!

Upozornění: Vzhledem k aktuálním vládním opatřením jsou akce a provoz turistických cílů výrazně omezeny. Doporučujeme před vlastní návštěvou ověření u organizátora.

Úvod > Aktuality > Co uvidíme v roce 2021 na hvězdné obloze?
Zatmění Slunce
"> Zatmění Slunce "> Planeta Mars "> Superúplněk "> Palneta Uran "> Planeta Merkur "> meteorický roj Geminidy "> meteorický roj Kvadrantidy "> Jurij Gagarin "> Model modulu Vostok
Příroda

Co uvidíme v roce 2021 na hvězdné obloze?

Vydáno 1. ledna 2021
Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten si přijde letos na své. Kromě zajímavých seskupení planet s Měsícem, vydatných meteorických rojů a dvou superúplňků se v roce 2021 můžeme po několikaleté přestávce těšit na zatmění Slunce, které od nás bude pozorovatelné jako částečné. Připomeneme si také 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru a nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.
Nebeské úkazy provázejí člověka od nepaměti. Komety s ohony táhnoucími se přes půl oblohy, zatmění Slunce či meteorické deště vždy fascinovaly lidstvo. Dochází k nim vzácně, přesto nás i v roce 2021 čekají úkazy, které stojí za pozornost. Vesmír nám i pro rok 2021 připravil krásnou podívanou. Buďte připraveni na její sledování.
 

Leden: oblíbené Kvadrantidy a Země nejblíže Slunci

kvadrantidyNejbližším astronomickým úkazem je tzv. přísluní, tedy stav, kdy se bude Země nacházet nejblíže ke Slunci. To nastane v sobotu 2. 1. 2021 v 15 hodin.

Oblíbenými pozorovacími objekty jsou roje tzv. Kvadrantid. Jedná se o prach Halleyovy komety s frekvencí až 120 meteorů za hodinu. Letošní maximum rojz připadá na 3. ledna 2021, okolo 16. hodiny. Tyto meteory zdánlivě vylétají zmísta (radiantu), které se nachází vjiž zaniklém souhvězdí Zedního kvadrantu (dnes tato oblast náleží do souhvězdí Pastýře). Na začátku ledna ruší pozorování meteorů jasný Měsíc krátce po úplňku, ale po setmění můžeme očekávat dlouhé meteory ve směru od severu.

planeta MarsPočátkem ledna bude ještě ráno nízko nad jihovýchodním obzorem pozorovatelná Venuše, večer nízko nad západním obzorem zahlédnete ještě Jupiter a Saturn, planety blízko sebe po velké konjunkci z prosince 2020.  Z planet viditelných očima bude vůbec nejlépe pozorovatelný Mars – po setmění se nachází vysoko nad jihem a zapadá až po půlnoci. Zatímco v lednu bude na nebi poměrně "živo", únor nepřinese žádné zážitky z pozorování, planety od nás nebudou viditelné.
 

Březen: planetka Vesta a rozchod Jupitera se Saturnem na 20 let

asteroid vestaV březnu nastává opozice planetky Vesta se Sluncem. Ta byla objevena v roce 1807 jako čtvrté těleso mezi Marsem a Jupiterem. Vesta je největším asteroidem mezi těmito planetami. Při letošní opozici 4. března v 19 hodin se k nám Vesta přiblíží na vzdálenost 204 milionů kilometrů a dosáhne jasnosti 6,0 mag. Snadno ji vyhledáte triedrem či malým dalekohledem v souhvězdí Lva.

Ve stejnou noc, kdy se Vesta dostane do opozice se Sluncem, se na obloze planeta Mars ocitne v konjunkci s Plejádami, otevřenou hvězdokupou v souhvězdí Býka.

Jupiter a Saturn se po únorovém zmizení objevují na obloze ráno, tentokrát na jihovýchodě. Ještě nějakou dobu je budeme pozorovat pospolu, ale jejich cesty se na dvacet let rozcházejí.


Duben: výročí prvního letu člověka do vesmíru a jarní superúplněk

Jurij GagarinMezi významné vesmírné události můžeme počítat i 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru. Jurij Gagarin 12. dubna 1961 v kosmické lodi Vostok 1 jedenkrát obletěl Zemi. Ve výroční datum se u nás i ve světě koná „Gagarinova noc“ – řada akcí popularizujících historii letů do vesmíru i současnou kosmonautiku. Gagarin strávil ve vesmíru, tedy nad dohodnutou hranicí 100 km nad povrchem Země, přibližně 1,5 hodiny. Celý let trval 108 minut a v jeho závěru se kosmonaut z lodi Vostok katapultoval a přistál na padáku – loď ještě nedokázala dostatečně měkce dosednout na povrch Země. Repliku přistávací kabiny lodi Vostok ve stavu těsně před tím, než se kosmonaut katapultoval, si můžete prohlédnout například ve foyer pražského planetária.

superúplněkO superúplňku se mluví v situaci, kdy se sejdou dvě okolnosti najednou: Měsíc je v úplňku a zároveň je na své dráze kolem Země nejblíž, v tzv. přízemí. Je pak zhruba o desetinu průměru větší a svítí více. V roce 2021 se k superúplňku přiblížíme dvakrát – v dubnu a květnu.

Dne 27. 4. 2021 Měsíc dosáhne úplňku v 5:32, o necelých jedenáct hodin později se ocitne vpřízemí (357 373 km).
 

Květen: druhý superúplněk, Merkur a roj Éta Akvaridy

planeta MerkurO měsíc později se situace obrátí – Měsíc 26. 5. 2021 nejprve projde přízemím (357 314 km) okolo 4. hodiny ranní, úplněk pak nastane ve 13:13, tedy o 9 hodin později.

Druhým rojem meteorů, kterého si letos všimneme, jsou Éta Akvaridy. Opět se jedná o prach Halleyovy komety (1P/Halley). Letošní maximum připadá na ranní hodiny 6. května, ale na rozdíl od jiných výrazných rojů není maximum Éta Akvarid ostré – vysoká aktivita se drží po dobu několika dní, do cca 11. 5. 2021.

Nejlepším obdobím pro pozorování Merkuru na večerní obloze je letos květnová maximální východní elongace. V té se Merkur ocitne 17. 5. 2021. Období viditelnosti ale trvá od konce dubna do 25. května – poté vzdalující se Merkur zeslábne a ztratí se v červáncích. Mezi 13. a 15. květnem budeme moci večer na severozápadě pozorovat hromadnou konjunkci těles – spolu s Merkurem také srpek Měsíce, Venuši a Mars.
 

Červen: zatmění Slunce poprvé u nás po šesti letech!

zatmění SlunceČervnové zatmění Slunce bude jako prstencové viditelné v Kanadě, Grónsku a v polárních oblastech. U nás budeme moci toto zatmění pozorovat dne 10. 6. 2021 jako částečné v poledních hodinách, takže Slunce bude na obloze vysoko nad jihem. Zatmění pro nás začne v 11:44 středoevropského letního času, kdy se temný kotouč Měsíce vnovu začne nasouvat před sluneční disk, a skončí ve 13:36 . V maximální fázi, která nastane ve 12:39, bude zakryta necelá pětina průměru slunečního kotouče (17 %).

Dne 21. 6. v 6:32 vystoupá Slunce k obratníku Raka a u nás na severní polokouli začne astronomické léto.


Červenec a srpen: konjukce Marsu a Venuše i Perseidy 

Mars a VenušeNa začátku července se Země dostane do největší vzdálenosti od Slunce. Letos k tomu dojde v nejzazším datu, tedy 6. července 2021. V 0:00 hodin nás bude od Slunce dělit 152 100 532 km. Je to největší vzdálenost od Slunce, ve které se ocitáme na následujících 11 let.

Dne 13. července dojde ke konjuknci Marsu a Venuše, a to nízko nad západo-severozápadním obzorem okolo 16:00 hodin. Obří planety Jupiter a Saturn budou v srpnu na obloze po celou noc, protože obě planety projdou opozicí se Sluncem.

PerseidyNejoblíbenější meteorický roj Perseidy neboli slzy svatého Vavřince budou letos pozorovatelné za skvělých podmínek! Maximum roje vychází na noc ze 12. na 13. srpen. Maximum, které slibuje 110 meteorů roje Perseid za hodinu, připadá podle předpovědí na 22 hodin. V době maxima bude právě zapadat srpek Měsíce, takže v místech s temnou oblohou budeme mít vynikající podmínky na pozorování. Meteorický roj Perseid je aktivní přibližně od 17. července do 24. srpna 2021. Naši předkové nazvali srpnové létavice „slzami svatého Vavřince“ podle světce, který zemřel mučednickou smrtí 10. srpna roku 258.


Září: rovnodennost a Neptun v opozici

NeptunOkolo podzimní rovnodennosti, jež nastává 22. 9. 2021 ve 21:21, se noci rychle prodlužují, takže po setmění zůstávají nad obzorem letní souhvězdí.

Nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy Neptun se 14. 9. ocitne v opozici se Sluncem. Nad naším obzorem se tedy nachází po celou noc a dosahuje jasnosti +7,8 mag. I přesto, že bdue Neptun v tomto období nejblíže Zemi, dělí nás od něj propastná vzdálenost 4,3 miliardy kilometrů a planetu můžeme pozorovat jen pomocí dalekohledů. Nachází se v souhvězdí Vodnáře.


Říjen: nejlépe pozorovatelný Merkur

MerkurDne 25. 10. se Merkur dostane do maximální západní elongace, a tudíž bude na obloze pozorovatelný ráno. Kombinace pro nás výhodné polohy planety vůči Slunci s prodlužováním noci přináší nejlepší období viditelnosti Merkuru na ranní obloze v letošním roce.

To potrvá potrvá přibližně od 17. 10. do konce listopadu 2021. Planetu najdete v červáncích nad východním obzorem.
 

Listopad: Tauridy a planety Venuše, Mars i Uran

tauridyNa konci října a zejména na začátku listopadu by se mohly o několik jasných meteorů postarat dvě větve, severní a jižní, meteorického roje Taurid. Zatímco mateřským tělesem jižní větve je kometa 2P/Encke, u severní je to nejspíše asteroid 2004 TG10. Společné maximum nastane kolem 4. listopadu. Měsíc bude krátce po novu a pro pozorování Taurid nastanou ideální podmínky. Horálek uvedl, že s Tauridami se pojí velmi jasné meteory – takzvané bolidy.

planeta UranPlanety Venuše, Jupiter a Saturn budou viditelné společně na večerní obloze nad jihem až západem. Merkur viditelný počátkem listopadu na ranní obloze vystřídá Mars. V opozici se Sluncem se v souhvězdí Berana nachází Uran – planeta dosahuje jasnosti +5,6 mag a je díky tomu na hranici pozorovatelnosti prostým okem.

V souhvězdí Býka dojde 3. listopadu v 5 hodin k těsné konjunkci trpasličí planety Ceres a hvězdy Aldebaran, nejjasnější hvězdy v souhvězdíí. Podmínky pozorování tohoto úkazu budou mimořádně příznivé.
 

Prosinec: meteorický roj Geminidy

geminidyOkolo poloviny prosince pravidelně vrcholí aktivita meteorického roje Geminid. Meteory tentokrát zdánlivě vylétají ze souhvězdí Blíženců (latinsky Gemini). U většiny meteorických rojů je zdrojem prachových zrnek kometa. V případě Geminid je mateřským tělesem asteroid (3200) Phaeton, jenž byl objeven v roce 1983. Má velmi protáhlou dráhu, která jej přivádí do blízkosti Slunce i Země – proto dostal asteroid jméno podle syna boha Slunce, který měl podle starověké báje právě na Zemi dopravní nehodu s „vypůjčeným“ otcovým slunečním vozem.

V roce 2021 jsou pro pozorování Geminid poměrně příznivé podmínky ráno. Maximum je předpovězeno na 14. 12. v 8 hodin, tedy na dobu, kdy vychází Slunce. Pozorovatelné by měly být Geminidy od 2. hodiny ranní. Frekvence Geminid by v maximu měla dosáhnout okolo 150 meteorů za hodinu.
Dubnový superúplněk

27.4.
28.4.
Dubnový superúplněk

Na noční obloze bude možné dne 27. dubna 2021 pozorovat tzv. superúplněk. Měsíc se na své oběžné dráze dostane do přízemí, tedy do bodu nejblíže k planetě Zemi. Bude tak oproti běžným úplňkům zhruba o 13 procent větší, především ale bude zářit jasněji.

Částečné zatmění Slunce v ČR

10.6.
Částečné zatmění Slunce v ČR

Nenechte si ujít vyjímečnou událost - pozorování částečného zatmění Slunce. Úkaz je u nás letos viditelný poprvé po šesti letech!

Perseidy - letní meteorický roj: podívejte se na slzy svatého Vavřince

17.7.
24.8.
Perseidy - letní meteorický roj: podívejte se na slzy svatého Vavřince

Jeden z nejvýraznějších každoročních rojů jsou Perseidy. Původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle objevené roku 1862. Prachové částice padají k Zemi a v atmosféře zazáří jako meteory. V době maxima bude právě zapadat srpek Měsíce, takže podmínky na pozorování budou vynikající.

Jizerská oblast tmavé oblohy – nejtemnější místo v České republice

Jizerská oblast tmavé oblohy – nejtemnější místo v České republice

Jizerská oblast tmavé oblohy zaujímá území o rozloze necelých 75 km2. Tato rezervace tmy se nachází v téměř neobydlené, od velkých měst dostatečně vzdálené části Jizerských hor. Rozkládá se podél horního toku řeky Jizery na území Čech a Polska. Jedná se o oblast nejhustší tmy u nás.

Beskydská oblast tmavé oblohy

Beskydská oblast tmavé oblohy

Beskydská oblast tmavé oblohy se nachází na Česko – Slovenské hranici se středem kolem obcí Staré Hamry a Bílá. Její rozloha je 308 km². Na noční obloze v Beskydech lze pozorovat řadu zajímavých jevů, mezi které patří například Mléčná dráha, zodiakální světlo nebo na zemi foskoreskující houby.

Manětínská oblast tmavé oblohy

Manětínská oblast tmavé oblohy

Stranou ruchu měst, na pomezí Plzeňska a Karlovarska, leží polozapomenutý kout naší země. Díky řídkému osídlení a venkovskému charakteru se oblast vyznačuje v rámci ČR výjimečně malým množstvím světelného smogu, zachovalým nočním prostředím a velmi dobrými podmínkami pro pozorování noční oblohy.