty i dobové fotografie. Můžete tu nahlédnout do jeho deníků, odhalit vztah k Wally a poznat dramatické okolnosti jeho odchodu z města. Vedle celoroční výstavy kreseb a akvarelů a dokumentační výstavy k životu a dílu umělce je k vidění
Schielem navržený vlastní nábytek,
posmrtná maska a
jediná Schieleho plastika. Kromě toho centrum pravidelně pořádá
výstavy současných umělců, čímž propojuje Schieleho odkaz se současným výtvarným světem.
Kudy za Egonem?
Chcete jít ve stopách
Egona Schieleho? Na
Kudy z nudy pro vás máme pár autentických krumlovských zastávek!
- Přejete si porovnat dnešní podobu krumlovských uliček a zákoutí s jejich výtvarnou stylizací? Kromě Egon Schiele Art Centra takovou možnost nabízí Museum Fotoateliér Seidel. Na fotografiích Josefa Seidela (1859–1935) můžete vidět Krumlov takový, jaký ho zažil i Egon Schiele. Josef Seidel zvěčnil navíc Schieleho sestru Melanii.
- Do zahradního domku u Vltavy se Schiele nastěhoval v květnu 1911 i se svojí životní družkou Wally Neužilovou. Zde vznikly jeho obrazy inspirované městem a jeho tématy, zde také maloval tolik diskutované portréty a akty. Zrekonstruovaný ateliér je dnes v letních měsících otevřen pro veřejnost, v domečku je i kavárna s občerstvením.
- Do Krumlova, svého města na modré řece, se Schiele občas vracel, a skici pak zpracovával ve vídeňském ateliéru na velké formáty obrazů. Pro krátkodobé pobyty si vybíral především hostince U města Vídně (dnes hotel Bellevue) a U zlatého anděla (i dnes Hotel Zlatý anděl).
- Dům č. p. 133 v Masné ulici, kde měl Schiele svůj první ateliér, je dnes nenápadný dům, ale s výjimečným příběhem. Navíc stojí jen několik málo metrů od rodného domu jeho matky Marie Schiele, rozené Soukupové (1861–1935). Ten najdete v ulici Parkán a má číslo popisné 111.
- Schiele se často inspiroval pohledem z vyhlídky za branou zámku před zámeckou zahradou. Odtud měl také krásný výhled na krumlovské domy a střechy, a také na věž krumlovského zámku. Tu najdete na mnoha jeho obrazech.
Zkrátka i když Schiele odešel z
Krumlova v hanbě, v jeho kresbách zůstává napořád. Město, které ho kdysi odmítlo, dnes nese jeho jméno s hrdostí. A možná právě v tom je
pravá podoba usmíření: tichá, kreslená a trpělivá.